0
0

Původně jsem chtěla napsat jenom pár postřehů a poděkovat lidičkám, kteří mě na cestu vybavili spoustu užitečných rad a postřehů. Jelikož jsem se trošku „rozvášnila“, a zdá se mi že se to už do diskusního fóra nehodí, rozhodla jsem se jen pro pár poznatků v odrážkách…..

Tak jsem zpět, jsem jakž takž aklimatizovaná a mám trochu času abych poreferovala.

Bylo to prostě báječné, země plná kontrastů, vybydlené domy mnohdy bez oken a dveří a vedle luxusní sedmipatrové hotely se zahraničním kapitálem. Člověk to musí brát, tak jak to je, protože Kubánci to tak berou a myslím, že většina z nich je spokojená …. no, je pravda, že my jsme se setkávali s těmi bohatšími, s těmi kteří pracují s cizinci a na nějakou tu pětku navíc si přijdou.

Cesta letadlem tam trvala 14 hodin (technické mezipřistání v Madridu – 2 hod, měnila se posádka, která prý nemohla najít letadlo) před Bermudský trojúhelník, zpátky přímo 9 hodin a horem – letěli jsme nad Londýnem, ČSA příšernost – šetří, šetří, šetří …. na každé cestě jedno teplé jídlo, jedna houska se salámem, 4x 2 dcl nealko nápoje, pivo, víno; v propozicích Airbusu 320 je i tvrdý alkohol a nikotinové žvýkačky, ale to není určeno nám :-)), kdo má někoho známého u ČSA ví o čem mluvím; jinak jsme se přiopili už na letišti, cestu jsou strávili v pohodě, ani na cigaretu jsem si nevzpomněla (a to mě někdy na den 20 nestačí)

Dlouhé čekání na zpáteční odlet, Varadero odbavuje ručně a čas odletu je čas, kdy se teprve otevřou dveře letadla, takže to trvá ještě asi 1 a půl než se všichni „nalodí“

Opalování – když jsem třetí den po aplikaci Daylongu 16 byla pořád bílá, aplikovala jsem svoji oblíbenou metodu; bez opalovacího krému a večer pořádně ošetřit mlékem po opalování a bylo to v pohodě; jsem i opálená; no jo, asi jsem trošku divná….

Syfilis jsme si bohudíky nepřivezli (tedy doufám); myslím, že miláčka vyléčily mulatky hned na prvním výletě v Havaně, kde se na něj hned dvě vrhly, každá za foto dostala 1CP a ještě byly dotčené, protože chtěli papírové a my měli pouze mince

Patria o muerte – to jsem pochopila až tam, a miláčka mrzí, že nestihl vyfotografovat billboard s tímto nápisem

Rumu máme spousta, vycházeli jsme z toho, že příruční zavazadla nekontrolují a ani povolených 5 kg nikdo nepřevažuje; samozřejmě hnědý, sedmiletý

Pak 2 dřevěné sošky, obrázky (naivní umění), ale jenom malé, hezký velký, který jsme viděli v Trinidadu jsme si nekoupili, protože místo plánovaného rozchodu jsme hledali hospodu na oběd; symbolickou mapu vypálenou do kravské kůže, tričko s Che Guevarou (nebo jak se to píše), kubánskou vlajku, a čepice s hvězdou a vlajkou – ta budilo ohromný ohlas, tu by všichni kamarádi potřebovali….

Doutníky jsme kupovali pouze oficielně, sice je to raketa, ale nepřivezu kamarádům zabalené banánové listí a sobě už vůbec ne; i když ty ceny na ulici byli velice lákavé a do 25 ks na osobu jsme se bohatě vešli

Určitě je dobré vést s sebou Eura, dolary mají hodně špatný kurz; i když jako úplatek je berou úplně v pohodě, a mít rezervu (k tomu se ještě dostanu)

Mátu nemám; u nás v hotelu měli mátu v lednici, ve skleničce a vypadala úplne stejně jako moje; protože návštěvu místního baru jsme si nechávali až na konec pobytu (protože jsme s sebou měli 16-ti leté dítě, které kdyby zjistilo, že někde jinde vaří líp, tak by odmítal požívat zaplacené all inclusive) tak jsem ji nepřivezla (k tomu se ještě dostanu)

Šnorchl a ploutve se nám vešli do zavazadel naše, takže to bylo OK

Kniha nutná, ke konci pobytu ještě nutnější (k tomu se ještě dostanu); časový posun 5 hodin jsme tam zvládli docela dobře, chodili jsme dřív spát, a zase dřív vstávali, ale to se hodilo, aspoň jsme viděli východ slunce nad Varaderem; ale zpátky to byla hrůza – snad 10 dní to bylo opravdu kruté; teorie o tom, který časový posun je horší jsem si sama pro sebe zdůvodnila: jednu změnu organismus zvládne snadno, ale druhou za tak krátké období už ne

Co mě překvapilo, bylo jak se pozdě (8:00) a rychle rozednívá a stmívá (snad 10 minut) a to se nám stalo, že jsme jeli na první výlet, nařídili budíka na telefonu, vstali, umyli, šli na snídani (ještě tma, ale normálka) a všude všechno zavřené; protože den před tím začalo foukat, tak moje první myšlenka byla „no jo, už je to tady…“……… ono bylo o pět hodin míň, my vstávali podle našeho času!!!!

Insekticid – pokoj byl čisťounký, občas večer se hodil – komáři

Prostěradlo jsem nakonec nevzala a nebylo nutné – v hotelu půjčovali za 10CP ručník na pláž a lehátka byla polohovatelná na pláži i u bazénu

Fotek mám asi 250 a ještě mě čeká to nejotravnější – rovnání, popisky….

Absolvovali jsme výlet do Havany, Trinidadu a katamarán – všechno přes cestovku a jinak jsme po Varaderu jezdili taxíkem a taky sanitkou (k tomu se dostanu)

Také nám v hotelu nabízeli čerstvé rozseknuté kokosové ořechy, bylo to super a mělo to úžasnou atmosféru: u nás v hotelu byli 4 zahradníci, měli ale jenom jedny hrábě; každý ovšem měl svou popelnici na kolečkách, v té měl sesbírané kokosové ořechy a mačetu na jejich otvírání

Vyzkoušeli jsme pina coladu, mojito, ale ponejvíc jsme pili cuba libre nebo havana special (rum + ananas džus) a taky mary pickford (rum + ananas džus + grenadina); mají moc dobré pivko Cristal (pro naší hubu); daiquri v Hemingwayově oblíbené Floriditě jsme si nedali, protože bylo plno

Ivě děkuji za tip na punčošky, bylo to velice příjemné a já, která trpím na oteklé nožky, tak jsem na tom byla lépe než u nás v létě (a nakoupila jsem si hromadu ponožek od nich a už v ničem jiném nechodím)

Renee – kubánci se velice rádi chlubí tím, že XXX milionů dětí spí na celém světě na ulici a ani jedno z těch dětí není kubánské …. to si myslím,že je typické; ty dětičky jsou šťastně, zlobivoučké, čisté a jejich rodiče jsou většinou taky v pohodě, když je vezou v uniformě na nosiči do školy, asi nic jiného nepoznali ….

Mankovi děkuji za předpověď počasí, vyšla naprosto přesně; ale my jsme si užili i tu studenou frontu, která s sebou přinesla obrovské vlny; nás nenapadlo nic chytřejšího než se jít do těch vln koupat, bylo to fain, plavčíka málem trefil šlak a my jsme byli taky rádi, že jsme vylezli – ten Atlantik se chová trošku jinak než moře; plavčík se mohl upískat a ihned instaloval červenou vlajku (předtím ji tam asi nedal, protože ho nenapadlo, že by v hotelu mohl být takový magor); další den chladnějšího období jsme strávili na výletu v Havaně; pak bylo krásně; a pak nás lízal jenom okraj studené fronty, a to nám taky nevadilo (k tomu se ještě dostanu)

Údolí Yumurí – nejvyšší most na Kubě – nejlepší Piňacolada na Kubě je opravdu super. A jak se prořekl náš Kubánský průvodce, z ceny 2,75CP je 1CP pro něj, když si tam turista, kterého přiveze dá toto pití; kdyby mu prý to 1CP nedali, tak bude vozit turisty jinam ….. tomu říkám socialismus….

Bibi, cigarety – svoje oblíbené Sparty jsem si samozřejmě vezla, ale ne na celý pobyt; červené Holywoodky nás moc nenadchli, ale modré a zelené (mentolové) jsem si vezla ještě domů, stoji 1,20CP; dobrodruh jsem, a miláček ještě větší, takže hned první den zakoupil populárky (0,80CP) a upmany a mooooc si je pochvaloval a taky si přivezl; nejúžasnější však jsou cigarety Cohiba, kde je taky černý tabák, ale moc jemný a dobrý – 1,80CP, taky jsme přivezli, i jako dárečky

Dýška jsme řešili: 1CP/bar/den, pokojskou jsme trochu šidili

Zažívací problémy nebyli, vodu jsme nepili, ale klidně jsme s ní čistili zuby, protože na Varaderu je pitná

Pojištění nutné (k tomu se ještě dostanu)

V rodině jsme na večeři nebyli, což mě trochu mrzí, ale nějak nebyl čas…

Menší hotýlek (Oasis) v koloniálním stylu na začátku Varadera, super pokoj, čisto, čistý bazén, pláž blízko, bar blízko, výborné jídlo ….

První výlet: Havana – poměrně poničené město (prý hurikán a voda byla až 1 km ve městě), peníze UNESCA nejsou už moc vidět, ale stojí to zato; oběd v příšerné restauraci snad pro 1000 lidí, kde všem šmahem dávají kuře s rýží (původně jsme si prý mohli vybrat, ale ryba a vepřové došlo); bývalé továrna na doutníky, Capitol, bar Floridita, nejstarší lékárna ve střední Americe, náměstí revoluce, Plaza de Catedral a všude Che Guevarou (větší hrdina než Fidel)

Druhý výlet Trinidad: z Varadera úmorná cesta – tady se zastavil čas, tady je čistá bída, hodně žebráků, velice působivé, náměstí – původně trh s otroky, muzea v domech po bohatých Španělech, výborný oběd v příjemné renesanční restauraci – plody moře; cestou 40 km dlouhá plantáž citrusových plodů a mezi tím, asi po 8 km střední internátní školy, kde se dopoledne učí a odpoledne makají, banánovníková pole, rýžová pole, sem tam pasoucí se stání kráva nebo ovce ….

Třetí výlet (na přání mladého): katamaránem na ostrov Cayo Blanco, cestou potápění na širém moři, pak koupání s delfíny – trochu komeční, ale OK, delfín na rybu udělá téměř cokoliv; opuštěný ostrov kam přijeli 4 katamarány po 80 lidech; mangrovníky, krásná bílá pláž, super oběd – plody moře a pak ještě za 10 CP 4 langusty – to prostě nešlo sežrat…

Původně jsme chtěli jet do Provinci Piňal de Rijo do továrny na doutníky a do továrny na rum; ale spoluobyvatelé hotelu (Slováci) přijeli těžce opruzení, dlouhá únavná cesta a továrny zavřené, protože nebyla elektrika

Ak čemu že jsem se to chtěla dostat???? Opravdu musíme mít všechno; miláčkovi vypadlo na katamaránu koleno a druhý den když to chtěl rozplavat v bazénu, tak už ho nenarovnal, v hotelu v ten okamžik všichni přestali mluvit anglicky a my španělsky neumíme; a všichni (hotelová zdravotnice, masér a šéf ochranky) tvrdili, že stačí ledovat, až přes delegátku (naštěstí zrovna fungovalo spojení) se nám podařilo zavolat sanitku, nemocnice pro cizince, RTG, několik možností, specialista ortoped přijel z Mantanzasu – mast, léky (den prospal), pružné obinadlo (na sádru to prý není), berle za 250 CP a speciální povolení, že mrzáček může do letadla, a na rovinu si řekli o 20 CP pro řidiče sanitky (bez dokladu) – a jelikož to byla asi tak cena taxi, tak jsem ani neprotestovala

Napětí 110 V, nabíječky na telefon fungují OK (i když tady vám to ani autorizovaný prodejce neřekne), malé cestovní fény mají přepínání, jen je dobré mít s sebou redukci na zásuvky; u klimatizace bývá 220 V, a televize na pokoji je japonská (na to jsme přišli asi až předposlední den), a recepce taky mívá 220 V; na internetovou kavárnu (jak radí cestovka) raději nespoléhat

Receptíky jsem žádné nepřivezla, jídlo výborné, uspokojivý výběr, málo kořeněné, asi proto, že tam byli i malé děti a kubánská strava prý taková je – na požádání měli tabasco (což mě dokonale uspokojilo) – vždy ryba, kuře, vepřové, hovězí – dušené, mleté, paela, polévka, rýže (výborná), těstoviny, brambory (ty s česnek a cibulí, ty byly…), někdy hranolky, smažené banány…. saláty (co zrovna bylo) – zelí, rajčata, papriky, ředkvičky…. ovoce (ananas, banány, pomeranče, grepy), zákusky – všechno alá punčák, želé… elice často, protože je to tradiční rýže s černými rozvařenými fazolemi

„Staré šaty“ -dušené hovězí maso s bobkovým listem, cibulí, natrhané po vlákně – mňamózní

Jeden den asi přivezli hrášek, a ten byl úplně ve všem (kromě zákusků)

Výborná polévka (nezahuštěná) z černých fazolí

Snídaně: tousty, pečivo (alá francouzské bagety) ale sladké, šunka (opravdová), salám, sýr (odhaduji na 45%), vejce (i 3 minutová byla natvrdo), volská oka, ztracená vejce v červené omáčce, míchaná vejce (asi s tím, co zbylo od večeře), mléko (jako naše odtučněné a ještě naředěné), jogurt, zrniny, ovoce, džusíky, káva, čokoláda, čaj a úplně nejúžasnější: opečený párek s ananasem

V ceně bylo možno večeře v pizzerii (den předem objednat) – tam podávali víno (španělské????, na Kubě prý není vhodné klima pro vinice), bešamelovou polévku. pizzu (nic moc) nebo špagety (bez masa)

Občerstvení během dne byla obložená houska na baru, u plážového zapečená

Prostě super, super, super, musí se to vidět, vyprávět to nelze…….

http://muj.labuznik.com/zaznam_denicku.php?c=953&l=Jiti

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .