Mojácar

Shluk bílých krabicovitých domů uprostřed hor. Díváte-li se na typickou pohlednici Mojácaru (čti Mochákar), nenapadlo by vás, že toto městečko je jedním z nejkrásnějších přímořských letovisek na východoandaluském pobřeží zvaném Costa de Almería. Tři tisíce hodin slunečního svitu zaručuje stálé počasí. Koupat se tu lze během celého roku, protože zima zde prakticky neexistuje. V nejchladnějších měsících dosahuje průměrná teplota 20°C a voda je v tomto období dokonce teplejší než vzduch. Léto je díky jedinečnému mikroklimatu mírnější než na jiných místech této části pobřeží. Neustále tu vane mírný větřík, díky němuž jsou horké letní dny více než snesitelné. Mojácar leží asi 220 km na jih od mezinárodního letiště v Alicante. Odtud to po dálnici a posledních 15 km po místní komunikaci zvládnete za necelé tři hodiny.

Krátce z historie

Mojácar byl obýván už v době bronzové, což potvrzují i archeologické nálezy pamatující rok 2000 před Kristem. Žili zde Féničané, Kartaginci, Řekové i Římané. K největšímu rozvoji dochází počátkem 8. století, kdy se Mojácar stává součástí kvetoucího córdobského chalífátu. Po jeho rozpadu se město dostává do područí dynastie Nasrovců sídlících v Granadě. Jako v každé pohraniční zóně i zde v této době vznikaly strážní věže a pevnosti, odehrávalo se zde mnoho bitev mezi Araby a křesťany. 10. června 1488 se město vzdalo vojskům Katolických králů.

Mojácar byl kvetoucím městem až do 18. století. Pak však přišlo několikaleté období sucha a město upadá. Nastává masívní odchod obyvatel do Latinské Ameriky, do Katalánie a pak dále do Evropy. Počet obyvatel dosáhl v té době alarmujících hodnot a kdoví, jak by vše dopadlo, kdyby nepřišla záchrana v podobě turismu. Jen díky tomu můžeme ještě dnes obdivovat arabský ráz městečka. Z této tradice čerpají i mnohé nové stavby.

Pláže turistické i panenské

Středoevropana lákají do Mojácaru především pláže. Je jich tu celkem na 17 kilometrů, jsou písečné i oblázkové, živé, poloprázdné i zcela liduprázdné a divoké. Přijíždíte-li od Alicante, vítá vás nejprve pláž Torre de la Marina a moderní maximálně třípatrové hotelové komplexy, protože vyšší se zde naštěstí stavět nesmějí. V bezprostřední blízkosti je kvalitní osmnáctijamkové golfové hřiště. Tato pláž ještě není vybavena žádnými službami, ale čím více se blížíte ke zdejšímu obchodnímu centru a pokračujete dále na druhý konec pobřežní části Mojácaru, tím jsou pláže vybavenější. Na mnohých najdete přímo u vody tolik oblíbené chiringuitos, ony plážové restaurace a bary, kde můžete jen tak v plavkách poklábosit s přáteli u piva či jiného drinku a dát si něco lehkého na zub a kde po večeři můžete posedět třeba jen u skleničky vína. Dojdete-li až na úplný konec k hotelu Indalo, možná se vám bude zdát, že zde pláže končí a dále už jsou jen útesy a skaliska. Brzy však zjistíte, že odtud vysoko nad mořem vede stezka, po níž dojdete k pláži Macenas, jíž dominuje strážní věž z 18. století a kde dokonce objevíte i příjemnou restauraci. Odtud směrem ke Carboneras vede silnička, z níž je přístup k nádherným chráněným panenským plážím (Perulico, Cala de Bordenares, Cala del Sombrerico, Cala de la Granatilla), ukrytým v zátokách mezi skalami, kde nacházejí svůj ráj také příznivci nudismu.

Mojácar Pueblo

Tak nazývají obyvatelé Mojácaru své městečko na kopci. Z pobřeží se tam dostanete místním autobusem a ocitnete se rázem v místě, které nezapře svůj arabský původ. Když se dostatečně nabažíte nádherného pohledu do údolí z vyhlídky na náměstí (Mirador de la Plaza), vyšlápnete si ještě kousek výše k dnes už soukromému hradu, odkud je toho vidět ještě o něco víc. Pak seběhnete opět na náměstí a vydáte se na toulky městem. Můžete si sice ve zdejší turistické kanceláři vyzvednout plánek, chcete-li, ale městečko je tak malinké, že je to naprosto zbytečné. A tak bloudíte úzkými uličkami, objevujete nová a nová půvabná zákoutí, čistě bílá či ozdobená barevnými trsy květin, nejrůznější průchody, stoupáte po schůdkách, abyste zase za chvíli sestoupili, nakukujete do obchůdků, vybíráte dárky… Nemůžete přehlédnou kostel Panny Marie, postavený v roce 1560 pravděpodobně na místě někdejší mešity, který vypadá jako pevnost, a taky jako pevnost ve své době sloužil. Před ním stojí La Mojaquera z bílého mramoru, my bychom řekli Mochákařanka, v tradičním zdejším kroji. Taky se tu na nejrůznějších místech setkáte s typickým panáčkem, jemuž tu říkají Indalo a který v dávných dobách, jak to potvrzují jeskynní kresby objevené v tomto kraji, zdobil zdejší příbytky. Tehdy sloužil jako ochrana před uřknutím a blesky a dnes je symbolem městečka.

Za poznáním zdejšího kraje

Okolí Mojácaru nabízí celou řadu zajímavostí, které určitě stojí za návštěvu. Pohodlně se dostanete do Almeríe, správního střediska stejnojmenné provincie, kam jezdí několikrát denně autobus. Almería byla ve své době hlavním přístavem córdobského chalífátu a v 11. století hlavním městem islámského státečku Taifa de Almaríja. V roce 1522 ji zničilo zemětřesení. Zachovala se Alcazaba, mohutná pevnost, kterou dal postavit córdobský chalíf Abdurráhman III. V centru staré části pod Alcazabou se nachází katedrála, jejíž stavba byla zahájena v roce 1524 a za jejíž pevnostní vzhled s šesti věžemi mohou pirátské nájezdy ze severní Afriky. Autobusem se dostanete i do vodního zábavního parku (http://www.aquavera.com) ve Veře. Toto letovisko je známé především svými Cabo de Gata – Cala Enmedionudistickými plážemi, které patří k nejlepším v Evropě. Tří kilometry dlouhá písečná pláž, k níž jsou jakoby přilepeny luxusní uzavřené komplexy apartmánů, je zcela nudistická.

Jsou ale místa, kam se místní dopravou dostanete jen velmi obtížně. V takovém případě stojí za to půjčit si auto a vydat se třeba do Sorbas, které je proslulé svými krasovými jeskyněmi. Působivá je Tabernas, pouštní kamenitá krajina plná kaňonů, kde se v minulosti natočila celá řada westernů a po filmařích tu zůstala westernová městečka. Unikátní je přírodní park Cabo de Gata – Níjar, který zařadilo UNESCO v roce 1997 na seznam bisférických rezervací. Naleznete zde významné ptačí kolonie a nejzachovalejší mořské a pouštní ekosystémy. Potápění v oblasti parku Cabo de Gata patří mezi nejkrásnější v celém Středomoří. Skalní útvary zde vytvořily jedinečné zátoky s překrásnými plážemi, které patří k nejmalebnějším v celém Španělsku.

Informace o Mojácaru najdete také na http://www.mojacarviva.com (španělsky, anglicky) a na http://www.mojacar.es (španělsky).