0
0

Tentokrát to bude cestopis-necestopis z „válecí“ dovolené ve slunné Itálii. Vyrážíme vpátek navečer a přes Znojmo, Vídeň, Klagenfurt, Padovu a Bolognu k ránu konečně dorážíme do našeho cíle – Silvi Mariny. Silvi leží dost nízko, je to sem poctivých 1500km. Je to menší letovisko s úzkými uličkami, palmami, kavárnami a Pizzami.

Ubytováváme se v mezonetovém apartmánu. Dvě patra jsou zajímavě řešena, ve výbavě nechybí televize, dvě koupelny a celkem vybavená kuchyň. K moři to máme necelých 50 metrů přes jakýsi pás jehličnatých stromu. Ani nevybalujeme a jdeme ihned k moři. Je klidné a zčeřené pouze lehkým vánkem. Pevně doufám, že tento stav nevydrží 🙂 Vybalujeme a do nedalekého obchoďáku míříme na první nákup. Ceny v eurech dělají trochu problém, ale zvykáme si. Kupujeme hlavně pečivo, bílé bagety všemožných rozměrů, sýry (opravdu chutné druhy mozzarel), všemožné druhy salámů a klobás. Na salámech je zde zajímavé, že je krájejí opravdu na slaboulinké plátky a jednotlivé vrstvy oddělují fólií, tudíž se salámy neslepí. Samozřejmě nezapomínáme na víno. Italské víno je dobré a úplně jiné než české – lehčí voňavější a jaksi zábavnější a rozpustilejší. Takové jako samotní Italové. Nakupujeme několik lahví různých druhů, zkoušíme i jemně perlivá typu Lambrusco. Všechna jsou dobrá. Ceny se v Itálii pohybují na stejné úrovni jako u nás. Něco je dražší a něco překvapivě levné. Croasanty zde pořídíte zhruba za polovinu. Víno (výborné) vyjde na 2-3 eura… Dáváme si lehkou večeři a po náročné cestě jdeme spát.

Ráno se budím za svítání, jdu si zaběhat na liduprázdnou pláž. Písek je doslova posetý obrovskými mušlemi, pár nejhezčích sbírám. Zajímavé je, že po desáté dopoledne, už zbudou pouze menší, nebo roztříštěné mušličky. Po lehké snídaní jdeme konečně k moři. Od včera se sním udála nečekaná změna. Moře bouří, pění a bublá. Obrovské (na Itálii) vlny se bortí o písečnou pláž. Neváhám ani chvíli a s rozběhem skáču do vln. Mají nepředstavitelnou sílu. Podrážejí nám nohy, převalují se přes nás, ale je to super. Odpoledne se moře trochu utišilo, ale vlny jsou pořád obrovské. Večer se jdeme podívat do centra Silvi. No o centru se nedá až tak mluvit, je to spíše silnice s širokým chodníkem a pásem obchůdků na straně u moře. Dáváme si pizzu, vínečko a na závěr espreso. Vše výborné chutí. Italové, včetně dětí, začínají žít po osmé večer, ulice se plní a všude je ruch. Nádherná atmosféra prosluněná západem slunce. Druhý a třetí den probíhají hodně podobně – pláže, moře slunce, víno…

Čtvrtý den jedeme do aqvaparku. Je tu plno atrakcí, všemožné skluzavky, tobogány, divoké řeky atp.

Pátý den míříme do 20km vzdáleného většího města – do Pescary. Samozřejmě tam nejedeme ráno, ale až odpoledne. Auto necháváme na odstavném parkovišti, po 15 minutách chůze se dostáváme na široký bulvár u moře. Míříme směrem k přístavu. Pescara se neliší od Silvi Mariny, jen je větší a rušnější. Narazíme na zvláštní betonový monument, odtud je to kpřístavu už jen chvilka, postupně se slunce chýlí kobzoru a slibuje tak zajímavé pohledy. Přístavní molo z jedné strany lemuje spojovací kanál a z druhé strany pak rybářské chajdy. Jsou to opravdu nádherné stavby, zvlášť když jsou osvětlené zapadajícím sluncem. Na cestě zpět si dáváme pizzu a pak už míříme domů.

Další dny plynou v poklidném středomořském rytmu, nikam nespěcháme, nic nehrotíme. Týden uplynul jak voda a my už bohužel musíme vyrazit k domovu. Loučíme se snádherným městečkem a dobrým vínem. Samozřejmě pár lahví vezu sebou – na horší zimní časy 🙂

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .