Kréta – Bali, hotel Manos Palace

Na dovolenou u moře jsme se dlouho těšili a po revizi peněz na našem účtě jsme se rozhodli, že letos k moři pojedeme. Jednou z hlavních podmínek bylo, že poletíme a to na nějaký řecký ostrov. V cestovce se nám fakt skvěle věnovali, a tak jsme na jejich doporučení zakoupili zájezd na Krétu do letoviska Bali, hotel Manos Palace na 12 dní.

Máme dvě dcery, Martinu 13-let a Michalku 3-roky, a tak zejména kvůli Michalce jsem si přála, aby let nebyl v ranních hodinách. Moje přání se vyplnilo a za chladného počasí, které tady v Čechách panovalo jsme odjeli vlastním vozem na letiště do Prahy. V Přední Kopanině jsme měli zarezervované parkování po celou dobu našeho pobytu v Řecku. K našemu velkému údivu je parkoviště přesně na trase přistávání všech letadel, a tak to byl opravdu úžasný zážitek pozorovat jejich přistávání. Po zaparkování přijela dodávka pro 8 osob, která nás dopravila přímo před odletovou halu. Takže mezitím, co můj muž nakládal všechny naše kufry a ostatní zavazadla, že jich ale bylo, Michalce jsem ukazovala, čím asi poletíme. Do této idylky k nám promluvil pán, jehož rodina již seděla v přistavené dodávce: „Prosím, pospěšte si, nám to za chvíli letí“. Manžel tohle neslyšel, a tak jsem mu to tlumočila až na letišti. Jen sdělil, že pán byl asi nějaký nervózní a tím to haslo. U přepážky si můj muž všiml spolucestujících z dodávky. Čekali stejně jako my a k našemu pobavení dokonce seděli v letadle za námi. Já jsem jen poznamenala, že by byl gól, kdyby byli i ve stejném letovisku jako my. No trefila jsem to. Naštěstí byli ubytováni v jiném hotelu a po celý pobyt jsme je již nepotkali. S mírným zpožděním jsme odletěli z Prahy směrem na Krétu, letadlo pilotoval Petr Jirmus a po celý let nás informoval o výšce a poloze letadla a také o jeho trase.

Přistání v Heraklionu na Krétě je skvělý zážitek. Přistává se podél moře a ta tyrkysově modrá barva je fascinující. Přistávací dráha je dostatečně dlouhá a pro toho, kdo zná přistání na Korfu, je tohle úplně pohodové přistání (nemusí se tolik brzdit). Před letištní halou nás již čekala delegátka, která nás nasměrovala k autobusu, který nás zavezl přímo do Bali. Cesta klimatizovaným autobusem z Heraklionu do Bali trvá přibližně 45 minut. Jede se po „dálnici“ (jednoproudová až dvouproudová silnice), kterou jsme s mým mužem nazvali oleandrová. Téměř po celé její délce kvetou nádherně oleandry. Náš hotel byl na začátku letoviska, hned u hlavní silnice . Ale musím podotknout, že letovisko je poměrně klidné a to že byl hotel v takové blízkosti hlavní silnice, která vede celým letoviskem nám vůbec nevadilo . Uvítání v hotelu bylo velmi přátelské, čekalo na nás malé pohoštění v podobě vody, džusu a bábovky. Ubytování v hotelu je od suterénních prostor až po první patro. Většinou rodiny s malými dětmi byly ubytovány v prvním patře. Měli jsme apartmán, který se skládá ze dvou místností, v jedné je ložnice se dvěma lůžky, v druhé je další lůžko a rozkládací pohovka (celkem pohodlná, spal na ní po celou dobu můj muž), kuchyňská linka s velmi strohým vybavením, lednička, dvouvařič, před koupelnou je malá předsíňka s velkou šatní skříní, ve které je umístěn trezor. K pokoji patří velký balkon přístupný z obou pokojů. Výhled byl na moře . Hlavní místnost s kuchyňkou je klimatizovaná, klimatizovat se dal částečně i vedlejší pokoj. Nemohli jsem se dočkat, až se půjdeme vykoupat. Bylo oproti Čechám dost vedro, a tak jsme vybalili jen to nejnutnější a hurá do moře. Moře je vzdáleno asi 80 m od hotelu, pěkná písečná pláž s velmi pozvolným vstupem . Prostě idylka. Pro ty, co nechtějí utrácet za lehátka a slunečníky, které jsou téměř po celé délce a šířce, jsou vyhrazeny kraje pláží, kde si můžete rozložit svoje vlastní ležení a slunečník. Většinou ani tyto okraje nebyly moc plné a procházka promenádou na okraj pláže je celkem příjemná a není dlouhá, asi tak 20 m . Moře bylo úžasně teplé a všichni jsme si se škodolibostí vzpomněli, jak se mají naši příbuzní a přátelé v Čechách. Jen škoda, že se na pláži dá najít jen málo mušliček.

Letovisko je zasazeno v zálivu, v okolí jsou vysoké hory, které se postupně svažují k moři, které je podle všech poměrně klidné. My jsme měli to štěstí, musím říct štěstí, i když to při probuzení do druhého dne tak nevypadalo, že se nám počasí mírně ochladilo. Hory byly v oblacích a já se zhrozila, že to co jsme si užívali den před, krásné počasí a koupání, už nebude pokračovat.. Po snídani byla schůzka s delegátkou a zbytek zataženého dopoledne jsme využili k procházce po letovisku. Odpoledne bylo opět nádherně a k našemu překvapení byly vlny na moři vysoké až 1,20 m. Při návratu od moře jsme využili i hotelový bazén. Není moc velký, ale má tu výhodu, že v odpoledních hodinách je ve stínu a je velmi příjemně vyhřátý sluncem. Lehátka a slunečníky jsou v ceně ubytování. Bazén má dvě části, pro děti je vyhrazen malý prostor s hloubkou 80 cm a pro ostatní je větší část s hloubkou 1,50 m . Blízko hotelu se nachází několik supermarketů, které mají velmi podobné ceny, ale je třeba je projít a ceny porovnat. Vedle hotelu se nachází taverna s názvem Gorgona. Je zde velmi příjemné posezení a ani v poledne zde není takové horko. Venkovní prostor se nachází pod stromy, výhled je na moře a velmi dobře zde profukuje vítr. Obsluha je příjemná, jídelníček je psán i v češtině a všechna jídla, která jsme si objednali v průběhu našeho pobytu byla velmi chutná. Jen je nutné podotknout, že porce jsou poměrně velké. Michalce jsme objednávali poloviční porce a cena za tyto porce byla také poloviční, než porce celá. Mají i dětská menu.

Na třetí den jsme se konečně vyspali lépe, v noci nebylo takové horko. I když je na pokoji klimatizace, na noc jsme ji vypínali, protože je poměrně hlučná. Tím, že foukal vítr od moře, obě místnosti se příjemně vychladily a ráno jsme po snídani z vlastních zásob pokoje na balkon zavřely a závěsy zatáhly. Pokoje tak zůstaly chladnější i v poledne. Přesto, že již druhý den trvají vysoké vlny na moři, je poměrně teplé. My jsme si koupání hrozně užívali, ale Michalka se začala trochu bát, a tak jsme šli odpoledne trochu dříve a využili jsme bazén. Oběd jsme absolvovali na pokoji, ve vedlejším supermarketu jsme zakoupili plněné bagety a připravili polévku z pytlíku. Michalce jsme zakoupili párky, na kterých si moc pochutnala. K večeři jsme si dali ve vedlejší taverně pizzu. Holky si k pití nejčastěji objednávají čerstvý džus z pomerančů. Musím říct, že pomeranče jsou tady opravdu výborné, sladké a hrozně šťavnaté. Nepamatuji si, že bych někdy takové pomeranče jedla.

U delegátky jsme si na její doporučení a i na doporučení prodávajících z cestovky objednali zapůjčení automobilu. Přibližně v 19 hod. přijela paní z půjčovny aut a k našemu překvapení a radosti to byla Češka, takže nebyl naprosto žádný problém se domluvit. Zapůjčili jsme si 5-místné auto zn. Hyundai i10 na 3 dny. K autu jsme obdrželi i mapu s podrobnými mapami některých měst. S delegátkou při informativní schůzce jsme zkonzultovali, kam se chceme s autem vydat a ona nám ještě doporučila, kam můžeme zajet, kde se vykoupat. Večer jsme ještě naplánovali výlet na druhý den a šli jsme spát.

Čtvrtý den – vyrážíme na náš první výlet autem. Řídí můj muž, i když jsme se do smlouvy o půjčení nechali napsat oba pro případ, že by mu nebylo dobře. Sbalili jsme saky paky a vyrážíme po oleandrové místní dálnici na Knossos . Knossos je největší minojský palác na Krétě . Měla jsem trochu obavy, zda tam trefíme, ale památky jsou velmi dobře značeny, a tak jsme bez problémů na Knossos dorazili. Prohlídka paláce byla nádherná ale vzhledem k vedru únavná. Díky ruským průvodcům jsme porozuměli výkladu, ale naše dcery měly bohužel smůlu . Po prohlídce, která skončila v poledne, jsme poobědvali v taverně u parkoviště. Parkoviště bylo skvělé, v olivovém háji, takže auto bylo po celou dobu ve stínu a majitelé nám řekli, že parkování bude zdarma, pokud si u nich dáme něco k pití nebo k jídlu. Nabídka byla lákavá, ale jídlo na které jsem se těšila – kokinisto (jehněčí v rajčatové omáčce), které jsem si kdysi oblíbila na Korfu, stálo za prd. Ještěže si dcera dala kuřecí grilovaný steak. Byl dost velký na to, aby mi kousek dala. Po obědě jsme pokračovali zpět do Heraklionu, kde jsme navštívili místní obchoďák a doplnili tak naše zásoby o potřebné vitamíny a tekutiny, levněji než v Bali. Pokračovali jsme do Krétaquaria (mořské akvárium). Toto akvárium se nachází nedaleko za Heraklionem v blízkosti pobřeží a je také velmi dobře značeno. Celý prohlídkový okruh byl příjemně klimatizovaný. V akváriu je možné vidět žraloky , hvězdice , chobotnice , langusty, raky, krabi a spoustu ryb . Já a Martina jsme vše dokumentovali fotoaparáty , taťka natáčel na kameru. Michalka si prohlížela rybičky a všechny ostatní potvůrky a hlavně si moc ráda otáčela kotoučky s nápisy, které se u každého skla akvária nachází a při jejich otočení se rozsvítí. A tak otáčela a otáčela, až se nám ztratila. Můj muž ji ale po chvíli našel, vedli mu ji plačící naproti nějací turisté.. Ono „mamííí“ je fakt hodně mezinárodní. Pak už se nás držela jako klíště a i my dávali větší pozor. Z akvária jsme se jeli vykoupat. V Hersonissosu jsme našli vodní park Star beach. Vstup a pouze všechny dětské atrakce včetně bazénů byly zdarma, za ostatní se platilo. Pro naše osvěžení to bohatě stačilo. Po příjezdu z výletu jsme si dopřáli vydatnou večeři ve vedlejší taverně Gorgona. Tentokrát jsme si všichni pochutnali tak, že jsme jenom odfukovali. Dnes jsme ujeli asi 210 km.

Pátý den – jedeme na náš druhý výlet do místního aquaparku Water city v Anapolisu. V 9.30 hod. jsme přijeli na téměř prázdné parkoviště, kde jsme se točili jako vítr v bedně a nevěděli, kde samým místem zaparkovat. Základním táborem byly 3 lehátka a slunečník u dětského brouzdaliště, odtud jsme vyráželi za zábavou. Michalce toto brouzdaliště plně stačilo. Nejvíce jsme se vyřádili na adrenalinových atrakcích, kde se jezdí na nafukovacích pneumatikách pro jednu nebo dvě osoby. Dcera vzala nejdříve mne a já pak svého muže na teď už super skluzavku s trychtýřem. Při vystupování k počátku jsem Martině řekla, že se asi zbláznila, kam mě to vede, že už nemám ten dostatečný adrenalin, ale po sjezdu jsem prohlásila, že jdu ještě jednou. Stejně na tom byla i moje drahá polovička, která když to viděla, kam ho vedu, chtěla utéct. V občerstvení u dětského brouzdaliště jsme si pochutnávali na výborných palačinkách s čokoládou a banánem, s medem a mandlemi, řeckém hot dogu ( řecké čevapčiči s hořčicí a kečupem), k pití džus z čerstvých pomerančů, ledovou tříšť a citrónovou Fantu. Vyřádili jsme se a najedli dostatečně. Při zpáteční cestě do letoviska jsme pracně a složitě našli LIDL. Zaradovali jsme se, jak levně nakoupíme. Ale omyl. Vypadal sice, jak ten český, ale bylo tam draho. Po příjezdu na hotel jsme se navečeřeli, namazali svá opálená a spálená těla a šli spát. Celkem jsme ujeli asi 140 km. Podle poslechu bylo dnes moře již klidné.

Šestý den – dnes máme naposledy auto, a tak po vydatné snídani opět vyrážíme na výlet. Tentokrát na druhou stranu ostrova do Rethymna. Je to přístavní město s pevností v benátském stylu . V centru města jsme dlouho kroužili, než jsme našli parkování. Parkoviště jsme našli, ale ze způsobu parkování jsme byli celí diví. Jak tři Kréťané dokázali na tak malý prostor zaparkovat tolik aut. Za chvíli nám to došlo. Na parkovišti jsme museli nechat nejen auto, ale i klíčky od něj. V centru jsme navštívili místní trh (vždy ve čtvrtek). Na trhu se prodávalo všechno možné, např. od ovoce, zeleniny, oblečení, kabelek, bot přes živé králíky, křepelky, šneky, sýry, med, kytky až po alkohol. Na trhu jsme zakoupili žlutý meloun (který úžasně voněl a i tak chutnal), rajčata, pomeranče, pro Michalku tričko a čelenku, boty na pláž, pro mou lepší polovičku sluneční brýle a tričko. Musím říct, že ty brýle mu fakt seknou a takové v Čechách ani nekoupí. Po cestě k parkovišti jsme zakoupili v místním pekařství 2 loupáky a 2 pidizmrzliny, o kterých jsme si mysleli, že to je zákusek, ale byly to opravdové zmrzliny. Je to zvláštní, ale k dostání jsou pouze v pekařstvích. Po návratu na parkoviště nám došlo, proč jsme tam nechávali klíče. S autem totiž jezdili sem a tam, prostě kde bylo místo. Po té jsme jeli na jih ostrova do letoviska Plakias, abychom se vykoupali v Lybijském moři. Ale k našemu překvapení bylo moře studenější než u nás na severu moře Egejské. Pláž byla moc pěkná, našli jme tu, kterou nám doporučila delegátka – v letovisku Plakias jet po hlavní cestě až úplně nakonec. Cesta tam končí, pak už je jen skála. Pláž byla široká i dlouhá, ale téměř prázdná . U této pláže je jen málo hotelů. Pláž je kamínková a moře průzračně čisté. Mladší dceři se koupání moc líbilo, stále chtěla plavat až do Afriky, která byla odtud vzdálena 300 km. I na zpáteční cestě jsme projížděli krátkou, ale nádhernou soutěskou . Do letoviska Bali jsme dorazili kolem půl šesté, vyložili jsme věci z auta, vybalili všechny věci, vrátili klíče od auta a šli jsme na večeři do vedlejší taverny. Dnes si Michalka opravdu pochutnala, měla stifado s hranolkama a rýží. Já s Martinou jsme měli gyros a salát šéfa kuchyně napůl a nakonec gyros dojídal náš věčně hladový táta, který si dal vepřový steak . Jako pozornost jsme v taverně dostali červený a žlutý meloun. Dnes jsme ujeli asi 150 km.

Za tři dny jsme ujeli celkem 500 km za 52 EUR.

Sedmý den – dnes byl odpočinkový den. Dopoledne jsme trávili u moře, které bylo velmi klidné a dalo se plavat hodně daleko. Dno je pokryté jemným pískem, jen sem tam je nějaký kamínek. Měli jsme i potápěčskou výbavu (brýle a šnorchl), a tak jsme sledovali život v moři. Bylo vidět pár rybiček světle šedivých s tmavým pruhem napříč. Občas byly vidět rybičky i bez brýlí. Starší dcera vylovila mušli, ale byl v ní krab poustevník, tak putovala zpátky do moře. V některých úsecích se nacházely i ryby, které byly placaté a ležely na dně moře a o kus dál dcera objevila modrožluté pruhované rybky. Hloubka je zde různá, chvíli je voda po prsa a pak zas najednou nad kolena a pak se opět hloubka zvětšuje. Dnes jsem rodinu opustila dřív, mám stále spálená záda z aquaparku a připadám si červená jako buřtík. Uvařila jsem polévku k obědu a za odměnu mě po obědě čekal jogurtový zábal na záda. Odpoledne jsme trávili u hotelového bazénu, já ve stínu. Po večeři jsme se šli já, můj muž a nejmladší dcera projít po Bali. Objevili jsme i jiné taverny, ale ceny byly hodně podobné jako v taverně Gorgona, která vždy vítězila nejen proto, že byla blízko, ale hlavně proto, že tam tak dobře vaří.. Také jsme objevili houpačku a tam se Michalka mohla konečně zhoupnout a zařádit.

Osmý den – jsme zahájili po snídani procházkou po Bali. Tentokrát jsme došli až do přístavu . Není moc velký, kotví zde pár rybářských loděk a pár loděk výletních . Dokonce jsme viděli i místního rybáře. Rybky mu braly celkem rychle, ale asi nebyly v požadované velikosti, a tak putovaly zpátky do moře. Po cestě zpátky jsme si koupili v místním pekařství, kde to mimo jiné strašně pěkně voní, nejznámější řecký dezert baklavu a holky pidinanuky, tentokrát pistáciové. Baklava je z taženého těsta (hodně podobné listovému), jednotlivé vrstvy jsou prosypány ořechy a prolité medem. Toho medu bylo tolik, že než jsme dezert donesli na hotel, tak se nám kartonová krabice celá prosákla. Zbytek dopoledne jsme trávili u bazénu. Odpoledne jsme si dali ke kávě baklavu, která je opravdu moc dobrá a opět využili hotelový bazén. Večeři jsme si dali v taverně Gorgona: kuřecí řízek v krémové omáčce, jehněčí kotletky, grilované kuře a poloviční kuřecí souvlaki. Dohromady jsme si dali řecký salát a tzatziky. Jídla bylo tolik, že můj muž musel vše dojídat, my jsme odfukovaly a navrch nás v taverně pohostili červeným a žlutým melounem. Ještěže jsme k tomu dostali štamprle rakie, po které nám trochu vytrávilo.

Devátý den – dopoledne jsme trávili na pláži u moře. Mladší dceři se koupání v moři moc nelíbilo, asi se bála rybiček, které tam plavaly. Ale nakonec si našla zábavu, hrála si s kameny, ze kterých stavěla hrad. Odpoledne jsme trávili u hotelového bazénu, aby se taky koupala. K večeři přinesl můj muž dvě pizzy. Než mu je v Gorgoně udělali, dal si jedno pivo a na jejich účet dostal slané buráky. Byl moc rád, protože už byl hladový. Po večeři pak odpočíval a já vyrazila s holkami po letovisku na nákupy. Prostě konečně byl klid si všechno prohlídnout a nespěchat. Nejdříve jsme si všechny krámky prošly a zjistily jsme ceny a cestou zpátky nakupovaly. U jednoho krámku jsem si připadala jako krkavčí matka. Nutila jsem holky, aby co nejrychleji vypily zakoupenou půllitrovou láhev vody. Koupila jsem do ní medovou rakii. Je fakt moc dobrá. Jak medovou, tak i normální rakii v letovisku stáčí do přinesených nádob a před nákupem je obojí možné ochutnat. Což je výhoda, protože nekupujete zajíce v pytli. Holkám jsem při zpáteční cestě koupila náramky s magickým okem. Říká se, že chrání nositele. A pro sebe domů jsem koupila směsi koření, při kterých si doma připomeneme řeckou kuchyni. Taťkovi byla na pokoji dlouhá chvíle, a tak nám vyrazil naproti. Měl štěstí, neminul nás a za nákup nás ještě pochválil.

Ještě je nutné dodat, že v půl jedné v noci jsme zažili zemětřesení, které bylo velmi krátké a mírné. Bohužel jsem ho pocítila jen já a Martina. Třásla se s námi postel a dveře se viklaly v pantech. Ostatní zemětřesení zaspali, a tak nám to moc nevěří.

Desátý den – dopoledne i odpoledne jsme trávili u moře. Michalka se přestala bát do vody a pro změnu z vody nechtěla ven. Moře se mírně vlnilo, a tak jsme si užívali pohupování se na mírných vlnách. Večeři jsme si dali v naší oblíbené restauraci. Ochutnali jsme plněné papriky, rajčata, vinné listy, květ cukety a řecký toust – Dakos s rajčaty, olivovým olejem, fetou sýrem a salátem. Po večeři jsme se šli projít po Bali, dokoupit suvenýry. Při zpáteční cestě musel manžel Michalku nést. Byla moc unavená a brzy usnula.

Jedenáctý den – v noci nás probudila Michalka, která měla horečku. Ta jí přetrvávala celý den, a tak jsme se s manželem střídali v jejím hlídání a koupáním u moře. Večer jsme zabalili kufry a vzhledem k horečkám naší dcery jsme se těšili domů.

Dvanáctý den – den poslední. S mým mužem jsme se vystřídali v koupání u moře a v hlídání mladší dcery. Dobalili jsme kufry a ve 12 hod. opustili pokoj. Naštěstí Michalce klesly horečky a je jí trochu lépe. Poslední oběd jsme si dali v Gorgoně: souvlaki, vepřový kotlet, grilovaný kuřecí řízek. Michalka nejedla, vůbec neměla chuť, snažili jsme se jí objednat něco, co jí ochladí.. Objednali jsme jí řecký dezert Kadaifi se zmrzlinou, ale moc si z toho nedala. Zato my jsme si moc pochutnali. Vypadalo to jako rýžové nudle s piniovými oříšky prolité medem a med byl i na zmrzlině. Byla to mňamka. Po obědě následovalo úmorné hodinové čekání na autobus. Naštěstí byl autobus klimatizován, a tak se i mladší dcera ochladila a udělalo se jí líp. To jsme ovšem netušili, co nás bude čekat na letišti. Správný řecký chaos. Příšerná fronta na letenku, další fronta na odbavení kufru, a pak už jen čekání na nástup do letadla, které naštěstí netrvalo tak dlouho. Největší legraci jsme zažili při nástupu do letadla. Nastoupili jsme do autobusu, který stál asi 30 kroků od letadla. Autobus nás svezl asi 50 m na druhou stranu, než bylo letadlo, a tak to vypadalo, že naše letadlo je někde jinde. Pak se autobus otočil a dojel zpátky tam, kde jsme do něj nastoupili, jen asi o 5 m dál. Let trval 3 hodiny, v jehož průběhu jsme doufali, že pilot je opravdu přítomen, protože po celou dobu letu na nás nepromluvil. Přistání bylo suprové a na čas. Po vyzvednutí kufrů jsme vyšli před halu a tam pro nás přijela dodávka a odvezla nás na parkoviště. K naší velké radosti s námi opět na parkoviště cestovala rodina jako na začátku naší dovolené. Tentokrát už pán nespěchal. My jsme si v klidu na parkovišti užili několik přistání letadel, a pak už jsme frčeli domů.

Ještě musím dodat, že dovolená byla fakt skvělá a letovisko bylo tak akorát velké pro rodinu s dětmi . V letovisku bylo hodně turistů z Čech, Polska a Ruska.

Při prvním probuzení v Čechách manžel ráno prohlásil: „Kdo mi vyměnil ten obraz? Proč jsou tady ty paneláky? Kde je moře?“

Sbohem Kréto, možná se zase za rok uvidíme.

Pro úplnost uvádím ceny na Krétě:

Půjčovné auta (Hyundai i10 1,1 l) 3 dny 109,– EUR

Benzín 27 l 52,– EUR

Vstupy

Knossos dospělý 6,– EUR

do 18 let zdarma

Kretaquarium dospělý 8,– EUR

od 5 let 6,– EUR

do 5 let zdarma

Aquapark Star brach zdarma

Dětské atrakce zdarma

Atrakce pro dospělé jednotlivé vstupné

Water city Anapolis do 90 cm zdarma

91 – 140 cm 16,– EUR

nad 140 cm 22,– EUR

Jídlo ve Water city

Fresh džus 3,50 EUR

0,5 l lemon Fanta 2,50 EUR

Frapé 3,– EUR

Řecký hot dog 3,– EUR

Palačinka 4,50 EUR

Zámek na úložnou skříňku 6,– EUR z toho vratná záloha 3,– EUR

Ledová tříšť 4,– EUR

Prodej při silnici

Pomeranče cca 3 kg 10,– EUR

cca 2 kg 5,– EUR

1 kg medu 15,– EUR

Rakie (pálenka) 1 l 10,– EUR

Ceny v obchodě

Chleba 0,90 – 1,– EUR

Voda 6*1,5 l 1,20 – 1,75 EUR

5 l 1,20 EUR

Retsina 1,5 l 3,40 – 4,– EUR

Pivo 0,5 l 0,90 – 1,70 EUR

Jogurt bílý

2 * 200 g 0,89 EUR

4 * 200 g 2,35 EUR

Párky 200g (6 nožiček) 3,– EUR

Bageta plněná 2,05 EUR

Meloun 1 kg 0,49 EUR

Banány 1 kg 1,49 EUR

Broskve 1 kg 1,80 – 2,20 EUR

Nektarinky 1 kg 1,80 – 2,60 EUR

Brambory 1 kg 0,50 EUR

Džus 100 % 1 l 0,70 – 2,– EUR

Pomeranče 1 kg 0,80 EUR

Sýr feta 0,167 kg 1,87 – 3,– EUR

Paprika 1 kg 0,70 EUR

Koření 1 druh, směs 1,20 – 1,50 EUR

Rakie 0,5 l 2,25 EUR

Medová rakie 0,5 l 7,– EUR

Zmrzlina Algida malý kornout 1,20 EUR

velký kornout 2,20 EUR

Minizmrzlina, mininanuk 0,75 EUR

Ceny na trhu v Rethymnu

Žlutý meloun 1 kg 1,– EUR

Rajčata 1 kg 0,50 EUR

Pomeranče 1 kg 0,50 EUR

Ceny v restauraci

Voda 1,5 l 1,– EUR

Fanta 0,3 l 1,50 EUR

Fresh džus 2,50 EUR

Pivo 0,5 l 2,50 EUR

Víno 0,5 l 2,50 EUR

1 l 5,– EUR

Ledová tříšť 3,50 EUR

Koktail nealko 3,50 – 4,– EUR

Milk shake 3,50 EUR

Tzatziki 3,– EUR

Řecký salát 4,50 EUR

Špagety, sýr, kečup 3,50 EUR

Stifado (hov. na cibulkách) 7,50 EUR

Jehněčí kontesky 7,– EUR

Veprový steak 6,50 EUR

Grilované kuře 6,– EUR

Kuřecí souvlaki 6,– EUR

Kuřecí řízek s krémovou om. 8,– EUR

Gyros 6,– EUR

Kousala 5,– EUR

Souvlaki v pitě 2,50 EUR

Gyros v pitě 2,50 EUR

Pizza Margareta 6,– EUR

Řecký talíř 6,50 EUR

Plněné papriky, rajčata, vinné listy 5,– EUR

Dakos 2,50 EUR