Pobřeží Costa Dorada

Opravdu dobrodružný pěší turismus. Celý text se tedy týká těch, kteří chtějí zkusit Španělsko s tzv. „holým zadkem či jedou na blind“

Co je dobré před odjezdem?

Zajistit si cestovní připojištění, protože nikdy nevíte – na pobřeží stačí úplně to základní. Kromě vybavení jako je stan, lehký spací pytel, vařič atd. je dobré mít okopírované doklady a mít je někde mimo originály. Stávají se i takové případy (krádeže) a bez dokladů je to průšvih. Navíc podle vyprávění v Madridu není zrovna ta nejlepší.

Zajistit si letenky (pokud volíte tento druh dopravy) již brzy, poněvadž budou levnější. Nejlepší doba pro objednání je 4-5 měsíců předem.

Čeho se vyvarovat a co vědět?

Mnozí turisté tvrdí, že v případě letecké dopravy není problém s převozem plynové bomby k vařiči. Já jsem se ovšem přesvědčil o opaku. Naštěstí v Praze na letišti hlásí v rodném jazyce, takže když vyvolávali mé jméno, věděl jsem přesně o co jde. Kartuše mi byly odebrány – aspoň jsem měl jistotu, že batoh v Praze nezůstane. Po příletu se dají bomby koupit (jak na Campingaz, tak i VAR či Coleman – tyto dva vařiče mají kompatibiliní šroubování). Bomby jsem sehnal v obchodním řetězci Decathlon – je v každém větším centru v této oblasti (Barcelona, Villanova i La Geltrú, Tarragona).

Představa pěší turistiky po pobřeží je opravdu jen představou. Pěší chůze je zde opravdu obtížná (navíc s 20 kily na zádech v tom horku se pouze potíte). Španělé se mezi obcemi a vůbec pohybují jedině autem, busem, vlakem. Avšak existují úseky, kde určité cesty jsou (např. Mezi Sitges a Villanovou asi 6 km). Rozhodně nedoporučuji jít po silnici. Po pobřeží prochází dálnice – zde je pěší chůze samožřejmě zakázána a silnice 1. třídy – ta je ovšem úzká a hrozí zavinění nějaké nehody.

Co jsem nevěděl a když jsem to zjistil, byl jsem udiven sám. Ve Španělsku není zvykem chodit bez trička (pouze na pláži ano) – dokonce pokud vás uvidí policie, může vás pokutovat. A věřte tomu, že policii zde potkáte na každém rohu.

Chodci zde mají téměř absolutní přednost. Srazí-li řidič chodce, dostane prý nekompromisně 2 roky vězení. Dle pozorování mi přišlo, že Španělé jsou dobrými řidiči, avšak dělají i nebezpečné kousky (zkrátka jižani).

V době hlavní sezóny (část července a srpen až do půlky září – individuální v každém zařízení) neplatí např. studentské slevy, ceny za ubytování jsou nejvyšší, turistů je tu jak máku)

Co v této oblasti opravdu stojí za to?

→ bližší informace o (některých) vypsaných centrech najdete po vyhledání jejich názvů, nechci tento cestopis zahlcovat podrobnostmi a zbyteně ho nafukovat

Barcelona- jednoznačně vybírám hlavní město Katalánie se zhruba třemi milióny obyvateli. Určitě stojí si zde zajednat nějaký levnější hotel nebo jiné ubytování alespoň na dvě noci. Není zde sice mnoho věcí, které by byly přímo „echt“, avšak některým nemohu odejmout. Jen výčet některých míst v Barcelloně: Sagrada Família, Parc Güell (gaudího park), Placa España, Placa de Cataluña, La Rambla, přístav, nespočet odpočinkových parků, fotbalové hřiště atd.

Castelldefels – asi 25 km z centra Barcelony, dobrá dostupnost vlakem z okraje Barcelony (stanice Belvitge). Velmi dlouhé písečné pobřeží, mnoho turistů, hotelů atd.

Sitges – málo udržované okraje měsečka, v centru spousta obchůdků, restaurací, kostel. Dva pohodlné kempy a poměrně krásné pláže, ačkoli od kempu cca 900 m. Vyhlášené město homosexuálů, komu se ježí chlupy, tak nedoporučuji.

Villanova i La Geltrú – krásné město (asi 100 tis. obyv.), nejlepší zážitek zde může být v době fiesty (přelom července/srpna). Takový ohňostoj není v ČR ani v Praze na silvestra. Při troše štěstí zde potkáte slováky a čechy, kteří zde žijí všemožnými způsoby v hojném počtu.

Tarragona – spousta památek z dob římanů. Ovšem všude se vybírá vstup, ačkoli památky jsou vidět i od silnice. Aquadukt asi 4 km z centra Tarragony. Sposta turistů (někdy i z ČR).

A jistě spousta dalších center, které jsem ani nestihl navštívit.