0
0

Nazdarek vsichni,

Srdecne zdravime z Laosu, kde se prave vyrazne potime v mistni internetove kavarne a uprimne netusim, jak dlouho to jeste vydrzime.. 🙂 Ted uz jsem to dopsal, jsem zpoceny az nekde a jdeme na zaslouzeny ananasovy koktejlik 🙂

Z Houayxay jsme opravdu nasedli na 2denni lod smerem do Luang Prabang. Nekdo nam nakukal, ze lod jede v 8 rano, ale jelikoz jela az ve 12, tak jsme (coby prvni lidi na cely lodi) zabrali alespon ta nejlepsi mista 🙂 Jinak lod byla plna turistu (mistnaci zadni – cast tusristu byla alespon z Thajska, takze „skoromistnaci“) a bylo to tak trochu predzvest toho, co nas ceka. Rano jsme nakoupili spoustu oblozenych baget (jedna z nespornych vyhod francouzskyho kolonialismu!) a cely den jsme je pri plavbe po Mekongu postupne likvidovali. Porad se s nami chtel nekdo bavit a otravovat nas – asi vypadame desne sympaticky a zcestovale :-), takze jsme nic o nasich dalsich cestach po Laosu nenastudovali… Povinna nocni zastavka v Pakbengu nas trosku ztrestala za to, ze jsme nasli to nejlevnejsi ubytovani. Vedle nas (oddelene papirovou stenou nedosahujici ani ke stropu) bylo asi 5 mistnich pubertacek (na dvojluzkovem pokoji) a do noci stebetaly, strikaly se parfemy (strasny puch!), poustely si hudbu z mobilu (thajske love songy),… no ale hlavne rano vstavaly v pul sesty (Laosane jsou opravdu uchylni na brzke ranni vstavani!). No alespon jsem rano zabral opet ta nejlepsi mista na lodi 🙂 Jinak cesta po Mekongu byla celkem v pohode, v rece byla spousta skal a velkych balvanu, svitilo slunicko, bylo vedro,… az jsme dorazili do Luang Prabang (LP).

LP je hezke mestecko vesnickeho typu zapsane v Unescu, zejmena kvuli vsudypritomnym chramum. No ale pres den bylo desny vedro (brzke ranni vstavani neni nasi silnou strankou), takze jsme mistni pamatky tak trosku bojkotovaly. Zato nas oslovily mistni zradelny, ktere po setmeni nabizeji formou „naber si co snis“ opravdove dobrutky a maso na spejliku zde znamena minimalne tak ekvivalent ctvrtky kurete 🙂

Po dvou dnech zevlovani jsme vyrazili na sever do Nong Khiaw, na brehu krasne a zatim jeste ciste reky Nam Ou (je cista pouze kvuli tomu, ze je v celem Laosu velmi ridke osidleni, nikoliv proto, ze by byli cistotni – jako v cele Asii slouzi reka jako sprcha, pracka, mycka, umyvarna, stoka, skladka,… zaroven). Pak jsme se jeste presunuli dalsi den po rece na sever do vesnicky Muang Noi – je to mala ospala vesnicka na brehu reky, uprostred krasovych vapencovych hor a bez aut a motorek. Moc se nam tady libilo, sehnali jsme krasnou levnou bambusovou chatrc i s houpaci siti a vecne hladovou a vriskajici cernou kockou a koupali jsme se v rece o 106. V noci bylo chladno, takze se spalo hezky a spunty v usich odfiltrovaly kohouty rvouci od pul ctvrty rano (uz nacinam treti a posledni spunty!, Majdak spi jako zabity miminko bez spuntu).

Rozhodli jsme se trosku potrapit nase zlenivela, toho casu zdrava a pozvolne se kulatici tela 3dennim trekem po okolnich zalesnenych horach a navstivit mistni etnika. Nas guide (sympaticky byvaly ucitel AJ) nas teda opravdu prohanel, az jsem ho vydesil zdimanim sveho poticiho rucniku. Cesta vedla tropicko-bambusovym lesem, takze bylo celkem prd videt, i kdyz jsme se zrovna vyskrabali na vrchol, ale alespon byl stin a trosku mensi vedro. Vecer jsme spali v mistni vesnicce, coz bylo moc hezky. Turisti tam evidentne moc casto nezavitaj a zejmena decka z nas byly opravdu nadseny. Min uz nadseny byly mistnaci, kdyz jsme se pridali do jejich volejbaloveho kolecka a zahanbili je nasim umenim 🙂 Radsi jsem se naopak nepridal do „nohejbaloveho“ (jako nohejbal, ale s ratanovym mickem, bez dopadu a se siti na urovni ramen) turnaje, protoze jak je vseobecne znamo, dribling a precizni kopaci technika neni moji nejsilnejsi strankou 🙂 Vecer nas pak cekala mistni specialitka a jeden z nejtradicnejsich laoskych pokrmu – polivka s veverkou, kterou na nasi pocest ulovili v lese a ktera nam moc nechutnala (masicka bylo malinko – muselo to byt jeste vevercatko…). Dalsi den jsme se nadale prohaneli po mistnich kopcich, potili krev a nonstop jedli sticky rice – specialni odruda ryze, ktera se lepi a delaji se z ni takove koule. Zadne zvire jsme v lese nevideli, protoze je mistni vsechy sezrali a ptaci se rychle klidili z cesty nebot jim je zivot mily. Druhou noc v jine vesnicce uz jsme spokojene bastili kure a na Majdu zirala cely vecer mistni babicka s laskou v ocich,ze pry je Majda tak krasna 🙂

Po narocnem treku jsme vegetili a vyrazne blbli dalsi dva dny u reky, kdy jsme si mj. pujcili pneumatiku od traktoru a zdolavali mistni pereje. Majdak bohuzel rozsiril sbirku zemi, kde z ni byl poblijon a poseroun (Nepal, Hong Kong, Filipiny, Barma, a ted Laos) a ted vedle me sedi, ma nafoukly pupek a kazdou chvilku nekam odbiha…

Zatim se nam v Laosu libi, i kdyz jsme toho zatim zas tak moc nevideli/nepoznali. Naopak jsme zcela jasne poznali, ze mistni obyvatele jsou jedni z nejlinejsich lidi na celem svete – porad se nekde jenom vali a cuci na telku a pokud je chcete nedej boze probudit a otravovat takovou blbosti, jakou je si v restauraci objednat jidlo, tak dokazou byt i celkem nakysli. Zas na druhou stranu je prijemne, ze nas nikdo nikde neotravuje a nelanari a napr. prodavaci tricek na mistnim trhu misto pokrikovani davaji prednost sloficku na svem sortimentu 🙂

Ted jsme zpatky v Luang Prabang a vecer se chystame prejet do Vientianne. Chystame se pak rovnou presunout dal na jih do krasne oblasti plne vodopadu a jeskyni v okoli Tham Kong Lo.

Jinak nas cestovani stale bavi, mame se radi a rozhodne nelitujeme, ze jsme neco takoveho podnikli. Vyrazne pomaha i vyborne, vsudypritomne a s CR cenove srovnatelne Beer Lao:-) Zaroven jsem dost rad, ze tady nemusime pracovat a muzeme si delat, co se nam libi Davam sem jeste jeden odkaz na obzvlast odstrasujici pripad pokusu kombinovat cestovani s praci )

No ale je treba taky podotknout, ze se nam tak nejak po domovu styska a zpravy o akcich typu lyzovani v Alpach, vikend u Zuzky, ples/tancovacka, tridni srazy,… nam na jednu stranu delaji radost, ale na druhou stranu v nas probouzeji touhu byt u toho. Takze se nebojte, tesime se na vas a rozhodne tady nikde naporad nezustanem.

Hlasime se z Kambodzi z hlavniho mesta Phnom Penh, coz jasne dokazuje, ze Laos je jiz davno za nami. Zaroven to vypada, ze jsme konecne nasli zemi, kam se uz nemusime vracet a to nas svym zpusobem dost tesi :-)!! Laos byl fajn a nakonec i celkem levny, ale uz jsme v predchozich zemich videli mnohem hezci prirodni krasy (zejmena Filipiny a severni Thajsko, tj. krome vodopadu – ty byly fakt spicka), zajimavejsi kulturu a tradicni etnika (zejmena s Barmou se to nedalo srovnat) i prijemnejsi lidi (opet napr. Barma nebo Thajsko), atd. atp. teda vlastne az na Beer Lao, ktere nema chuti ani cenou v JV Asii konkurenci,… Nicmene hezky poporadku..

Naposledy jsme psali ze severu Laosu a jak jsme popisovali mistni obyvatelstvo, s lenosti smerem na jih se to jen zhorsovalo a prohlubovalo…. Laosane jsou (ostatne jako v cele jihovychodni Asii) velmi mili a usmevavi lide (zejmena ti nezkazeni turistickym ruchem), ale hlavne po nich proboha nesmite nic chtit! To znamena rusit je od lenoseni a nedej boze je probudit! (Laosane si velmi radi davaji „dvacet“, coz v jejich podani bohuzel znamena 20 hodin, nikoliv kratkyho sloficka). Zaroven vsak chteji vydelat penize (tj. bez prace) a prisli na to, ze turisti maji penez dost, takze se snazi predrazit co se da a i napr. za vystupni razitko na Laosko-Kambodzske hranici po vas uniformovany celnik chce 1dolarovy „servisni poplatek“ za nic (ale to chteli i Kambodzani, ale ty nam alespon dali viza a tvarili se, ze nam neco desne duleziteho vyrizuji a kontroluji :-)…. Taky se jim nechce prilis ucit cizi jazyky, do cezoh je sice nechceme nutit, ale pokud kazdy den jednaji se spoustou turistu, tak by clovek alespon par zakladnich frazi tak nejak ocekaval… Napr. na recepci v guesthousu „plneho zapadaku (doporucenem Lonely Planet) se ptame, jestli maji nejaky pokoj a mlada slecna nam rekla strucne „no“ a sla se divat na televizi. O to vice nas prekvapilo, kdyz jsme se pote dozvedeli, ze „no“ znamena „nerozumim vam ani slovo, pockejte tady dokud neprijde nekdo, kdo vam bude rozumet“ – proste chaos 🙂 No proste je fajn, ze se tady na vas vetsina lidi hezky usmeje, ale co je moc, to je moc! Chapu, jak byli Francouzi frustrovani, kdyz misto obvykleho vykoristovani kolonii do teto zeme zahucely temer bez vysledky miliony franku, ale chapu i mistni, ze nenavideli Francouze, protoze je nutili pracovat. Nekterym zemim je ten komunisticky zpusob zivota tak prirozeny, ze si clovek ani neumi moc predstavit, ze tomu nekdy bylo jinak…

Kazdopadne ze severu Laosu jsme si dali s Majdakovym pupkem (dalsi nase zahada: pupek asi tak odpovidajici 4temu mesici intenzivniho tehotenstvi, ktery ale po tydnu sam zmizel :-)!!!!!, viz. foto) 24 hodinovy presun do centralniho Laosu, Tham Kong Lo, kde jsme se chystali navstivit jejich nejvyznamejsi jeskynni skvost, 7 km podzemni reku. Cesta do tyhle oblasti nas ale pekne vytrestala, jeskyne byla kouzelna, ale cesta k ni byla naprosty debakl (Ackoliv jeskyne patri mezi top 10 Laosu, dostat se k ni bez predrazeneho zajezdu je vec temer nemozna). Vedro, ridic, ktery nas vyhodil uprostred niceho se stylovou anglickou frazi „get out, now!“ (kdy predtim predstiral, ze neumi ani slovo anglicky, kdyz jsme se po 3 hodinach cekani ptali, kdy ze to tedy vyjedeme), naprosto nepouzitelny lidi ve vesnici a kdyz jsme se konecne dostali do jedineho guest housu, tak pan domaci neumel ani slovo anglicky, krome naprosto premrstene castky (2x vice nez za hezky pokoj v obecne drahem Luang Prabang) za spinavy pokojik s posranym zachodem, no proste radsi na tento den zapomenout :-)! Nicmene jsme nakonec prespali, rano shledli jeskyni (hezka, ale ta na Filipinach byla hezci) a chteli pokracovat. a na dva stopy (nic jineho nejelo – pry az druhy den…) se dostali z teto oblasti pryc a mirili na jih Laosu.

Zde jsme nejdrive stravili 3 dny ve mestecku Tha Khaek, kde jsme jiz pouceni po zazitkach s mistni dopravou brazdili krajinu na motorce a obdivovali mistni horske vapencove patvary, jeskyne a koupali se vsude, kde byla cista voda, pac teplota se prekvapive s nasim presouvanim na jih zvysuje a zvysuje :-)!

Pote jsme se premistili dalsich 300km do mestecka Pakse, kde jsme se potkali se staryma znamyma frantikama z Thajska (ty jsme mimochodem potkali i na severu Laosu, akorat ze v opacnem smeru), a s nima uz ten zbyvajici cas v Laosu utekl velmi rychle. Jeste k tomu jsou oba doktori, takze se jich drzime jak klistata :-)!

S nima jsme brouzdali na motorkach po nahorni plosine Bolaven plne vodopadu a kavovych plantazi, 1000 m.n.m. a uzasne jsme se schladili na 25 stupnu, a kde jsme si i dokonce dali jednu bourku (prvni dest od Filipin) na mensi ture pralesem k paradnimu 120ti metrovemu vodopadu :-)!

Nase posledni destinace v Laosu byl ostruvek Don Det v tzv. oblasti ctyri tisice ostrovu na Mekongu, kousek od Kambodskych hranic, kde jsme totalne propadli lenosici se a neustale koupajici se nalade a z puvodnich 2 dnu jsme tam nakonec stravili 5 s jednim puldennim vyletem :-)! Nasli jsme si totiz nasi uzasnou bambusovou jednoduchou chaticku s dvema houpacami sitemi a ta se tezko opoustela. Nicmene jsme to nakonec museli zvladnout a ted se hlasime z z Kambodzi, kde jsme jiz 3. den a kde jen zirame, jak moc je tato zeme oproti Laosu napred a lidi se tu pohybuji rychleji a mluvi anglicky a chodi pres den v pyzamku a dokonce se da rici, ze ted v Kambodzi jsme celkem dost spokojeny. I kdyz nas tu sice furt nekdo otravuje (stale by nas nekdo chtel vozit tuk-tukem, povozit na motorce, nosit nam batohy, kupovat listky,…), tak aspon dela svoji praci, tzn. snazi se a pracuje a na zemi je to zatracene videt. Nez jsme sem odjizdeli, tak jsme se domnivali, ze Laos a Kambodza je vicemene to samy, ted vime, ze Kambodza ma navzdory nedavne pohnute historii (30 let obcanske valky, Rudi Khmerove,…) tak 10-20 let naskok, ktery nadale poroste…., ale o tom preci az v dalsim dile z Kambodzi… :-)!!

Zitra se chystame na par dni na jih k mori (Kampot, Sihanoukville,…) a pak objevovat krasne chramy Angkoru…

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .