0
0

Myšlenka zajet na motorce někam dál se zrodila někdy v létě 2004. Někdy v srpnu jsem věděl, že to bude sever, ale spíš jenom jeho jižní část. S postupem času jsem ale pořád měnil trasu a přidával další místa, až nakonec bylo jasné – hurá na Nordkapp. Potenciální zájemci se na to nakonec vykašlali, takže jedeme jenom dva: já a moje Jawa.

Několikaměsíční přípravy skončily asi 3,5 hodiny před odjezdem, takže – jakožto vzorný řidič – tolik času jsem měl na sen. Ke klidnému spánku jistě přispělo i to, že mi den před odjezdem motorka spadla na pravou stranu při sundávaní z centrálu 🙂

1. den 29.6.2005

Vstávám v tolik, co občas jdu spát, rychle do sebe něco hodím (na sebe taky), snažím se uklidnit rodiče, že to bude v pohodě, nakopnu motorku a hurá, jedu!! Takže vyjíždím z Těšína směrem na přechod Bohumín-Chalupki, v Polsku pak na Opole, Wroclaw (kde jsem se musel ztratit), pak už na Berlin (kde jsem se skoro ztratil), a pak směrem na Hamburg, kam jsem ale dneska nedojel, protože už jsem byl z té nudy na dálnicích unavený. Sjíždím z dálnice do nějaké vesničky, ptám se týpka, jestli by mu nevadilo, kdybych si nedaleko jeho domu rozložil stan na louce nebo v lesíku (ach ta moje Němčina), on nabídl, že můžu spát u něho doma, ale kvůli tomu, jak byl cítit pivem, jsem to neriskoval a spal u něho na záhradě, motku jsem nechal spát u něho v garáži. Pohodový týpek 🙂

Najeto 648km

2. den

Nuda – zase jen ty dálnice. Na jedné z nich jsem koupil 1,5 litru nejdražší vody na světě – nepředstavitelných 2,45Euro – barbaři jedni hnusní 🙂 Rozhodl jsem se ale, že jim tamtu boudu nespálím, a radši udělám divadélko pro všechny kolem a tak jsem nechal motorku spadnout při sundávání z centrálu 🙁 Na pravou stranu, ale to už je jasný. Ohnul se nosič pod brašny a lehce se ohnula páčka přední brzdy, takže ztráty ne až tak veliké. Rozhodl jsem se, že dnešní den budu pamatovat ještě víc, a tak jsem sjel z dálnice a začal nouzově hledat benzínku, nakonec jsem tlačil jen 400 metrů. Do kopce. Nejdelších 400m v mém životě 🙂

Kolem Hamburgu jsou šílené zácpy, nezapomněl jsem se tam ztratit 🙂 Nějak o půl deváté večer jsem v Dánsku, kde zjiš»uji, že tady to asi nepůjde spát na divoko, takže jsem našel kemp.

Najeto 490km

3. den

Zase dálniční nuda. Přejíždím most směrem na Odense, potom další (placený) Korsor, až nakonec kolem 19te hodiny jsem ve Švédku

Tam už jsem jen koupil chleba (za jediných 60kč) a jel hledat místo na nocleh. Dopadnu u nějakého týpka na zahradě, což bylo cool.

Je skoro 10 hodin večer a je tu pořád jasno.

Najeto 396km

4. den

Ráno si prohlídnu Helsingborg – moc fajn městečko. Až na to, že jsem tam dostal infarkt, když jsem si kupoval něco na pití při pohledu na cenu. Vzpoura!!

Od té doby jsem se rozhodl nekupovat už žádné pití, ale jako správná socka jsem pokaždé nabral pár litrů vody na benzínce a dělal si čaj. Dopřeji si super oběd: chléb s krémem Snickers 🙂 Pozdě večer nakonec jsem v Norsku. Dvakrát mi nedovolili spát, kde jsem plánoval, tak jsem dopadl v nějakém lesíku. Na motorce se objevilo nějaké ne zrovna moc pěkné škubaní při rychlejším rozjezdu na jedničku.

Najeto 470km

5. den

Prohlídka Osla. Sice zajímavé město, ale špinavé, zanedbané, všude hodně podezřelých týpků, takže jsem tam dával pozor na věci, mohly by si rychle najít nové majitele.

Při opouštění Osla jsem se pro změnu ztratil, nějaká dobrá duše v autě samá nabídla pomoc, že mě vyvede z města ven. Ještě se podívám do městečka Hamar (ol.stadion) a najdu si super místo na nocleh u břehu jezera, kde zůstávám dvě noci. Mimochodem dneska na benzínce jsem zjistil, že moji kartu nebudou brát v celém Norsku, což jsem poprvé ale nevěděl, tak jsem platil v Eurech, samozřejmě po nejhorším kurzu na světě 🙂

Najeto 316km

6.den

Ráno je hnusně, až odpoledne začíná být fakt pěkně, tak jsem se na chvíli pustil do motorky a utrpěl jsem těžký šok – před cestou jsem založil nový řetěz, a po ujetí těch asi 2300km je tak nemožně vytahaný, no prostě hrůza, tak vytahaný řetěz jsem ještě neviděl. Už nikdy řetěz favorit – shit. Tedy problém škubaní je vyřešený. Od té doby jsem ho musel napínat a mazat každých 1000-1500km, což sice bylo zábavné, ale znám ještě zábavnější věci 🙂 Preventivně jsem vyměnil svíčky atd. atd. a pak pod večer jsem nechal úplně všechny věci ve stanu a jel se podívat do nedalekého Lillehammer.

Pak jsem chvíli řádil po okolí a – prosím pozor – na jednom rondu jsem šel na stupačku, poprvé v životě se mi to podařilo!! Jen škoda, že jsem musel kvůli tomu jet až do Norska 🙂

Najeto 116km

7.den

Jedu směrem na Bergen, o kterém se říká, že tam prší 345 dnů v roce. Super.. Předtím ale projíždím přes super hory, sníh, zima, vypadá to pořád, že bude pršet. Už nějak dlouho mi nespadla motka, ani jsem se neztratil, takže přišla řada na to, že mi v těch horách došel benzín 🙂 Ještě jsem stačil vjet do 11ti kilometrového tunelu, který šel naštěstí pořád dolů, tak jsem akorát vypnul světla, a přemýšlel, kolik desítek km budu tlačit motorku k benzínce. Vyjíždím z tunelu – spása – po pravé straně je Shell!! Sice už mají zavřeno, ale nevadí, nevadí, rozkládám si stan těsně u Shellky a jdu chrápat.

Najeto 442km

8.den

Ráno se dívám, že počasí asi bude nic moc, takže jsem si dneska užil jízdu celý den v dešti. Rychlá prohlídka Bergen (kde jsem se pro změnu ztratil) a chci vypadnout z toho proklatýho místa, a tak jedu tak dlouho na sever, dokud nepřestane pršet, pak si rozkládam stan na odpočivadle pro turisty a jdu vesele chrápat. Nemít nepromok (koupený za 230kc), pořádné rukavice do deště a home made návleky na boty (zlatá mamka), tak tam jsem ještě dnes, a čekám, až přestane pršet.

Najeto 364km (98 procent v dešti)

9.den

Několik trajektu – nuda. Ale nezvracel jsem, takže to docela i šlo. Počasí se umoudřilo, akorát najednou spotřeba nepříjemně stoupla na 4,7-4,8 litrů (oproti dřívějším 4,0-4,3). Zkouším všechno možné, ale nic nepomáhá, motorka je taková trošku slabší….

Najeto 474km

10.den

Byl jsem v Trondheimu – doporučuji, fakt to stojí za to!! Pořád něco není v pořádku s motorkou – sice jede ok, ale pro stejnou rychlost musím držet o hodně víc plynu, než dříve.

O půl dvanácté večer slunce zapadá a já končím v kempu (70 NOK) – i já se občas rad umyji 🙂

Najeto 385km

11.den

Flákám se v kempu, dokonce jsem se osprchoval. Chvíli se š»ourám v motorce, ta vyšší spotřeba se mi vážně nelíbí. Vyjel jsem až pozdě odpoledne a jel přes noc (úplná tma tam nebyla), před 3AM si najdu místo na restplatz pro turisty, jsem několik desítek km za polárním kruhem. Příroda už začala být fakt zajímavá, sníh si občas jen tak prostě leží kolem silnice, začíná být zima, no prostě pohoda. S karburátorem už si nějak poradím, spíš mně vyděsilo, že se mi najednou rozsvítila kontrolka dobíjení, ale přitom motorka pořád krásně dobíjí – mám takový malý palubní počítač, který m.j. ukazuje i aktuální napětí na baterce.

Najeto 382km

12.den

Spím do 17ti – otevřu oči a stejně prší 🙁 Takže jdu opět spát.

13.den

Počasí vypadá hodně dobře, vyjíždím nějak kolem 11té ráno. Předtím jsem ještě snědl najednou hrachovou a čočkovou polévku, žádné čekané problémy se ale neobjevily 🙂 Spotřeba klesla na 4,1-4,2 litrů po mém dokonale odborném zásahu nejen do karburátoru, takže spokojeně jedu dál. Pohled na hory nebo fjordy kolem cesty je prostě super, co víc si může člověk přát. A občasné perfektní serpentiny změní každého v závodníka!!

Nějak v 1:20 v noci (pořád jasno) sjíždím na odpočívadlo, maximální pohoda, dělám si teplou večeři, kolem se pasou ovečky, sleduji zajímavé mraky na nebi a slunce, které chce už zapadnout, ale nemůže, kolem je řeka, no prostě už jen pro ty chvíle to tam stálo za to jet. Ano – už si říkám, že to jde všechno nějak moc jednoduše, a tak během chvilky začíná tam být tak šílená vichřice, jakou jsem ještě nezažil – je docela problém stát na jednom místě. Rychle začínám stavět stan a v ten moment nevěřím vlastním uším, které mně donutily podívat se na motorku ležící na hádejte, kterým boku 🙂 V tu chvíli jsem vymyslel průměrně 18 nových vulgarismů na vteřinu. Nechám tam ne úplně ještě postavený stan, běžím k motorce, snažím se ji zvednout, nejde to!! Musel jsem vypadat jako totální troska, ale prostě jsem už byl na to příliš slabý. Takže motorku trošku nadzvednu, prapodivně nějak přidržuji kolenem, sundávám s ní všechno možné, a…. v tu chvíli začínám vymýšlet průměrně už neuvěřitelných 26 nových vulgarismů za vteřinu, jelikož motorka pořád leží na zemi, a já se musím dívat, jak můj stan začíná odlétat!! Nevím, co dělat dřív, chci řvát (ještě hlasitěji J), chci prostě utéct, chci se probudit, už nechci jezdit na motorce, už nechci cestovat!! :)Ještě pár chvil shromažduji sily, smutně se dívám, jak můj stan je pořád dál, nějakým zázrakem zvednu motorku, rychle ji odtlačím někam jinam a už běžím chytat můj stan 🙂 Tak tyto chvíle budu vzpomínat asi dost dlouho..

Najeto 610km

14.den

Do Nordkappu už mnoho nezbývá, počasí zatím vypadá slibně, padl osobní rekord ve spotřebě: 4,01 litrů!! Zbývá asi 200km, cesty jsou úžasné – takto vypadá konec světa, místo, kde NIC není. Opravdu nic.

Samotná cesta, kolem buďto pole s velmi nízkou trávou, za chvílí už jen voda, skály vyrůstající z moře, slabá mlha, nízké pokřivené stromy….Dělám si krátkou pauzu na uvaření čaje, zase se potom obleču, nasadím přilbu, rukavice, nakopnu motorku a …. průser!! Kontrolka dobíjení svítí – to svítila i dřív, jenže tehdy motorka dobíjela, ale teď vážně nedobíjí!! Napětí pořád zůstává stejné, i když zvýším otáčky. Super!! Splnil se mi celoživotní sen. Kupodivu docela klidně se pustím do motorky, a tu zažiji další šok – sundávám pravé víko od motoru a vtom se odtamtud vylije trochu vody smíchané s benzinem a olejem, cela elektrika nemožně usraná od toho sajrajtu, no hnus. Rychle jsem to utřel a vyčistil celé kapesníkem – sláva – dobíjí. Celou cestu domů pak kontrolka dobíjeni občas blikne, občas svítí, ale to už neřeším, protože motorka dobíjí a to je hlavní. Z radosti, že za chvíli budu na Nordkappu si dovoluji koupit nějaký malý hot dog v přepočtu za 100kč. 🙂 Blížím se k mému cíli, počasí přeje, plná nádrž, motorka funguje, co chtít víc.

Poslední několikakilometrový tunel, vyjedu, jsem na tom ostrovu, kde se nachází Nordkapp, a tam šíleně lije, vichřice, že musím místy zpomalit na 20-40kmh, a takhle jedu dalších asi 30km, no parádní zážitek 🙂 Autobusy mně míjejí na chlup, myslel jsem, že tam snad nedojedu.

Ale DOJEL jsem tam. Teda dojeli sme tam dva – Jawa a já 🙂 Platím vstup (pro studenty 105 NOK), zůstávám tam asi 2 hodiny, hlavně proto, abych se v té budově trochu zahřál. Kdyby tam nebyl ten šílenej vítr, a nebylo by tam tak hnusně, tak bych tam zůstal asi o dost déle, je to docela zajímavé místo.

Je čas jet zpátky, jdu k motorce a v tu chvíli myslím, že mně snad trefí – stojí na bočním stojanu, takže je mi jasné, že před chvíli ležela, a někdo jí zvedl a dal jen na bočák. Nevěřím, žeby sama spadla :‘(( Odjíždím pochopitelně za deště. Nějak ve 4 ráno už neprší, tak jsem si našel pěkné místo na nocleh.

Najeto 593km

15.den

Chrápu docela dlouho, pozdě odpoledne jsem v Finsku. Začíná tam být docela zima, mám na sobě termo kalhoty, jeany, kožené kalhoty a kalhoty od nepromoků – takhle to docela jde 🙂

Na kemp se nedostanu, jelikož tam mají o hodinu víc, než my, takže jsem přijel pozdě. Sice je tam už fakt zima (5 stupňů), ale neprší, takže jedu přes noc. I když ono se tam tma vůbec neudělala 🙂 Benzínky tam mají opět nějaké divné, jako ostatně na celém severu, takže ve 3:20 ráno mi dojde benzin. No nic, sundávám nádrž, sliji zbytky benzínu do levé části nádrže, a jedu dále – stačilo to na 14km, po ujeti kterých mi už OPRAVDU došel benzín „in the middle of nowhere“. Takže nejbližší 3 km si užívám tlačení mé Jawky – trvalo mi to asi hodinu 🙂 Něco po páté ráno najdu otevřenou benzínku – spása!! Od té doby beru benzín každých 150-200km, i když na nádrž najedu přes 300km.

16.den

Pořád jedu. Kolem 6 ráno si kupuji Magnum White za hříšné 2 eura. Dvě hodiny později jsem v Rovaniemi, kde se zdržím jen chvilku. Kolem půl třetí odpoledne jsem konečně v nějakém kempu (už ve Švédsku) a jdu spát.

Za včera a dneska: 858km

17. den

Spím asi do 13ti hodin, hmm 🙂 Než se osprchuji, něco sním, sbalím věci, tak uplyne asi 5 dlouhých hodin. Ku své radosti zjiš»uji, že baterka už je po smrti – nejdřív dva, teď už tři články jsou úplně prázdné, ale motorka přitom pořád jede dále. Sedím si tak na odpočívadle, konzumuji chléb s paštikou, přemýšlím, co s tou baterkou, v tom slyším z dálky nějakou motorku. Už ji slyším asi minutu, tak se vyjdu podívat, co též to tak hlasitého jede. Nic – cesta je prázdná. Pořád jím chléb s paštikou, ten řev je pořád hlasitější, ale motorka tu pořád žádná neprojíždí. Co je?! Po dalších asi dvou-třech minutách kolem mně konečně projel – starý Triumph Bonneville!!

Moc fajn motorka, super člověk, fajn jsme pokecali. Já jsem mu řekl o mé baterce, on na to, a» si s tím nelámu hlavu, a dal mi adresu, kde seženu přesně to, co potřebuji, za což mu děkuji!! Rozhodl jsem se, že opět pojedu přes noc, i když už tam tma byla 🙁 Někde jsem si zdřímnul asi 4 hodiny na lavičce a pokračuji dál – v dešti….

18.den

V Sundsvall jsem koupil baterku, hurá!! Stála asi 500kč. Pořád hnusně prší, ale mi je fajn teplo a jsem suchý – a» žijí nepromoky!! Kousek před Uppsalou přestává pršet, takže toto MOC fajn městečko si v klidu prohlédnu. Pak už jen najít nějaký kemp (usmlouval jsem to na 6 euro) a spát. Mimochodem – ztratil jsem jeden z těch šroubků, co drží pravé víko od motoru.

Za včera a dneska: 843km

19.den

Občas prší, občas ne. Konečně jsem v Stockholmu – naprosto nádherné město, fakt doporučuji. Jsem tam jen pár hodin, pak si tam pomaličku jezdím necelou hodinu na motorce, no prostě fakt krásné město.

Místo na nocleh najdu na nějakém kempu za 80 SEK.

Najeto 188km

20.den

Jen dálniční nuda, takže se rozepisovat nebudu. Jednou škaredě sprchlo.

Najeto 350km

21.den (ale také 22. a 23.J)

Pro dnešek mám v plánu dojet do Dánska (asi 300km) a tam už někde najít nocleh. Vyjíždím, až přestalo pršet, kolem 17ti. Tak hnusné počasí jsem ještě nezažil. Nejen, že děsně lije, k tomu jsem se dočkal i asi vichřice století 🙂 Na mostu spojujícím Švédsko a Dánsko ta vichřice už byla tak silná, že motorka odmítala jet na čtyřku.

Celé dnešní Švédsko pršelo, skoro celé Dánsko taky, jednou jsem se v Dánsku zastavil a dal si nejlepší hamburger v mém životě – aby taky ne, když stál 150kč 🙂 Ale vážně super.

22.den

Pořád jedu. Nechce se mi spát, chci už být doma a zahrát si na kytaru. Nějak ve tři ráno míjím ceduli s nápisem Bundesrepublik Deutschland. Nějak v tuhle chvíli jsem měl nejsmutnější spotřebu za celou dovolenou – 5,22 litrů 🙁 Stačilo ale opět natáhnout a namazat řetěz, vyčistit vzduchový filtr a spotřeba klesla do dalšího tankování na 4,29 litrů. Pravda ale je, že se na té spotřebě určitě podepsala ta jízda v protivětru. Nějak chvíli po poledni jsem v Berlíně, kde jsem strávil neplánovaně několik hodin 🙂 No jo, no, ztratil jsem se tam. Párkrát jsem se ptal na cestu i policie, ale ani ti mi nebyli schopni poradit. Nakonec vyjíždím z Berlina na sever, a až potom to vezmu nějakým zázračným způsobem na jih a kupodivu najedu přímo na tu cestu, co potřebuji a která vede až do Wroclawia. V tu chvíli je mi jasné, že domů už to dojedu na jeden zátah. V tu chvíli (za Berlínem) jedu v kuse už 24 hodin s přestávkami pouze na benzín, 1x na hamburger a 1x na údržbu motky. V 19:45 jsem v Polsku, teď už je cesta jednoduchá. Počasí se umoudřilo, spotřeba klesla na 4,1 – takže si spokojeně jedu dál, posledních pár stovek km. Ještě jsem se stavil na hambáča u McDonalda.

23. den

Pořád jedu. Wroclaw, Opole, Raciborz, ve 3:14 ráno jsem na přechodu v Bohumíně. V tu chvíli opět začalo hnusně pršet, v Bohumíně jsem se k tomu pochopitelně ztratil, ale v tu chvíli mi to bylo fakt jedno, věděl jsem že za necelou hodinu si lehnu ve své vlastní posteli!!

Nakonec o půl páté jsem doma – hurá. Pochopitelně všichni spali, navíc jsem nikomu neřekl, že budu doma už teď. Přijel jsem pod dům, aby sousedi měli radost, tak jsem před domem nadělal nemožného kravalu.

Za poslední tři dny v kuse beze spánku: 1719km!! (za 35,5 hodiny)

Český Těšín – Nordkapp – Český Těšín: 9544km

Pár slov o motorce: když jsem vyjížděl, tak měla na tachometru 32621km, z toho já na ní najezdil víc, jak polovinu. Nikdy jsem nedělal žádné zásahy do motoru, spojky, převodovky. Olej jsem používal Shell Advance (105kč/litr), vezl jsem si svůj na celou cestu – měl jsem ho 10litrů, spotřeboval 8,5. Míchaní 1:50. Spotřeba benzínu: nejnižší 4,01litrů, nejvyšší 5,22 l. Průměrně ale to bylo 4,2-4,4.

Co se „pokazilo“: řetěz – rychle se natahoval, karburátor – jednou se tam dostal bordel a protékal, baterka – byla stará, co k tomu říct, elektrika (kontrolka dobíjení) – na tom se podepsalo vlhko, déš» a bordel od karburátoru. A taky mně dost naštvalo, že od jednoho pádu se mi trošku ohnula páčka od přední brzdy 🙂 A ještě víc mně štvalo to, že pak jsem motorku pár dnu myl…… jinak nic.

Ceny: pouze jedno slovo – tragédie.. teda aspoň pro studenty..

Benzín všude zhruba 40kč, nebo těsně pod. Pití – 1,5 minerálky stojí klidně 70kč. Chléb – nejčastěji 100kč za kilogram. Místní trajekty v Norsku – 30 až 50 NOK. Snickers – 40kč (to není překlep) – stejně jsem jich za tu poslední etapu snědl šíleně moc 🙂

Když spočítám benzín, párkrát kempy, par hot dogů, 2 haburgery, poplatky za mosty (DK-S a opačně), nespočet Snickersů, různé vstupné atd – vychází to na necelých 25t Kč.

Když ale do toho započítám přípravu motorky, koupení kufru, bočních brašen, stanu, spacáku, karimatky, vařiče, spoustu jídla, léku, pojištění, nějaké peníze do rezervy – je z toho potom krásná sumička, že šlo by koupit fajn motorku 🙂

Příprava motorky: nové gumy, centrování obou kol, nové ložiska v předním kole, nové brzdové destičky i celý kotouč (starý byl nemožně sjetý), nová nádrž (stará nebyla těsná), nové gufera i olej ve vidlicích, olej v převodovce, gufero při řadicí páce a milion jiných drobných věcí.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .