Kréta, Knóssos, Mínós a ti druzí

Knóssos

Uprostřed temného moře a v objetí vod, krásná a úrodná. Nesmírné množství lidí tam bydlí a měst má devětkrát deset. …. Veliké město je tam Knóssos, v němž panoval slovutný Mínós, důvěrník velkého Dia, vždy devět roků byl králem….

Tak tolik Krétě slepý klasik. Jak vypadá Knóssos dnes?

Dnes již na předměstí Heraklionu, na rozlehlém parkovišti, desítky autobusů vyvrhují další a další turisty z celého světa. Fronty stojí všude. Na vstupenky, na občerstvení, na toalety. Ta pro dámy je delší, vzhledem k větší obtížnosti a časové náročnosti úkonu. Je s podivem, že si toho již dávno architekt nevšiml a nepřizpůsobil tomu kapacitu dámských toalet.

Turisté se jako nekonečný had vinou celým areálem. Z počátku je nutné držet se na visutých chodnících.

V divokém a pestrobarevném reji se výpravy míchají jako exotický koktejl s paraplíčkem, které vedoucí výpravy třímá nad hlavou. Výklad se ztrácí stejně snadno jako průvodce a několik nepozorných členů skupiny.

Jaká je tedy historie nenápadného pahorku daleko od moře?

Arthur Evans, bohatý dědic a průmyslník z deštivé Anglie zde strávil odkrýváním královských paláců 29 let. Některé prameny uvádějí dokonce 39 let. K archeologii a následně na Krétu ho přivedl špatný zrak. /Měl to tedy štěstí. Mě přivede špatný zrak vždy jen k paní doktorce Millerové. Pro nové brýle. Raději bych na Krétu. Je to nejspíš tím, že dědeček nevlastnil textilní továrnu./

Evans odvedl pěkný kousek práce. Správně určil místo/dříve tady byl však Schliemann. Jak to všechno stihl, není jasné/. Od majitele odkoupil pozemky za cenu, která se Schliemannovi zdála nepřiměřená. Evans odkryl první silnici v Evropě /vedla do přístavu/ náměstí, sklady potravin,oleje,divadlo, kanalizaci, záchod /splachovací průběžným průtokem/. Také vztyčil podpěrné sloupy paláce.

Z betonu, a natřel je na červeno. Moc toho zde k vidění není. Křeslo, které používá nyní také evropský soudní dvůr. Kousky kamenné trubky hluboko v zemi. Nádvoří, džbány na olej a zrno. Opravdu velké džbány. Nejsou zde hradby ani jiné opevnění. Průvodce vysvětluje – neměli se čeho bát – mohutné loďstvo? Snad. Možná i robot, který běhal po pobřeží a házel kamení a pokřikoval sprosťárny na ubohé lodníky.

Labyrint zde není. Zatím. Možná ho jen Evans někde přehlédl. To ten špatný zrak. Škoda. Minotaurus by se radoval. K životu musel vystačit se sedmi chlapci a sedmi pannami z Athén jednou za devět let. Nyní mu po baráku každý den běhá tisíce lidí ze všech koutů světa. Může si vybrat.

Jen s těmi pannami si nejsem zcela jist. /Co s tím všichni mají? I čeští draci!/. Doba pokročila. Chcípnul by hladem.

Archeologie čerpá nejvíce poznatků z hrobů. Tady ovšem žádné nejsou. Evans hrobku našel nedaleko odtud. Není přístupná a hlavně je prázdná. Pokud to ovšem není krecht na brambory. /obrazně řečeno, Evropa si musela na tuto pochutinu počkat ještě pár tisíc let/ Pokud ji Mínós chystal pro rodinu, stejně by do ní nebylo koho dát. Sám zemřel na Sicílii uvařen Daidalem ve vaně. /divné, ale pravdivé/. Pohřben byl tedy daleko od domova. Pásifaé, zašitou do kravské kůže roztrhal býk, Minotaura proklál Théseus. Ostatní členové rodiny a příslušníci dvora zemřeli nejspíše při výbuchu Théry či jiné přírodní katastrofě. Pohřebiště někde nedaleko být musí. Až ho jednou někdo najde, dozvíme se víc.

Hroby zde nejsou, poledního slunce je však všude dost. To se jen Helios se svým zlatým vozem taženým čtyřmi okřídlenými koňmi se ocitl na vrcholu své dráhy.

V dobovém týdeníku jsem viděl německé tankisty v severní Africe. S radostným úsměvem na kameru rozklepnou vejce na pancíř. Bílek bublá a klokotá, volské oko je hotovo v okamžiku. V hustém davu není úniku, fresky jsou krásné, slunce útočí, schovat se není kam. Snažím se zahnat myšlenky na smažená vejce. Výklad je skvělý, vejce vítězí.

Největší tržby mají stánky u východu. Lstiví Řekové zde nabízí turistům vodu a kávu. Skvělý obchod. Království za koně! Ještě, že žádné nemám. Vyměnil bych ho za studenou sprchu.

Nabídce výletů cestovních kanceláří a jejich prezentaci průvodci lze vytknout ledacos. Zažil jsem průvodce, který tvrdil, že průchod soutěskou Samaria je jen delší procházka, že jí běžně chodí v sandálech a je vhodná i pro děti. Sám však zůstal v autobuse.

Samotnému výletu na Knóssos se vytknout nic nedá. Pokud však musíte cestovat na Krétu v červenci a srpnu, je příprava na podobný druh výletu žádoucí. Bez alespoň částečné znalosti historie Kréty Vám samotné hromady kamení neřeknou nic a v husté tlačenici se výklad i s průvodcem snadno ztrácí. Pokud to jde, děti nechte u bazénu, pro ně zde nic zábavného není.

Pokud nemáte rádi tlačenici, navštivte Faistos /Phaestos/ zimní sídlo minojského dvora. Zní to zvláštně, ale opravdu na Krétě měl královský dvůr zimní palác. /Poměřoval jsem si podobnou vzdálenost a směr zimního sídla pro Čechy a vyšla mi Horská Kvilda/ Faistos jsou stejné hromady kamení, atmosféra stejně zvláštní, jen cestovní kanceláře sem tolik turistů nevozí.

Postavy a obsazení

Řecké báje a pověsti jsou poněkud přelidněné. Každá obsahuje nepřeberné množství jmen, hrdinů, vztahů, lásky, nenávisti, oblud a také pěknou řádku bohů, kteří se pletou lidem do života. Abych Vám usnadnil orientaci alespoň v okolí Knóssu, vypsal jsem ty hlavní. Jen velmi stručně jsou popsány osudy a příbuzenské vztahy. Pokud něco nesouhlasí, nedivte se.

Zdroje nejsou jednotné, často si odporují nebo popisují příběhy odlišně. Má to nepopiratelnou výhodu, můžete si vybrat.

Mínós

Nemanželský syn boha Dia. Matka Európé. Manželka Pásifaé. Šest dětí vlastních. Čtyři synové, Adrogeus, Daukalión, Glaukos, Kátreus. Dvě dcery, Ariadna, Faidra.

Nevlastní syn Mínótaurus. Mínotaura zabil Théseus, který následně z Kréty odvezl postupně obě dcery Ariadnu i Faidru. Co tomu Mínós říkal, dějiny neuvádí, ale Théseus se nejspíš oblíbeným zetěm nestal.

Vládl moudře, však si také pro rady si chodil /šplhal/ k taťkovi do jeskyně. Skončil smutně. Uvařil se ve vaně na Sicílii. /úkladná vražda/ Pohřben se státními poctami tamtéž. /podle Diodóra Sicilského/

Pásifaé

Záporná hrdinka příběhu. Jak už to tak bývá, nejspíš neprávem. Matka šesti dětí. Božský původ, dcera boha slunce Hélia a nymfy Kréty. Asi. Nebo jeho manželky Persy.

Láska na první pohled, posvátný bílý býk, a plod tohoto spojení – napůl člověk, napůl býk. Není co závidět. Ani matce ani synovi.

Asi jako když se Vám narodí černoušek. Špatně se to tají. Minós zuřil. Těžko se divit. Ta ostuda! Podvedený manžel, paroháč. V tomto případě roháč. Za trest nechal Mínós nevěrnou manželku zašít do kravské kůže a roztrhat býkem.

Minotaurus

Otec bílý posvátný býk, matka Pásifaé. Taky těžký osud. Nemanželský syn. Matku roztrhal býk, otec ho schoval do labyrintu. Tam mu každých devět let vstrčil sedm mladíků a sedm panen z Athén. Tady se ovšem zdroje liší.

Mohlo to být také každých sedm let devět mladíků a panen. Nebo každý rok. Vyberte si. Co s nimi dělal, není zcela jisté. Řada autorů uvádí, že je požíral.

Není to moc pravděpodobné důvodů je hned několik. Tak například: Čtrnáct lidí na devět let by nejspíše na vyváženou stravu nestačilo. V labyrintu byl sám s těžkou hlavou, vycházku tatík nedovolil. Potřeboval si občas s někým pokecat. Vyrazit mezi lidi nemohl. A na konec – býci jsou zařízeni na žvýkání sena, syrovým řízkem býložravce nejspíš nepotěšíte.

Byl prý zlostné povahy. Není divu. Nevlastní otec sedí na královském trůně, matka zavržená a roztrhaná býkem, a Vás zavřou na doživotí od už jako miminko /telátko/ do labyrintu.

Ke vší životní smůle přivezou z Athén mezi mladíky Thésea. Théseus, hrdina statný, přijede již rozhodnut Vás úkladně a lstivě zavraždit.

Na pomoc Théseovi ještě přispěchá vaše vlastní sestra Ariadna. Théseus Ariadnu obloudil krásným zjevem a slibem manželství. Na oplátku dostal meč a provázek. Pak už to šlo jak po drátku. Vlastně jako po provázku.

Théseus provázek přivázal u vchodu, Mínotaura v Labyrintu našel, po strašném zápase – a zem se chvěla a duněla – Mínotaura zapůjčeným mečem proklál. O dalším osudu Mínotaura nevíme nic. Mínós ho nejspíš v tichosti a bez náhrobku pohřbil.

Ariadne

Otec Mínós, matka Pásifaé. Smutný osud. Pomohla Théseovi přemoci Mínotaura. Provázek, meč.

Po zabití Mínotaura Ariadne Théseus unesl na Naxos. Na Naxu se Théseovi ve snu zjevil Dionýsos a přikázal mu, Ariadne na Naxu nechat.

Tam si ji také později vyzvedl a odvezl na Lemnos.

Manželství bylo plodné, leč nešťastné. Ariadne na Lemnu porodila několik synů, mimo jiné Thoase, prvního krále Lemnu. Na Thésea nikdy nezapomněla, trápila se steskem tak dlouho až se ustrnula bohyně Artemis a proklála ji šípem.

Zeus

Nejvyšší bůh starověkého Řecka. Mínóúv tatínek, Mínótaurův nevlastní dědeček.

Za vzor dnešní mládeži by sloužit nemohl. Těžké dětství. Tatínek ho plánoval sníst, stejně jako všechny sourozence.

Otec Kronos, matka Rhenia. Na výchovu odložen k nymfám, Adrástee a Idaie. Krmen mlékem božské kozy.

Manželka a zároveň jeho sestra, Héra. Tady se podbízí laciné – vlastní sestra másla – .Ale mladší generace již nemusí vytušit o co kráčí. Synové Areus a Héfaistos, dcera Héba. Nevlastních dětí dlouhá řada, Kréty se týká Európé, kterou Zeus unesl na Krétu přeměněn na zlatého býka. S Európé měl Zeus na Krétě tři syny. Mínóa, Sarpédonta a Rhadamanthya.

Európé

Otec – sídonský král Agénor, matka Télefassa. Pět bratrů. Svedena Diem, převlečeným /přeměněným?/ za zlatého býka. Unesena na Krétu. S Diem měla na Krétě tři syny. Mínóa, Knósského krále, Sarpédonta, Lykijského krále a Rhadamathya.

O dalších osudech Európy nevíme nic, kromě toho, že Zeus se Európé odměnil nesmrtelností.

Její jméno nese celý kontinent, a to na milenku není vůbec špatné.

Théseus

Otec Aigeus /nebo Poseidón/, matka princezna Aithira, dcera troizenského krále Pitthea.

Výčet činů statečného hrdiny je dlouhý, proto jen stručně o vazbách na Krétu.

Po příchodu do Athén se dobrovolně přihlásil mezi mladíky a dívky, kteří měli být odvezeni na Krétu jako daň za smrt Minóova syna Androgea, kterého zabili rozvášnění fanoušci po sportovních hrách v Athénách, které vyhrál. /Možná ho zabil přímo Aegeus/ Smrt Androgea není jednoznačně popsána. Pokud se podíváte na dnešní fotbalové stadiony, není třeba přílišné fantazie co se tak asi mohlo přihodit.

Po příjezdu na Krétu se do Thésea zamilovala Ariadne. Další děj najdete na jiném místě, proto jen stručně.Théseus dostal provázek a meč. * Za pomoc slíbil Ariadne manželství. Mínótaura v Labyrintu přemohl, a protože správně vytušil, že se Mínóovi líbit nebude, s Ariadne a ostatními chlapci a dívčinami spěchal do přístavu.

Než připravil loď k odplutí, stačil poškodit všechny krétské lodě. /a zase ty pochyby – Théseus o sto šest štípe jednu loď za druhou, až třísky létají a nikdo si ničeho divného nevšimne …./ Cestou domů se Théseus zastavil na Naxu a Délu. Na Naxu nechal Ariadne. Před připlutím do Athén ve spěchu či v rozrušení zapomněl vyměnit plachty /černé za bílé/, otec Aegeus v domnění, že je syn mrtev skočil z útesu. /znovu … na které plachetnici vozí náhradní, černé plachty? Je možné, že jsou lodníci taková čuňata a špína je zažraná?/

Théseus se na Krétu ještě vrátil, pro Faidru, sestru Ariadne. Provázek od ní sice nedostal, ale byla mladší …. Smutné.

*Poznámka

Pohádky stejně jako báje jsou určeny k poslechu před usnutím, nikoli k zamyšlení. Sotva se odpoutáte od vyprávěného příběhu a začnete přemýšlet o předkládaných faktech, dopadne to nedobře. Pokud zůstaneme jen v domácím prostředí, jsou rozpory zřetelné na první pohled.

Vlci potravu nepolykají v celku, to dělají hadi, a ještě si přitom musí vykloubit čelisti. Když rozpářete vlku bříško, nejspíš na Vás nevyskočí veselá holčička, výsledný produkt bude spíše připomínat nahrubo namletou sekanou. Hodí se do trouby, ne však do pohádek před spaním. Z pěkného a poučného příběhu bude rázem horor s řadou zohavených mrtvol.

Théseus po příjezdu na Krétu měl více méně status vězně. Při vstupu do labyrintu bych ještě dokázal uvěřit, že stráže přehlédnou provázek, ale co ten meč?

Pásifaé a bílý býk

Následující text je určen pouze pro osoby pevných morálních zásad, zocelené, životem protřelé, a hlavně starší 18ti let.

Manželka Mínóa, matka šesti dětí, Pásifaé, došla ke svému osudu náhodou a nešťastně.

Mínós uzavřel s Poseidonem, bohem moří dohodu. Poseidon spočine vlídně okem na námořnících Kréty, za to však Mínós král, obětuje vše, co moře na břehy Kréty vyvrhne. Rozumná dohoda, co také mohlo moře vyplavit cenného? Možná náhodou, možná jako zkouška Mínóovi oddanosti moře vyvrhlo statného bílého býka. Mínóovi býk učaroval. Místo slíbeného daru Poseidonovi statné zvíře ukryl. Tím však porušil dohodu a Poseidona rozčílil. Pomsta byla krutá. Vnukl Pásifaé lásku k býku.

Aby mohla vztah naplnit, požádala Daidala o pomoc. Těžko říci, co si o tom Daidalos myslel, obtížně je však královské vůli odporovat. Sestrojil tedy kostru krávy a potáhl ji kůží. Pomocí důmyslného přípravku pak svoji lásku naplnila. Ze spojení Pásifaé a bílého býka se narodil Mínótaurus. *Napůl člověk, napůl býk.

Mínós Pásifaé ztrestal stylově, nechal ji zašít do kravské kůže a roztrhat býkem. Mínótaura ukryl v Labyrintu /za nic nemohl/. Tolik stručně o býkovi a pomstě bohů. Uvedený příběh vysvětluje některé nejasnosti, např. proč Daidalos s Ikarem tak spěchal z Kréty, nebo proč Mínós tak dlouho a tak usilovně Daidala hledal. Kdepak, tajemství Labyrintu, Daidalos nejspíš věděl onačejší věci. *Taurus, řecky býk….tak nevím, mínóuv býk? Nemělo to být pásifaétaurus?

Závěr

Vše, co vystupuje nad terén, Evans nalil z betonu a postavil z nalezeného kamení. Soudobý archeolog by si raději roucho rozerval a vlasy popelem poprášil, než by dopustil něco takového.

Nám, laickým návštěvníkům to však dává alespoň vytušit, jak královský palác v Knóssu vypadal v dobách své největší slávy. A to bezmála tři tisíce let před tím, než Boleslav, na schodech malého kostelíka, bodl Václava do zad, a tak, celkem příznačně, započal novou éru českých dějin.