0
0

No, omlouvám se za češtin, ale fakt 90% bylo napsáno za jízdy ve vlaku, tak zkusím vynechat diakritiku. My, generace co vyrostla na icq, co zazila xchat v době boomu, battle.net a heroes po siti, pisem na aglicke klavesnici podstatne rychleji. Me to usetri cas a aspon trochu dozenu soucasnost, bo je konec sedmeho dne, pisu ctvrty a pamet uz neni co byvala kdyz mi bylo krasnych 20 🙂

Den zacal dobre, hodinovy spanek, ale vypita dvoulitrovka zeleneho caje dela zazraky, jsem jak rybka, zato kolegyne vypada jako by rok nespala, ackoli poctive spala pouze 10 hodin z 11, co jsme jeli vlakem. Probouzi se dokonce az po mne, podezrele kouka na prazdnou flasku a pta se, zda jsem vubec spal, nebo soutezil s cinankou, kdo navstivi zachod vickrat. Rikam ji, ze zel, asi mam vetsi vodni deficit, cinanka vyhrala. Ceska to slysi a snazi se nenapadne zavest rozhovor dotazem odkud jsme, ja ze z ovy, ona ze svet je maly, ja ze „no jo no“ a zacinam sundavat bagl, bo nedejboze si vymysli jinou zaminku. Zrejme prokecana noc spolu je omrzela a hledaji nove posluchace svych „zazitku a zkusenosti“. Vlak zastavuje, vystupujem. No, nastupiste prekvapive ciste, lid vystupuje. Si uvedomuju, ze jsme jeli 11 hodin bez jedine zastavky.. Respekt, v lokomotive asi jedou na smeny a maji i vlastni luzko jak ridici dalkovych kamionu.

Davy vystupuji a my se vlijem. Cely dav se nemuze mylit. A nemyli. Vyhodi nas pred nadrazi, kde suverenne obchazime hawkery a u cesty jeden nas ok anglictinou oslovuje „cheap good student hostel“. Tohleto jsem z hluku okoli zachytil, zastavuju a rovnou se ptam kolik za dvojluzko. On ze 140 nebo 160, s klimou atp, ukazuje fotky. Youth hostel Lu Dao, 5 minut od nadrazi. No neber to. Fakt nekecal, do 5 minut jsme na recepci, 2 holky eng ee, ale odnekud se vynori zrejme majitel nebo manager, prozrazuji ho znackove bryle (pekne bryle poznam uz:) ), triko Fila a boty Adidas, co vypadaji jako Adidas a ne Abidos nebo Adibas a mluvi anglicky. Inteligentni cinan, chvili kecame, vstupni hala je ok, inet maji, klima na pokojich, sprcha, wc „western type“, 140Y za pokoj, tak ok, jdem se podivat na pokoj. No, v CZ takhle vypadaji 3 az 3.5 hvezdicky hotely. Skryvame nadseni a jakoby shovivave remcame, jaktoze neni v Lonely Planet, kdyz je to tak dobry hotel jak rika. On ze pry je, tam mu ukazuju ze neni, nevericne kouka a jde nekam dozadu. Vedle uschovny zavazadel odnekud z police vykope LP, edice 2006 a ukazuje, ze tam jejich hostel je. Taxi z nej delam srandu, ze asi k nim prisli z LP v civilu a on je n@jeb@l. Nejdriv je v soku, typicka reakce, vsechno hned zerou, pak mu dochazi, ze si delam srandu, usmiva se a rika ze ne ne ne, ze to nedelaji a ze nevi, jaktoze je nahradili nejakym jinym hostelem. Je ale fakt, ze v edici 2006 LP davali vice tipu na hostely, v 2009 to retardi nahradili tipy na bary a obecnymi kecy na ukor ubytovani. Davame opsat a okopirovat pasy, platime 2 dny a jdeme na pokoj.

Sakra, fakt luxus. 2 obrovske postele, velky zachod, ok sprcha, jen delana v asijskem stylu, umyvadlo se zahadne resenym kolenem – a to takovym, ze zadnym, voda leti se zvukem turbiny pres plastovou trubku primo do diry nekde v podlaze a dolu. Stare chladice na procak Zalman mely slaby zvuk oproti tomuto.

Asijsky typ zachodu je keramicka verze toho, co se u nas nazyva turecky zachod. Tzn ze se dela z keramiky a ne palenych cihel, zeleza, betonu apod materialu, ktere jsem zazil na tzv. „tureckych zachodech“. Samotna „dira“ je pochopitelne stejna, ale je tam zrejme koleno, protoze na asijskem wc neni smrad jako byva bezny v turecke verzi. Co se sprchy tyce, tak se dela primo vedle zachodu, bud s hadici, nebo primo na zdi je sprchovaci hlavice, sklopi se prkynko zachoda a stok je kousek od misy. Setri se tim prostor a koupelna je teoreticky cista, bo se furt oplachuje? Nevyhody jsou pro nasince jasne, vecne mokry hajzlpapir, postrikane vsecko na umyvadle, zrcadlo, veci, a pokud se po sprse neumyje podlaha, kazda navsteva zachodu znamena mokre stopy do pokoje/bytu.

Behem cesty vlakem jsem udelal prdbezny plan na Xian. Vsichni rikali, ze tu neni moc co delat a ze 2, max 3 dny staci vpohode. No, takze je treba se podivat na armadu terakot (terra-cota army), nafotit chramy v centru, podivat na mestske hradby a hlavne koupit listek na vlak, protoze pry je to velky problem, vecne vyprodane. Jdeme dle priorit, treba koupit listek. LP, caj a vyrazime s mapkou mesta, co mame z hotelu plus mapa v LP hledat prodejnu listku. No, ulice mirne spinavejsi nez v pekingu, doprava mozna i hustsi, ale to bude spis tim, ze tu neni tolik hlavnich tahu jako v P, takze jsou vsichni narvani v okoli centra. Dle mapy je nas hostel cca 2km od centra, ktery je okolo hlavniho chramu s nazvem Drum tower (bubnova vez), druhym hlavnim chramem je asi Goose Temple (chram husy?). Drum tower je fakt velky, vstupne je 40Y a muzete si vyslapat schody a z cca 5 patra panelaku (druhe poschodi chramu) projit po verande a vyfotit se s obchodnimi centry kolem toho. No.. to se fakt vyplati, mame malo obchodaku a kancelarskych sklobetonu v CZ, abychom se fotili s cinskymi. Zajimava cast chramu, kde opravdu stoji tak 1 az 5 metrove bubny, je pro turisty uzavrena. Zase @jeb turistu IMO, proc tam teda jit nahoru, staci ze to mam zvenku na kamere aj fotku mame vecerni i denni.

Ale to jsem odbocil. Ticket office ma byt z jizdni strany, hned u vchodu do ICBC. Nachazime ICBC, obchazime to dokola, ticket nikde. Jdeme dovnitr banky, chodime uvnitr, mezi lidma a prepazkami, provokacne cumime po stranach a mavame mapou. Sekuritak, ani zamestnanci nic nedelaji, jen zmatene na nas koukaji. Asi neumi anglicky ackoli by meli a nikdo se nechce ztrapnit pred kolegy a tak nas nechavaji byt. Chvili saskujem, je nam uz jasne, ze tu listky na vlak nekoupime, vychazime, sedame do stinu, vytahujem mapu a nadavame na LP. V tom nas napadne, ze ten barak uprostred nemusi byt ten drum tower, a ze mozna je jizneji. No co by jeden necekal, fakt ze jo. Uplne stejna krizovatka je cca 500m jizneji, na rohu je uplne stejna banka ICBC a z jizni strany je ticket office. Ten jsme si vsimli jen diky fronte k nemu btw. Hm, to v pekingu jsme byli jedini, tento je nejaky busy. Jdu k okenku, super. Ani slovo anglicky, jen rozsypany caj a k tomu tak fontem 6, Chinese New Roman. Jdeme do fronty, ja vytahuju zase LP, hledam znaky Cheng-Du, ticket, train, 16.8, two.. Vidim, ze budu muset trenovat kaligrafii. Na papir zurive se snazim co mozna nejlepe okopirovat znaky v nejake souslednosti, aby z toho bylo jasne, ze chcu 2 listky na 16.8 do Chengdu na vlak.. Cinan vedle ma zachvat smichu kdyz to vidi. Uz jsem na rade a jsem teprve u znaku „train“. No co, prinejhorsim zacnu poustet lidi pred sebe. Ale jeste zoufale se ptam „do you speak english?“ a borka normalne ze jo a co bych chtel. Rychle schovavam svou kali-disgrafii a objednavam lehatkovy na 16.8. Dostavame prostredni polici naproti sobe za 201Y, no, super cena za tu vzdalenost za lehatko.

LP lakonicky o typech vlaku v CN pise, ze jsou 4 druhy-hard seat, soft-seat, hard sleep, soft sleep. Cestopisy jen toto kopiruji bez konkretniho upresneni, jake to jsou vlastne. Takze hard-seat, cili tvrde sedadlo je nejlevnejsi, stoji skoro polovinu hard-sleep ve stejnem vlaku. S CZ srovnani je to cca mistni rychlik, tzn. kozenkove sedadlo. Ale realne to znamena „hard to find a seat“, protoze sedadla jsou bez mistenek, ve vagonech se stoji, sedi a snad i levituje, protoze jsou vzdy narvane k prasknuti. O bezpeci a pohodli osobne mluvit nemuzu, nejel jsem v tom, jen videl a slysel od jinych ze nic moc.

Soft-seat je to same co nas pendolino. Odklapeci sedadla, mekke calouneni, FUNKCNI klima, stolky, dobre zachody, nabidka instantnich jidel. Stoji 80-90% hard-sleepu, jde v nich pohodlne spat, ale ja osobne nemohl, bo nerad foukajici klimu behem spanku a hlavne ten caj me drzel vzhuru:)

Hard-sleep je jako nas lehatkovy vuz, ale bez kupecek. Da se dobre spat, ALE nemeni se povleceni, a na postelich se stridaji lidi, tzn behem jedne jizdy na povleceni spi treba i 5 lidi. Rano diky radiu a vecer kvuli urvanym deckam z okolnich posteli je to spise „hard to sleep“ typ vozu.

Soft-sleep jsou vagony jako v rusku, tzn. 4 lehatkove, po dvou na kazde strane, stolek uprostred, batozina se dava nad chodbu a pod spodni sedadla, je tam televize, mene lidi na vagon a na horni polici se da pohodlne sedet, je tam i svetllo, takze lze i cist v noci a lze vypnout megaotravne radio, ktere v 6:30 zacina doslova jecet neco cinsky, neco jako za socialismu takove patosove zvasty a melodie komunismu a trva to pulhodiny, takze to vzbudi i mrtveho. Zatim jsem v soft-sleep nejel, protoze jsou 2x drazsi nez hard sleep a jezdi tam jen movitejsi turisti a vyssi stredni cinska trida. Konkretne vlak z P do Xianu, typ Z53, hard-sleep 236Y, soft-sleep 460Y. Hard-seat udajne stoji kolem 140Y.

Mame listky, a cely den pred sebou. Terakotaci zaviraji v 17.00, tak hura na ne. Berem bus smerem nadrazi a jedem. Bus = zazitek sam o sobe. U ridice je nejaky maly repracek tak 6W ktery jako zasekly gramofon rve dokola neco jako „dzao shie, tshua“ a celou cestu, prevodovka ma snad jen 3 stupne a brzy uz ma z kotoucovych spise bubnove, jak brzi zelezem o zelezo. Celkem prazdny, tak si sedame a za jizdy natacim provoz a baraky. Nekteri cinani na mne koukaji jak ostravak na japonskeho turistu na Stodolni. Bez uhony nas bus vyhazuje u vlakoveho nadrazi, autobusove, odkud maji jezdit zelene autobusy s napisem Terraacota, nebo busy cislo 306 ma byt 100m pred vlakovym. Jdeme ke vstupu na vlakove, rozhlizime. Ani prd. Teda, prdu a hawkeru mraky, ale zadne autobusy. Hodime si pomyslnou minci a jdeme podel nadrazi smerem na zapad. Stanky, jidlo, krome anglictiny tu je cely supermarket podel cesty. Zastavujem nejakeho policajta, co je zrejme na ceste domu, protoze ma sundany klobouk. Ukazujem znaky terracota, bus, neco rika cinsky, mavame rukama, bere nas dovnitr, asi bude vyslech. Nekona se, vytahuje papir, neco kresli a doplnuje to znakama, ukazuje smerem na vychod. Dekujeme uklonem a jdeme zpatky a pokracujem tentokrat na vychod podel nadrazi. Potkavame 3 turisty, zastavuju blondaka z nich, ptam se, zda nevi, kde stoji ty busy, oni pry ze nevi a zda nevime, kde je vstup na mestke hradby. Taky nevime, taxme si dobre pokecali a pokracovali ve svych smerech. Nejaky tunel vnitrkem hradeb, chodnik pocopitelne nikde, klickujem mezi auty, abychom se vrtili blize nadrazi, vyleti zeleny minibus, v otevrenem okynku zenska a rve „terakot?“, my ze jo a za kolik. LP pise, ze to ma stat 7Y, ona ze 7, tak nastupujem jedem. No, cesta dle LP ma trvat hodinu. My to zvladli za 30 minut. Usnout proste neslo. Ridic budky na Zed byl inspektor v autoskole oproti tomuto minibusu. Predjizdeni v obou protismerovych pruzich, rezani zatacek, zkratky pres benzinky a parkoviste u cesty, na semaforech na cervenou to proste chodnikem rezal na kolmou silnici smerem doprava, tam se pres dvojitou otocil a jelikoz byla zelena, odbocil napravo a tim v podstate jel tam, kam by jel puvodne, kdyby nemel cervenou a jel rovne. Heh. Nastavil latku pro dalsi ridice docela vysoko, jsem zvedav, zda ho jeste nekdo trumfne.

A jsme na parkovisti, jdeme s davem, ktery nas rovnou da do fronty u pokladen na listky. Mame listky, jdeme k brane u pokladny, tam nas otaceji a posilaji nekam oklikou. No, obchazime to, prochazka cca 15 minut, nejdriv kolem armady hawkeru, cca 300m, pak docela velky, travnikovity park a vstupni turnikety. Security check, a jsme uvnitr. Kde ze jsou ti hlineni pajdulaci, pohledem hledame dav, mame ho. Smerujem k davu a vidime tu prvni branu, kam nas nepustili a jakesi vozitko tak 500m vozi turisty od te brany k brane, kde je nami vyhlidnuty dav, zrejme tentokrat opravdu do arealu s pajdulakama. Aha, to je ta polozka 15Y co slo dokoupit k listkum. IMO ten park za tu prochazku stal, bo tam bylo malo lidi, zatimco tady temito auticky tech 500m jezdi davy, mohli rovnou udelat metro stanici. Jdeme do „entertainment theatre“, kde ma byt promitana zkracena filmova verze audio-guide, ktera priblizi pozadi vojaku. V zkratce – general Qin, maly stihly, fusaty necha otroky tezit hlinu a delat hlinene verze svych vojaku a velitelu. Pak je i nabarvi,ze vypadaji hrozne podobne, da ty sochy do podzemnich pokoju. Dalsi general Shao-nebo-nevim-jak, fusaty,plesaty a s pivnim mozolem, nema rad Qina, protoze slouzil jinemu cisari, tak najde ty pokoje a poleje je benzinem, hodi Zippo a vsechno zhori a zborti se. 400 let pozdeji farmar hleda zlato, nebo vodu no a zahadnym zpusobem v kyblu vytahne hlinenou hlavu vetsi jak ten kybl. Pravdepodobnost, ze se ta hlava sama nejak zakutalela do kyble je asi jako ze amici byli na mesici a pripomina spis telenovelu nebo „Chinese dream“. Pak velky Mao do toho vrazil prachy a udelal z toho atrakci pro turisty a hrabe prachy lopatou dodnes. Film nepochopitelne konci ukazkou jizdy mezi polama.. Samozrejme trochu prehanim, do toho kina se vyplatilo jit, bylo to kratke a pekne, jen trochu pohadkovite. Pokracujem do zadni casti arealu, kde je nejmensi pavilon c.3, kde maji byt sochy velitelu a udajne se jednalo o velitelstvi. 6 pajdulaku, z nich 3 bez hlavy, 6 koni, stoji v jame cca 4m pod lidma, kteri je foti zvrchu.

Jdeme do druheho arealu, ten uz je velky, takovych 100x60m mit bude. Ma tu byt ‚excavation site“, cili vykopavky, akorat ze krome vlnoviteho povrchu zeme 6m pod lidma, uprostred mistnosti dole krome hliny nic neni. Zmatene koukame, hledame, co ze to tu mame videt, ujistujem se, ze tu fakt nic neni krome funkcni klimatizace a jdeme do nejvetsiho, prvniho hangaru. Hangaru, protoze opravdu ma tak 200x150m.. V pohode by tu zaparkoval i TU-172 nebo jumbo-jet, mozna i najednou. A kdyby vypustili oba lidi, stale by toho nebylo dost. Pamatujete zakazane mesto? Tak podobne plno je tady. Davy. U zabradli, kde jsou pajdulaci videt zepredu je cca 6-10 metrova stena z lidi, kazdy se snazi dostat dopredu, udelat fotku nebo natocit. Kolegyne bezradna, ja vyuzivam evropskych proporci a do 2 minut jsem u zabradli a ji taham za sebou. Drze tocim na kameru, ona se pak vyfoti a stejne klidne se cpeme zpatky, at to obejdeme dokola nez ti pajdulaci se rozsypou pod takovym dennim dunenim tolika milionu bot kolem. Par fotek, dole opravdu mnoho tech terakot, urcite tisice, i kdyz mnoho je nekomletnich, chybbi udy, hlavy atp.

Kdyz se zacalo s vykopavkami vojaku, udajne velke mnozstvi jich navzdy zmizelo v soukromych sbirkach, na cernem trhu anebo byly poniceny farmari, kteri pouzivali casti tel v domacnosti. Treba polivka z takove hlavy generala chutna lepe? Armada odhadem citala desitky tisic soch, vetsina byla znicena tim druhym generalem a pozarem, vsechny sochy prisly o originalni barvy behem pozaru, ty nejlepsi kusy byly rozvezeny do ruznych muzei anebo nelegalne prodany nez Mao zacal delat poradek a hlidani, aby zabranil dalsimu drancovani historickeho dedictvi.

Jdeme jeste do muzea terakot. Way out je prazdne, vedle way-in fronta, tak jdeme do way out a hned skupinka cinanu jde za nama, vchazime, divame se po stranach, pribiha jakysi taman a neco jeci a snazi se nas vytlacit ven. Z principu ho ignoruju a odmitam se hnout, at se uklidni a koukam na nej s dotazem. On ukazuje na frontu a hele, neco jim trhaji z listku. Ok, ustoupim, jdu do fronty, za pulminuty jsem u nej, on vitezne mi z listku trha kousek na kraji a jsme uvnitr. K cemu jsou turnikety? A k cemu je jim ten utrzek, kdyz je na kazdem prodanem listku? A co na to zasekly zeleny raul s frazi „A co na to Jan Zaseklac?“ Nic tu neni, nejake obrazky, bronzove ozdoby z vojaku, docela primitivni vsechno. Jestli nekoho zajimaji bronzova bizuterie, muzeum v Kahire toho ma tolik, kolik ostatni muzea sveta dohromady. Chapu, ze 99.9 perioda procent cinanu se do toho muzea nikdy nedostanou, tak muzou obdivovat tech cca 15 ozdob a myslet si, jaci to byli vzdycky zrucni zpracovatele broznu. Uprostreb stoji drevena maketa terakoty, zvetsena cca 6-8x (vyska tak 15-18m), ktera drzi za ruku maalou holku, ktera mu dosahuje tak do kolen. Nic, vychazime, jdeme parkem z5, prochazime kolem suvenyr shopu, koukame na ty padelky soch co jsou na prodej od 3000Y do 35000Y, v zavislosti na velikosti a hodnosti vojaka? Chtel bych videt, jak prezije let letadlem v nakladnim prostoru. Davame si o5 kazdy litr vody, nanuk a jdeme hledat nas minibus smerem do mesta. Nikde nic, jen tour-busy, odchytavam domorodce, ukazuju znak Xian, on pry „bas“ a mava rukou dopredu, tak jdeme rovne, on s pritelkyni jdou tez a za stromem zasity autobusak. Ha, 306ka, tak vyzkousime rozdil. No, cena stejna, uvnitr jako linkovy autobus s funkcni klimou. Ne jak zmrd1 z ceskych cestovek, co hodi program ECO, 10 minut fouka klima, paxe vypne a 20 minut fouka teply, mokry vduch a clovek sedi zapareny. Pak se cyklus opakuje a lidi se divi, odkud maji na jihu nachlazeni. Hlavne ze autobusak usetril par litru dyzlu, hnupi vzadu mu jsou ukradeni.

Nevim, jak probihala cesta, ale asi hladce, bo jsem se probudil po vice nez hodine na konecne zastavce, vlakovem nadrazi. To se asi jelo uplne jinak nez predtim. Ridic zena, aj celkem pekna btw. Volant vetsi jak ona, ale co, ja se vyspal, tak mi neni ani lito te skoro hodiny a pul co jsme jeli, jaxem zjistil pohledem na mobil. Co fcil? Noc daleko, hlad blizko, jde se jist. Buu, kolegyne knuci, ze chce sprchu. Taxe jde na hostel, sprcha, relax hodinku a uz padime pesky smer Drum tower. Proc zase? Bo je vecer, kolegyne potrebuje nocni fotku. Za nejakych 25-30 minut jsme tam, fotime, chvili pozorujeme cinskou verzi „zpivajici fontany“.

Zpivajici fontana byla pro mne zklamanim. Cekal jsem opravdu vice, nez monotonni asijske motivy a obcasne zvetseni/zmenseni proudu vody. LP doporucoval jeste jednu, ktera se ovsem nachazela cca dalsi 4 km od teto, se spatnou dopravni dostupnosti a predstavenim kazdy den v 21 hod, ovsem po zhlednuti toho, co si cinani predstavuji pod pojmy „zpev“ a „fontana“ jsem tento cil zahodil.

U fontany jezdili male deti na necem, co se podobalo skateboardu, a zaroven inline bruslim. Tvar to ma jako raketa, sklada se ze 2 casti spojenych kloubem uprostred. Uprostred kazde casti je kolecko podobne jako na nakupnich vozikach v supermarketech, tzn ze se da otacet o 360 stupnu. Stoji se bokem a dela se pohyb nohou dopredu a dozadu. Vytvorena energie se prevadi na pohyb dopredu podobne jako je videt ve filmech (nebo nekteri i nazivo) takove lodky v asii, LA a africe, kde vzadu pohybem vesla do stran se vytvari pohyb dopredu. Vypada to velice zajimave a stylove a vim, ze v evrope jsem o tom nikdy neslysel.

Po photo session jdeme do Muslimske ctvrti, kde maji speciality cinske kuchyne teto oblasti. Neni to daleko, hned od zacatku je ulice plna bistro, obcas mensi restauracka. Ceny opravdu nizke, neco jako kebab 2-4Y, smazene nudle 4-8Y, specialita s nevyslovitelnym pro mne nazvem (pita chleba nadrobeny do misy, zality vyvarem ze skopoveho masa, skopove maso, trochu sklenenych nudli, volitelne chilli omacka a cesnek nalozeny do ryzoveho octa). Chutove dobre, ale neproporcionalne cene pro danou ulici, ale za ochutnani opravdu stoji. Mame chut na nudle, taxi je davame, pivo standartne na zapiti. Kolegyne mruci, nudle byly bez chilli, takze maximalne spokojena. Ja mam furt jeste na neco chut, tak hledam kebab nebo neco na dorazeni hladu. A jak na potvoru zrovna zadny pobliz. Ale nejaka zena prodava na voziku prazene seminka – taxi beru 200g (2Y), dale seminka v medu a vlasske orechy v medu. Bereme jich maly pytlik a po ceste domu to vyjidam. Vlasske orechy nic moc. Jako, kvalita ok, ale ta slupka co zustane mezi zuby je hrozne otravna, navic je trpka. Jeste ze mam ty seminka v medu. Zajidam, mnam, cestou domu si je vychutnavam, pak prechazim na smazene seminka, dochazime k hostelu a kolegyne uleha spat, ze je unavena. Mno.. To je zivot. Takze si musim vyprat sam. Tot zenska vdecnost, ze s ni litam furt po pamatkam a slouzim jako fotograf s kouli na noze. Taxi hodku peru v umyvadle, obcas se mi horni soused pomsti za ramus v bezkolenovem umyvadle tim, ze zacne taky splachovat vodu umyvadlem, tak hrajem duet. Asi to umyvadlo nebylo delane na prani, ale co, nebudu prece quli par trik a spodaru kupovat prasek. Mydlo, voda, ruce. Pekne old school. Paxi jeste vyperu sandale, bo byly nejake od bahna a jdu do vstupni haly, bo tam je jedina wifi v hostelu. V pokoji ze zdi pod bednou sice trci RJ-45, ale nekdo chytry zapomnel pripojit centralni switch do internetu, takze jede jen wi-fi v lobby. Pivo, popelnik, asus na kolena a jedu. V CZ za rok nevypiju tolik piva jako tady za tyden. Musim vypadat jak dobry notor. Sedim, pisu druhy den, pristoupi blondaty ze 3 nemcu, ktere jsme potkali rano a ze nas videli v muslimske ctvrti, mavali na nas, bo mne pry poznali, ale ja je pry ignoroval. Taxem vysvetlil, ze kdyz hledam jidlo, tak jedine co krome zdroju jidla vnimam jsou peknejsi zastupkyne zenskeho pohlavi a oni jaxi nepatri mezi nic z toho tak meli proste zrovna smulu. Chvili kecame, furt mi strili ciga a stezuje si, jake si to koupil mizerne ciga cervene barvy a ze moje jsou fakt gut, tak mu ukazuju krabku, ze maji dokonce znacku EIGHT napsanou latinkou, stoji 7Y a prodavaji se vsude, on ze si je zitra koupi (no, nakonec mi jich vystrilel tolik, ze i ja dalsi den musel kupovat novou), a ze chce do klubu a nema s kym, bo ti druzi 2 nemci se ozrali tou ryzovici 60%, a ze ten skoro-deda-cechacek-cestovatel (ktereho jsem zamerne ignoroval od rana, bo vim, ze je strasne nudny) je s nima pres 2 hodiny, druzi 2 nemci jsou na mol, tak nemuzou odejit, tak jeden malem spi na gauci zatimco cechacek furt neco zvani o sobe. Ja mu rekl ze to vim, ze jsem slysel jak rano nekomu hodiny vykladal o svych zazitcich, a v podstate to bylo stylem ja byl tam, ja to, ja videl to, udelal to, najel 82 000km na kole, fotograf na volne noze. On ze jo, presne takhle to dela a pokud nekdo chvili mluvi o necem jinem nebo bez nej, tak normalne se zacne chovat stylem „look, i am here, listen to me“. Jako potvrzeni toho se nenapadne druhy nemec zvedne od tretiho a pripoji se k nam. Po cca 10 minutach tomu tretimu dojde, ze zustal s „cestovatelem“ sam a ze to asi neni dobry stav veci a, fakt nevim jak, byl uz u mne taky a jelikoz uz nebyly zidle, byl ochoten stat vedle nas. Tak vsichni tri se mnou zvani jako zachrancem, se osvobodili a zaroven jakoby nejsou neslusni, ze odesli bez rozlouceni. Ja s hruzou je posloucham, neco odpovidam a modlim se, aby aj ten dedek se nezvedl a neprisel za mnou tez. Dedek se zveda po cca 20 minutach, my vsichni 4 napjate bocnim zrakem sledujem, co ma v planu a s ulevou vydechujem, kdyz odchazi na pokoj. Berem si po pivu, ja zkousim ty jejich rude cigarety. Fakt jsou hnusne. No jo, 8 nikotin, 13 dehet. Fakt kvalita hodna hornika v OKD. Kecame o Nemecku, o socialnim systemu, skolstvi a branne povinnosti (furt ji tam maji. 6 mesicu amada nebo 9 mesicu soc. sluzby). Pak se snazi mne prekecat, at jdu s nima 2 a jednou dalsi nemkou, se kterou se seznamili v Xianu do klubu. Nemka pekna (na nemku teda), ale ja fakt chlapci potrebuju dnes dopsat ten druhy den, navic kluby nerad, taxe z toho vykecavam. Tak oni to tez bali a jdou radsi spat. Dopisuju druhy den a jdu spat kolem 5 rano..

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .