Putování Čínou: Den dvanáctý

BUDICEEEEEEEK!!!!

Kde se hrabe cinske radio z vlaku. Venku rev, jakoby se prasata na jatkach rezaly. Par cinskych familii s harantama rvou pres cely klaster, mnisi chodi a tez neco rvou, do toho opice se perou a vriskaji nekolik metru od naseho okna a mnich bezi s klackem a snazi se je rozehnat a rve u toho jak mnich shaolinu pri kastraci. Rozezene je, ja jeste chvili stojim u okna, sleduju, co se bude jeste dit. Ze strechy na strechu u nasich oken sleze oproti ostatnim snad gorila. Asi nejaky alfa-samec, bo male opice si drzi odstup. Pomalu se prochazi. Pak zrychli za nejakou mensi, ale stejneho druhu, ta s vriskotem zdrha, odnekud se vynoruje dalsi mnich, ale s klackem dlouhym jak skokani do vysky o tyci a riti se smerem ke gorilakovi. Ten se postavi na zadni a mava prackou na nej, mnich na nej tou tyci, pak s ni prasti o strechu, ramus, gorilak uskok dozadu a zajeci. Mnich ukroci dozadu a zase prasti o strechu. Se nedivim, ze maji ty stresni tasky jak cig@ni ve svych getto. Polamane, popraskane, misty chybi. Beztak nekdy opice nejakou vytrhne a hodi po mnisich a ti je na oplatku mlati klacky do riti nebo po hlave. No, kdo ma mensi klacek, ustupuje a gorilak se zdejchne na horni strechu, neco zvriska a jakoby s dustojnosti odchazi. Mnich klacek na rameno a tez odchazi. Premyslim, zda se nejedna o nejake mistni divadlo pro turisty. Evidentne to bavi obe strany a uz maji rozdelene role. Semtam pod oknem projde stredni opice, proleti mala, ale do 20 minut je znicehonic ticho, uz jen sikmooka rodinka rve, bo jejich harant asi neco zase provedl, tak dostal do drzky a rve, matka na nej neco jeci, do toho otec neco zarve. No jak italove na vaclavaku. Divadlo zacalo kolem 6, probudili snad kazdeho a skoncili kolem 7. To uz jsem i ja vstal, ackoli jsem myslel, ze budu chrnet do 9. Zkusil jsem lehnout, ale to uz nemelo cenu na tak kratko, takze se balime, dopijime vcerejsi zeleny caj, oplachujem hrnek a jaxe vracim do pokoje, slysim cestinu. Kua, ze by zase nejaci kok@ti? Nedoviram dvere, rozlisuju slovenstinu. Ha, bratr slovak?

Mluvi celkem klidne, nervou, resi neco s vracenim klicku. Vykouknu, borec s baglem, v tezce trekovych botech. To vypada nadejne. Zadne sandalky, kanon fotak a cerne bryle s ksiltovkou jak nemec na dovolene. Tenhleten vypada, ze uz nekde byl a mel by byt fpoho. Taxe ptam, odkud, kam. Ze slapou nahoru a hodlaji ted vyjit jen co vrati klic. Tak rikam, ze dem tez hore, tak ze muzem slapat spolu. Ze super. Jasne ze super, strucne, vecne, konstruktivne. S takovym klidne pokecam. Popohanim kolegyni, dobalujem, ti dva na nas cekaji. On z Blavy, ona z Liberce, Miro a Ivana. Zdravim, jestli toto nekdy prectou ! lol. My klicek vracet nemusime, meli jsme jen kladku zvenku, zevnitr zapadka na dvere.Vracime prosteradla do stavu, jak byly pred tim nez jsme je sundali, abychom na vyhrivanych dekach susili pres noc pradlo. Uklizime svincik a vyrazime.

Miro a Ivana procestovali zapadni Sechuan, to je v podstate Tibet, ale z cinske strany, ale netreba ruzne povoleni, viza a platit platit platit. Po ceste vykladaji, ze tento klaster je uplne bozi, konecne spali na posteli, nemeli moskyty, hic a 100% jidelnicek obsahujici mleko jakku.

“Jacci/jaci/jakovske/jakkovske mleko” zni docela divne? Podstatne jmeno Jak, anglicky Yakk. Jedna se o mega chlupatou kravu, podobnou spise buffalovi, ale srst je hustsi, delsi a ma chlupate zcasti aj nohy, buffalo ma chlupaty predek a to quli ritualum pareni, kdy srst a hruba kuze zepredu brani smrtelnym zranenim od rohu soka pri soubojich a vypada majestatneji. Jakove maji srst hustou quli tuhym zimam a chladnym nocich ve sve domovine, Tibetu a Mongolsku. Domorodci je polo-chovaji, polo-symbiozuji s nima. Zdomacnele je maji v ohrade a vodi na pastviny. Polo-zdomacnele je vypousti pres sezonu na ruzne pastviny, odkud se bud zvirata samy po case vraci, nebo je pastevci vyzvednou a prizenou zpatky. Pres zimu je prikrmuji senem z leta a za tuto spolupraci maji z jakku mleko, ktere tvori hlavni zivocisnou slozku jejich potravy a nekdy i maso. Druhou hlavni slozkou je proso, ryze a obiloviny, ktere rostou ve vyssich nadmorskych vyskach, protoze Tibet a okoli jsou samy vrchol 3000-5500m n.m. Ivana a Miro rikali, ze v podstate porad pri cestovani byly ne nize nez 3500 a ze prumer byl kolem 4500 n.m a ze z toho mlika jakku uz po tydnu jim bylo blbe uz jen z pohledu na jidlo. Z mlika domorodci delaji i neco jako “jakkovicu”, alkohol 45-65%, ktery ale pry docela fest smrdi temi zviraty a pro neznaleho nejspis bude znamenat libani zachodu v noci nebo prujem rano.

Taky docela nadavali na stav cest, ze to co je dalnice je v podstate cesta vytvorena nakladaky a auty mezi polama, na utesech a v prusmycich, ktere co chvili padaji a tvori zatarasy. Obcas spadnou dolu i s nakladakem. Takze asi veselo. Behem pokecu, kde kdo byl cesta ubiha docela rychle, 2 hodiny pryc, uz jsme v 2400 n.m, pocasi mlhave, ale bez deste a docela teplo. Divne, na netu hlasili 50% sanci bourek a destu na dnesek. Ne ze by to vadilo. U nejakeho maleho chramu zastavujem, davame si nashi, cigo, fotime. Domorodci si foti kolegyni a Ivanu, ty chvili pozuji, ale pak je to prestava bavit, tak jdeme radeji zase nahoru. Lidi slapou stale prevazne dolu. Asi si vyjedou busem nahoru, vyfoti chram a pak si jdou v klidu smerem dolu a po ceste si foti chramy. Divne je, ze jsme ale podel cesty nepotkali zadnou opici. Kolegyne je od rana natesena, ze s nejakou “malou a fajnou” vyfoti, ale jak na potvoru nikde zadna. Treba jeste budou po ceste dolu. Vykladame kolegum o tech dvou kanadanech, kteri s jejich tempem na vrchol vyjdou tak za tyden, ze ti amici tez h@vno vydrzi, pokud nejde o zr@ni a kecani o sobe. A tihle jsou jeste polofrantici, kteri by tez jen sedeli a popijeli kavicku, vinecko a kecali tyden v kuse beze spanku. Samo, ze jsem potkal jednoho super fr. Kanadana i nekolik pohodovych Francouzu, ale celkove vzato, jedna se o mensinu. Vetsina aneb prumer je liny a tupy, pokud s nima nemluvite fr. Osobne povazuju Fr. za mrtvy jazyk, ktery je vhodny jen pro zajemce o Francii, o praci nebo jako hobby. Je to jako naucit se Holandstinu. Konkurencni vyhoda, ale realne je k nicemu, pokud s NL clovek neni stale v kontaktu. Prakticke uziti maji En, Sp, Ne, Arabactina, Ru, Cin IMO, v tomto poradi.

Za dalsi hodku uz jsme u mista, kam bus vozi lidi z vesnice a kde presedavaji na lanovku na samotny vrchol. No, tady tech lidi znatelne pribylo, ale neni to tak hrozne, jak jsme cekali. Spousta predrazenych zradelen uz jen tak 2000 schodu nahoru. Hura, to dame. Za dalsi hodku uz jsme nahore, pred velkym, bilym zulovych schodistem, kolem ktereho jsou sochy slonu co cca 20m. Kazdy slon neni moc velky, tak metr a pul do vysky a s pozlacenym chobotem a kopyty. Samo ze nejde o zlato ale o nejaky sunt, co jen leskne. Asi je u budhistu oblibene vse co se leskne, nehlede na to, zda plati prislovi “neni vse zlato co..”. Toto misto je perfektnim dukazem, ze lesk je hned po nazranem bachoru druhou prioritou. Se svym pupkem mam co delat, nez muzu prijmout budhismus. Ale dle kolegyne uz sem na dobre ceste. A ona by prece nekecala, ze. No tak musime vyslapat i tech 150 schodu v chramu nahore, ktery je hlavni “atrakci” A my mysleli, ze to je konec uz. Ale jde to samo, nohy uz napul ani necitime. Nahore je chram, uvnitr sedi cca 5m vysoky budha, kolem neho ze stropu visi cervene blbinky, sedi mnich, co vybira prachy za pomodleni se, za uder do gongu a nevim za co jeste, par borcu okolo hlida, aby se nenatacelo a nefotilo. Pochopitelne 10-15 sekund zabery mam hehe, ale az na ten lesk, je to furt to same ty budhisticke chramy. Tenhleten je akorat na vysoke hore. A na strese chramu jsou sochy 3 slonu, kazdy tak 3m vysoky, co stoji zadky k sobe, na zadech ma kazdy jednu hlavu budhy, krishny nebo neceho takoveho a na tech 2m velkych hlavach jsou pyramidovite dalsi kopie tech hlav, jen 1m velkych a na spicce uz jen pul metru velkych. Vylezeme na vyhlidkovou terasu za timto chramem a vyleze slunicko. Furt byla mlha a chladno, ale podle jasotu davu a davoveho silenstvi se vyfotit s chramem za sebou na terase hned chapu, co mysli LP tim, ze na Emei Shan lze shlednout vychod slunce cca 4x do roka. Je tu totiz porad mlha, opar a neni videt ani prd. Slunce ukazuje, ze moje karma je lepsi nez vsech tamanu kolem, protoze zrovna kdyz jsem vysel nahoru, vyslo slunko, at si natocim vrchol i s chramem za slunce a perfektni viditelnosti. Diky o Budho, vidim ze jsi ocenil nasi snahu vyslapat si ten kopec a nejet lanovkou jako tito karmicti prizivnici, co se ted s vriskotem foti, dokud slunko nezalezlo >_>

No, zaciname mit docela hlad. Uz je skoro jedna odpoledne, mini snidane byla v 7 rano. Zaciname sestup, po ceste dolu slunko uz neni a jsme zase v mensi mlze, nebo v oblaku, tezko rict a je chladneji nez na vrcholu. Dochazime do toho maleho chramu, kde jsme si davali nashi a jdeme do bufiku u cesty. Normalne dostavame menu i s anglickym prekladem u jidel. No to je luxus, a nikdo tu neni krome nas a majitelu, kteri zrovna as chuti vyjidaji kohouta, ktereho predtim pred mym nenechavym pohledem podrezali a do misky nalili vsechnu krev, kterou pak urcite i vypili. Rikam o tom kolegyni a 2 kolegum, ti samozrejme si toho nevsimli. Kam ti lidi koukaji, ze jim unikaji takove veci.. Objednavame si s trochu slozitou domluvou 2x hovezi se skelenymi nudlemi v polivce, zeleninovou polivku a 3 piva, ktere jsme s 20 stlacili na 10Y. Bylo to totiz podminkou, abychom tu jedli, vsude po ceste prodavaji pivo za 20 a nechteli dolu s cenou. Tihleti nejak porusili mistni monopolni ceny, ale to nam nevadi. Ja si beru nudlovku s hovezim (7Y), kolegyne zeleninovou (8Y), Miro taky nudlovku (sklenene nudle jim pry dosly, taxme vzali obycejne) a k tomu nejakou polivku s zeleninou a kurecim za 30Y , Ivana si vzala zeleninovou.

No, ty s hovezim byly ok, nudle vyvar, chilli, kapka masa, zazvor, cesnek. Ale ta velka zeleninova za 30 je vlastne takova 3 litrova misa, ve ktere plave ruzna zelenina a kousky kureciho. Kazdopadne je toho docela moc. A co do zeleninovych polevek, obe holky dostavaji misku ve ktere plavou jen houby… S Mirem zadrzujem smich, holky z toho ale moc nadsene nejsou. Kolegyne mi kouka po nudlich, ze pry se z hub nenaji a nechape, co maji spolecneho se zeleninou. Ja taky ne, ale ze ji cast nudli necham, ale ze si tam pridam trochu chilli, bo vyvar nema zadnou chut, jak polivka v jidelnach nebo menzach za 10 kc. Hledam okolo, nachazim jen lahvicky s necim co vypada jako sojovka. Na cich to je ale ocet. Eh, trochu si kapnu, pokracuju hledat. Nikde. Jdu za kucharem do kuchyne, ten na me kouka, ja na nej. Pak se rozhlizim po kuchyni, hura, hned u woku ma misku s chilli. Ukazuju mu na ni, on furt nechape, servirka/manzelka kouka na me tez, az jim dochazi co chcu. Ale to jim dochazi, az jsem u misky a ukazuju presne na ni prstem leve ruky, ukazovackem pravy ukazuju smrem k nasemu stolu. Tak ze ok, podava mi lzicku, davam si stedre do polivky, Miro chce tez, bo ma tu stejnou. Vyjidame to, tretinu nechavam kolegyni, za ni vyjidam ty houby z jeji polivky, dopijime a jdeme dolu po schodech, tam kde je parkoviste a mezistanice pro turistu, ze tam se rozhodnem, zda pojedem dolu s nima busem, anebo si seslapeme 27 km usek az do Baoguo, behem ktereho ma byt krasny vyhled na hory okolo, mame potkat opice, kvuli kterym celou dobu tahame bambusovou hul (kterou jsme nasli a upravili pro tento ucel), ze jim dame do drzky, az budou moc doterne. No, jenze je mlha tim vetsi, cim niz od vrcholu sestupujeme. U parkoviste navrhuju kolegyni se na ten seslap dolu vybodnout, stejne neuvidime ani prd a jen ztvrdneme na noc v klastere, bo to nestihame sejit az dolu nez bude tma. A ty chramy po ceste jsou stejne jako jsme uz videli, samy budha a lesk. Nejdriv vaha, ale pod tihou argumentu a slabosti v nohach povoluje a uz slapeme smerem parkoviste.

Po 15 minutach to vypada na zkratku. Vyslapana cesticka ven ze schodu vedouci na asfaltku smerem nahoru a dolu. A domorodci tam jdou. Tak co by my ne, tech schodu uz mame plne zuby, i cesta dolu je unavna. Namahaji se dost lytka a co chvili se na uzkych schodech vyhybame davum turistu, co si vyjeli busem na horni parkoviste a ten kilak nahoru si slapou ala poutnici. To je nadhera, rovna cesta, dokonce z kopecka. Zcela ignorujem kazdeho troubiciho hnupa, co jede dolu. Mnoho lidi si zaplatilo mytne za cestu na kopec (12 nebo 24Y za osobak), vyjeli to skoro az nahoru a pak to pichli po smeru nahoru kousek od vrcholu, protoze asi nahore je drahe parkoviste. Ten kousek si vyslapou a pak cesta zpatky je snadna. Nekdo na nas troubi a pak zastavuje. Ridic nejaky mlady borec, tak 22 let, v polorozpadlem cinskem ala jeepu. Neco zvani a rika Baoguo. A ukazuje na prstech 4. Tak za 40, ok, to se da domluvit. Bus dolu stoji 40. Sedame dovnitr a vmlouvame o cene. On furt ze 4, a pak na nas. Aha, 40 za kazdeho? Vubec. Tak ze kolik mu dame. Ze 120 za vsechny. Ze slusnosti se hada, ale je videt ze ma radost a my jsme unaveni se hadat tak uz jedem dolu. Leve zrcatko uz prezilo kde co, na prave nevidi, a vlastne ani nekouka. Do zadniho nevidi, bo vzadu 3 evropani a na to cinske auta stavene nejsou. Takze pred kazdou prudkou zatackou otevira okno a kouka ven, zda nekdo nejede. A troubi u toho, aby varoval protijedouci, ze jede, at nepredjizdeji v zatacce. Nastesti celou cestu dolu nikdo v zatackach nepredjizdi, naopak nas ridic predjizdi v zatacce a taktak to stiha, ze se zaradi pred jedouciho pred nami falesneho passata, kdyz v protismeru jede bus. Ten samozrejme taky troubi jak o zivot a blika dalkovyma. Auto ma zrejme nejakou uz ojetou prevodovku, bo mezi 3 a 4 to vzdycky jemne vrzne a zaskripe. No takhle 30 minut sjizdime smerem k mytne brane, nas borec zastavuje a ukazuje, ze mame byt zticha, ze jsme jakoze jeho kamaradi atp, my ze ok, np. Na mytnem pousti jen jedna zavora a nejak pomalu. Nas ridic nejdriv pokousi se nasr@t mezi auta z leve strany, ale nikdo ho nepousti, tak si stoupne pred zavrenou zavoru, otevre okno a neco rve, ti na nej tez neco rvou, asi ho nechteji pustit. Tak da zpatecku a nasilim se rve mezi auta v otevrenem pruhu. Bizarni je, ze jednicku tam dava jakoby vubec bez spojky a strasnou silou. Jakmile ji tam strci, auto kopne dopredu, on nohu na brzdu a zpatky silou na neutral. Zrejme jednicka moc nefakci v kombinaci se spojkou, ale radi se nejak rovou. Takhle pokazde to malem narve do auta pred nim. Ten pokud tyhlety skuby sleduje zrcatkem, musi byt na prasky. Ty za nami to vidi a radeji pousteji pred sebe a drzi si odstup. Pokazene auto asi ma svoje vyhody.. Neco jako STK tu asi nemaji, tak dokud to jezdi, bude se to pouzivat, i kdyby to melo 3 kola a fungovala jen jednicka. Branou jsme projeli, ok, policajt sice na mne zepredu koukal, ale nic nerikal. Tak za 2 kilaky mezi stromy na ceste borec zastavuje a neco rika, ukazuje na oci a jakoze zelizka a prachy. Chvili nechapem, pak Mirovi dojde, ze asi chce prachy ted. Ja se opatrne ptam, jak je to daleko, co kdyz nas ted tady vyhodi, Miro ze np, je to na nadrazi odsud 10 minut pesky. Davame mu 120Y, coz je stale pro nej dobry zisk. To ma 20l benzinu a projel jen 35 km, navic stejne jel dolu. Borec bere prachy a dovazi nas primo k autobusaku. Miro s Ivanou jdou do Teddy Bear hostelu, vymenujem si tel. cisla, treba se zitra potkame v Chengdu a zajdem na jidlo spolu a my jdeme na nadrazi. He, dalsi bus jede 18:10, tj. za 40 minut. Berem listky, v klidu si prochazime, ja hledam zapalovac, bo sem svuj nekde ztratil, v 17:55 v klidu jdeme smerem k busu. Bus skoro plny. Jedno misto vzadu a jedno na druhem sedadle za ridicem. Ridic neco resi, pak nas sadi zvlast. Po chvili se zenska, co sedela vepredu u kolegyne prijde za mnou a ze zda nechceme se vymenit s chlapikem, ze on pujde misto kolegyne a ona misto nej si sedne uplne vzadu u mne. Jasne proc ne. Nevidime v tom zadnou zradu, tak se menime, sedim u okna, kolegyne sedi na destniku stare tupe babky. Babka krava ani nehne prdeli aby odstranila svoje podelane destniky z pod kolegyne. Co kdybychom aj my si hodili batohy ji pod nohy misto za sedadla? Ale nebudem delat bouri v sklenici vody, tak sedime. 18.05 do busu leze nejaky borec a neco hlasite resi s ridicem. Zrejme nekdo nepatri do naseho busu. Tak ridic samozrejme mezi podezrelyma ma nekolik cinanu a nas dva turisty, tak kontroluje nase listky, smula, my sem patrime. Chlapik zacina vypadat nastvane, dostavam pocit, ze LP keca, ze posledni bus Baoguo-Chengdu jede 19:30, a ze tohleto je posledni bus a kdo ho nestihne, zustava tu na noc. Sme meli teda asi dost stesti, ze jsme prijeli kdy jsme prijeli. Tak 15 minut se ridic hada s tim chlapikem, do toho se mezitim zapojila jeho zena, co uz sedela v buse, mavaji listkama, ridic tez pobiha po buse, pak se diva na utrzky co ma v ruce od listku. Pak se znicehonic ta babka beze slova zvedne a vypadne z busu. A chlapik si seda. Babka nic, posedela si v klidu v klime, rozvalene 3 destniky pod spolujezdci okolo a pak kdyz ma bus vyjizdet a chybi misto, si v klidu odejde do jineho busu, ktery zrovna prijizdi. Co by sedela v neklimatizovane hale a co ze bus stoji a 3 lidi vysilujou.

Cesta zpatky je docela hrozna. Ono ty zadni mista nikdo nechtel protoze vzadu uz jaksi misto klimy fouka teply vzduch, protoze vsechen chladny jde na ty, co jsou bliz k ridici, a nejde sklopit sedadla, takze se sedi v 90 stupnove poloze. Ac unaveni, nemuzeme usnout a ty 2 hodiny se docela vlecou. Nakonec 15-30 minut pred dojezdem usinam, protoze proste odpadavam unavou a kolegyne pak taky mi na rameni. Ale uz jsme dojeli, poznavame autobusak na druhe strane reky, cekame, zda bus nas hodi k nemu nebo vyhodi nekde jinde. Divne, ze do BaoGuo z Chengdu predtim neslo jet, museli jsme brat bus do Emei a odtamtud do Baoguo dojizdet taxikem. Ale zpatky bus jede primo do Chengdu. Chvili krouzime kolem autobusaku, pak nas to vyhodi jeste o ulici dal, nez jsme nastupovali k pandam. Fuckt logika toto.. Jdeme smrem, ktery by mel byt k nasemu hostelu. Train ticket office. Eh? Samozrejme je uz zavreno, bo je 20:40 a zaviraji v 20:00. Po nejakem kilometru vidime par teenageru jak stoji a na obrazkach jsou normalne hambace!!

To byl prvni opravdu cinsky fast-food, ne sracka jako McD, KFC, BK. Sracky, protoze silene drahe, ingredience sama chemie a cerstveho v nich nic neni. Pro zajemce, najdete si na youtube video “macdonalds fries test”, kde borec z filmu Supersize Me dava do sklenic produkci mekace a nejake restaurace a sleduje, jak se produkce biologicky rozklada. Nebo dokumenty, jak do masa do hamburgeru techto retezcu se davaji ocasy, rypaky, zaludky apod a pak se to zakryje chemii a barvivy. A to pak clovek ji. Tady jsme dle obrazku vybrali nejaky chicken-burger. Houska byla ne tak sladka, ale opravdu jako pecivo, bylo tam trochu zeli a FLEK masa v testicku. Kureci prsa. Ciste. Fuckt za 5 jejich rublu, 12.50 nasich jsme dostali vynikajici hamburger s flekem masa. K tomu si vzali pullitr koly za 3Y.. Fakt kola. Po ochutnani jsme pribrali jeste jeden hamburger, ten byl tez s kurecim, ale tentokrat s grilovanym stehennim masem, zeli, majoneza. Faaakt dobre. Toto byl prvni a zatim posledni cinsky fastfood v zapadnim duchu, ac ho tak trochu aj hledame znovu.

Pokracujeme, je treba kupit nejake ovoce, bo jsme nase vyjedli na Emei. Jdeme kolem “naseho” supermarketu a u stanku na ulici berem broskve a baby banany. Ty jsou ale presne 2x drazsi nez obyc. banany, aj broskve jsou nejake drahe, 8Y za kilo nam uz prijde moc. Aspon nejsou tak zelene jako v marketu. Dalsi Ticket office. Mazec. Museli byt tak zasite v teto ulicce? Nemohli prece byt v ulici, ktera vede primo k autobusaku, ale v te paralelni k ni, na rozich velkych domu, pod korunami stromu.

Na hostelu vnas uz moc necekali, zvlaste kdyz jsme rekli, ze chceme zustat na dalsi noc, bo ranojsme dali check-out, bagly si nechali uschovat a tu se priritime v 22 hod a chceme pokoj. No ale ze smula, dvojluzaky obsazene. Tak ze dormitory ala ubytovna. Tak aspon tu jen 4 mistnou. Fakt ne 8 mistnou. Po 40Y kazdy, pohoda, docela prumerna cena za 4 luzkovy dorm. Berem bagly, tahame je nahoru, jeej, mame pokoj aj s klimou a jsme tu sami. No to je pohoda. Je tak 10x vetsi nez nas byvaly dvojluzak za 45Y kazdy a jsme tu sami. I wi-fi fakci po celem pokoji narozdil od predchoziho 20 cm ethernet kabliku. Chvili sedim na netu, pak opul12 jdu dolu k recepci, kde ma ted nekdy koncit Cinan, co tu pracuje a ze s nim trochu pokecam a pozvu ho na jedno-dve. He, borec tu neni, jen sedi pod’obana holcina, ktera ma ale nadstandardne velke oci na Cinanku. A beztak ma tak 30 uz, ackoli vypada na 16. Ta zrovna ubytovava nejakou turistku. Ze nemaji singl, tak dorm ok. Heej, ze ji narvou do stejneho pokoje s nami? Nemuzou ji prece dat na jiny pokoj. A v tuhle dobu uz mohla v podstate prespat na nadrazi, stejne rano odjizdi. Lol. Uz jde pryc. Pod’obane holciny se ptam, kde ze ma kolegu, co ma mi sichtu do 24.00. Ze uz sel chrnet. Aha. Chvili klabosim, snazim se aspon z ni neco vytahnout, ale je nudna a otravena. Zrejme ma vsechny turisty ne Cinany za amiky a tak je i bere stejne. Vracim se na pokoj, ha, turistka u nas. Socializovanim se dozvidam, ze je to frantik, chce studovat cinstinu a ze byla v tibetu, ted je v Chengdu na den jako mezistanici pred Hong-Kongem, kde si vyridi povoleni a pak pojede studovat do Tibetu. No s takovou prdeli by ses hodila spis k nam na Valassko. Dobry valach na orani pole se vzdycky hodi. Aj chlapa najdes poradneho misto tech dvakrat-do-roka-se-myjicich tibetskych mnichu. Nez jde spat, poklabosi pres Skype s mamcou, vytahne pyzamko a jde spinkat. 2 dny a ja nenapsal ani prd. Ale unaveny jdu spat. To pak nekdy dozenu. Snad.