Malajsie Sabah 2008

Zdravím všechny, z Filipín jsem se přesunul zpět do Malajsie – Sabah

Zatím jsem stihl jen rafting na řece Kiulu river. Byla to taková pohodička, takový relax. Zítra chci už zkusit něco akčnějšího, takže uvidíme. Tady to fakt bylo jen projížďka. Zatím nejmíň náročná voda, jakou jsem kdy jel. No prostě pro začátečníky. Tak jsem si aspoň vychutnával přírodu kolem.

Zítřejší řeka by měla být už techničtější a o to zajímavější. Nejlepší rafting jsem zatím jel v Indii, tak uvidíme co bude zítra.

Stihl jsem si zajít i na masáž. Čekal jsem nějakou pěknou masérku, ale přání se mi nesplnilo. Nechal jsem si hodinu masírovat moje nožičky a pak další hodinu záda. Příště zůstanu jen u těch noh, záda mě z toho bolí ještě teď….surovec

Jen tak pro zajímavost, díky mobilnímu tel. a připojení wifi, které je téměř v každém obchodňáku, jsem napsal tuto reportáž 🙂

Sandakan

Zdravim vsechny,

jsem v poradku a stale na ceste. A to doslova. Zacalo nam tady pekne prset a planovany rafting byl zrusen. Reka byla nesjizdna. Zkusil jsem se posunout do Narodniho parku Kinabalu, kde jsem se chvilku i zdrzel. Zvazoval jsem vystup na Low’s Peak (4095m). Pocasi mi nepralo, stale prselo. Sedl jsem tedy na prvni autobus, ktery mi u cesty zastavil. Vysadil me po par hodinach a to ve meste Sandakan.

Omrknul jsem tady Sepilok Orang-Utah Rehabilitation Centre.

Gomantong Caves – a nejen to 🙂

ahojte,

ne že bych každý pohyb měl zaznamenat na Cestomaniakovi, ale mám teď pár hodin času, tak si ho jen krátím…. Přijel jsem zpět do města Kota Kinabalu a jsou dvě hodiny ráno. Nechce se mi spát a tak si půjdu najít hotel až se rozední. Aspoň si přečtu na internetu o vychřici, co u nás doma byla, zkontrolují akcie a podívám se, co je nového ve firmě 🙂

Dnes jsem se jel podívat na jeskyně Gomantong, které jsou cca 100km od města Sandakan. V té dané lokalitě měly být jeskyně dvě, černá a bílá. U té černé je její název výstižný. Celá jeskyně se dá projít po dřevěném chodníčku, který je pěkně zaneřáděn od netopýrů. Na vlastní oči jsme viděl, že nejen netopýři tam znečišťují chodníčky. V té jeskyni bydlí i lidé, tedy viděl jsem jen jednoho a zrovna v tu nejlepší chvíli. Celá jeskyně pěkně smrdí, snažil jsme se ji co nejrychleji proběhnout, ale musel jsem dávat pozor na kluzký chodníček. Nechápu, za co tam vybírají vstupné, ale turistů tam bylo dost.

Pak jsem hledal tu bílou jeskyni. Cesta k ní nebyla značená a stezka džunglí byla neupravená. Taky tam nikdo nešel, ale asi po 20min jsem se dostal až k ní. Chvíli jsem čekal, jestli někdo jde za mnou, aby jsme do té jeskyně šli spolu. Nikdo nešel, tak jsem se s baterkou pustil dovnitř. Trošku to klouzalo, ale pomalu to šlo. Odvážil jsem se asi jen 200m od vstupu, pak jsem šplhal rychle zpátky. Ty jeskyně jsou nejspíš propojené, ale tak daleko jsem nešel….

Poslední dny v Malajsii

Zdravím všechny doma (i v práci),

jsem v pořádku a mám se dobře. Pomalu se mi blíží konec cesty po Malajsii, mám už letenku do Vietnamu. Ještě si musím vyzvednout víza v KL. Doufám, že to mají kluci vietnamští nachystané, mám na vyzvednutí jen pár hodin.

Včera jsem byl sjíždět řeku – Padas river. Pěkně nám pršelo a řeka byla stejná, jak u nás při povodních. Docela vzrůšo 🙂

Dnes jsem se vrátil k lenošení na pláži. Navštívil jsem Národní park Tunku Abdul Rahman. Je to několik ostrovů kousek od města Kota Kinabalu.

cao ales