Menorca

Druhým největším ostrovem tvořícím souostroví Baleáry náležící Španělsku, je s rozlohou 668 kilometrů čtverečních ostrov Menorca. Leží asi 40 km severovýchodním směrem od ostrova Mallorka, který bývá označován za její větší sestru. Na Menorce, kde dnes žije okolo 82 tisíc stálých obyvatel, mohou turisté najít krásnou nedotčenou přírodu a také větší klid a pohodu, protože není mezi turisty až tak známá právě jako sousední Mallorca.

Menorca vynořující se z vod Středozemního moře má na délku asi 50 km a na šířku měří okolo 17 km. V minulosti byl ostrov častokrát obsazen nejrůznějšími národy, vystřídali se zde Kartaginci, Římané, Arabové, Britové, Francouzi až nakonec v roce 1803 připadl Španělsku. V současnosti je hlavním městem ostrova Mahon, kde žije okolo 23 tisíc obyvatel. Na samém západě ostrova se pak rozkládá druhé největší město Ciutadella s cca 21 tisíci obyvateli. Většina obyvatel ostrova žije ve městech, kde pracuje v oblasti cestovního ruchu. Mnoho lidí se také stále věnuje zemědělství. Úředním jazykem na ostrově je nejen španělština, ale také katalánština. Vzhledem k tomu, že Menorka a další Baleárské ostrovy náleží ke Španělsku, platí se zde stejně jako na pevnině eurem.

Menorca leží v mírně subtropickém pásmu, pro něž jsou charakteristické mírné vlhké zimy s nejnižší teplotou mezi 5 až 10 stupni Celsia. Léta jsou naopak suchá a nejvyšší teploty se pohybují kolem 33 stupňů Celsia. Vzhledem k vysoké vlhkosti vzduchu rostě na Menorce bujná vegetace a tak je často přezdívána „Zeleným ostrovem“. Příroda je zde opravdu nádherná, rozlehlé pastviny se střídají se zemědělskými políčky obehnanými kamennými zídkami, vápencové útesy s červenohnědými skalami a husté piniové háje s malebnými plážemi. V roce 1991 bylo celých 46% ostrova vyhlášeno za chráněné krajinné území. Tím bylo zamezeno přehnanému rozvoji cestovního ruchu a výstavbě dalších hotelů a ubytovacích kapacit, kterých má ostrov i tak dostatek. O dva roky později byla Menorca vyhlášena biosférickou rezervací pod záštitou organizace UNESCO. Najdete zde spoustu oblastí s ochranou nejvyššího stupně.

Krajina je na severu ostrova drsnější a nespoutaná. Roste zde mnoho druhů vzácných rostlin. Ve vnitrozemí ostrova se do výšky 358 metrů zvedá nejvyšší vrchol ostrova – hora Monte Toro. Pro jih Menorcy jsou typické vápencové útvary s hlubokými kaňony a propastmi. Pobřeží ostrova je dlouhé okolo 290 km, je velmi členité a převážně skalnaté. Strmé vápencové skalnaté útesy se střídají s malými romantickými zálivy ukrývajícími malebné plážičky s jemným bílým pískem. Nejdelší písečnou pláží Menorcy je Son Bou lemující v délce 2 km jižní pobřeží ostrova.

Menorku díky jejímu členitému pobřeží hojně vyhledávají potápěči – ostrov patří mezi oblíbené středomořské potápěčské lokality. Velkým lákadlem jsou také vraky ztroskotaných lodí (např. Malakoff či Francesquita) nacházející se v blízkosti pobřeží, v hloubce až 50 metrů. Mezi nejoblíbenější potápěčské lokality s jeskyněmi, kanály a podmořskými tunely patří Grand Canyons, Pont d´en Gil, Swiss cheese, nebo Lighthouse. Návštěva Menorcy však potěší také milovníky historie a archeologických památek, ostrov je vlastně takovým muzeem pod širým nebem. Na nejrůznějších místech můžete narazit na památky připomínající dávné civilizace. Časté jsou zejména megalitické stavby, kterých je opravdu nepočítaně, ale kromě nich jsou zde k vidění také starokřesťanské baziliky a spousta dalších památek.