Lesbos 2010

Pátek 6.8.

7. řeckým ostrovem, který jsme navštívili, byl Lesbos. Poprvé jsme díky CK měli zajištěn i odvoz na letiště. Odlet z Prahy v 5.00, kapitán Fiala zvládl let perfektně, včetně turbulencí,které nás bohužel potkaly. V hlavním městě Mythilini jsme přistáli v 8,30 místního času. Letiště bylo snad nejmenší, které jsme v Řecku navštívili. Transfer z letiště do místa našeho pobytu – Molyvos – Eftalou trval téměř 2 hodiny. V hotelu Sun Rise nás ihned ubytovali, žádné čekání do 14h. Takže jsme se rychle převlékli a vyrazili chytat první paprsky sluníčka a užívat hotelového bazénu.

Sobota 7.8.

Příjemně strávený den u hotelu. Večer jsme si přes delegátku CK půjčili na 9 dní skutr 125 ccm, jehož cena včetně plného pojištění byla 16euro na den. Benzín byl letos dražší cca 1,55 euro za litr. Hned po večeři jsme vyrazili na první cestu, do krásného městečka Molyvos, jehož dominantou je byzantská pevnost . Měli jsme to štěstí,že jsme ji mohli navštívit večer, díky místnímu tanečnímu festivalu. Otevírací doba normálně končí ve 20h, vstupné 2 eura.

Neděle 8.8. (100 km)

Chtěli jsme vyrazit na náš první delší výlet po ostrově, ale jelikož je tu infrastruktura v plenkách, tak jsme trošku bloudili. Z Molyvosu jsme se vydali podél pobřeží směr Eftalou do Skala Sikaminias, malá přímořská vesnička s tavernami a ještě menším přístavem. Pokračovali jsme směr Mandamados, kde jsme navštívili klášter Moni Taxiarches, zasvěcený archandělovi Michaelovi . Nemůžete ho minout, před klášterem je umístěna velká stíhačka. V kostele je mnoho ikon, zlatých předmětů a nejcennějším předmětem je bezesporu hlava archanděla Michaela uplácá údajně jedním mnichem z bláta a krve mnichů, kteří byli zavražděni piráty. Odpoledne jsme strávili na písčité pláži v Pedi – Kamini. Nehledejte tam žádnou tavernu, ale malý bar s možností koupě vody, piva a frappé tam najdete.

Pondělí 9.8. (140 km)

Naším cílem se stal „drsný“ západ ostrova, konkrétně unikátní přírodní památka – Zkamenělý les ( Petrifield Forest). Z Molyvosu jsme se vydali směr Skalahori, Vatoussu, cestou jsme zastavili v malém kláštěru Moni Perivoli. Je opravdu hodně malý, správce dělá řecký děda, který vám odemkne, počká, až si klášter prohlédnete a zase za vámi zamkne. Přes Viglu jsme dojeli až k nejstaršímu klášteru na ostrově Moni Ipsilou – mnišský klášter, založený před 1200 lety je zasvěcen evangelistovi Janovi. Má impozantní polohu na vrcholku příkrého skalnatého srázu. Interiér klášterního kostela byl v sedmdesátých letech nově vyzdoben freskami v byzantském stylu . Součástí je i muzeum, vstup zdarma, kde jsou vystaveny např. rubáše, ikony a starodávné rukopisy ( některé z 16.století ). Po prohlídce jsme pokračovali směrem k přírodní památce UNESCO – Zkamenělý les . Je to přírodní rezervace se stromy starými milióny let, vlastně již jen se zkamenělými zbytky jejich kmenů s obrovskou historickou a geologickou hodnotou. Vstupné 2 eura. Do areálu nesmíte vzít s sebou batoh, co si s sebou do ruky ale určitě vezměte je láhev vody, budete ji potřebovat. Jedná se totiž o procházku velmi suchou, až měsíční krajinou. Naše prohlídka trvala cca 1,5 hodiny. Odpoledne jsme vyrazili do nejzápadnějšího města Sigri, kde se nachází zbytek pevnosti . Oběd jsme si dali v taverně Remezzo. Výborné špagety s mušlemi stály pouze 8 euro. V Řecku vám na stůl obvykle v restauraci dají ihned vodu a chléb s olivovým olejem, samozřejmě se to při placení na účtence objeví, tak nebuďte překvapeni, že se účet vyšplhá třeba o 3 – 4 eura výš. Po celodenním cestování a výborném obědu jsme zůstali na pláži v Sigri – opět písčitá, bez lehátek, takže rohožky s sebou.

Úterý 10.8. (70km)

Po včerejším náročném dni jsme si dopřáli odpočinek v podobě dopoledního relaxu u hotelového bazénu a odpoledne jsme vyrazili na 35km vzdálenou pláž Xambelia. Nachází se 6 km ze městečkem Pedi, směrem na Mythilini. Pláž Xambelia je jedna z jednech, kde máte zdarma lehátka a slunečníky. Hned u ní je taverna, kde si můžete dát i něco dobrého.

Středa 11.8. (180km)

Dnešní den jsme se vydali na velký výlet Kalloni – Eressos – pláže na severozápadě. První zastávkou se stal klášter Moni Mirsiniotissa. Ženský klášter, založený v roce 1487 u Kalloni, na nás zapůsobí svým starověkým dojmem. Jeho vnitřní nádvoří se může pochlubit velmi bohatou květinovou výzdobou. Ale to je asi tak vše, co z kláštera uvidíte, pokud nebude mít zahalená ramena i sukni, popř.kalhoty pod kolena. Nestačil ani hadr omotaný kolem nohou, prostě mě v tunice s dlouhými rukávy, ale v krátké sukni, dovnitř nepustili. Velký šátek je nezajímal.

Pokračovali jsme k velkému klášteru Moni Limonos. Klášter Limonos byl založen roku 1526 a stal se významným poutním místem a současně i centrem vzdělání v době turecké okupace. Uvnitř areálu se nachází chrám zdobený zlatem a malbami (do kterého mají vstup pouze pánové, ženám vstup zakázán) a také muzeum, které uchovává mnoho významných děl jako například ikony, relikvie, ručně tkané kněžské roucho nebo přístroj na výrobu ouza. V areálu jsou umístěny i dobové fotografie.

Další zastávka městečko Skala Kaloni. Skala Kaloni je známá díky lovu sardinek. Kolem 6. srpna se zde každoročně konají slavnosti sardinek, kdy můžou všichni návštěvníci ochutnat místní sardinky a ouzo zdarma, u jednoho stánku, kde je velká fronta. Celý festival je zakončený krásným ohňostrojem. Zátoka Skala Kaloni (obdoba českých rybníků) je díky uzavřenosti od širého moře jedním z míst s nejteplejší vodou na Lesbos, ale zároveň nejmělčí. Na této pláži si nezaplavete, protože půjdete, půjdete a voda bude do půl lýtek a všude okolo spousty trávy. Ale na druhou stranu zde naleznete hodně mušliček. Přímo na pláži je možné využít lehátka a slunečníky, pokud si v přilehlé taverně dáte něco dobrého, pak máte lehátka a slunečník zdarma.

Odpoledne jsme dorazili do Skala Eressou, údajným místem narození básnířky Sapfó. V taverně „Modrá sardinka“ jsme ochutnali pravé grilované sardinky ze zátoky Kaloni. Pláže ve Skala Eressou jsou pokryty tmavým pískem,voda je krásně čistá, jen oproti jiným místům na ostrově, chladnější. V letovisku je možnost vyžití vodních sportů.

Cestou do našeho hotelu jsme navštívili na severozápadě ještě dvě pláže – Gavatas a Kampos. Obě pláže nabízí moře s vlnami, ve kterým se můžete pořádně vyřádit.Hned při příjezdu na pláž Kampos nalezneme malé jezírko, ve kterém se to jen hemží malými želvami. Na této opuštěné pláži najdeme nedotčenou přírodu a čisté moře. Na rozdíl od Gavatasu tu nejsou žádná lehátka, slunečníky ani restaurace. Nicméně převlékárnu a sprchu naleznete na obou zmiňovaných pláží.

Čtvrtek 12.8

Po včerejších 180 km jsme zvolili taktiku odpočinku u hotelového bazénu. Odpoledne jsme vyrazili do nedalekých termálů Eftalou , jejichž voda je složena z chloridu, sodíku a radia. Teplota vody dosahuje kolem 43 – 46°C. Termální prameny v Eftalou se využívají zejména k léčbě revmatismu, dýchacích obtíží, gynekologických obtíží, žlučových kamenů, hemeroidů nebo při kožních potížích. Do lázní mají povolený vstup ženy i muži dohromady a dělí se na dvě části – staré a nové lázně. Staré lázně vstup 4 € na 45 minut, chtěli jsme platit hnedka při příchodu, ale slečna se nás ptala, jestli jsme tam poprvé, když jsme řekli že ano, tak nám řekla,že budeme platit, až při odchodu. Poučila nás jak máme jít do vody pomalu, polehoučku, v žádném případě rychle, já jsem tam strčil nohu do půlky kotníku a už byla venku, teplota byla nesnesitelná, tedy alespoň pro mě, ostatní tam v klidu seděli a užívali si teploučkou vodu, tak jsme si zase vyzvedli věci ze skříňky, i když se nás slečna pokoušela zlákat, že musíme opatrně, jít se zchladit do moře a podobně, ale já jsem to odmítl. Nové lázně jsme ani nezkoušeli, zde je vstup 5 € na 20 minut. Kromě lázní nabízí vesnička Eftalou i krásnou oblázkovou pláž Golden Brach, na které jsem strávili zbytek dne.

Pátek 13.8

Po dřívější snídani jsme vyrazili na další výlet, tentokrát do hlavního města Mytilene, po již známe šotolinové cestičce do Skala Sikaminias, pak dále na Mandamados, Pedi přes Termis až do Mytilene, cesta bylo kolem moře a příjemný větřík alespoň trochu osvěžoval. První zastávka byla na hradě Mytilene. Patří mezi největší a nejzajímavější hrady ve Středomoří. Hrad Mytilene byl postaven již v byzantském období, na vrcholku malého poloostrova, což umožňovalo jeho lepší opevnění. Hrad byl několikrát přestavěn, poprvé roku 1373 lordem Francescem I., později, po vpádu Turků v roce 1462. Naposledy byl modernizován v roce 1644 přidáním mnohoúhlých věží, zahrnuje mnoho zajímavých budov dochovaných z různých období a majitelů hradu, například byzantská vstupní brána, turecké domy, zásobárna pitné vody, turecké koupelny, islámská teologická škola, sklad střelného prachu, hrobky nebo svatyně. Hrad Mytilene má též přístupné hradby, ze kterých je krásný výhled na hlavní město Mytilene a moře lemující tureckou pevninu. Byla by to pěkná procházka, kdybychom tak nebyli za pravého poledne, což bylo poměrně vyčerpávající na spalujícím sluníčku. Vstupné do hradu 2 €. Po prohlídce hradu jsme sjeli ho hlavního města, kde jsme se snažili někde zaparkovat, nakonec se nám to povedlo na malém náměstíčku u přístavu. Snažili jsme se najít místní hlavní třídu Erma, což si myslím, že se nám podařilo, našli jsme uličku rovnoběžnou s přístavem s krámky, cukrárnami, prodejnou živých mořských potvor a kostelem s oblou kopulí Agios Therapon . Po prohlídce této ulice a kostela, v 13:00 ho uzavřeli, jsme hledali nějaké místo na osvěžení v moři, jednu pláž jsme našli hnedka pod hradem, ale vypadal jako městské koupaliště – platil se tam vstup, tak jsme se kousek vrátili k nákladnímu přístavu a osvěžili jsme se přímo pod sochou Svobody Mytiline, k dispozici i sprcha. Odtud nás ukazatel přivedl k místnímu antickému divadlu, které se nachází nad městem, zůstalo z něj pouze jeviště, žádná sedadla jen strmá stráň porostlá stromy – dle vyjádření hlídačky v budce vstup free, ani se nedivíme, když jsme viděli, co jsme viděli. Další naše cesta vedla do Morie s pozůstatky římského aquaduktu. Římský aquadukt Moria je ukázkou dokonalé římské architektury na ostrově Lesbos v Řecku . Jedná se o zachovalé pozůstatky aquaduktu, jehož stáří se odhaduje na 3. století před naším letopočtem. Římský aquadukt Moria sloužil Římanům pro dodávku pitné vody z hory Olympos na Lesbosu do hlavního města ostrova, Mytilene. Celková délka aquaduktu byla v době funkčnosti přes 26 km a denně bylo možné do hlavního města dopravit až 130 tisíc litrů vody. Po této návštěvě jsme se už těšili na pláž Xambelia na zasloužený odpočinek ( celkem 130 km )

Sobota 14.8.

Den strávený koupením se. Tentokrát jsme navštívili příjemnou pláž kousek za Skala Sikaminias – Tsonia. Tato pláž je zajímavá svým červeným pískem. Najdete zde tavernu i slunečníky. Cestou zpět jsme navštívili ve Skala Sikamenias kostelík ( je mnohdy na fotkách zobrazující krásy Lesbu ) a také nádherného mluvícího a tančícího papouška v poslední taverně v přístavu.

Neděle 15.8.

Nejdelší výlet na jih ostrova jsme absolvovali v den řeckého státního svátku Panny Marie. Např. na Rhodu je slaven mj. tím, že jsou všechny památky otevřené a vstup zdarma. Na Lesbu je to úplně jinak, všechny památky jsou zavřené, bohužel nás na to nikdo neupozornil. Naše cesta začala známou trasou směr Kaloni. Dále jsme pokračovali na Polihnitos. V Ahladenu je odbočka na starou Pyrru, bohužel jsme nezjistili, ani kde to je, ani co hezkého bychom tam mohli vidět. Cestou jsme se zastavili podívat na klášter Damandri, který byl bohužel zavřený, ale bylo tam telefonní číslo, tak si můžete když tak zavolat, kdybyste jej chtěli navštívit. Co jsme ale viděli byla bazilika ve Vrisse. Před polednem jsme dojeli až do Vatery, vesnice s nejdelší písčitou pláží na ostrově, cca 6 km. Najdete tam místa s tavernami, lehátky, ale také místa, kde budete úplně sami.Ve Vateře jsou odbočky na několik historických památek, ty jsme ale z časových důvodů vynechali. Mj. Achillova studna, ale pozor, nekoupal se v ní on sám, ale byla to nádoba, ze které se jednou napil jeho kůň. Další zastávkou bylo město Ouza – Plomari. Na konci města je muzeum Ouza, vstupné zdarma, bohužel byl státní svátek, či-li zavřeno. Osvěžení v moři proběhlo na velmi rušné písčité pláži Ag. Isidoras. V 16h jsme se rozhodli, že vyrazíme zpět a zajdeme se před večeří ještě vykoupat někde u „nás“. To jsme netušili, že před námi je 3,5 hodiny cesty. Dle mapy, červená main road se v Megalohori změnila v šotolinu, která vedla místy v nadmořské výšce 850m ( nejvyšší vrchol této části ostrova Olymp měří 968m ). Konec šotoliny byl totožný s místem vojenské základny, kde na nás nekoukali nejlépe, když jsme se u ní objevili. Následovala ale už opět asfaltová cesta, takže jsme bez problémů dojeli do města Agiassos. Těsně před Kaloni je odbočka na zbytky Afroditina chrámu, opět zavřeno. Ale jsou to opravdu zbytky, které si lze prohlédnout i přes plot. Poslední zastávkou se stala krásná vesnice Agios Paraskevi, kde můžete každý den, vyjma každého úterý a 15.8, navštívit muzeum olivového oleje. Výklad je v angličtině a vstupné 3eura. Vesnice stojí za to projít, projet určitě celá. Pokud z ní vyrazíte směr Mandamanas, tak narazíte na krásný most – Kremasti Bridge. Do hotelu jsme dorazili se zajímavým údajem na tachometru – 210 km.

Pondělí 16.8.

Předposlední den dovolené jsme trávili relaxem u hotelového bazénu. Odpoledne jsme vyrazili přes Petru do Anaxosu na pláž. Měli jsme v plánu poslední oběd v řecké taverně, s konkrétní představou – pasticiem. Až v 5.taverně nám byli schopni vyhovět. S plnými bříšky jsme přešli silnici, kde jsme pod modrými slunečníky mohli být zdarma (pro hosty taverny). Pláž byla oblázko-písčitá, žádné ježky jsme tam neviděli. Večer jsme si u Molyvosu prohlédli ještě menší maják, ke kterému se dostanete tradičně šotolinou končící cca 200m před majákem.

Úterý 17.8.

Po poslední snídani následovalo rozloučení se s mořem, pobyt u bazénu a odpoledne transfer na letiště. Původní odlet 17.35 byl téměř o hodinu urychlen, což bylo velmi příjemné. Tak zase za rok nashledanou, Řecko!