0
0

PROČ PRÁVĚ KORFU?

Když jsem ve svých asi 10. letech přečetl jedním dechem romány anglického spisovatele Geralda Durrella, zařadila se návštěva ostrova Korfu, správně řecky Kerkyra, mezi nesplnitelné klukovské sny. A protože dětské sny se mají plnit – co na tom, že mi je už skoro 50 – bylo Korfu jednoznačnou volbou letošní dovolené. Svým založením nejsem lehavý typ dovolenkáře a proto jsem při brázdění v bohatých vodách internetu vyhledával lokality spíše ne právě „profláknuté“ nekonečnou řadou lehátek mezi silnicí a mořem. Jako zajímavé se jevilo členité severozápadní pobřeží – na satelitních snímcích byla sem tam vesnička v husté zeleni a příboj se tříštil o plážičky miniaturních rozměrů, jen tam hupsnout.

LIAPADES

Tato volba byla víceméně krokem do neznáma, recenze takřka žádné, jenom pár stále se opakujících fotek, cestovky popisují toto místečko jako „klidnou lokalitu vhodnou pro rodiny s dětmi a seniory“. To rozhodlo, co opravdu nemusím, tak to je diskoška nebo přiopilý zpěv trvající do raního kuropění.

Po příletu nás vyzvedla delegátka Markéta, mimochodem velmi příjemná dívka, která se o nás po celou dobu pobytu skvěle starala nevtíravým způsobem a autobus nás postupně rozvezl do vybraných destinací. Ta naše byla obydlená serpentina ústící na pláž v zátoce. První dojem je vždy rozhodující a musím přiznat, že jsem byl příjemně překvapen citlivým začleněním studií a hotýlků do prostředí. Řekové na Korfu si váží každého kousku zeleně a pokud to jenom šlo, ponechali na přilehlých prostorách olivy, vysadili palmy a vůbec každý den začínal zaléváním. Bydleli jsme zhruba uprostřed serpentin, do vesničky to bylo tak 10 minut procházky a k moři čtvrt hoďky z kopce. Podél silnice jsou mezi studii strategicky rozmístěny „SUPERMARKETY“ (velikosti naší vesnické sámošky, ale v Řecku je supermarket každý obchod v dosahu turisty), taverničky i malé bary, všechny velmi příjemné. Domluvíte se anglicky a jestli mohu doporučit, naučte se alespoň základy řečtiny. Místní velmi ocení vaši snahu a pokud si budete objednávat v taverně řečtinou a v při placení v sámošce počítáte řecky, tak za tři, čtyři dny si vás místní zapamatují a příště vás budou vítat jako starého známého i při procházce vesnicí. Je docela fajn, když na vás babka na oslu volá „Gia sou“… V tomto směru je původní Liapades opravdu nenarušeno turistickým ruchem a máte možnost poznat jak žijí místní lidé.

Jednoduše řečeno, žijí velmi skromně. Projděte se po vesnici, stojí to za to. Je vidět, že když před staletími vesnice vznikala, bylo nejširší vozidlo na ostrově plně naložený osel a v některých uličkách by dva oslové vytvořili slušnou kalamitu… Uličky klikaté, domečky uzoučké a všechna auta mají odřené boky, jak se snaží v uličkách širokých 2 m vytočit do dvorků. Jak je jenom možné, jsou před místními taverničkami vystrčeny aspoň dvě židličky, i když hosté riskují pošlapání botek, které trčí do vozovky. Kde je to jenom možné, jsou keře a truhlíky slité květy, to co doma hýčkáme jako vzácnost v květináči tu volně bujně přerůstá.Vesnice plynule přechází v olivovnikový háj kde je o poznání chladněji a uplynulá staletí na vás přímo dýchají. Terasy a mezníky z kamenů, pod stromy svinuté sítě připravené pro sběr oliv.Co olivovník, to originál, neskutečné tvary. Každou chvíli na vás zahýká zaparkovaný oslík který od vás očekává nějaký ten kousek chutné suché traviny. Oslů je tu vůbec celkem dost, dá se říci, žijí tady v nedělitelné symbiose babka+osel.

PLÁŽE

První dojem z ústřední pláže pod Liapades byl mírně rozpačitý. Polovinu zabrali podnikavější vesničané jako přístav pro šlapadla a taxiboaty, ale pobřeží je tak členité, že to jinde není ani možné. Vše ovšem vynahradí nádherná scenérie krasovitého charakteru. Tak nějak by asi vypadal Moravský kras po přemístění k moři: strmé vápencové skály obrostlé italskými cypřiši, olivovníky a stromky vzdáleně připomínající svými plody naše doubky. Přízvisko pro Korfu „Smaragdová perla středomoří“ není nijak nadsazené, v každé možné i nemožné puklině něco roste. Dno zálivu tvoří vápencový podklad a barva moře je prostě úžasná… Přechází od temně modré v hlubinách po smaragdově zelenou v mělčích vodách. Když se díváte do zálivu z vyvýšených útesů, máte pocit že se lodě nade dnem vznáší, tak je voda průzračná. Nicméně, na ústřední pláži jsme byli pouze první den,na pobřeží je spousta nádherných přírodních pláží. Bezkonkurenčně nejkrásnější je pláž Rovinia, vzdálená od silnice asi ¼ hodiny chůze mezi olivovníky. Na cestu se optejte místních, rádi vám cestu popíší. V době našeho pobytu, v první polovině září, tvořili převážnou část klientely německy hovořící turisti a ti trávili téměř celou dovču vleže u bazénů poblíž hotelů a barů. Blázni… Tím lépe pro nás, často jsme byli na Rovinii sami dva a Řecko bylo naše. Občas vyplivl taxiboat pár mladých angličanů z blízké Paleokastritse, po svých tam chodili hlavně našinci, takových nás ale moc nebylo. Další nádherná pláž se jmenuje Limni, což řecky znamená Jezero. Je to úzká oblázková šíje spojující malý poloostrov s ostrovem. Tam jsme byli opravdu téměř pořád sami. Musíte sice překonat slušné výškové převýšení přes útesy, ale cesta je slušná, asi ½ hoďky a ta panoramata pobřeží trochu té námahy bohatě vynahradí. Část poloostrova zřejmě kdysi tvořila jeskyně, když si dáte tu námahu a vylezete po útesu nahoru, objevíte průrvu s krápníky a všude možně krystaly v kamenech. Pokud zhruba v polovině sešupu (pláž už je na dohled) vedoucího k Limni prolezete dírou v plotě po pravé ruce, dostanete se po oblázkových schodech k plážičce Klimatia položené mezi dvěma útesy. Před vámi moře, za vámi stometrový sráz. Ideální pro zamilovaný pár…

Každá pláž je položena mezi útesy ze kterých se dají báječně chytat ryby. Tak jsem trávil většinu podvečerů, v ruce prut, vedle sebe pivko a vychutnávali jsme si západ slunce.

VÝLETY

Na výlety po ostrově si můžete buďto zapůjčit čtyřkolku či skutr – půjčovna je v horní části serpentiny, nebo využít nabídku fakultativních výletů. Hned druhý den po příletu jsme absolvovali celodenní výlet autobusem po ostrově, takové to Korfu v kostce. Musím uznat, že cestovky mají tyto výlety vychytané, delegátka Lenka byla na špičkové úrovni. Díky ní jsme se dozvěděli o Korfu vše od historie, přes tipy na zajímavé lokality až po zajímavosti z místní flory, hlavně o bylinkách a koření volně rostoucích na ostrově. Když jsem viděl, jaké problémy měl místy v úzkých uličkách náš řidič autobusu, přešla mě jednou provždy chuť na řízení auta na řeckých ostrovech – všechna auta mají odřené boky a rozbité blinkry. Jedna z nezbytných zastávek byla v Achileonu, paláci císařovny Sisi. Nic proti romantice, ale na mně působil palác silně kýčovitě. Ani Řekové k této památce nemají nijak vřelý vztah, jeden čas byl palác využíván dokonce jako kasino, v jeho prostorách se točila jedna z bondovek… Sisi nijak k historii Korfu nepřispěla, až turisté ovlivnění nasládlými filmy udělali z tohoto místa modlu. Určitě je zajímavější pohled na zátoku s Myším ostrovem, kde je umístěn ženský klášter. Jenom jeptišky upřímně lituji, protože přímo nad klášterem přelétávají letadla z nedalekého letiště. Cestou podél pobřeží jsme míjeli spoustu komerčně využívaných pláží a pohled na ten mumraj nás utvrdil ve správnost naší volby pro Liapades.Z ostrova jsme viděli vše podstatné co se dá za den stihnout, i když večer jsme byli cestováním zbití jako psi.

Další výlet byla plavba člunem s proskleným dnem na BBC na Rajské pláži, která je přístupná pouze z moře. K tomuto výletu mě přemluvila manželka a nelituji. Plavba sama byla parádní, kapitán nás povozil okolo rozeklaného pobřeží, ten šílenec s námi zajel i do jeskyně a to byl při těch vlnách co jsme měli fakt zážitek. Po příjezdu na úžasnou pláž jsme se cachtali do té doby, než pro nás Dimitrij (postarší hipiie původem ze Skotska, před třiceti lety přijel na Korfu a nějak se mu odtud pořád nechce – a já se mu vůbec nedivím!) ugriloval kuřecí čtvrtky přímo na pláži. Nealko a řecké víno zdarma co hrdlo ráčilo, vítr zvedl vlny, vyblbli jsme se tam jak děcka.

Pěšky se dá z Liapades dojít do blízké Paleokastritse, pokud půjdete Kozí steskou, ušetříte nějaké čtyři kilometry, a je to ta romantičtější část cesty. Paleokastritsa je vlastně uměle vytvořená lokalita pro komerční využití turistického ruchu. Podél silnice vedoucí do vesnice Lakones vyrostla nekonečná řada ubytoven, taveren a hotelů, jejichž kapacita silně převyšuje kapacitu plážiček podél pobřeží. Největší dojem na mně zanechal nádherný výhled do zátoky, který je za každou zatáčkou jiný . A taky jsme si dali skvělý pita giros do ruky, mňam.

Jako další celodenní výlet jsme využili plavbu lodí na ostrovy Paxos a Antipaxos, které leží jižně od Korfu. Asi dvouhodinová plavba byla završena obeplutím okolo obou ostrovů a návštěvou přístavu na ostrově Paxos. Tam na nás hned po přistání zaútočila silná nabídka různých krámků se suvenýry, více či méně kýčovitými. Prostě něco pro všechny manželky světa. Ale bylo tam výborné suvlaki a zmrzlina taky stála za tu cestu. Jinak plavba tam i zpět na dohled řeckého pobřeží byla fajn.

STRAVA

Jelikož jsme bydleli ve studiu, stravovali jsme se sami, což je podle nás lepší, ne kvůli financím, ale jsme vlastními pány a nabaštíme se kdy chceme a hlavně co chceme. Brzy jsme objevili místní pekárnu (je u křižovatky silnice z Liapades a slinice Paleo-Kerkyra) a tam jsme každé ráno před sedmou – to je hodně brzo i na Řeky – koupili skvělý teplý chléb. Cestou od pekárny jsme natrhali dozrávající fíky, které rostou podél cest, dozrálé opuncie a takovou snídani vám nepřipraví v žádném hotelu. Jinak jídla připravovaná v tavernách byla velice chutná, čerstvá a porce slušné. Doporučuji si dát nějaký předkrm, jednak zabijete čas strávený čekáním na čerstvé jídlo, ale hlavně jsou předkrmy skvělé a když už jste v Řecku, chovejte se řecky aspoň u jídla. Čas hlavního jídla je pro Řeky malý obřad, důvod k zastavení a poklábosení s přáteli nebo s partnery. Kdy se vám naposledy podařilo posedět s manželkou naproti sobě, ochutnat z jejího talíře a nikam, vůbec nikam nespěchat… Věřte mi, vrátíte se na začátek vašeho vztahu. A prosím vás, nemávejte na číšníka peněženkou, jste na dovolené.

Pokud si budete vařit na sporáku, nemá skoro smysl vozit si sebou těstoviny nebo rýži, dají se pořídit v místních sámoškách za ceny srovnatelné s našimi. V dnešní době globalizace je sortiment v regálech všude stejný, jen písmo na etiketách se od našeho liší.

PODTRŽENO, SEČTENO

Volba Liapades byla výhrou. Nádherné prostředí, úžasné pláže, příjemní lidé. Nepřijeli jsme do Řecka strávit čas žabomiší válkou s personálem o kapající kohoutek a že vám do pokoje vleze kočka? No a co, ta „naše“ nám během těch deseti dnů odkojila pod nohama tři koťata. Korfu se vám vryje hluboko bod kůži. Lawrence Durrell má pro tento stav hezký termín islandománie. Kdo jednou ochutnal, neodolá…

Ne každý sen proměněný ve skutečnost dojde naplnění vašich představ. Nám se to povedlo. Korfu se stalo naší láskou a rádi se sem opět vrátíme.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .