0
0

Chiang Khong – Houay Xai

M: Do Chiang Khong jsme dorazili o mnoho pozdeji, takze jsme vody Mekongu spatrili az dlouho po osme vecer.

Nasli jsme prima guest house a sli si prohlednout ospale mestecko. Dali jsme si posledni thajskou veceri a sli spat.

Rano jsme hledali misto ke snidani. V male restauraci se o nas postarili prijemni Thajci. Pani mela jednu ruku na satku. Pry si ji namohla od panve po posledni high season. Kladu si otazku, kolik tu musi byt ve vrcholne sezone namackanych hlav, kdyz uz ted mam pocit, ze turistu je tu na nas vkus dostatek. Jinak na stenach restaurace byly mnohonarodnostni pochvalne vzkazy, nasli jsme i od Cechu.

Vyrazili jsme smerem k checkpointu. Cestou jsme si konecne dali thajskou masaz, pekne v klidu. V jednom z nespocetnych salonu na nas cekali nas dve thajske pracovnice. Nechapu, ze o hodne drobnejsi Zuzka vyfasla 150 kiloveho drobka a ja 50-ti kilovou trisku.

Dali jsme si posledni thajsky obed. Thajska pohostinnost nam ustedrila posledni policek v podobe snadneho triku, jak prijit k par bahtum navic.

Pri koupi preplavniho listku jsme na vlastni oci videli, jak se meri dvojim metrem, i ten turista, kdyz je z Asie, plati min jak my.

Sedli jsme do barky a nechali se prevezt pres takovou hnedou ricku zvanou Mekong. Za deset minut jsme poprve slapli na pudu Lidove demokraticke republiky Lao.

Rizeni na imigracnim ve vesnici Houay Xai probehlo prekvapive hladce a v pratelske atmosfere. Po zkusenosti s thajskymi uredniky jsme si oddechli. To nas prijemne naladilo.

Z: …dokonce nam za cenu 14ti denniho viza dali vizum 30ti denni.

M: Mysleli jsme si, ze co se tyce cen jsme tak nejak za vodou. Ouha, opak je pravdou. Ackoliv je ted destiva sezona, tak se laosane chovaji oproti jinym narodum trochu jinak. Na turisty s tucnymi penezenkami vyrukovali s jakymsi cenovym kartelem, takze at se jedna o luxusni hotel nebo prosty guest house, hle, cena vsude stejna a bohuzel vysoka. S jidlem to bylo stejne.

Z: Snazi se nedostatek turistu mimo sezonu napravit vyssima cenama, aby ztrata nebyla tak citelna, Kocourkov.

M: Pri hledani hostelu jsme zastavili v jedne z mnoha restauraci a okusili vyborne laoske jidlo, smazena ryze se spoustou zeleniny, vyborna pikantni omacka. A take laoske pivo BeerLao.

A jak to byva, v hospode se lide druzi. Sdruzili jsme se s jednim Nemcem Damianem Zimermanem. Podle chovani nic spolecneho s nasim Cimrmanem nema. Damian nam vyklopil svoji kalvarii s cestou do Chiang Khong. V Bangkoku se stavkuje a vlaky nejezdi, my to jeste stihli smile

Nakonec jsme zkoncili v nejluxusnejsim hotelu na hlavni ulici, kdyz je cena stejna. Meli jsme i televizi a krasny vyhled na hnedou reku. Vecer jsme se sli podivat do pristavu a pak jeste na bastu, to ze na nas zkouseli jinou cenu nas trochu zaskocilo, ale nedali jsme se.

Rano nas jako v Thajsku budili kohouti, na prepazce plavebni spolecnosti jsme byli prvni. Tady mi pro zmenu chteli vratit mene, nez se patri. Pak jsme se snazili prorazit kartel mezi prodejci laoske ranni polevky. To se zcasti podarilo a tak jsme oba meli lavor vyborne polevky z buvoli hlavy se spoustou cerstve zeleniny za prijatelnou cenu. A pak uz jsme jen cekali na nalodeni. Diky nejakym organizacnim chybam jsme vypluli s hodinovym zpozdenim, tedy az v 11 hodin. Ceka nas ve spolecnosti asi stovky dalsich turistu sesti hodinova plavba po proudu Mekongu do Pakbengu, tam si musime najit nocleh.

Z: Nekteri z nasich spolucestujicich byli velmi zajimavi, takova smesice dredaku, nezavislaku a jinych zajimavych typu. Jen my jsme byli normalni a hned po nastartovani motoru jsme si vytahli zasoby pivka a vinneho striku.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .