0
0

Velikonoční prázdniny a chuť něco vidět… První objevování této oblasti s průvodcem. Možná se někdy vrátíme, ale to už sami – jen s kapesním průvodcem v batohu a s chutí strávit tu pár dní podle svého… Snad…

1.den

Odjíždíme z Brna v 8.30 ráno a je před námi spousta hodin v autobuse. Odjezd načas, řidiči velice příjemní – jen mohli odlehčit situaci scénkou z filmu a trvat na vracení hnědých podšálků…teda alespoň já bych to udělala… :o)

Nabíráme další cestující ve Svitavách, pokračujeme do Prahy, pak směr České Budějovice a přes Rakousko do Itálie.

V zahraničí už nekoukáme s otevřenou pusou na „super auta“ jako po revoluci, nicméně nejde si nevšimnout jiného systému zemědělství…Zatímco u nás jsme v poli při práci zahlédli pár traktorů – velice sporadisky, hned po přejezdu hranic bylo všude kolem plno traktorů, traktůrků a traktůrečků a spousty lidí v terénu… Taky tak nějak čistěji a upraveněji… Ta tráva nějak zelenější… :o)

Ráno kolem 6.hodiny přijíždíme do Říma. Autobus zastavuje na kraji města a do centra se vydáváme městským vlakem. Prohlídka Říma začíná ve Vatikánu…

Den 2.

Řím – Oceňujeme skvělé načasování na časné ráno – Vatikán je téměř prázdný, je tu pár zaměstnanců, připravujících Velikonoční mši a my. Michelangelova kopule Sv.Petra je obecné známým monumentem. Náměstí Sv. Petra – stojíme u obelisku a snažíme se „nasát“ tu atmosféru… Architektonicky určitě úžasná, já se musím přiznat, že jako duchovní symbol na mě až tak moc nepůsobí, Dojem snahy o obdiv, dojem moci a obrovského množství peněz, ale jakoby tomu chybělo takové to zvláštní mrazení, které v některých chrámech člověk cítí.

Ve Vatikánu jsme jen na skok, takže muzea nenavštívíme, prohlédneme si jen baziliku… jen ty nejdůležitější – bronzová socha sv. Petra, papežský oltář s bronzovým baldachýnem, náhrobky papežů, Michelangelova Pieta, socha sv Petra, úžasné štuky, obrazy…

Vydáváme se na ochoz kopule. Část cesty jedeme výtahem ( je nutno si zakoupit vstupenku), zbytek schodů šlapeme pěšky. jednosměrné úzké schodiště vás zavede k úžasnému výhledu na celý Řím. Výšlap více než 300 schodů je náročný, ale opravdu doporučuji…

jelikož na návštěvu Sixtinské kaple ani muzeí čas nemáme, zbytek našeho volna ve Vatikánu se rozhodujeme užít odpočinkem a na přilehlé ulici si dáváme kávu.Jen tak si posedět a pozorovat ruch města, nasávat atmosféru, vůni, kakafonii zvuků. Užíváme si..

Další cesta vede k Andělskému hradu, kde se v současnosti nachází Národní vojenské muzeum a muzeum umění. Hrad si fotíme jen zvenčí a pokračujeme přes Andělský most ( vyzdobený sochami andělů) na Piazza Navonna – krásné barokní náměstí se třemi fontánami. Celé náměstí je obklíčeno kavárničkami, zapněmo řadou pouličních umělců a působí velice romanticky.

Světoznámý Pantheon císaře Hadriána má kruhový půdorys a je osvětlen jediným kruhovým otvorem v kopuli, o průměru 9m. Chrámový prostor má sedm malých a sedm velkých výklenků se sochami a obrazy svatých. V Pantheonu najdete také hrob malíře Rafaela.

Gotický chrám Santa Maria sopra Minerva ( další Michelandelova socha Vzkříšený kristus ), malý egyptský obelisk na náměstí před chrámem se slonem, Marcellovo divadlo, Kapitol, Kapitolské náměstí, zdobené jezdeckou sochou Marka Aurelia, renesanční radnice Palazzo Senatorio, kapitolská muzea, Michelangelovo schodiště s plastikami lvů.

Forum Romanum – dnes již velké množství romanticky působících ruin, které připomínají velkou minulost… Vítězný oblouk, Vestin chrám, Maxentiova bazilika…

Koloseum – největší dochovaná stavba Římské říše – jen chvilka volna na prohlídku zvenčí a cesta pokračuje dál…

Fontana di Trevi – snad každého překvapí přístup k této nádherné fontáně… Ať přicházíte jakoukoli ze tří ulic, které tato stavba spojuje, fontánu uvidíte až k ní dojdete…dopředu jen tušíte, že už jste blízko – slyšíte zvuk vody…

Španělské náměstí a Španělské schody – oblíbené místo umělců, filmařů a romantických setkávání. Je podvečer a oproti Vatikánu, kde jsme vše absolvovali bez jakékoli fronty, tady už téměř není k hnutí.

Piazza Del Popolo – jedno z největších římských náměstí – egyptský obelisk uprostřed, dva velmi si podobné kostely Santa Maria in Montesanto a Santa Maria dei Miracoli, brána Porta del Popolo, která kdysi uzavírala vchod do města a kostel Santa maria del Popolo ( díla Bramanta a Berniniho ).

Prohlídka Říma končí. Prohlídka letem světem, prohlídka s průvodcem, za kterou jsem vděčná, dá se říct první zkušenost. Ta druhá, pravděpodobně již bez průvodce bude nepochybně delší. Kolik času na Řím? Týden a nudit se určitě nebudete – pokud chcete navštívit a prohlédnout si všechny památky…

Řím – fotit tu můžete cokolo a odkudkoli, vždycky to bude zajímavá fotka. Kouzelná místa kam se podíváte a bezpochyby jedno z nejkrásnějších měst Evropy.

Autobusem do místa našeho prvního noclehu – lázeňské městečko Fiuggi asi hodinu cesty od Říma. Italská večeře, sprcha a postel, kterou po celodenním běhu velice rádi vidíme. :o)

Den 3.

Budíček v 6.00hod., sníaně, balení a v 7.00hod,odjezd z Fiuggi – směr Neapolský záliv.

Dnešní cíl cesty – činná sopka Vesuv a Pompeje… Cestou si promítáme film Poslední dny Pompejí a dovídáme se, že právě současnosti je doba, kdy se dá očekávat další velká erupce tohoto vulkánu. Vidět akční sopku byl můj sen již v dětství, proto si nenechávám ujít rozšířenou trasu s průvodcem, cestu kolem celého kráteru ( za příplatek).

Při jízdě na sopku autobusem zažijete trochu adrenalinu – silnice se hodně klikatí a je tak úzká, že si autobus do některých zatáček najíždí i na několikrát…když se práve tady potkáte s protijedoucím autem a slyšíte sem tam skřípění plechů – no, nedělalo mi to moc dobře. Klaním se před klidem, schopnostmi a věčně dobrou náladou našich řidičů…

Výhled z vrcholu na Neapolský záliv ale stojí za to!!!

V prvních minutách se bojím, že se projeví má fobie chůze na úzkém prostoru, cestička po vrcholu kráteru se rýsuje jako tenoučká čára, ale všed je ok, boty se boří do pemzového písku, nic neklouže,

Posloucháme odborný výklad, pozorujeme četná „kouřící“ místa po obvodu kráteru a asi v polovině cesty sestupujeme do kráteru k jednomu z nich. Když se chci sklonit s fotoaparátem a úžasné ( pro mě) místečko si vyfotit, mám okamžitě zamlžený objektiv – teplota páry je asi 75`C. Všude okolo je troško cítit síra. Před týdnem bylo v této oblasti přes 80 maličkých záchvěvů půdy…

Úchvatná procházka, která končí u stánku s dárkovými předměty ( většinou výrobky k kamenů Vesuvu a většinou děsné kýče, ale i tak se dá vybrat) a místním vínem Lacrimae Christi.

Víno je červené i bílé a ačkoli já mám raději bílé, tentokrát musím vybrat červené. Je vynikající – z vinic, táhnoucích se na úrodných svazích sopky…

Sjíždíme do Pompejí – známé město, v roce 79 zcela zničené výbuchem Vesuvu.

O Pompejích jsme všichni slyšeli, vidět vše na vlastní oči bere dech. Máme úžasnou průvodkymi Dášu – Slovenku. žijící již přes 30 let v blízkosti Neapole a kdybych byla malá holka, asi bych poslouchala s otevřenou pusou. Dovídáme se zcela jiné informace než se dočtete v encyklopediích. Úchvatné zajímavosti o vyspělosti tehdejší civilizace, dochází nám, že sice máme technické vymoženosti, počítače, auta, ale víc? Člověk jako takový vývojem moc neprochází…

Nebudu popisovat archeologické zajímavosti, které samozřejmě stojí za to,a sdělím jen pár těch zajímavostí ( psala bych neúnosně dloho)

– kamenné přechody přes cesty – takové první zebry – lidé i za velkých dešťů přešli suchou nohou a do města se dostaly jen kočáry, které měly zaplaceny daně a typizovaná kola.

– rychlé občerstvení s termo nádobami na potraviny, sloužící pro rychlý oběd či svačinu při práci – večeřelo se již v klidu a v rodinném kruhu

– obchodní ulice s obrázky pro cizince, kteří se ihned orientovali v sortimentu krámku a ani nemuseli umět jazyk

– pro množství námořníků mezinárodní směrovky k nevěstincům, orientace opravdu jednoduchá

– náměstí, na kterém naleznete všechny potřebné úřady na jednou místě, banka, směnárna

Nedá se to moc popsat, to chce prostě zažít…Doporučuji.

Pozdní odpoledne a odjezd do městečka Sorrento – letoviska v neapolském zálivu. Cesty městem jsou tak úzké, že když vjedeme omylem do jednosměrky, musí protijedoucí skůtry vycouvat a paní s nákupem se schovat dovnitř obchodu. Mám pocit, že zpětnými zrcátky odřeme všechny domy okolo, ale opět skvělí řidiči… Po 2 hodinách naprosto zacpaných úzkých cestiček se dostáváme o pět kilometrů dál… :o) – to není legrace!

Krátká procházka centrem a pozdní večeře v hotelu.

Den 4.

Neapol – My jsme zvolili strávit den v Neapoli – vždyť přece : „Vidět Neapol a zemřít“

Tento den byl rozdělen na dvě skupiny – jedna odplula trajektem na Capri, druhá se po své vlastní ose pohybovala v Neapoli.

Město, které nadchne i zklame, okouzlí i odpudí, město nádherné i ošklivé, čisté i špinavé – ale velice špinavé, město plné protikladů. Záleží jen na vás, jaké brýle máte zrovna na očích.

Já už mnohdy prohlásila, že všechno vidím v lepším světle – jak by to mohlo být kdyby…kdyby se všude neválely haldy odpadků, kdyby nebylo vše rozkopané, kdyby všude neprobíhaly velké opravy uzavírající části ulic, kdyby téměř na každé ulici nečouhaly jeřáby a stroje, kdyby… Takže já jsem nadšená… o:)

Neapol má nádherná zákoutí a má i uličky, do kterách se takřka bojíte vstoupit. Uličky uzoučké tak, že když rozpřáhnete ruce, dotýkáte se domů na obou stranách, uličky honosné a uličky působící velice chudě, stavby zajímavé snad na každém kroku, ohromující okolí s výhledem na Vesuv a půvabny Neapolský záliv, romantický přístav a ulici Santa Lucia a nespočet dalších zajímavostí.

Původně jsme chtšli jen tak si někam sednout, dát si kávu, oběd a po dvou docela náročných dnech odpočívat…nakonec jsme prošli snad celou Neapol a nohy nás bolely jako dny předcházející, ale dnes můžu říct – Viděla jsem ji…

Večer odjezd autobusu a noční přejezd domů.

Zájezd byl pořádaný jednou cestovní kanceláří z Nového Boru. Děkuji CK a zejména panu průvodci Pavlovi – skvělá organizace, zážitky, které vstřebávám dodnes, zajímavé povídání, spousta užitečných informací, kdybych si nebyla jistá, jak zdaleka můžu jmenovat, doporučila bych tuto CK široké veřejnosti…

Těším se na další oblasti, které poznám…

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .