0
0

Pouť do města Santiago de Compostela je jedna z nejslavnějších a nejvýznamnějších náboženských poutí na celém světě. Vede z mnoha míst v Evropě a cílem je hrob apoštola Jakuba v katedrále a městě po něm pojmenovaných. Její význam je natolik velký, že byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Ročně ji absolvují tisíce lidí a nutno dodat, že Španělé jsou na poutníky dokonale připraveni.

V minulosti se pouť vykonávala ve víře, že bůh odpustí napáchané hříchy. Chudí putovali sami, bohatí si platili „profesionální poutníky“, kteří to za ně odchodili. Dnes je situace jiná. Přestože ji spousta věřících stále absolvuje z náboženských důvodů, velkou část poutníků již tvoří lidé, kteří touží po nových zážitkcích a po poznání.

Naše putování směřovalo následujícím způsobem: Barcelona (let z Prahy) – Zaragoza – Logroňo – Burgos – Leon – Santiago. Jeli jsme na kolech, která jsme si na začátku koupili v bazaru a v Santiagu zase prodali. Do ČR jsme se dopravili také letecky z města Santander přes Velkou Británii.

První věc, kterou si musí každý poutník na začátku sehnat, je credencial, což je vlastně průkaz poutníka, který mu umožňuje přespávat v ubytovnách a kempech za nepatrný nebo jen dobrovolný poplatek. Zároveň je tato knížečka nádherný suvenýr a památka, protože při každém zastavení do něj můžete dostat unikátní razítko. K dostání je v informačních kancelářích nebo ubytovnách na významnějších místech pouti.

Cesta je dobře značená a to několika způsoby: nejčastější značkou je žlutý pruh (podobný turistickému značení v ČR) a svatojakubská mušle, atribut svatého Jakuba, se kterým se během cesty setkáte prakticky na každém kroku. Na venkově není se značením absolutně žádný problém, cesty jsou značeny opravdu dobře, a pokud náhodou sejdete z cesty, každý člověk v tom kraji ví, kudy do Santiaga a nějakým způsobem nasměruje. Občas jsou problémy se značením ve městech, kde jsou značky zabudované v chodníkách a ve spletitých uličkách historických měst není sledování trasy úplně jednoduché.

Ubytování je naprosto bezproblémová záležitost. Je možné využít dva typy poutnických ubytoven (tzv. albergue): veřejné a soukromé. Veřejné ubytovny jsou prakticky zdarma, často za dobrovolný poplatek, stanovené poplatky se pohybovaly od 1 do 4 eur. Skýtají méně pohodlí, mohou to být sportovní haly s naskládanými matracemi, nebo velké místnosti s postelemi. Spravují je většinou obce nebo křesťanské organizace. Soukromé ubytovny jsou zakládány za účelem dosažení zisku, proto bývají dražší, kolem 10 eur, a samozřejmě jsou menší a také nabízejí větší komfort. Vzhledem k rostoucímu zájmu poutníků, se občas stává, že jsou v některém městě všechna místa v ubytovnách obsazená. Stává se to zřídka, ale přesto doporučuji vzít si s sebou stan. Cyklisté nemají problém zajet do dalšího sídla na trase a zkusit štěstí tam, ale pro pěší už by mohlo další putování s blížícím se večerem působit problémy.

Komplikovanější bývá dopravit se na počáteční místo pouti. Výhoda je ta, že značení pro poutníky už bývají v celé Evropě, což situaci do určité míry usnadňuje. Ovšem většina lidí by chtěla putovat jen kratší dobu, což zahajovací místa poutí omezuje na Španělsko a Portugalsko popř. Francii. Bez potíží se lze dostat z pražského letiště do několika Španělských měst a někdy dokonce i dost výhodně. Zpáteční cestu lze naplánovat z mezinárodního letiště v Santiagu, odkud už odlétá i nízkonákladová společnost Ryanair do Londýna, Frankfurtu a dalších měst. Nedoporučuji putovat zpět „proti značení“, protože je jednak obtížné najít značky a také „credencial“ není platný pro zpáteční cestu, kvůli čemuž mohou být problémy při ubytování. Cestování po samotném Španělsku hromadnou dopravou vychází poměrně draze, proto ho doporučuji omezit na nejnutnější přesuny.

Nejdůležitější na pouti je voda. V každém španělském městě nebo vesničce je „veřejný vodovod“ s pitnou vodou. Ovšem na pozoru by se měl mít poutník zrovna v místech, kde je voda potřeba nejvíc: při putování suchou mesetou, kde mezi jednotlivými sídly může být vzdálenost dvaceti kilometrů, což už vyžaduje určité plánování, aby nedošlo k nějakým komplikacím, zvláště pokud se rozhodnete pro pěší putování.

Kvalita cest je různá, většinou se jedná o polní nebo lesní cesty, málo frekventované asfaltové silnice. Pěšímu je to relativně jedno, cyklisté by však měli mít horská kola. Vyloženě nepříjemná byla pouze část cesty mezi městy Zaragoza a Logroňo, která byla vysypaná štěrkem z velkých, hrubých kamenů. Hlavní poutní trasy jsou kvalitní.

Komu doporučuji absolvování pouti do Santiaga?

Každému, kdo má rád krásnou přírodu.

Po cestě jsme procházeli rozličnými krajinami: od intenzivně zemědělsky využívané nížiny kolem řeky Ebro, přes horkou a vyprahlou náhorní plošinu (tzv. mesetu), vysoké Kantaberské pohoří, až po zelenou a vlahou Galicii. Krajina působí tak odlišně ve srovnání s tou českou, pouze Galicie se dle mého soudu nápadně podobá „naší“ Vysočině.

Každému, kdo se zajímá o historii, architekturu.

Historie dýchá na každém kroku. V každé vesničce je úchvatný kostel, často gotický nebo románsky, historické budovy, římské památky, kláštery. O katedrálách v Burgosu, Leonu, natož v Santiagu se nemusím ani zmiňovat.

Každému, kdo hledá „vyšší duchovní hodnoty“.

„Útrapy“ cesty člověka posílí, nejen fyzicky, ale i psychicky. Nutí ho přemýšlet o životě, o sobě samém. Relativně bezstarostné putování, kdy se člověk zajímá jen o to, kde si dá siestu a kde přespí, působí jako balzám na duši.

Každému, kdo rád poznává nové lidi.

Španělé jsou velmi přátelští a pohostinní a poutníky mají rádi. Poutníci samotní bývají často ještě přátelštější, s pocitem určité sounáležitosti ve smyslu stejné cesty a společného cíle. Lidé se vzájemně zdraví, usmívají se na sebe; jen tak, bez důvodu.

Každému, kdo rád cestuje a poznává nové země.

Je vůbec někdo, kdo do nějaké z uvedených skupin nezapadá?

Na úplný závěr bych chtěl poznamenat, že budu vděčný za jakékoli připomínky, komentáře a kritiku z vaší strany. Na jakékoli případné dotazy velmi rád odpovím.

Doporučené stránky: http://www.ultreia.cz/

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .