Portugalsko - Braga

Při cestě po Portugalsku jsem navštívil také zajímavé město Braga a toto jsem tam viděl a zažil.

V 11 hodin 45 minut odjíždíme vlakem z krásného a zajímavého železničního nádraží nádraží Porto – São Bento. O portugalských městech na severu se říká všelicos, ale mne se líbilo následující přirovnání: Coimbra studuje, Lisabon se baví, Porto pracuje a Braga se modlí. Jako cíl naší dnešní cesty jsme si vybrali posledně jmenované město, ve kterém vystupujeme na nádraží ve 13 hodin. Dál mašinka ani nejede, jedná se totiž o konečnou stanici této trasy příměstského portského vlaku. Braga je hlavní město provincie Minho a je to nejstarší náboženské centrum a možná i nejstarší město Portugalska.

Vydáváme se na procházku, rozhlížíme se a samozřejmě také fotografujeme. Například Frantovu objektivu neunikla zajímavá socha portugalského maršála a politika, jehož jméno zní Gomes da Costa. Poté nastává situace, která není zase až tak samozřejmá, shodujeme se na dalším směru a cíli naší cesty. Vydáváme na návrší nad městem, které je v mapě označeno jako hora Monte Castro a kde očekáváme hezké výhledy. Ne vždy se zdaří to, co člověk naplánuje a tak po příchodu na kopeček zjišťujeme, že historická část města není skoro vůbec vidět. Přesto však odměna přichází. Neplánovaně zde totiž objevujeme jeden z nejoriginálnějších a nejhezčích fotbalových stadionů v Portugalsku a možná i na světě, který vznikl kvůli mistrovství Evropy v roce 2004. Byl postaven v bývalém kamenolomu, který neměl dlouhou dobu využití. Umístění tohoto městského stadionu je skutečně zvláštní. Nachází se na vyvýšeném místě, na svahu, odkud shlíží do údolí řeky Cávado. Stadion má pouze dvě tribuny, přičemž jedna je zakomponována přímo do stěny kamenolomu. Stánek se může pochlubit i originálním zastřešením. Architekt Souto Moura se zde nechal inspirovat mosty, které stavěli Inkové v Peru, a tak nad trávníkem vznikla zajímavá konstrukce.

Když jsme se vynakoukali z nadhledu na stadion, tak se vydáváme do centra tohoto nevelkého města. Nejprve navštěvujeme universitu Universidade Católica Portuguesa – Faculdade de Ciencias Sociais. Nevede nás tam touha studovat, nýbrž celkem zajímavý objekt vyhlídkové věže, který se nachází v areálu školy. Není sice nijak vysoká, ale něco nám říká: „na tuto věž se podívat běž“. Pohledy na Bragu i okolí jsou zajímavé. Po opuštění areálu univerzity přicházíme na jedno z mnoha zdejších pohledných náměstí. Jmenuje se Praça de Mouzinho de Albuquerque a uprostřed stojí socha, tentokrát se na podstavci nachází portugalský král Dom Pedro V. Následuje návštěva jednoho baru, kde zaháníme žízeň a zkoumáme plánek města. Moc jsme toho nezjistili a tak pokračujeme do centra města, jak nás nohy vedou. Prohlížíme si úzké uličky, krásná náměstí, zajímavé domy, barokní paláce a také kostely, kterých je zde neuvěřitelných třicet sedm. Město má velmi dlouhou historii. Bylo založeno ve 3. století před naším letopočtem keltsko-iberským kmenem Bracari. Odtud je odvozeno i jméno města. Díky silnému poutu s křesťanstvím, které existuje odedávna, je také hlavním církevním centrem země. Portugalský arcibiskup se ve městě usadil již ve 12. století a sídlí zde dodnes. Braga má přezdívku: Řím Portugalska. Během našeho letošního putování jsme už podruhé „v Římě“ a to jsme nebyli vůbec v Itálii. (Salamanca = malý Řím, Braga = Řím Portugalska). Jednou z nejvýznamnějších historických památek města je katedrála Sé Catedral de Braga, kterou zde nechal vystavět „Jindřich Mořeplavec“ v původně románském slohu. Byla však několikrát přestavována a nyní je směsicí nejrůznějších stavebních slohů. Uvnitř této nejstarší katedrály v Portugalsku se nachází dvoje překrásné zlaté varhany, bohatě zdobený strop, různé sarkofágy a všelijaké další zajímavé věci. V kapli Capela dos Reis jsou uloženy pozůstatky hraběte Jindřicha Burgundského a jeho manželky dony Tereji, rodičů Alfonse I. Dobyvatele, zakladatele portugalského království a prvního krále. Katedrála je spojena s klášterem, do jehož zahrady je povolen přístup bez placení, stejně jako do zajímavých a jedinečných kaplí a kapliček, které se nacházejí v areálu.

Při procházce městem zjišťujeme, že toto město je opravdu plné kostelů. Ať zamíříme do kterékoliv ulice, narazíme na kostel. Přestože máme plánek města, i při sebevětší snaze se v tom kostelním labyrintu není jednoduché orientovat. Pouze některé objekty dokážeme přesně identifikovat. Ale nejen církevními stavbami se může Bracara Augusta (název města z doby římské vlády) chlubit. Jsou tady další krásné věci a město má příjemnou uvolněnou atmosféru. Zajímavé je také zjištění, že okolo města je silniční obchvat a tudíž prohlížení a procházení není rušeno nadměrným množstvím automobilů.

Také na umění dnes došlo. V jedné ze zajímavých městských věží, která se jmenuje Torre de Menagem, se koná prodejní výstava obrazů. Jméno autora celkem zajímavých uměleckých výtvorů zní Vítor Zapa. Nejprve si tedy ve třech patrech objektu jeho obrázky prohlížíme a poté se ze střešní terasy věže po městě rozhlížíme. Cesta na střechu po žebříku byla maličko složitější a patrně nebyla zcela doporučena pro návštěvníky věže, ale opět u nás zvítězila tužba podívat se na město a krajinu shora. Odměnou nám je jedinečná vyhlídka na Bragu se vším, co k ní patří.

Samostatnou kapitolou by byla prohlídka okolí města, kde je možno obdivovat přírodní krásy, zeleň a několik úžasných pamětihodností. Z časových důvodů to však musíme nechat na jindy. Z historické části Bragy vycházíme ven branou, která kdysi sloužila jako hlavní vjezd do města. Na nádraží zjišťujeme, že máme do odjezdu vlaku ještě malou časovou rezervu a tak neleníme a objevujeme zajímavou hospůdku. Zkušeným pohledem na štamgasty i stěny lokálu usuzujeme, že se patrně nacházíme v domovském podniku fanoušků fotbalového klubu Sporting Braga, který v letošní portugalské lize (rok 2009/2010) skončí na druhém místě, právě před FC Porto. Suvenýry a vlaječky jsou hezké, ale ještě zajímavější jsou mističky, ze kterých se zde pije víno. Jedná se sice o příjemný a zajímavý bar, ale i přesto v 19 hodin 30 minut odjíždíme vlakem, ze kterého za hodinu a čtvrt vystupujeme v Portu.