0
0

Nejsem žádný odborník na tento ostrov, neboť jsem ho navštívil pouze jednou, ale mám zase možnost srovnání s jinými částmi jihovýchodní Asie. Proto si dovolím napsat několik postřehů. Na Bali jsem jel pln očekávání, protože všichni si tento ostrov nemohli vynachválit. Jak jsem poznal posléze, většina z nich byla tím typem turistů, co stráví dovolenou na pláži v nějakém resortu, většinou vzdáleném od domorodých obyvatel. 1700 km najetých po Bali mi dalo následující poznatky.

Jezdí se zde vlevo. Doprava je na první pohled chaotická a bez pravidel. Toto platí hlavně na křižovatkách, kam najedou všichni a pak se to prostě nějak proplete. Naprosto v klidu. To bych si u nás nedovedl představit. Po silnicích pak platí určitá nepsaná pravidla. Protože motorky předjíždějí z obou stran, často bývá předjížděný upozorněn krátkým zatroubením. Pokud jedou proti sobě dvě auta, jedou víceméně uprostřed silnice a vyhýbají se až na poslední chvíli. Zřejmě proto, aby motorky měli vlevo od vás více místa. Zajímavá je jízda v noci. Obvykle vidíte 4 světla, která se přibližují. A hned máte na výběr: buď jsou to dvě auta, která se předjíždějí nebo jedno auto a dvě motorky. Tři světla jsou ještě zajímavější. To může být auto a motorka nebo tři motorky nebo dvě motorky a jedno auto, kterému svítí jedno světlo. Možností je i více, ale podstatné je, že se před vámi vše seřadí do svého pruhu a minete se.

Památky – no kapitola sama pro sebe. Například pobřežní chrám Tanah Lot. Přijedete a zaplatíte parkovné, pak zaplatíte vstupné ( kasa je cca 200m od památky a není vidět). Pak procházíte kolem stánků, kde je lepší se nezastavovat, pokud nemáte chuť koupit něco předraženého i po 40 min. smlouvání. Chtěl jsem si tam koupit vodu a ejhle, cena 4x vyšší než normálně. Říkám, že to je drahé a ať zlevní aspoň o 50%, že stejně ještě vydělá 100%, ale ani náhodou. Přemýšlím, jak dlouho vydržím ještě bez vody. Nakonec vodu vracím a nekupuji. Ušel jsem 10m!!! a tam obchůdek, koukám po vodě a v boxu jsou chlazené, ptám se na cenu a zírám, protože byla úplně normální, jako je zvykem a ne 4x dražší. S vodou pokračuji dál a už vidím chrám. Je odliv, a proto je možné se k němu dostat, protože cesta je zatopená pouze po kotníky. Vidím, jak dvě turistky jdou od chrámu a tu se k nim přitočí místní „převaděč“ a jednu z nich chytne za ruku a usmívajíc se jde s nimy. Holky zřejmě neznají zdejší poměry. Po 10ti metrech došli na pevninu a holky se usmívají na svého galantního přítele a říkají bye bye. Náš „převaděč“ se už tolik neusmívá, postaví se před holky a chce peníze za pomoc. Po 10ti minutách dohadování to holky zjevně přestalo bavit a navíc tvář našeho převaděče byla stalé více nepřátelská, takže nakonec vytáhly peníze a zaplatily. Vydám se do chrámu, ale rezolutně odmítnu „převaděče“ a vstoupím. Tam zaplatím, umyji si ruce v posvátné vodě, zřejmě zdejší rituál. Jdu dál a tam nápis ZAVŘENO. Udělám tedy pár fotek venku a je po návštěvě. Tak to je prakticky všude, i když většinou je alespoň otevřeno.

Jedu dál a blížím se k netopýří jeskyni Goa Lawah. U vstupu mi nutili půjčit si „sárí“, spíše však jakýsi kus látky, který si musím uvázat přes kalhoty. Tak jsem si to půjčil, samozřejmě za peníze, pak jsem zaplatil vstupné a vydal se na prohlídku. Prošel jsem polorozbořeným chrámem, dohromady něco kolem 100m a přišel k jeskyni, kde u vstupu viseli netopýři. Dovnitř pro turisty vstup zakázán. Za pět minut bylo po prohlídce, odevzdal jsem přídavné ošacení a bylo hotovo.

Čas oběda: vcelku hezká a příjemná restaurace a příjemná obsluha. Objednávka – dary moře s rýží. Rýži trefili, jen dary byly z kuřete. Inu proč ne, už jsem do toho párkrát hrábnul, tak to nebudu vracet. Při placení říkám, že připlulo kuře místo darů moře. Servírka se s úsměvem šla zeptat kuchaře a přišla s odpovědí, že to byly dary moře. Říkám, že poznám kuře. Když s úsměvem potřetí přišla s tím, že to nebylo kuře, zaplatil jsem. Jinak za celých deset dní se mi něco takového stalo pouze jednou a jednou připočetli položku navíc. Jídlo bylo všude celkem chutné, ale poněkud nevýrazné. Cenově však přijatelné.

Když bych to chtěl shrnout, tak tam, kam jednou přišel turista a je šance, že tam přijde znovu, najdete všude prodavače čekoholiv, kteří jsou dost neodbytní. Nic, co vám nabízejí, si neberte do rukou, je pak problém to vrátit a nezaplatit. Naopak, pokud se zastavíte mimo turistickou oblast někde v malé vesničce, pak se setkáte s milými lidmi, kteří vám rádi pomůžou.

Ale abych nebyl zase tak přísný, Bali je nádherně zelený ostrov s mnoha zajímavými přírodními místy. Věřím, že zbytek Indonésie je zase o něčem jiném. Pokud chcete strávit pobyt u moře a přivézt si zajímavé suvenýry, pak mohu Bali doporučit. V jiných zemích jihovýchodní Asie jsem se však cítil mnohem lépe.

http://www.mf-foto.cz/neco-o-bali.html

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .