Pohlednice z Ávily

Ávila – město „tří kultur“, ve kterém se mísí prvky islámské, židovské i křesťanské, patří k nejzachovalejším a nejpůvabnějším středověkým městům španělského vnitrozemí. Rozprostírá se sto kilometrů severozápadně od Madridu a již z dálky ji můžeme poznat podle mohutných hradeb, které se staly vyhledávanou turistickou atrakcí.

Prvními doloženými obyvateli celé oblasti byli Vetonové, osadníci keltského původu, jež se zde usadili v 7. století před naším letopočtem. Teprve na počátku našeho letopočtu převzali nadvládu nad územím dnešní Ávilské provincie Římané, kteří byli o šest set let později vytlačeni Vizigóty. A právě v této době se poprvé objevily i písemné zmínky o Ávile, malém a poměrně nevýznamném městečku. Koncem prvního tisíciletí byla Ávila střídavě v rukou křesťanů a muslimů, až se jí v roce 1085 natrvalo zmocnily oddíly kastilského krále Alfonse VI. A právě z jeho příkazu bylo město opevněno.

Monumentální hradby, jež obepínají historické jádro města o rozloze 33 hektarů, se staly hlavním a nezaměnitelným symbolem Ávily. Jejich výška dosahuje v průměru 12 metrů a na šířku měří 3 metry. Pokud byste se je rozhodli obejít, museli byste urazit trasu delší než dva a půl kilometru. Po celé délce je rozmístěno na 88 polokruhových bašt a devět vstupních bran. Nejznámější a nejpůsobivější z nich jsou Puerta del Alcázar, stojící v místě bývalé pevnosti a Puerta de San Vincente. Hradby měly původně chránit město před vpády nepřátel, a to zejména Arabů, kteří byli krátce předtím vytlačeni ze španělského vnitrozemí. Bohužel nebo spíše bohudík, nebyla Ávila od té doby obléhána. A tak hradby přinesly svou největší službu až v době morové epidemie, kdy po uzavření všech vstupních bran, zabránily jejímu proniknutí do města. Opevnění přečkalo celá staletí a stalo se tak důležitou a neoddělitelnou součástí města. V roce 1884 bylo prohlášeno za kulturní památku.

Součástí obranného systému se stala i katedrála, zasvěcená svatému Salvátorovi. Její apsida je zabudována do hradeb, a tak zvnějšku spíše připomíná nedobytnou pevnost. Její vnitřek však patří k nejoriginálnějším interiérům duchovních staveb celého Španělska. Za povšimnutí stojí zejména cenné umělecké předměty, které jsou zde uchovávány.

Nejznámější postavou Ávily se stala svatá Tereza, za kterou přijíždí do Ávily věřící z celého světa. Ta proslula zejména jako reformátorka karmelitánského řádu. Po celém Španělsku zakládala kláštery bosích karmelitánek. Jeden z nich (Convent de Encarnación) stojí právě v místě jejího rodiště a dnes je v něm umístěno muzeum, které připomíná životní dílo a odkaz této světice.

Do Ávily se z Madridu dostanete nejlépe vlakem, který odjíždí z nádraží Atocha. Cesta trvá přibližně jednu hodinu. Počítejte s tím, že Ávila leží ve výšce 1117 metrů nad mořem, a tak zde bývá poněkud chladněji než v ostatních španělských městech.