0
0

Tak prvně, co mě opět zaujalo, byla cena letenky, ccá 1500,- z našeho již známého Memmingenu.

Dalo se nás 5 dohromady, ještě nastudovat geografii, zabukovat hotely a mohlo se vyrazit.

Všech 5 se nás naskládalo do mergla brzy ráno vyrážíme. Já , mamka, Vítek, Vláďa s Mončou.

Letíme sockou 🙂 kufry s sebou pěkně na palubu do 10ti kil. Nechápu, že se vždycky vejdu. Chápu !!

Dávám si věci k chlapům, kteří mají nevyužitá zákoutí svých kufříků a tak k nim putují feny a kartáče.

V Palmě přistáváme někdy odpoledne. Nalézáme autobusovou zastávku do S´Arenal. Lemuje ho několik kilometrů dlouhá pláž, sluníčko celkem svítí, tak snad se budem i jeden den koupat. Hledáme hotel, prolezeme asi 20 ulic, ptáme se všude okolo a každý ví a každý nás posílá někam jinam. Po takové dobré půlhodině ho nalézáme a ještě zbylých pár dní, co tu bydlíme ho pokaždé hledáme, když se večer vracíme 🙂

Bydlení nic moc, ale jsem v centru a za dobrý peníz, snídaně vynikající.

Hned ráno vyrážíme do Palmy.

Busem jsme tam za chvilku, vystupujeme u tržiště a nedalekého autobusového nádraží v podzemí pod Palmou.

Všechny cesty vedou do přístavu, tak naše kroky směřují tím směrem, prostě dolů. Míříme ke Katedrále a Parque de Mar. Město není velké a centrum projdete za půl dne. Katedrála opravdu stojí za to, fotíme ještě pár bárek v přístavu. Autobusem jede půlka výpravy zpátky na hotel s plánem se vykoupat, druhá půlka zůstává v nějaké hospůdce. A první polovina se jde koupat, udělali jsme dobře, moře je krásně průzračné, slunce pálí. Navečer se zatahuje a tak se pomalu balíme dom. Druhá polovina dorazí už v deště a řádně promoklá.

Na druhý den balíme a chystáme se na autobus na východ ostrova do oblasti Cala D ´Or. Jenže jsem si neuvědomila, že je neděle a autobus jede až ve 3 hodiny odpoledne, máme tedy dost času zajít ještě k přístavu, najíst se a posedět v kavárničce.

V Cala D´or máme překrásnej hotel vystavenej na skále, výhled na moře, na bazény. my ze svého koukáme na bazén s přepadem, Vláďa s Mončou na bazény dva. Cena je velice mírná, je po sezoně. Jdem se hned koupat, i když je kosa 🙂 bazén ale ujde a nejsme tam sami, s námi pár dětí 🙂 večer se jdeme projít po okolí, všude je to do kopce, z kopce. Nacházíme centrum, hledáme autopůjčovnu. někdo na nás česky promlouvá. Dita se z Plzně, která tam stopem přijela před 11 lety. Teď tam žije už i s prckem. Jelikož potřebujeme auto vyzvednout v Cala D ´or a odevzdat v Palmě, dostáváme tip na konkurenční autopůjčovnu a za mírný poplatek ho opravdu můžem vrátit na letišti v Palmě. Ráno se balíme a vyrážíme na sever. Čeká nás velký výlet napříč ostrovem, nastavujeme navigaci ve španělštině, chvíli to trvá, ale zvládáme. Náš další hotel je zamluven na severu ve městě Alcúdia. Přijíždíme celkem brzy do městečka lemovaného horami z jedné strany a přístavem ze strany druhé. Stavíme, parkujeme a domlouváme se na oběd, že by vůbec nebyl špatný All you can eat za 10,-€, světe div se, stojíme před ním. Asijská, potažmo čínská restaurace s drakem v prvním patře je náš cíl. Ochutnáváme sushi, klasickou čínskou polívku,saláty,já nabírám potvory a šup s nima na gril. Dodnes nevíme, co jsem to jedli 🙂 krevety,chobotnice,calamáry,ryby + něco, co vypadalo jako mořští červi. Bylo to jakoby na dlouhé velké rozpůlené škebli podlouhlého tvaru, maso gumové jak kalamáry, ale tenké jako střívko a na konci černá hlavička, to jsem nejedla, no fakt jak červ!

Hned za rohem této úžasné restaurace je nás velký areál, kde máme zamluvené ubytování, je to několik budov, hledáme svůj hotel s výhledem na kanál, centrum a zahradu a z jednoho apartmánu vidíme i skály. Polovina výpravy se sbírá na obchůzku přístavu, polovina uléhá. Ráno vyrážíme k Formentoru. Útes čnící na mořem s úžasným výhledem. Je větrno, ale svítí sluníčko a ta panorámata. Namířeno odtud máme do Sa Calobra. Řidičovi se fakt nechce, protože už tady jednou byl a přes uzly na kravatě se silnicí kroutil. Cesta je fakt šílená a jen kvůli dvěma skalám mezi kterými je kus pláže a moře a za všechno se vybírají nekřesťanské peníze, ale tak máme krásný fotky a můžeme jet dál, ještě stavíme u starobylého kláštěera v horách, navštěvujeme výstau a míříme na západ ostrova do Port de Soller, tam musíme jet oranžovým, pomerančovým vláčkem. Kdo nejel, jakoby na Mallorce nebyl. Mačkáme se na dvuosedačce tři lidi, tramvajka je natřísklá a jede vlastně jen pár kilometrů do vedlejšího městečka a zase zpět, ale my z toho máme ohromnou radost. VláĎa kupuje lístky pro jednoho dospělého a dvě dět, jako já a Vítek, nasmějeme se a zpátky v Portu nás čeká druhá číst výpravy, která nejela.

Už navečer se vracíme do Palmy do Can Pastilla, kde máme kousek od moře zamluvené ubytko. Ještě s Vládou dovážíme auto na letiště, zapomněli jsme natankovat, tak jedem ještě jednou dokola. Předáváme auto a Vláďu napadá, abysme nemuseli bloudit po letišti, ať nás vezmou kluci z rentacar dolů parkingem. Ochotní, nasedáme, ptáme se vlastně kam jedou a že do Can Pastilla, super, jedem až k hotelu. Takový obštrukce kvůli vrácení auta, když mají kancl u nás v ulici. Jim spíš nejde na rozum,proč odjíždíme z letiště a kdy teda vlastně letíme. No až na příští den, takže vše vysvětleno. Jsme zpátky fakt za chilku, tak jdem na obchůzku města, jdem na véču, kupujeme dárky, sangrii a na našem obrovském balkoně popíjíme. R8no se jde koupat, všichni španělé jsou nadšení z počasí, my se první den válíme celý na pláži, někteří se pdruhé koupou, někteří poprvé. Na ráno si objednáváme dvoje taxiky na letiště.

Vše no probs.

Až na to, že Palma je docela velká a tak celkem pospícháme k našemu gate. První procházíme v pohodě. Ještě, že vždycky tisknu několik letenek. Vláďu zadržujou v letadle, že on teda nepoletí 🙂 ten šílí, že jsem mu tam špatně vyplnila číslo pasu, že letí s jiným pasem. Tak to jdu vyřídit a zjišťuju, že jednu letenku ztratil u první kontroly, dostal novou, ale ta byla Praha – Palma, což kontrola nezachytla a proto ho vyvolávali v letadle. Vylovila jsem tedy už třetí kopii Palma – Praha a všichni se tváří spokojeně. Můžem vzletět 🙂

Cesta zpátky do ČR je už rychlá. Na oblíbené benzině slyším, že mě nechce nikdo pár měsíců vidět, někteří nebudou vědět v kolik vstát a jak vyrazit z domu, protože ode mě měli vše naplánováno na minuty 🙂

Smějeme se a to už v únoru všichni odlítáme na Barbados 🙂

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .