0
0

Portugalsko je pro mně srdeční záležitostí. Přestože bych chtěla navštívit všechny kouty naší planety, tahle země mně láká znovu a znovu, ať už je to Lisabon, Azorské ostrovy či malá městečka se starobylými památkami (asi jsem byla v jednom z minulých životů portugalský navegador – mořeplavec). V tomhle cestopise bych se s vámi ale chtěla vydat na safari po Algarve a povědět vám, kde zažít to pravé Portugalsko, kde najít liduprázdná místa, krásné pláže nebo vyjet na nejvyšší kopec a rozhlédnout se po krajině. Věřte nebo ne, to všechno lze na Algarve vidět, když opustíte „zónu ohrožení“.

Není pláž jako pláž aneb Plážování na Algarve

Tuleni v Albufeiře

Zónou ohrožení mám na mysli zejména města typu Albufeira, kam směřují letecké zájezdy na Algarve mnoha turistických kanceláří. Osobně nechápu, jaký reálný odpočinek může poskytnout tahle betonová džungle plná panelákových hotelů, přeplněných pláží a zaprášeného vzduchu, kde jedinou zelení jsou uměle vysazené palmy podél nákupních zón. Rozhodně nemám nic proti válení se na pláži. Ale válet se na pláži mezi paneláky, to chce hodně silné nervy.

Pro svou velkou lásku k této zemi však chci zdůraznit – tohle není to pravé Portugalsko! To začíná za zónou tuleňů. Pokud tomu budete chtít alespoň na chvilku uniknout, pronajměte si třeba auto a vydejte se na nejzápadnější část Algarve – od města Lagos směrem k městu Sagres – nejjihozápadnějšímu bodu Evropy a odtamtud ještě dále podél západního pobřeží. Žádný strach, i tam najdete krásné pláže, jen nebudou tolik přeplněné a budou se rozkládat uprostřed přírody.

[/u]Výlet na safari[/u]

Naše algarvské safari začíná v malebném městečku Lagos (čteno Laguš), které je sice turistické, ale svou atmosférou připomíná spíše italské středomoří, než grandiózní přímořská letoviska. Z přírodních úkazů tu mají hotovou kamennou zoologickou zahradu. Najdete ji na pobřeží směrem k Ponta da Piedade. Místní průvodci se předhánějí v kreativitě pojmenování různých skalních útvarů. Zejména slonů tam najdete celé stádo – odtud tedy název safari.

Takže od začátku – z Lagosu se vydejte pořád na západ jakoby směrem do Ameriky (stále ještě po asfaltové silnici) – na město Sagres. Po cestě se můžete zastavit na několika plážích, které jsou značené ukazateli, nebo na několika vyhlídkách. Nemůžu říct, kam a kdy přesně zahnout, prostě to zkoušejte – všechny cesty vedou k moři a stojí za návštěvu. Nejkrásnější na tom všem je, že každá pláž je jiná.

Zpočátku se možná budete divit, proč jsou některá auta tak špinavá a zaprášená, když ale zabočíte na první prašnou cestu ve snaze o průzkum pobřeží, už se divit nebudete…

Níže najdete mapu Algarve s naší vyznačenou trasou.

Málo známé západní pobřeží Algarve

Melancholie historického kontextu

Na poslední pláži před mysem Svatého Vincenta (Cabo de São Vicente) uvidíte spoustu vyznavačů windsurfingu s barevnými plachtami, kteří díky stálému větru z již téměř otevřeného oceánu sviští po vlnách.

Na samotné špičce skalního výběžku stojí nádherný maják. I když je tento mys ‚jen‘ nejjihozápadnějším bodem Evropy, předčí podle mého skromného názoru svého slavnějšího mysího kolegu, kterým je nezápadnější bod Evropy – Cabo da Roca dále na sever u Lisabonu. Na svatém Vincentu sice nedostanete certifikát o návštěvě (snad vám to doma prominou), zato zde pocítíte atmosféru skutečného dobrodružství (nebo zoufalství?).

Odsud totiž vyplouvaly karavely na daleké námořní cesty a námořnící mávali tomuto mysu, když se se slzami v očích loučili s milovanou vlastí áááááááách……

Když jsem tu byla já, bylo mlhavo a sychravo. Podobné počasí se na Algarve objevuje asi tak jednou za sto let, takže na příští století máte každopádně dobrou šanci na slunečno. Nicméně tenhle melancholický čas dokonale umocnil zmíněný historický kontext.

Na sever jedině s mačetou

A od sv. Vincenta dále už jen po prašných cestách – s řádně zasv… autem. Prostě se vydejte od mysu některou z cest, vedoucích směrem na sever podél pobřeží – costa Vicentina, nejlépe k Ponta Ruiva, červené skále v moři.

Již hezkou chvíli se pohybujeme po přírodním parku. Není tu žádné značení, takže si vezměte s sebou pro jistotu GPSku, zásoby vody, zápalky, baterku, vařič, něco k jídlu, mačetu… Případně se držte poblíž vozidel se surfařskými prkny na střeše – ty vás zavedou buď na pláž anebo zpět do civilizace.

Pláže na západním pobřeží Algarve jsou mezi surfaři oblíbené. Takže zapomeňte na plavky, vezměte větrovky, svetry, neopreny a surfy.

u]Tušení Ameriky[/u]

I na větry bičovaném atlantickém pobřeží Algarve má každá pláž své zvláštní kouzlo. Některá je bouřící, s napěněnou bílou vodou, jiná širá a klidná, s písečnými dunami a malou lagunou. Kluci si na jedné pouštěli draka a my jsme je pozorovali z útesu. Tušení Ameriky bylo tak silné, že jsem se neubránila a poslala ji tichý pozdrav… Portugalsko z vás udělá básníky, věřte!

Jo, cestou jsme si nakradli hrozny šťavnatého zralého vína. Víno v Portugalsku je totiž výborné před i po, ale o tom zas až v nějakém kulinářském cestopise o světové kuchyni.

Vnitrozemí Algarve

Pohoříčko, lázničky a městečko

Teď už byste měli být zase na asfaltce, po které se dostanete do rozkošné vesničky Aljezur, odkud se vydejte směrem na východ k Monchique, což je jednak pohoříčko, jednak i městečko-lázničky. Dojet autem (jo, je to fuška) můžete až na nejvyšší vrchol – Fóiu (902 m.n.m.). Sice jsem se ošklíbala nad tímto typem turistiky, ale pěšky to po asfaltce fakt nemá cenu. Dojet nahoru ale cenu má, protože je odsud krásný výhled až na moře, se všemi letovisky jako na dlani.

Pokud vám zbývá čas, zajeďte si do Monchique nebo sousedních bývalých římských lázní Caldas se Monchique, na oběd na skvělé kuře piri piri. Nebo, když už máte to špinavé auto, co zkusit nějakou tu prašnou cestu…

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .