0
0

6.30 řev jak na stadiónu z repráků na stropě. „Dobré ráno čínský lidé, vítá vás další krásný den na budovaní komunismu. Dnes je třeba splnit plán aspoň na 120%, abychom nenasytným kapitalistům zase utřeli prdel. Hip-hip HURÁÁ!!“ a v tomto duchu to čínský řve 30 minut. Na chvílí se probouzím, národ ve vagónu též už z toho vzhůru. Hňupi, příjezd je za 5 hodin, proč nedržíte huby. Sousedi vedle mají 2 malé dětí a haranti se kopou a perou, jejích matky na ně řvou a mlátí je po rukách, ti řvou ještě víc a pak se rvou ještě víc, protože za výprask od matky viní jeden druhého. Ti pod náma žerou vařené vajca, šlupku hazej na zem a řvou u toho. Místo chlapíka na polici pod kolegyni chrápe jakasi babka. Aha, a já v noci si myslel, že ten chlapík je pěkné prase, bo prděl jak doga celou noc. Fakt, baba snad žere v mekáči a zajídá to fazolema. Být za to placená, může si otevřít vlastní metanovou stanici. Přijde průvodčí a seřve ji jak psa. Ta na něj též řve jak na tržišti. Po chvílí se zvedá a vypadne. Super. No, jako divadlo mi to stačilo, ulehám spát dal. Mě fakt vzbudí maloco, stači že vypnuli to rádio. Lidské divadlo mi nevadí. Probouzím se 20 minut před Chengdu, až na to, že máme hodinu zpoždění, takže hodinu chrupkám Snacky Snacks, sezamová příchuť, z CZ Lidlu, které jsem vzal jako nouzovku, kdybych to jejích jídlo fakt už nemohl. Ale jídlo mi chutná, tak si aspoň odlehčím bágl. Něco po 12. hod zastavujem, vylezame. No, hoďka zpoždění, na ČD pohoda. Jdeme s davem, ale tady v Chengdu je dav nějaký zmatený, ještě před východem z nádraží se rozptýluje a hledat náš bus č. 57 jsme nucení sami. No, dle popisu cesty k hostelu z jejích webu je to 100m od nádraží, po levé straně. Jdem tak 50m před nádraží, pohled vpravo, vidíme vlevo podél cesty autobusové nádraží. Je to cca 150m, a je to po levé straně, to bude ono. Jdeme tam. Busy 2,52,54,60 a pár dalších, 57 nikde. Zkoušíme metodu LP+propiska. Ukazujem znak pro autobus a píšem č. 57. Jeden mává, druhá mává. To mávání je že nevíte, nebo nechcete říct? Nebo chcete bakšiš za info? Čert s váma, jdeme zpátky na nádraží a o ulici níž, kde je čilý ruch a jezdí spousta busu. 57-čka! Stůj svině, kde máš zastávku? Ale bus nám mizí z dohledu. Tak jdeme jeho směrem, a hle, zastávka busu, ale bez čísel, které busy tu stojí. Tak opakujem proceduru se znaky. 3 borci z toho na větvi, ale zase, nevíme přesně z čeho, ale vypadají jako když dráždíte psa kostí a něco na něj říkáte a on je připraven udělat cokoli, aby dostal kost, ale neví, jak udělat to, co po něm chcete. Nakonec nás posílají na jiný autobus, č. 16, že taky jede k Wuhou Temple, ale stojí někde vedle (to sme pochopili z ukazování rukama nohama plus mapka). V buse ukazujem ve znacích Wuhou Temple, řidič pohled na nás jak na mentálně retardované a mává rukama. Tohle gesto u řidiče už známe a znamená „ne, tam nejedu, jsem jiný autobus“. Zmateně vystupujem. Přistoupí nějaká paní a zdá nechceme pomoct. Jasně že chceme, nemáte ještě tak 3 týdny čas? Ale ptáme se na ten Wuhou Temple a ona prý máme najít bus 57. My jí hrdě ukazujem, že ho hledáme už přes půlhodiny a že nevíme, kde je zastávka, a ona že je přes cestu, 100m od nás. Se z toho picnem. Který kretén z hostelu psal „directions“. Za určité konstelace hvězd a při pozměněných parametrech univerza by „150m před nádraží, přejít cestu a cca 200m doprava“ dalo srovnat s jejích „100m od nádraží, po levé straně“. No, 10 minut čekání na bus a už jedem. Vystupujem suverénně na zastávce „Wuhou @#^@$ něco“, ale Wuhou rozumět bylo. Hledáme hostel, 50m od templu. Lidi, taxi, klaxony, policajt uprostřed cesty, asi jako doplněk k semaforu hvízdá o106. Přejdem, hledáme, nic. Samá sámoška. Á, „Tourist information guide“. Zajímává kombinace slov, ale budiž. Hlavně že ví, kde je Chengdu Dreams Youth Travel Hostel (zase google translator??). On je totiž zašitý ve dvorku a od templu není vidět. 100m po hlavní, směrem na jih (silnice je malá, jen 5 pruhů, 2 v každém směru a 1 pro cyklisty). A že jo, mají nadpis nad vchodem do jakoby dvoru mezi baráky. Jeden je náš hostel, druhý asi byty, dole obchod s baťohama a outdoorem.

BlEaCh

V Sechuanu v kazdem autobuse co druhou zastavku z repraku hlas po nazvu zastavky rika “please dont carry any explosives, combustibles or venomous materials”, volne prelozeno “prosim nevozte vybusniny, horlaviny nebo jedovate materialy”. Nejzabavnejsi jsou “venomous”, protoze “venom” je jed zmiji, varanu, ctyrhranek apod. zivocichu, skoro vzdy to jsou smrtelne jedy, zatimco “poisonous” jsou jedy vytvorene umele, nebo toxicke latky. V podstate rikaji, ze nemate s sebou vozit kobry. A neustale to opakuji.

Autobusy se deli na nekolik skupin: jizdne 1Y jsou busy bez klimatizace, male, hlucne, a od ridice neustale se rve to co jsem psal drive, jakesi “xian xie” jak zasekly gramofon, a navic nejsou vubec slyset nazvy zastavek, ktere jsou jen v CN. V lepsim pripade maji ventilaci nebo otevrene okna. V horsim vypapadaji, ze jizdu neprezijete.

Busy za 2Y jsou prostornejsi, maji klimu, zadny gramofon a z repraku to hlasi nazvy zastavek i v anglictine, hlavne varovani o vozeni kobr.

Busy spojujici vetsi mesto s vesnicema okolo, maji sazby zrejme dle pasem, kam jedete, tzn od 2 do 20 Y.

Mezimestske busy maji sazby a kilometry, podobne jako CD, anebo cinska zeleznice. Ale zeleznice je IMO vyhodnejsi a rychlejsi, mezimestsky bus je vhodny do oblasti, kam proste zeleznice nevede.

Soukrome minibusy si sazbu urcuji sami. Motaji se na turisticky atraktivnich trasach jako doplnek k statni doprave, kdy maji ok ceny. Pokud statni doprava tam nejezdi, uctuji strasne palky, protoze nemaji konkurenci.

V hostelu na recepci sedi fajne slecny. Na to, ze je skoro jedna, vypadaji nejak ospale, asi unava. Nejiste koukam, ze samy mlady cinan ve vestibulu. Kde jsou turisti? Mezitim po nas jedna chce pasy, aby vypsala papiry. No, kolegyne uz samorejme na WC a zrejme tam chvili pobude, tam recepcni davam svuj pas a rikam, ze jsme to meli objednane vcera pres telefon. Ona ze jake cislo pokoje? Ji rikam, ze cislo nevim, ale ze mel stat 70Y. Ona ze jake cislo pokoje jsem rezervoval? Tak ji rikam, ze netusim, ze jsem to delal pres telefon (a ze borec na druhem konci at sebevic se snazil o Liverpoolsky prizvuk, anglicky umel jak Cinan, co do Liverpoolu vcera prijel). Dochazi mi, ze tim cislem asi mysli TYP pokoje. Tady se clovek teda nauci improvizovat. Tak ji rikam, ze dvojmistny, se sdilenou sprchou. Ona ze ok a ani ji nedojde, ze mam uz minimalne Ph.D z improvizace z jejich cinglish. Dava mi cislo pokoje a ze zda chceme klimu. Ja ze jasne, ona ze to je 20Y na den. Ja ze maji na netu napsano, ze “vsechny pokoje jsou s klimou”. No, aha. Ony ty klimu maji, ale za priplatek. To je jak s reklamnim sloganem “Totalni vyprodej. 30-70% sleva”, ale ze to predtim bylo s 1000% marzi, na to se zapomina. Tohleto mi probehne v hlave, davam to do kombinace s jejim cinglish a rikam ok, ok, ze si to priplatime. Kolegyne mezitim se vraci z WC, stastna jak blecha, dodelavame papirovani a recepcni nam jde ukazat pokoj.

Pri registraci na hotelu a hostelu po turistech pokazde chteji pas, odkud si berou vechny udaje, udelaji si fotokopii a vam do pasu strci papirek potvrzujici, ze jste ubytovani v hotelu XY. Dela se to proto, ze oficialne nesmite nemit zaregistrovane bydliste dele nez 3 dny. Mozna, ze hotel musi hlasit kazdeho turistu, ktery u nich prenocuje. Pas vam po zapsani vrati. Teoreticky potrebujete pas i s tim potvrzenim o ubytovani pro pripad, ze vas zastavi policie. Prakticky policie je totalne vystrasena z moznosti nebo povinnosti mluvit s turistem, bo anglicky umi tak akorat “helo” a nedejboze turista si na nej bude ztezovat. Takze dokud vylozene nedelate bordel, nehrozi, ze vas policie bude zastavovat.

Pokoj fakt ve stylu hippi, etno, ambiente, neo ood kazdeho neco. Na strese 5-pettroveho baraku jsou udelane male domky, kde je vyvysena plosina cca 60cm a na nic jsou matrace, nebo misto plosiny jsou dvoupatrove postele (u pokoju pro vice nez 4 lidi). Okno vychaazi na ulici, odkud kdyz se otevre, jde zapach/smrad z kuchyne nekde zespodu, takze okno radeji zavrene. Mezi pokoji je krasna terasa, s ratanovymi kresly, televizi a wi-fi. Za ty prachy, neber to. Sprchy jsou 2, jsou na terase, uzavrene pochopitelne 🙂 Zachody jsou take 2. V jednom je evropske wc (tak to i nazyvaji na dverich-Western WC and Chinese toilet) a dira, v druhem wc a pisoar. Asi predpokladaji vice turistu zee zahranici nez cinanu. Ale co jsme tu, tak je to tak 9:1 cinsky turista versus zapadni.

V pokoji hic, bo nejde otevrit okno kvuli tomu smradu z kuchyne nekde venku pod okny. Takze jen dvere a cekame, az donesou ovladac od klimy. Mezitim vybalujem zakladni veci (jidlo, caj, rucnik a ciste hadry). Ha, ovladac. Davam tam 17 a zaviram dvere. V pokoji tma jak v pytli. Zapiname svetlo, pokracujem ve vybalovani. Venku docela rusno, silnice a chram je hned pred hostelem. Po vybaleni se jdu podivat dolu. Vyhled ze strechy (udelali tu i zabradli, asi aby turisti nespadli z 5. patra dolu) je ale fajny. Kde jeste vas ubytuji na strese? Potlacuju napad neco hodit dolu.

Doprava v Chengdu vypada uzi tady u hostelu mnohem rusneji nez v Xianu nebo P. P je totiz strasne rozlezly a ma obrovske silnice, co krizuji cele mesto. Xian neni tak velky, ma jen milion obyvatel. Chengdu ma mezi 4 a 5M obyvatel, a infrastruktura tu je zaostala. Silnne dopravni tahy jsou smerem z mesta a kolem centra mesta, ostatni zustaly jake byly pred automobilovym boomem po roce 2000. Navic v meste s tolika obyvateli neni metro, MHD drzi jen autobusy a to, ze lidi jezdi na skutrech a kolech a aut nastesti neni tak moc na hlavu jako v P.

Neco ke skutrum – tady v cine mne opravdu prekvapilo, ze jsem videl jen nekolik skutru na benznovy pohon. Vsechny skutry jsou na pohon elektricky. At uz jde o skutry, china made skutry, elektrobicykly, elektro-mini-bicykly (vypada to jak ukrajina, ale normalne to ma akumulator pod sedadlem a jezdi to), vse je na elektrinu. Podstatne to ulevuje vyfukovemu smradu ve meste a hlavne kolem silnic, protoze se timto zpusobem zde prepravuje vetsina lidi. Dokonale ale je to, ze narozdil od nenazraneho CEZu zde elektrina stoji pakatel (coz je realna cena, odkud asi tak ma CEZ 35-50 mld zisk rocne z nejakych 10M lidi?), lidi si tyto skutry normalne nabijeji ze zasuvek z domacnosti! Pres okno nebo dvere natahnou prodluzovacku a nabiji to za kratkou dobu. Takovy skutr nevazi 2 tuny a proto mu staci mala baterka a vydrzi jezdit i nekolik dni po velkomeste. Je zcela bezhlucny (krome kvileni ojetych brzd nekdy lol), bez emisi, plynuly v provozu a snadny na udrzbu. V tomto je Cina uz pred zbytkem fosilniho sveta.

A s tim spojena poznamka ohledne benzinek – je jich opravdu MALO. V pekingu za 3 dny jsme narazili na jednu ve meste a jedna byla na dalnici z letiste do pekingu. V Xianu jsme videli taky jednu. Za 3 dny v chengdu jsme zatim nepotkali zadnou.

Prohlizim si terasu detailneji. Ten plevel co tu roste neni level. Polovina je zahradka, nejake chilli papricky a par kytek lilku. Druha pulka je nejaka trava, ale beztak to je zelenina, co ji. Kolem male stromky, nejake kytky, co uz vykvetly, par stylovych popelniku, nadrz na vodu-studena, horka. Hm, nekdo v ohlasech na tento hostel psal, ze mu po teto vode nebylo dobre. Treba nekoho bez sikmych oci odchytit, zeptat se. Cinan sedi na notasu, se sluchatky, diva se na nejaky flash se znaky. V jinem pokoji s otevrenymi dvermi se vali borec v kratasech a cte noviny. Pohoda. Jdu z5 na pokoj, kolegyne remca, ze furt citi smrad z kuchyne a ze jsme se ani nerozbalili, a uz mame bordel v pokoji. Rikam, ze vetsina bordelu je jeji, ja vytahl jen elektroniku. Ze ok, tak at si ustelu postel nez se nekam zdejchnu na zradlo zase. Ha, to neni spatny napad. Ne to s tim povlecenim pochopitelne. Plnim povinnost a ze jdeme nekam na jidlo. Cteme LP, ma tu byt hafo jidelen, kdo se v tom ma vyznat. Tak vyjime jidlo, co jsme brali do vlaku a nakonec vsechno dotahli sem do pokoje. Pro jistotu jdeme pro vodu do nadrze na chodbe u schodu, beru mobil, at si zapisu heslo na wi-fi. K cemu vubec je, kdyz v pokoji je jedna carka a jen u dveri. 2m od dveri na posteli uz neni signal zadny. Jeste tu trci cca 30cm RJ-45. Super, takze mne ceka psani na Asusu, ktery bude nalepeny na zdi a ja sedim na zidli, kdy mam stul na urovni hrudniku. To aby clovek s sebou tahal ethernetovy kabl nebo co. Neva, optimismus po jidle nad hlavu, ale vlakova unava dava znat a tak jdeme spat.

Nekdy vecer se probouzime. V pokoji diky dokonalemu systemu jedine otevrene+okno=smrad, zavrene+okno=vecna noc vstavame a jdeme se projit po okoli. LP doporucuje maly bufik na Wuhouci Road 13. No, dle mapy bychom meli byt na Wuhouci Road, takze kterym smerem? Vedle naseho hostelu na obchode je cislo 5. Pred nim cislo 3, pak cislo 2, pak 1 a krizovatka. Tady to neni. Jdeme opacnym smerem. Cisla jdou 6, 7, 8, 9, krizovatka, nazev ulice ve znacich, cislo 252. Kruci. Jdeme dal 254, 3, 4, 5 … ??? Ok, treba se to chytne. Nachazime 10 a pak jde 16, 17 a dalsi krizovatka. Hm, tak ne, zkusime po druhe strane. Zase c.p. 3. To uz je snad treti trojka. Jdeme z5, smer hostel. Cisla rostou az konci na 8 a dal uz je jen ten Wuhou temple. To je sranda jak najit hospodu kolem staromestskeho namesti jen dle cisla popisneho. Ok, plan B. Zastavujem domorodce, ukazujem mu nazev ulice a v latince napsany nazev bufiku. Ulici chape, latinku uz ne. Ukazuje nekam smerem za nas hostel. Jdeme k c.p. cislo 1, obchazime dokola a jdeme tou paralelni ulici. Furt hledame tu 13. O-o cisla krasne, cisla meee… Chvili bloudime po ulici, zastavujem dalsiho domorodce, ukazujem nazev bufiku, on ze tamhle, a ukazuje smerem dal v nasem smeru. Okridleni jdeme, 2 bufiky vedle sebe. A jeden ma 13 nad vchodem. Huraa. Menu u dveri. Cca 100 znaku, obcas nejake cislo. To uz tu bylo. Ukazuju na misku s nudlemi co ma jeden z davu venku a na sebe. Kolegyne ukazuje na neco na te tabuli, uplne na kraji, za 3.50Y a dodavame “Pidzu”, coz je nase chapani, jak se cte slovo “Pi-jou” aneb “pivo”. Chlapik s usmevem kyve, ani se nesnazi na nas mluvit cinsky, jen rika “oke”. Sedame, jsme o5 turistickou atrakci pro jedliky kolem. Dostavam svoje nudle, kolegyne ma nejake dumplingy. Ochutnavame.

Dumplingy se prekladaji obvykle jako knedliky. Cinska verze dumplingu je ovsem velmi siroky pojem. Jsou bud bez naplne, ve tvaru kapky vody, jen mouka, voda, drozdi, delane na pare. Nebo jsou s naplni, zeleninovou, ryzovou nebo masovou a ji se rukama. Anebo s naplni vzhledove i chutove pripominajici ruske pelmene, ale s tensim testem (nebo tortelini, ale opravdu s naplni a ne jen plivancem uvnitr ala 5:1 testo/napln), podavane v omacce nebo polevce. Jedna se jen o typove priklady, ktere jsme osobne videli a mnoho i vyzkouseli. Urcite jsou i jine, o kterych nevime.

Dumlingy jsou s masovou naplni, zrejme mletym veprovym masem, trochu pepre, soli a zazvoru. Podavaji se v omacce ze sojove omacky, sezamoveho oleje a suseneho chilli, posypane susenou cibulkou. Chutove jemne ostre, sojovka to neprebiji jak to casto dela, chut jako pelmene, jen to testo neni tak citit ale napln ano. Ke konci kolegyne tak dlouho zapasila s nabranim poslednich kousku ze dna misky (byly cele od omacky s olejem), ze jsem ji dohnal se svou vetsi miskou nudli.

Moje nudle byly domaci, psenicne. Chutove pripominaly spagety, ale lepsi a nebyla tam citit vubec ta mouka. Podezrivam, ze michaji psenicnou mouku s ryzovou, aby tohoto dosahli. Uvarene akorat, zalite omackou ze sezamoveho oleje, chilli omacky, nalozeneho cesneku, trochou hoveziho vyvaru a jemne nakrajenymi kousicky zazvoru. Z vrchu posypane osmazenym dosucha veprovym mletym masem (zcela bez tuku) a najemno nakrajenym porkem. Zamichane chutnaji skvele. Zapijim pivem, pochvaluju si jidlo, ale kolegyne zase nadava, ze jsme cely den prochrneli, hlavne ze jsem si zase nacpal bricho a ze furt myslim jen na zradlo. Ja ji pripominam, ze by mela pit pivo, protoze posledne co si ho jeden den nedala, druhy den sedela na wc hned po probuzeni s ocima jak kralik na lovu. Ona dela odvetu, ze ja po tom pekingskem jehnecim taky nadaval na wc druhy den. Ja rikam, ze sem nadaval z jineho duvodu a at nekeca a pije, bo uhli ma sice s sebou dozivotni zasobu, ale proc trapit zaludek. Tak pije taky a tak nejak prochazkovite jdeme na hostel, ona leha spat, spala prece jen celou cestu ve vlaku (10hod minus hodina v noci), po prichodu na hostel (5 hodin) a ja sedam psat cestak. Pisu do 5, kolegyne se probouzi, ze na wc, po ceste prudi, ze zitra budu zase chrnet, ze to je na h@vno se mnou nekam jet a ze sem hnup co jezdi do zahranici se jen nazrat. No, jeji nazor. Zena ma vzdycky pravdu a kdyz ji nema, viz predchozi je znamou pravdou. Dopisuju den, venku svita, jdu tez spat.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .