0
0

Vodopady Kouang Si

M: Dalsi den rano jsme se majitelkou gh/guest housu/ domluvili, ze nam zaridi dopravu k vodopadum. Byla o 20 tisik Kipu levnejsi nez nejlevnejsi z cestovek. OK.

Sli jsme k overenemu stanku na bagetu.

Na 12:30 si pro nas meli prijit. Coz o to, oni prisli, dokonce nas nalozili do ujednane dodavku kde jiz byl jeden korejco-japonec, ale po 2 minutach zase zastavili a rekli nam, ze je nas malo a ze pokud tam skutecne chceme jet, tak si musime priplatit. Jak priplatit? No, musite si priplatit! Po te se organizatori schovali do ustrani a nechali nas kvasit. Pak prisel jeden tuk tukar a rika: „Tak co, pojedete se mnou?“ To uz bylo moc. My jsme meli vylet domluveny na slovo, ale ten japonec ho mel regulerne pres cestovku na ucet!!

To byl zase vydrb. Jejich styl podnikani bez rizika…Nechali jsme si vyplatit penize zpet, tez jsme museli vyrazit z majitelky gh jeji provizi.

Nestesti se Zuzka sprahla s ctyrmi Germany, kteri meli zrichtovany tuk tuk za 120 tisic. Chteli jsme nasednou v sesti, ale piskuntalci chteli zase o hodne vic. Strhla se ticha bitva vyckavani, nakonec z toho byla plichta, ale vyrazili jsme k vodopadum za dost levno.

Vzhledem k vydatnym davkam srazek, nebyl vodopad vyschly, naopak, museli jsme se mistama trochu brodit. Ale stalo to za to, 60m vysoky vodopad se nam ukazal v cele sve krase. Meli jsme se tam i koupat, ale Zuzka zcela nahodou uvidela nejake Britky, jak si z pod plavek vytrhavaji pijavice.

Vecer jsme se pak s pratelskymi Germany sesli v ulicce, nahodou prochazel i Damian, posedeli jsme a tez, bohuzel, i rozloucili.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .