Kréta - bájný ostrov boha Dia

Po letech dovolených trávených v Čechách, jsme se rozhodli že vyberem dovolenou k moři. Velký výběr nás ale nijak neohromil, byli jsme již rozhodnuti již dříve. Rozhodla starověkost a láska k památkám před novodobým válením na pláži. A to nám mohla poskytnout právě Kréta – rodiště boha Dia a kolébka lidské civilizace.

Začalo to na letišti v Ruzyni, odkud jsme v 5:00 ráno odlétli s Travel Servisem, a v 8:30 místního času jsme přistáli v Chanií, nejkrásnějším městě Kréty. Ráno jak vymalované, již se smálo sluníčko s 29 stupni tepla, vzduch voněl tak krásně sladce po fíkách, a v dálce hory, úžasná to scenérie. Z kochání nás vytrhla naše sympatická průvodkyně, která urychleně všechny turisty nasoukala do přistaveného autobusu a rozjeli jsme se po našich letoviscích. Zde nás čekal náš nový hotel s menším ale za to čistým a útulným pokojem. Hned po zabydlení jsme na sebe nasoukali plavky a vyrazili jsme se vykoupat do moře které bylo vzdálené sotva 50m.

Od druhého dne jsme již začali poznávat přírodu a památky této krásné země s jejími klady a zápory. Vydali jsme se do nedalekého benátského města Rethymno, lodí, jež nás zavezla do krásného přístavu s majákem a benátskou pevností. Jeho starobylá část má turecké a benátské stavby, nová je protkaná opravenýma a novýma stavbama řeckého stylu, uličky plné obchůdků a taverniček, před nimiž stojí číšníci a lákají Vás na ty nejlepší ceny. Také jsme se občerstvili a vydali se zpět.

I další dny patřily Krétským památkám, stojí za to navštívit i město Chanií, jež patří mezi nejhezčí města tohoto ostrova, také v benátském stylu. Starobylý Gortys s prvním zákoníkem, z kterého se čerpá něco ještě i dnes! Také zbytky nejstaršího paláce z dob mínojských, kde vládl jeden z mínojských králů. Po několika denním putování jsme si tedy konečně dali plážové povalování spojené s bazénovým blbnutím a vymalováním našich těl do bronzova. Nabrali jsme síly do nových dnů.

Lákala nás i soutěska Samaria – druhá nejdelší v Evropě, ale 50 ti stupňová vedra zlákala spíše k jižnímu pobřeží, kam ze severního dojedete asi za 1,5 hod. Uvítalo nás průzračné Lybíjské moře a skalnaté útesy, tak časté právě na jihu Kréty. Byli jsme v Matale – v minulosti útočiště členů hipies. Příroda je zde trochu divoká a drsnější než na severu, ale to na kráse jižního pobřeží jen přidává. Také tu fouká značně vítr, který vane z Afriky, ale ve vedru ještě asi o 5-6 stupňů více než na severu vůbec nevadí.

A pak už přišel den, kdy jsme museli začít balit. Nakoupili jsme dary domů a úpomínkové předměty, jako ostatně všichni návštěvníci Kréty. Bylo nám to líto, ale nic netrvá věčně.Ráno nás autobus odvezl na letiště, očima jsme se cestou loučili s pohořím Ida, krásnou přírodou , plnou rozkvetlých ibišků, fíků,granátových jabloní, citroníků a nespočtem olivovníků jejichž olej jsme si samozřejmě vezli domů.

V 9:30 jsme nastoupili do letadla a hlavou nám probíhaly myšlenky na Krétu. Pak už nás jen přivítala naše také krásná Praha. Kréta v nás zanechala zážitky na celý život. Během jedné dovolené ale nejde poznat celou její krásu, a proto víme, že se tam určitě vrátíme!