0
0

Přílet ráno, krásné letiště, všecko svití, funguje. Procházka tak 300m, holá, fronta. Procházíme kde nám dají razítko na papír s vypsáním, že nemáme žádné příznaky vepřové chřipky, syfylitidy atp. a trochu opodál 3 borci sledují přes termokamery, že nepřevážíme žádné zbraně, drogy v análech atp. Vypadá jako termovíze, která tmavým vyznačí, pokud u sebe má člověk něco s nějakou jinou konzistenci a nedal to na security belt. Jdeme dál. Holá, další fronta, ale už menší, tentokrát procházíme branou, tentokrát to zjišťuje, zdá nemáme zvýšenou teplotu, zřejmě hlavní příznak vepřové či jiné chřipky. By mě zajímalo, co když člověk dostane teplotu z mrazu v letadle.. Beztak ho dají do karantény aspoň na týden, hňupi paranoidní. Ok, procházíme, jdeme pro batohy. Batohy už akorát začaly jezdit. Hej, hňupi na Ruzyni apod., vidíte že to jde i dřív než za půlhodiny po vypuštění pasažérů z letadla.. Berem baťoh a sledujeme Seznam-čokla na vodítku v oblečku s klikyháky a nápisem „POLICE DOG“, jak s domorodcem ala očuchává lidi a pak malém obšťastní Číňance nohu, než ho policajt odtáhne. Další divadlo pro turisty, ale balzám pro paranoiky:-). Vystupujeme pasovou kontrolou, chudák ženská, dostala 4 turisty za sebou a z toho psaní v latince je nešťastná.

V hale příletu hledáme nějakou pobočku banky pro výměnu USD. Heh, jen směnné místa. Lonely Planet(LP) mluví o komisi 50 Yuanu (Y) za výměnu valut. No co, autobusák asi USD nevezme, tak mu dávám 100 USD, on říká snad jedinou větu co umí „komisn fifty juan ok“, taxi říkám, že můžu vyměnit 300 USD, když stejně prodělám na komisi. Něco počítá a pak ukazuje na kalkulačce 1934.50Y, říkám si že čert s tým, ok. Pak si to přepočítám, zjišťuji, že komise byla 120Y.. Hm, první vyjeb hned po vstupu na čínskou půdu. Hledáme způsob se dostat k námi vybranému hostelu. LP doporučuje buď Airport Expess Train, za 25Y, nebo bus za 16. No co, sem snad blbý turista? Jasně že vybíráme bus. Ok, který a kde je? Cca 10 minut chodíme dokola s LP. Ptáme se domorodky, ukazuje směrem dolů, jdeme tam, há, airport express. To ne kočko, tyhlety triky známe, vracíme se nahoru a chodíme než narazíme na bus s číslem 3. Jo, to je on, co ho LP doporučuje, že ho často baťužkáří využívají pro cestu do města. Kousek od něj kupujem lístky a nastupujem. Luxus, klíma, busy odjíždějí co 15 minut. V předchozím jelo tak 4 lidi, v našem aspoň 9 vč. nás lol..

Ok, máme vystoupit dle LP na třetí zastávce. Jedem po dálnici, kolem rostou vysoké, štíhlé stromy. Nejdřív jsme mysleli že bambus, tak 10m výška, ale listí a kmen úplně jiné. Teď, 3 dny po, jsem zjistil při čtení LP, že se jednalo o japonský topol. Roste až 4m ročně a je nenáročný na údržbu a jde ho užit jako biopalivo později. To je ale náhoda, nová dálnice, max. 3 roky staré stromy, pod nadpisy na značkách v CN nadpisy v angličtině a olympiáda rok zpátky..Před olympiádou musel byt Peking ráj pro čínský nemluvicí turisty. Jedem, projíždíme mýtnou bránou, první zastávka, koukáme na začátek zastávky, hledáme stojánek s názvem. Není takový. Bus mezitím jede dál. Druhá zastávka, tentokrát se díváme na papíry na zdi uprostřed zastávky. Chongwenmen. A kura..To měla byt naše, ale než jsme to našli a přečetli, bus jel dal.

Vylézáme na další, Dongwenmen. Ok, kde to jsme..LP zná odpověď. Někde „tady“. 2-Apětková mapka holt nepojme 15 milionové město, takže dle rajónu zhruba odhadujem kde jsme a jdem najít název velkých ulic pobliž. Našli. Ještě, že jsou i tu nadpisy v EN..Máme jit zhruba na NW. Jdeme. Hic, ráno a už je tak 30 a bezvětří. Po 20 minutách šlapaní jdeme přes Hutongy (ulice, která nebyla modernizována v první vlně modernizace města v 90. letech, ani v druhé vlně, před olympiádou, kdy se takové male, špinavé uličky schovávaly před turisty. Natrefujem na backpackers (=baťužkařský=BP) hostel. Dem dovnitř, dvojlůžko, 299Y. Zapomeňte chlapci. Dormitory, aneb pokoj pro 3-8 lidi s dvoupatrovými postelemi od 60 do 90Y/osoba. Akorát že volný je jen 8místný.. A jak to znám, tak to bude chrápaní aspoň ze 4 světových stran, 8x smradlavé boty a sušicí se hadry a věčné fronty na wc a sprchu. Díky, pokračujem směrem k námi vytipovanému hostelu. Spousta taxíků, ale provoz dost slabý, v OVě a Praze mnohem větší. Po cestě zastavujeme v bookstore, hledáme detailnější mapu P., Všechny chinese onry..Aaaá, v kopce starých map nacházíme Beijing 2008. Vida, tolik se toho snad nezměnilo. Kupujem, cena 6Y (17 kč). Jdeme velkou ulici na sever, po levé straně Train Ticket Office. Á, o tom psali v LP, že bez nutnosti stát 2-5 hodinovou frontu na lístek ho zařídí za provizi 5Y. S radosti kupujeme 2 lístky Peking-Xian na 13.8.09, 21.24, vlak Z53. Z v názvu znamená vlak vyšší kvality, a čím kratší číslo, tím méně zastávek a kratší doba jízdy. Bereme kategorii soft-seat. Cena 235Y.

Za dalších cca 20 minut nacházíme naší ulici Nan Lu Gou St., tak 5 minut šlapem, hledáme číslo 85. S číslem 113 vidíme hostel, jdeme dovnitř, mají dvojlůžka bez sprchy a záchodů, ty jsou sdílené pro celé patro, cca 8 pokojů. Ty jsou za 150Y. Jenže ty jsou rozebrány, mají prý jen Standart room, ten stejný, ale má svou sprchu a záchod. Akorát že stojí 260Y..Tak berem kartičku a pokračujem směrem na sever po ulici č. 85, na recepci Číňanka spustí dobrou angličtinou, že mají plno, ale že dole po ulici je hostel, kde to mužů zkusit. Taxe ptám, kdy se uvolní, ona že prý zítra. Tak to objednáváme na další dva dny od zítřka a vracíme se do předchozího. Zapínáme klimu (AANO, i v nejlevnějších hotýlkách P. mají klimu..), sprchujeme se po procházce v 30 stupních s plným báglem a leháme spát. Je cca 14.30. Probuzení kolem 20 hod., napít, wc a šup hledat jídlo, žaludek protestuje.

V hostele na č.p. 85 (Beijing Backpackers Accomodation) se ptáme, kde máme zajít na večeři, levně a ok. Dává nám tip, nakresli na mapku vizitky hostelu kde je restaurace, spěcháme tam. Ukazujem lístek od BBA a čekáme. Za 10 minut máme na stole kuřecí kung-pao, nastrouhanou ředkev a brokolici dělanou na paře. Tak kung-pao v CZ je nějaký mega mutant. Nějaké vařené kuřecí maso, okurka, cibule ,mrkev, hrášek a par arašídů. To cele ve směsí glutamátu, sojovký a bramborového škrobu. Konkrétní poměry surovin se liší dle podniku. Toto kung-pao bylo arašídy 50% arašídy, 30% kuřecí, 15% mladý bambus a černé houby. Zbytek karamelo-chilli omačka, jen dobarvena sojovkou. Mňam. A ředkev byla také super, myslím, že byla dochucena masovým vývarem, takže měla jemnou příchuť a byla jako čerstvá. Brokolici osobně jím jen protože je zdravá, ale byt dělaná takhle, tak jí můžu jíst každý týden s radostí. Udělaná IMO na páře a jemně postříkaná nějakou vývarovitou omáčkou, s kapkou zázvoru, která nepřebíjí chuť brokolice, ale potlačuje nevýraznost stonkové části. A všechny časti rovnoměrně měkké. Zalíváme to pro jistotu místním pivem, dopíjíme 2 mléčné koktejly po 12Y každý, objednané omylem, protože jsme chtěli objednat pivo bez slovníku 🙂 Chuťově super, ale osobně mléčné nemusím, a nejsem „lactose-intolerant“ lol. Tato restaurace byla pořad plná domorodců, protože za ok ceny super jídlo. A je hned na severní křižovatce ulice s hostelem s první silnici s auty, červené barvy hned na druhé straně na rohu.

Po jídle jsme se šli projít někam, kde měl byt park. Cca 1500m, na ulici východ-západ (btw, ulice v P. jsou většinou situovány N-S a E-W, dle feng-shui, navíc to usnadňuje orientaci. parčik byl tak 10m široký, hned u cesty, uprostřed takový vlnovitý chodník, po stranách dobré osvětlení na zemí, stromy, květiny. Co chvíli taková besídka s lavičkami. Na druhé straně dle mapy měl byt také park, tak jsme přešli a šli mezi stromy, po podobném chodníku vedle něčeho, co by za ne-čínské ekologii dalo nazvat říčkou. Překvapivě nebyli moskyti ani jiný hmyz, jen cvrčci vytrvalé řvali. Po chvíli cestička nás dovedla do parčíku,k kde mládež hrála streetball. Byly tam zajímavé stroje. Z masivního železa byly stroje podobné těm, co u nás prodávají přes teleshopping. Na břicho ala ab-flex, na tělo to co kdysi reklamoval Chuck Norris a ten se mýlit nemůže, a hafo jiných. Zkusil jsem každý po 20-200 sekundach a příznam se, dá to zabrat.. Paxme se vrátili do hostelu a lehli spát.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .