0
0

Do Maroka se můžete dostat mnoha různě drahými způsoby dopravy. Vše jako vždy závisí na Vaší peněžence a časové rezervě. To samé platí i o všemožných způsobech dopravy po Maroku.

Jak a za kolik do Maroka

Do Maroka jsme se rozhodli jet na tři týdny za co nejméně peněz. V té době neměl nikdo z nás auto, které by bylo schopné absolvovat takovou cestu. Přímé letecké spojení z Prahy do Casablancy nebo charterový let do některého přímořského letoviska se nám zdály příliš drahé. Zvolili jsme tak kombinaci u nás v té době nepříliš známých služeb nízkonákladové letecké společnosti, vlaku, autobusu a lodi. Jak tedy cesta probíhala?

Z Prahy jsme vyrazili rychlíkem do Chebu, kde jsme přestoupili na osobní vlak do Stuttgartu, odkud jsme letěli s nízkonákladovou leteckou společností do Madridu. Po procházce Madridem jsme nočním autobusem ráno dorazili do Granady, kde nám hrad Alhambra poprvé připomněl, že se chystáme do arabské země. K večeru jsme dorazili za dvě hodiny strávené v autobuse pod Gibraltar, konkrétně do města Algeciras, odkud jezdí pravidelně různě rychlé a drahé trajekty na marockou půdu. Na tu jsme vstoupili druhý den v devět hodin ráno. Cesta zpět probíhala stejně s tím rozdílem, že z Algeciras jsme jeli přímo do Madridu.

Jak je vidět, možností je mnoho a různých kombinací ještě více. Záleží na štěstí a době jak dopředu letenku zarezervujete! Také záleží na tom, zda budete chtít vidět nějaká místa i ve Španělsku – konkrétně Andalusie (Granada, Cordoba, Sevilla) má už arabský ráz. Doplníte si tak ucelený obrázek života v těchto končinách světa za arabské nadvlády ve 13. a 14.století. Síť autobusové dopravy ve Španělsku je hustá, funguje spolehlivě a je levnější než doprava železniční.

„Vyzkoušet se má leccos“ – heslo, které používá kdekdo a o kterém se dá i s úspěchem zapochybovat! V případě cestování po Maroku toto heslo však platí stoprocentně. Při našem třítýdenním putování po této zemi jsme cestovali autobusem, vlakem, autem, velbloudem, na korbě náklaďáčku a taxíkem.

Autobusem

Pravděpodobně nejrozšířenější druh hromadné dopravy po Maroku. Autobusy jezdí téměř do všech míst v zemi. Tam, kde existují autobusové terminály (města, přímořská letoviska) Vás budou už z dálky lákat naháněči a nutit Vám dopravu do všech možných koutů severní Afriky. V zemi totiž existuje několik různě drahých dopravních společností a tito lidé fungují jako jejich naháněči. Společnosti se od sebe liší cenově a tím také samozřejmě i poskytovaným standardem. Můžete proto jet za relativně na marocké poměry vysoký peníz v autobuse s klimatizací, s řidičem v košili a s batohem uloženým v uzavíratelném prostoru. Nebo budete šetřit a pojedete autobusem stojícím na každé mezi, s řidičem co tankuje naftu s cigaretou v puse a se strachem, že Vás váš batoh během cesty opustí, protože na tom tenkém drátku ve spodní části autobusu se jistě neudrží, na oplátku však uvidíte neuvěřitelné prvky běžného arabského života.

Pro srovnání:

Noční luxusní autobus na lince Essauirra – Casablanca – 330Kč/osoba (5 hodin)

Noční místní autobus na lince Essauirra – Casablanca – 240Kč/osoba (8 hodin)

Vlakem

Železniční dopravu v Maroku lze využít pro přepravu mezi hlavními městy Fes, Meknes, Casablanca, Rabat, Tanger a Marrakeš. Vlaky jezdí na čas, jsou čisté a pohodlné. Jízdenku lze koupit na místě – ceny srovnatelné s českými. Plánujete-li vlak využít častěji je pohodlnější a levnější si v Čechách obstarat jízdenku Eurodomino (cena se odvíjí od počtu dní) – na rychlík je však potřeba vždy zakoupit příplatek v nástupní stanici. Čtyřdenní Eurodomino jízdenka stojí 36EUR.

Autem

Auto jsme si půjčili v Marrakeši pro cestu do pouště. Autobusová doprava sice funguje i v poušti, ale je pomalá, nenavazuje na sebe a nezaveze Vás na všechna zajímavá místa. Ve velkých městech fungují světově známé půjčovny aut (Avis, Herz, National) stejně tak jako tzv. „no name“ půjčovny. Záleží na Vaší odvaze a schopnosti to risknout, zda zvolíte levnější variantu „no name“ půjčovny s rizikem, že se Vám nedostane servisu v případě nouze nebo variantu dražší známé půjčovny s klidným vědomím, že v případě nehody nezůstanete bezprizorní. Půjčení auta u renomované půjčovny vyšlo i s poplatky na 35EUR/den. Benzín stojí stejně jako u nás.

Taxi

Nejoblíbenější doprava místních. Z Německa dovezené vyřazené Mercedesy (tzv.model piano) brázdí marocké silnice do úplného rozpadnutí. V případě, že přecházíte hranice v Ceutě jsou tím prvním co uvidíte. Jejich majitelé na Vás budou pokřikovat názvy snad všech míst v zemi s nadějí, že usmlouvají pro ně výhodnou cenu. Platí tři zásady. První je, že mezi městy jezdí tzv.Grand taxi (Mercedes), ve městě pak Petit taxi (červené Peugeoty). Druhou zásadou je, že ženy sedí zásadně vzadu (až 4), muži zásadně vpředu (až 3 včetně řidiče). Třetí zásadou je, že když selže autobus volte taxi kamkoli – do hor, pouště, k historické památce, ale smlouvejte, smlouvejte, smlouvejte – určitě se dohodnete.

Pro srovnání:

Marrakeš – Imlil (Vysoký Atlas) – 120Kč/osoba (40km)

Korba náklaďáčku

Tato jízda po městě je ukázkovým příkladem jací jsou Marokánci podnikaví lidé. Hledali jsme hotel a jen tak mezi řečí mezi sebou jsme řekli slovo „taxi“. Okamžitě byl u nás jeden z místních, že on nás tím taxi doveze kamkoli – měl malý náklaďáček, tak pro 4 ovce – 5km jsme každý pořídili za 15Kč/osoba.

Velbloud

Atrakce severoafrických zemí. Dvoudenní putování na velbloudu s přespáním v poušti s místními Berbery a pojedením místní speciality tajine pořídíte za 600Kč/osoba.

– autobusem Čechy – Německo – Čechy 950,-

– charterový let Německo – Maroko – Německo 7000,-

– mezi velkými městy využít vlak (v Čechách koupit 4denní Eurodomino jízdenku)

– do pouště si půjčit auto

– pro ostatní trasy využít autobusu

– těžko přístupná místa absolvovat taxi

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .