0
0

Přelom roku 2011 – 2012 se nesl v duchu plánování dovolené, která směřovala k pobřeží na Makarské riviéře. Okolí Makarské máme celkem procestované, ale na 4 kolech a 4 nejsou 2, že jo. Tak popis dále.

Co napsat? Asi bude nejlepší začít pěkně od začátku. Dlouho jsme společně s mou drahou polovičkou Mončou přemýšleli, jestli vyrazit nebo ne. Celý rok 2011 se nesl v duchu přání, vyrazit v příštím roce na motce k moři. Přelom roku 2011 a 2012 přinesl rozhodnutí ,, JEDEME “ Vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli až na přelomu roku někde koncem ledna, nebylo moc prostoru na řešení kam na jak dlouho a hlavně za kolik. Volba byla jasná, Omiš na 7 dní. Začalo plánování a hlavě šetření penízků. Celou dobu, až do odjezdu se téměř vše podřizovalo našemu motosnu. Veškeré uvolněné finance padaly do balíčku na dovolenou. Znáte to všichni, kteří jste toto absolvovali, řeči, odrazování a přemlouvání. Jste blázni, jste šílenci, neblbněte a tak podobně. Sen je, ale sen, a tak nastal den ,,D“ Počasí nám přálo a tak se po dlouhých přípravách a peripetiích mohlo vyrazit. Motka připravená, Monče taky a já jsem byl natěšený jako malé dítě před štědrým večerem. Cestu znám, jelikož jí jezdím už hezkých pár let autem. Naplánováno bylo, že dojedeme, kam dojedeme. Přece jen jedeme supersporta a tak to nebudeme lámat přes koleno. Nejsme už žádní mladí floutci, tak si to nemůžeme už ani dovolit..:-)

Popis naplánované cesty: Havířov, Žilina, Nitra, Gyór, Székhesvehérvár, Balaton, Letynje, Zagreb, Karlovac, Plitvická jezera, Split a konečně Omiš. Celková cesta cca 1150 Km. Počasí nám celkem přálo, jen před Nitrou troch zazlobilo. Pár Km v lehkém mrholení, ale cesta na jih byla jasná a tak se pomaličku oteplovalo. První delší pauza byla v Maďarsku před Balatonem. Dalo se pivečko, birelek, nějaký ten rezeň a valilo se dál. Zuzanka (GSXR 750), šlapala jak hodinky a vše šlo podle plánu.

Po absolvování celkem jednoduché etapy přes Maďarsko následoval neslavný úsek dálnice od Letyně až do Karlovace. Byla to taková nezáživná cesta, ale po tomto úseku a cca 700 Km, přišla řeč na únavu, stmívání, ale hlavně kvalitní asfalt a blížící se zatáčky vedoucí k Plitvickým jezerům. Po celkové etapě měřící cca 900 Km, jsme začali hledat, kde složit hlavu. Hotel Bellevue na Plitvicích, byla v cca 22:00 hodin jediná možnost a tak jsme jí oba, s úsměvem a velice rádi přivítali.

Večer proběhlo pivečko a hajdy do hajan, ráno valíme dál. Druhý den ráno, bylo celkem cítit, že už máme za sebou celkem dlouhou cestu, ale oba dva jsme byli tak nadšení, že jsme si říkali, že nás to nejkrásnější teprve čeká. Já byl natěšený, jako bych na motce seděl poprvé v životě. Ta příroda, asfalt, počasí, nadšení, prostě naprostá paráda. Jednoduše kdo zažil, ten pochopí a kdo ještě nezažil, ať neváhá a jde do toho. Určitě to stojí za to! Počasí opět luxus, vše bez problémů. Cestarina, dálnice i ostatní komunikace byly naprosto v pohodě. Po příjezdu do našeho vytouženého cíle nás uvítalo velmi příjemné a sympatické ubytování. Složila se motka a šupeeeem na pívo. Byl jsem vyprahlej, jak železniční pražec. Padlo jedno, dvě, tři a tak dále, však to znáte ne? No a šlo se odpočívat k vodě. Počasí nám celkem přálo a hlavně, měli jsme naplánováno. Pár výletů na Makarskou, ale hlavně výlet na SVETÝ JURE. To byl jednoznačně cíl, který jsem musel na motodovolené absolvovat. Všem vřele doporučuji, ale zároveň upozorňuji, že to je záležitost, která Vás vyškolí, teda pokud ještě nejste na takové výlety zvyklí. Jel jsem to na supraportu a bylo to celkem znát. Opravdově jsem si ověřil, že je třeba umět opravdu více, než jen tahat za plyn, jak si někteří myslí. Každopádně všem vřele doporučuji. Je to věc, kterou jen tak nezažijete. Opravdová nádhera.

Celý týden se nesl v duchu odpočinku, ježdění na motce, relaxu a hlavně dobrého jídla a pití. Konec konců, o tom dovolená je, ne? Vše bylo tak jak má být, nebyla by to pořádná motodovolená, kdybychom pořádně a hlavně komplet nepromokli, že? Tak jen pro Info, výlet na Svetý Jure určitě ano, ale nezapomeňte si nepromoky, je to tam horší jako v Tatrách. Cesta zpět cca 60 Km komplet v lijáku. Po příjezdu do apartmánů samozřejmě přestalo pršet. Čas plynul a tak bylo třeba balit a chystat se na zpáteční cestu domů. Vůbec, ale vůbec se nám nikam nechtělo. Už jen představa, že je třeba zpáteční cestu zvládnout na jeden zátah, byla naprosto šílená. Bylo 5 hodin ráno a začalo se balit, motka nabalená, vše připraveno a mohlo se vyrazit. Počasí naprosto parádní na cestu. Celková délka zpáteční cesty na jeden zátah 1200Km, maras. Možná, že jsou tady borci, kteří si řeknou, že je to naprosto v pohodě, ale to se nesmíte dostat do dopravních kolapsů v Zagrebu a v Maďarsku. Cesta zpět trvala něco málo přes 16 hodin, ale zvládlo se to a to bylo důležité. Vše bez újmy na zdraví a majetku. Dorazilo se domů a otevřela se láhev dobrého vínka, k oslavě bezpečného návratu.

Vzhledem k tomu, že máme dětí jako smetí, plánujeme něco dalšího a snad i delšího na rok 2014. Snad to bude minimálně z poloviny tak krásné jako motodovolená v roce 2012. Ahoj, Luke a Monče.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .