0
0

Nádhera a chudoba

V Čechách se probouzela zima a my otevřeli oči v úplně jiném světě, na karibském ostrově Kuba, o němž jsme předtím věděli jen málo. Lidé jsou tam prý milí, příroda kouzelná a moře nejkrásnější. Většina z těchto domněnek se vrchovatě potvrdila. Náš hotel ležel na výběžku zvaném Varadero, asi minutu od moře. Zdarma jsme mohli hrát tenis, fotbal a kulečník. Moře bylo úžasné, neuvěřitelně čisté a průzračné, pláže jako pocukrované buchty, písek bílý, nebe modré. Člověk se cítil jako v pohádce.

Po pár dnech lehára na pláži jsme se rozhodli, že vyrazíme do nedalekého městečka, abychom se podívali, jak žijí obyčejní lidé. Cestou se nám naskytl pohled na Kubu, jak ji asi pozná jen málokdo. Nejde moc dobře popsat, co jsme viděli v městečku Varadero, velice oblíbené destinaci turistů z celého světa, a poté v hlavním městě Havana. Když stojíš před domem, který se pomalu rozpadá, skrz rozbitá okna a dveře pozoruješ život uvnitř, zastavíš se u aut vyrobených před šedesáti sedmdesáti lety a když potkáš tu pravou, nefalšovanou stránku chudoby, je ti zvláštně. Potom se dozvíš, že většina tamních žen nedokáže sehnat acylpyrin nebo spodní prádlo, že zubní pasta je skutečná vzácnost a průměrná mzda se nevyšplhá nad sto padesát korun, a váháš, zda žiješ v roce 2007. O tvrdém komunistickém režimu Fidela Castra raději nemluvě. „Mám rád svoji ženu a své děti,“ zněla odpověď našeho průvodce, když jsme chtěli vědět, jestli má Fidela rád. Kuba má nesmírný dar. Ze srdce Evropy se dostaneš na místa, o kterých se nikde nedočteš.

V průvodcích ti samozřejmě ukážou krásné domy, o něž pečuje UNESCO, a poradí ti, kam si zajít na pravé kubánské mojito, ale když budeš chtít víc, běž se mrknout o pár uliček dál mimo centrum. Až se vrátíš zpátky, zaručeně si budeš vážit všeho. Od čerstvého másla v ledničce po obyčejné tričko nebo bundu ve skříni.

Měj trpělivost

Na Kubě strach mít nemusíš. Někdy se říká, že jsou tu turisté přepadáváni a okradáni. My s přítelem prošli všemožná zákoutí a nikde se nesetkali ani s náznakem nebezpečí. Místní nás sice pozorovali a možná si říkali, co děláme právě u jejich polorozpadlého domu, ale tím to skončilo. Jsou ovšem i věci, na které si budeš zvykat hodně těžko. Nejzásadnějším doporučením je trpělivost. Když budeš cestovat po Kubě, pak jen autobusem pro turisty. Ten pro Kubánce totiž vypadá následovně: děravý, cca 80 let starý, kouřící, s vymlácenými skly. Podle dokladů by měl odvézt asi 70 lidí, ale je zvykem, že jich vozí minimálně jednou tolik.

Musíš akceptovat naprosto šílené jízdní řády. Když jsme se vraceli z Havany do hotelu, čekali jsme hodinu a autobus, jímž jsme měli odjet, byl toho dne poslední (odjížděl okolo šesté). V kapse nám zbylo pár turistických peset (běžní Kubánci jimi nesmějí platit) a noční Havana nás skutečně příliš nelákala. Obdobně při našem odletu domů. Seděli jsme hodinu a půl před hotelem, než nás někdo odvezl na letiště. Tam mě obzvlášť šokovaly toalety. Záchod neměl prkýnko, cosi z něj vytékalo, dveře začínaly u kolen a končily těsně nad krkem. Prostě zážitek. I ten k naší čtrnáctidenní dovolené na Kubě patřil.

Družní Kubánci

„Jejich povahy jsou veskrze milé. Ani jednou jsem nenarazila (kromě obsluhy na letišti) na špatné chování. Velkou neznámou, kterou Evropan bude muset překonat, je fyzický kontakt. Většina Kubánců tě často pohladí, obejme, bude tě chtít držet za ruku anebo jiným způsobem ukazovat svou náklonnost. Nehledej v tom vypočítavost ani snahu zalíbit se, jde čistě o přátelství. I proto si Kubánci žijící v Čechách těžko zvykají na naše chladné, nepřístupné a odtažité povahy. „

Kubánci hostitelé

* Když budeš na Kubě jako turista, bude o tebe jako o turistu postaráno. Hotely překypují obrovitými švédskými stoly, kde najdeš všechno, nač si vzpomeneš: krevety, kila oliv, ovoce, o němž jsi předtím neslyšela, těstoviny, různé druhy masa, čerstvé šťávy, pečivo…

* Pokud na Kubu vyrazíš jako obyčejný člověk s průvodcem v ruce, připrav se na trošku jiné zážitky. „Fast foody“ na ulici často nenajdeš, takže zbývají restaurace pro místní obyvatele. Ceny jsou nízké, oběd (kuřecí stehno a hranolky) pro dva vyjde na 200 Kč, včetně nápojů. Oblíbený koktejl Mojito s kubánským bílým rumem je všude samozřejmostí. Něco jako chlazené pivo v Čechách. Ale obyčejní Kubánci, posedávající před domy s doutníkem, alkoholu neholdují. Nemají na něj peníze.

Zdroj: http://www.super.cz/cestovani/16295-kuba-chudoba-krasa-a-druzni-kubanci.html

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .