0
0

Chorvatsko jsem navštívil již mnohokrát, ale vždy to bylo způsobem nonstop cesta na místo, týden či dva u moře a stejným způsobem zpět. Pro rok 2005 jsme rozhodli, že projedem Chorvatsko po pobřeží celé s tím, že návštíme maximum těch nezajímavějších míst. Itinerář byl následující: Jeskyně Postojna (Slo), Predjamski hrad (Slo), východní pobřeží Istrie (Cro), výlet Benátky (Ita), Pula (Cro), Zadar (Cro), Šibenik (Cro), n.p. Krka (Cro), Trogir (Cro), Split (Cro), Dubrovník (Cro), ostrov Lokrum (Cro), Kotor (Černá Hora), Ston (Cro), Plitvická jezera (Cro). Vše vměstnáno do 12 dní.

Den 1

Hned první den 1.8.2005 nabíráme zpoždění a oproti plánovanému odjezdu v 7:00, vyrážíme až v 11. Díky tomu, a také k ne zrovna šťastně zvolené trase přes Klagenfurt, kde se nám úspěšně daří hodinu bloudit, se dostáváme na slovinské území až po 22 hodině. Původně jsme chtěli dojet co nejblíže k Postojanské jamě, ale díky únavě a pokročilému času se ubytováváme v kempu nedaleko Ljublany. Stan sice vezem sebou, ale na jeho stavbu samozřejmě není nálada. Za 2 lůžkový hotelový pokoj v kempu si účtují 80euro na noc. Uffff. Jedinou útěchou je alespoň snídaně v ceně a kvalita ubytovaní na vysoké úrovni.

Den 2

Po vydařené snídani a zhruba hodině a půl cesty jsme na parkovišti před jeskyní Postojná. Jeskyně byla zpřístupněna roku 1819 při příležitosti návštěvy císaře Františka Ferdinanda. Celý jeskynní systém zahrnuje 21 km a skládá z několika jeskyní, z nich Postojna je nejznámější a samozřejmě také nejnavštěvovanější. Ty ostatní jsou Pivka, Černá jeskyně, Otok a Planina. Je to dokonce druhý největší jeskynní komplex v Evropě zpřístupněný návštěvníkům, kterým je dosud zpřístupněno asi 5.2 km. Řádně prochlazeni se přesouváme o pár kilometrů dál k hradu zapuštěném do skály zvaném Predjamski hrad. Je vystavěn před vchodem do jeskynního komplexu. Za vidění kromě samotného hradu stojí i jeskyně pod ním. Abyste je mohli navštívit musíte si koupit zvláštní vstupenku. Je načase doplnit nádrž jelikož cena benzinu je momentálně nižší ve Slovinsku a pak už jedem rovnou k chorvatskému pobřeží na delší (2 noční) pobyt pod Rijeku směr Pula. Ubytování v soukromí nácházíme kousek za Lovranem za 30 euro na noc se snídaní. Ještě stíháme odpolední koupačku v moři.

Den 3

Hned po snídani uháníme směr Benátky. Podle optimistických odhadů bychom mohli kolem 11 být na místě. Počasí nám bohužel nepřeje a celou cestu prší. Navíc se dostáváme na italské dálnici do zácpy a jsme rádi za to, že Benátky spatřujeme v 14 hodin. Parkovné 20 euro za 4 hodiny parkování náladu též nezlepšilo. Na prohlídku města se počasí maličko umoudřilo, ale stále bylo zataženo a lehce mrholilo. Cesta zpět proběhla podstatně lépe i se zastávkou na večeři jsme v 23.30 už v posteli.

Den 4

Ani dnes není počasí ideální a zamračená oblaha nás pronásleduje až do Puly. Amfiteátr, který se zde nachází je z 1. stol. a pátý nejzachovalejší v Evropě. Pokládá se po římském koloseu za nejvelkolepější stavbu svého druhu na světě. Pojal 23 tis. diváků. Nyní se musíme přes Istrijský poloostrov vrátit zpět do Rijeky a pak pokračovat po pobřeží na Zadar. Plán je takový, že pojedem do 18 hodin a tam kam se dostanem se ubytujem. Tak se dostáváme do vesnice Rovanjska asi 80km nad Zadarem. Máme štěstí i na ubytování a za 17 euro 2 prostorné cimry s kuchyní a 8 postelema.

Den 5

Typické chorvatské městečko Zadar nás lákalo k návštěvě hlavně díky atrakci zvané Morske Orgulje. Na rozdíl od klasického hudebního nástroje, který pohánějí měchy nebo vzduchové pumpy, mořským varhanám dává energie samo moře, respektive mořské vlny. V pobřežní zdi, stupňovitě upravené, je instalován složitý systém píšťal, jež i při menším vlnobití vydávají příjemné zvuky. Když je moře klidné, varhany se rozeznívají při vlnách vznikajících při vjezdu lodí do přístavu nebo jejich výjezdu z přístavu. Po návštěvě Zadaru přejíždíme do Šibeniku. Zde se opět ubytováváme na 2 noci za 30 euro/noc. Návštěva místního hradu, ze kterého je krásný výhled na město i dlouhé kilometry pobřeží nám zabírá celé odpoledne.

Den 6

Na celodenní výlet do n.p.Krka nám počasí konečně přeje. Zajíždíme do malé přístavní vesničky Skardin, která je chráněna jako národní kulturní památka. Odtud nás lodička po řece Krka zaveze přímo k placenému vstupu do n.p. Kdo chce ušetřit může jít podél řeky pěšky. Řeka Krka je krasový unikát. Její délka je asi 72 km. Na své krátké pouti kaňonem do moře tvoří nesčetně vodopádů, kaskád, peřejí a jezírek. Na jednom jen pětikilometrovém úseku je osm velkých vodopádů: Topolski Buk (22m), Bilusica Buk (22m), Cosica Slap nebo Brljan (15m), Manlovacki Slap (60m), Rosnjak či Sondovjel (8m), Miljacke Slap (24m), Roski Slap (26m) a Skradinski Buk (46m). Uvnitř národního parku se nachází Roski Slap a Skradinski Buk, jedny z nejkrásnějších evropských kaskádových vodopádů. Po dopoledním courání nám zbývá ještě fůra odpoledního času na koupání. Díky nevalnému počasí předchozích dní je teplota vody však poněkud mrazivá.

Den 7

Na dnešek máme v plánu návštívit Trogir, Split a po té se dostat co nejblíže k Dubrovníku a tam se ubytovat opět na 2 noci. Trogir je starobylé město a přístav, který je od roku 1997 zapsán do listiny světového kulturního dědictví organizace UNESCO. Hlavní památka je románská katedrála sv. Vavřince (Sveti Lovre), trojlodní bazilika ze 13. stol. Po obídku přejíždíme do největšího města na chorvatském pobřeží – Splitu. Split je mimořádně bohatý na kulturní památky. Jeho Diokleciánův palác vybudováný na přelomu 3. a 4. stol. římským císařem Diokleciánem, byl zapsán v roce 1979 do listiny kulturního dědictví organizace UNESCO. Z vrcholu věže je nádherný pohled na město. Nabaženi UNESCO památkami spěcháme k Dubrovníku hledat nocleh. Tentokrát máme štěstí na cenu ubytování 7 euro za noc, ovšem žádný luxus to není. Na přespání to stačí a jsme cca 10km od perly jadranu Dubrovníku. V podvečer jestě zkoušíme moře, naštěstí je podstatně teplejší než předchozí den u Šibeniku.

Den 8

Tento den jsme celý vyčlenili na návštěvu Dubrovníku (v roce 1979 bylo město zapsáno na seznam UNESCO) a přilehlého ostrova Lokrum s přírodní rezervací. Je tu trošku potíž s parkováním, neb nám nechtěli prodat parkovací lístky na více než 4 hodiny. Po 4 hodinách jsme se tedy museli vrátit a koupit další lístky každý na sebe. Teď jich bylo za oknem tolik, že se v té hromadě nedalo vyznat, tak jsme to po zbytek dne už neřešili. Jako první jsme obešli centrum starého Dubrovníku po hradbách, které obemyká celé město. V tuhle dobu tu ještě nebylo tolik turistů, takže na hradbách téměř nikdo nebyl. Délka hradeb je 1940 m. Když jsme hradby opouštěli byla fronta už nepřehlédnutelná. Lokrum patří mezi oblíbené denní cíle turistů a obyvatel Dubrovníku, pouze 10-12 minut plavbou lodí. Okouzlující malé zálivy lemují pláže a překrásné promenády. Mezi jeho zvláštní atrakce patří 10 m hluboké a mírně slané jezírko zvané Mrtvo more. Po prohlídce ostrova jsme vyzkoušeli místní pláž. K zahození není ani návštěva místního akvária. Den jsme zakončili prima večeří v jedné z mnoha restaurací lemujících místní úzké uličky.

Den 9

Z Dubrovníku není Kotor a Kotorský záliv nijak zvlášť daleko, tak nemusíme spěchat. Ještě před polednem jsme na místě. Auto se nám podařilo nechat na nábřežním parkovišti, které bylo bez poplatku. Chvilku nám trvalo než jsme našli nějaký vstup na strmou stezku vedoucí k Kotorskému hradu dmoucího se na téměř kolmé stěně nad městem. Vstup byl spíše symbolický 1 euro. Zruba po 1,5 hod. vyčerpávajícím výstupu jsme nahoře. Ve 40 stupňovém vedru nic příjemného, ale nabídnutý rozhled únavu vyeliminoval a rozhodně stál za námahu, což se nedá říct o pevnosti. Po válečných konfilktech z hradu zbylo uz jen nekolik obvodových zdí. Vzhledem k pokročilému času se vydáváme na sestup a návrat s malou zastávkou na večeři v restauraci, ze které je krásný pohled na západ slunce nad Dubrovníkem.

Den 10

Jelikož máme v plánu ještě Plitvická jezera a chceme na ně mít dostatek času, je dnešek určený výhradně přesunu z Dubrovníka k Plitvicím, kde přespíme. Cestou se nám ještě skýtá možnost navštívit Ston ležící na úzké šíji, která spojuje Pelješac s pevninou, 51 km severozápadně od Dubrovníku. Zajímavý je stavbou mohutného a důmyslného pevnostního systému ze 14. – 17. stol. Jeho stavbou byli pověřováni věhlasní stavitelé z mnoha evropských zemí. Část hradeb je obnovena a je na ně možný přístup. Zatím se neplatí vstupné a dají se obejít přes pevnost Pozvizd nacházející se v nejvyšší přístupné části. Po hradbách už bez zastávky uháníme až k Plitvickým jezerům, kde se ubytováváme v motelu za 30 euro se snídaní.

Den 11

Otevírací doba národního parku je od 8:00 do 18:00 hod. a tak se ráno chystáme tak, abychom to na osmou stihli. Po zakoupení vstupenky, ke které jsme obdrželi i mapku jezerní soustavy s vyznačenými prohlídkovými trasami (6 možných), zjišťujeme časovou náročnost jednotlivých tras. Ta nejkratší varianta prohlídkových stezek kolem jezer vyžaduje asi tři až čtyři hodiny, nejdelší pět až šest hodin. Jestě, že máme celý den. V ceně vstupenky i přejezd lodí přes jedno z jezer a možnost zpáteční cesty do výchozího bodu mini autobusem. Je 18 hodin a nás čeká už jen noční cesta domů.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .