0
0

Jako cesta časem nám může připadat návštěva hlavního města Portugalska. Lisabon, který dodnes žije slavnou námořní historií, nám nabízí doslova moře architektonických skvostů. Portugalci dodnes vzpomínají s nostalgií na svou slavnou minulost, která je zachycena jak v nejstarších památkách Lisabonu, tak i v těch nejmodernějších stavbách. Stejně jako široké ústí řeky Tejo, u jejíchž břehů se město rozkládá, je Lisabon přátelským přístavem otevírajícím své brány každému návštěvníkovi.

24 hodin v Lisabonu

Honba za noclehem

Do Lisabonu jsem se podívala poprvé už před lety. Tentokrát jsem měla ale jen necelých 24 hodin mezi příletem z Azorských ostrovů a odletem zpět do Prahy. Do poslední chvíle jsme s kamarádkou nevěděly, jestli noc strávíme couráním se v Lisabonských ulicích, návštěvou non-stop báru nebo noclehem v hostelu.

Nakonec jsme zvolily poslední variantu, protože jsme spořádané cestovatelky a o půlnoci se vydaly na průzkumu místních hostelů podle seznamu, který nám dali v turistických informacích. Ne, že bychom snad byly náročné a vybíravé, jen jsme se rozhodly nedat víc jak 20 Euro za noc, což nás stálo 5 navštívených recepcí, hodinu a půl času a několik kilometrů chůze. Naši půlnoční hostel-tour jsme spojily s prohlídkou zajímavých vyhlídek, uliček a památek Lisabonu, takže to rozhodně nebyl promarněný čas. Celé město o sobotní noci žilo, stovky teenagerů vytáhly do ulic. Ti rozhodně tuhle noc hostel nepotřebovali.

Honba za památkami Lisabonu

Ruiny, bulváry a tsunami

Ráno jsme vstaly časně a už za svítání se vydaly poklusem na prohlídku lisabonských památek.

Jako většina evropských metropolí, býval také Lisabon typickým středověkým městem s úzkými křivolakými uličkami do doby, než byl téměř celý srovnán se zemí ničivým zemětřesením a následnou vlnou tsunami a požárem. Země se začala třást pod hladinou oceánu ráno 1. listopadu roku 1755 na svátek Všech svatých, kdy byla většina Lisaboňanů na mši. Pod klenbou kostelů a domů jich tehdy zahynuly desítky tisíc. Jako připomínka tohoto neštěstí stojí dodnes impozantní ruiny konventu karmelitánů (Convento do Carmo), jehož gotické zdi a oblouky zůstaly zachovány, zatímco v kostelní lodi pod širým nebem raší zelená tráva.

Obnova města

Obnovy města se se vší slávou zhostil markýz Pombal, nejschopnější ministr tehdejšího království. Tohle revoluční období znamenalo stavbu moderního centra se sítí pravoúhlých ulic a širokými bulváry, které dnes nabízejí turistům v dlouhých řadách obchody, kavárny a restaurace. Nejznámější ulice Rua Augusta končí Vítězným obloukem na rozlehlém Náměstí obchodu (Praça do Comécio). Pombal si dal záležet, aby nové budovy byly odolné proti zemětřesení.

Staré město v námořním stylu

Ne všechny staré památky Lisabonu však byly pokořeny zemětřesením. Mezi ty nejznámější, které se dochovaly z pozdního středověku patří Belémská věž (Torre de Belém) a Klášter jeronymitů (Mosteiro dos Jerónimos) vystavené na přelomu 15. a 16. století v manuelském slohu. Do fasád je, vetkáno moře. Lanoví, kamenné korály a kotvy tvoří nejvýraznější a ojedinělé prvky tohoto ryze portugalského stylu, kterým se zdobí zdi staveb z období největší slávy portugalského mořeplavectví.

Hned vedle nich stojí novější, avšak neméně proslulý Památník objevů postavený v polovině 20. století ve tvaru karavely, na kterém stojí „ve frontě“ přes tři desítky nejznámějších postav z portugalských dějin v čele s Jindřichem Mořeplavcem. Tohle všechno najdete ve čtvrti Belém, ale to budete potřebovat na prohlídku města více než 24 hodin.

Také nejstarší památka města – hrad Svatého Jiří (Castelo de São Jorge) se dosud tyčí nad městem a z jeho zubatého cimbuří je obzvláště krásný výhled na celé centrum obklopené sedmi návršími.

Cestování časem

Lanovky, výtahy a tramvaje

Proslulé jsou lisabonské žluté lanovky, které nás dopraví z pouti za historií do moderní doby. Fungují tu celkem tři: Elevador da Glória, Elevador da Lavra a Elevador da Bica. Moc času si jízdou s nimi neušetříte, ale je to jeden z klasických turistických zážitků, který se nevynechává a navíc s denní jízdenkou na MHD můžete jezdit do sytosti.

Na samém počátku 20. století byla postavena další známá atrakce – 45 metrů vysoký výtah – Elevador de Santa Justa. Není náhodou, že jeho železná konstrukce je podobná stavbám Gustava Eiffela. Jeho stavitel Raul Mesnier de Ponsard byl totiž Eiffelův učeň. Tento Portugalec francouzského původu také zkonstruoval tři zmiňované lanovky. Popularita výtahu si dnes vybírá svou daň v podobě dlouhých front. Ne ovšem pokud budete stepovat před výtahem v sedm hodin v sobotu ráno. Jely jsme samy.

Nejlepší trefou je ale jízda historickou tramvají číslo 28 úzkými uličkami čtvrti Alfama a Bairro Alto. Jak jsem už říkala, s denní MHD jízdenkou můžete vystoupit kdykoli chcete a pokračovat až po návštěvě té které památky Lisabonu.

Směr – 21. století

Ani nejmodernější část Lisabonu nezanevřela na slavnou námořní tradici. K příležitosti světové výstavy Expo ‘98 vznikl ve východní části města Park národů (Parque das Nações), jehož ultramoderní stavby jsou všechny inspirované právě mořem a vším, co s ním souvisí. Už při příjezdu nás samotná stanice Oriente okouzlí architektonicky ztvárněným „vlnobitím“. Moderní budova hostí ve třech patrech stanici metra, i autobusové a vlakové nádraží.

Tvar plachet a jméno podle jednoho z nejslavnějších mořeplavců má i sousední nákupní středisko Vasca da Gamy stejně jako 145 metrů vysoká věž nahoře s restaurací a vyhlídkou ( viz. foto).

Přes 1000 metrů odnikud nikam se můžeme projet visutou lanovkou, mnohem lepší investicí je ale největší evropské oceanárium stojící poblíž. Uchvátilo mně jak centrální akvárium se stovkou živočišných druhů, tak vodní nádrže s faunou čtyř světových oceánů. V horním patře můžeme sledovat život na břehu s tučňáky a mořskými vydrami, dolní patro nám pak odhalí svět pod hladinou. Přiznám se, oceanárium jsem navštívila už před lety. Do 24 hodin se jeho prohlídka nevejde.

Tip: Park národů ale během 24 hodin navštívit můžete. Leží totiž blízko letiště, takže památkový lisabonský maraton můžete zakončit právě tam.

Nostalgické vzpomínky

Dobrodružná historie zámořských plaveb prostupuje v Portugalsku vším, dokonce i hudbou. Nostalgie a stesk po slavných dobách se totiž promítá do typicky portugalského hudebního stylu fado, které v překladu znamená osud či úděl. Pojem saudade (stesk či toužení) je esencí tohoto stylu. Za fadem se můžete vydat jak na koncert, tak i do komornějšího prostředí Domu fada (Casa do fado), což jsou kluby či restaurace v centru Lisabonu, třeba ve čtvrti Alfama, kde se hraje a zpívá – dnes především turistům.

Pokud zvažujete návštěvu tohoto města, už více neváhejte. Věřte, že i vy budete dlouho s nostalgií vzpomínat na báječný Lisabon.

Podtrženo a shrnuto aneb Praktické rady

Návštěvní seznam lisabonských památek a zajímavostí

Hrad São Jorge

Náměstí obchodu – Praça do Comércio

Konvent karmelitánů – Convento do Carmo

3 lisabonské lanovky jsou největší zajímavostí Lisabonu – nazývají se Bica, Lavra a Glória

Výtah (Elevador) St.Justa

Jízda tramvají číslo 28

čtvrť Belém – Torre de Belém, Památník objevů a Mosteiro dos Jerónimos

Čtrť Oriente a Park národů s oceanáriem

čtvrť Alfama a večer s fado

mnoho vyhlídek – hledejte směrovky na „miradouro“

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .