0
0

OSTROV PŘÍRODNÍCH KRÁS I MEGALITICKÝCH SÍDLIŠŤ

Ve dnech 9. – 16. 6. 2004 jsme strávili týden na malebném ostrově Menorca umístěném na severovýchod od známější a asi pětkrát větší Mallorcy. Ostrov je velmi malebný, plný panenských zálivů a zátok s křišťálovou vodou a téměř bílými písečnými plážemi. Velmi jsem se těšili také na megalitické památky, kterých je na Menorce mnoho.

Po bezproblémovém asi 2 hodinovém letu (čistého času) jsme byli převezeni do prázdninového střediska PUNTA PRIMA , které leží na jižním pobřeží cca 10km od hlavního města Mahón a ze kterého je výhled na oblíbený cíl jachtařů – protilehlý ostrůvek ILLA de l´AIRE . Byli jsme ubytováni v hotelu BARCELÓ PUEBLO umístěného na mírném kopečku asi 100m od PLÁŽE . Bydleli jsme v nádherné zahradě a vzhledem k ne příliš pokročilým vedrům se bylo opravdu na co dívat.

První dva dny jsme obdivovali místní menorskou architekturu a blízkou čistou pláž. Třetí den jsme zapůjčili fiat Punto a vydali se vstříc památkám a přírodním krásám. Vyjeli jsme na severovýchod, minuli talaiot ( strážní vež) Torrelló a zamířili k TALATÍ DE DALT (megalitické sídliště asi 3km od Mahónu z doby cca 1500 př.kr.). Měli jsme možnost si prohlédnout centrální talaiot, taulu (svatyně ve tvaru písmene T), dvě přírodní jeskyně a zbytky obytných budov. Poté jsme jeli opět na severovýchod po rychlé komunikaci vedoucí napříč ostrovem. Po několika kilometrech jsme se dostali k TORRALBA D´EN SALLORD , která se pyšní nejlépe zachovalou taulou vysokou asi 2m a vážící 25 tun. Prohlédli jsem si celou osadu i s keramickými dílnami ze 14. stol.před kr. Po tomto kulturním zážitku jsme sjeli jižním směrem do známé zátoky CALA ´N PORTER na pláž. Pokud vyjedete nad tuto zátoku, v restauraci Cova d´en Xoroi máte možnost unikátního pohledu do vln hluboko pod vámi. Na zpáteční cestě jsme ještě nevynechali běloskvoucí rybářskou vesnici BINIBECA VELL kompletně v 60. letech přestavěnou v menorském stylu. Dnes poskytuje hlavně apartmány k pronajmutí a je cílem organizovaných výletů po ostrově.

Další den jsme zahájili cestou k 3. největšímu městu ostrova – ALAIOR . Od něj jsme se vydali jihozápadně na prohlídku největší nebo druhé největší archeologické lokality Menorky – TORRE D´EN GAUMÉS (1500 př.kr.) s taulami, hypostylou (široce účelová společenská, kulturní a obchodní místnost), zásobárnami dešťové vody a kanalizací. Pak jsme zamířili na sever k nejzachovalejsí navetě (pohřební komora) NAVETA DES TUDÓNS se stovkou kosterních pozůstatků, jež se tyčí v rovině těsně před Ciutadelou (cca 22 000 obyvatel) – městem asi 3000 let starým a do roku 1722 plnícím funkci hlavního města ostrova. Odtud naše cesta vedla na jih kolem 6 ti hektarového megalitického sídliště Son Catlar k jedné z panenských pláží CALA TURQUETA . Výlet jsme zakončili příjemnou večerní procházkou po Punta Primě.

Následující den poránu jsme měli nejprve namířeno na nejvyšší bod ostrova – MONTE TORO (357 m.n.m) – jenž výrazně vystupuje z krajiny. Po průjezdu Mahónu a srdce Menorky – města Mercadal jsme se vyšplhali serpentýnami až na vrchol, kde nás kromě nepřeberného množství antén a vysílačů přivítala ohromná socha Ježíše postavená na památku padlých Menorčanů během španělské války v Maroku. Prohlédli jsme si poutní renesanční kostel z roku 1595 zasvěcený Paně Marii, obchůdek se suvenýry a terasu, ze které byl nádherný rozhled na všechny strany. Fičel velmi silný vítr, tak jsme upalovali směrem severním do kouzelného přístavního městečka FORNELLS , kam přijíždějí labužníci kvůli langustové polévce „caldereta de langosta“. V severní části obce stojí strážní věž Torre de Fornells z roku 1802, kde jsme nebyli, ale je údajně přístupná veřejnosti. V odpoledních hodinách jsme zamířili přes Mercadal po úzké silničce na sever – Cap de Cavalleria (maják). Minuli jsme zbytky osady z římského období Sanisera (možno navštívit muzeum s vykopávkami) a dojeli až téměř k majáku (okolí je uzavřeno) tyčícího se 90m nad mořskou hladinou. Další naše putování vedlo na severozápad přes Ciutadelu k jeskyním z prehistorického období CALA MORELL , kde se díky různým přírodním prolézačkám líbí hlavně dětem.

Na další den jsme naplánovali prohlídku hlavního města s 23 000 obyvateli – MAHÓN , menorsky Maó (asi z fénického maghen = ochrana). Počasí nám moc nepřálo, neustále poprchávalo, ale neodradilo nás to od zakoupení lodních lístků na okružní plavbu celým přírodním 6 km dlouhým přístavem. Plavba trvá asi 1:15 min. Pluli jsme lodí s proskleným dnem, tak se nám naskytl pěkný pohled na korály a ryby. I když to vypadalo na déšť, stihli jsme se po projížďce ještě projít městem a nakoupit suvenýry včetně vyhlášeného mahonského sýra. Jelikož se vyčasilo, neodolali jsme zajížďce na jižní pobřeží po krkolomné prašné cestě plné výmolů do jeskyní CALES COVES . 4km utrpení se vyplatilo, protože se před námi otevřelo něco krásného. Klid a nádhera asi 100 jeskyní z doby bronzové nad TYRKYSOVÝM MOŘEM . Cestou do Punta Primy jsme se ještě stavili v nedaleké talaiotské osadě TALAIOT DE TREPUCÓ poblíž městečka Sant Luis, kde jsem se doslova vyřádili..

Zbytek pobytu jsme strávili koupáním a sluněním a mrzelo nás, že to rychle uteklo.

MENORCA na mě působila velmi mile, neokázale a přirozeně. Ráda bych se sem někdy vrátila.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .