0
0

Pomalu nastává čas plánování letních dovolených a spousta z vás jistě zamíří za turistikou do španělských Pyrenejí – jsou všechny klenoty opravdu pouze v národních parcích? Nikoli!

U čtenářů tohoto tipu na (zahraniční) výlet předpokládám jistou znalost pyrenejského terénu, nebo aspoň větší zájem o tento region, a tak se ostatním omlouvám, že zde nebudu zabředávat do problematiky dopravních spojů, ceny různých potravin apod.

Oblast Ibón de Anayet (2225 m n.m.) je vlastně dokonce soubor několika propojených a ledovcem vytvořených horských jezer na krásném vrcholovém platu pod vrškem Pico d´Anayet (2545 m n.m.) ve španělském kantonu Aragón. Nedalekými většími horskými středisky a základními orientačními body jsou buď příhraniční Candanchú (1550 m n.m.) nebo Sallent de Gállego (1305 m n.m.).

Jednodenní poctivý výšlap

Tento jednodenní, ale velmi hodnotný a turisticky poctivý výšlap začneme v horském středisku Candanchú (1550 m n.m.) na západě celého horského regionu, do nějž se chystáme vydat. Vymotáme se z patrně v létě zcela mrtvého zimního střediska, jenom otevřený bar vyhrává francouzské a španělské melodie do kraje. Sledujeme bílo-červenou značku populární trasy GR11, která přichází ze západu mimo jiné z údolí La Mina a pokračuje dále stovky kilometrů až ke Středozemnímu moři na východ. Výlet je však nejvhodnější zakomponovat do několikadenního pobytu v tomto regionu, neboť je časově poněkud náročnější.

Sestoupíme prudce ze střediska do dílčího údolí a po lesní cestě v příjemném stínu se vydáváme na dlouhý výstup údolím řeky Canal Roya. To je vskutku nádherné – úzké hluboké údolí je po obou stranách v obležení krav, stezka naše je zároveň i jejich. Okolo vodárny, kde je poslední možnost dobrat dobrou vodu (bez kontaminace kravím životem…), stoupáme necelé dvě hodiny až na konec údolí, kde je meteorologická stanice a oficiální bivak La Rinconada přímo pod kamenným masívem Pico d´Anayet (2545 m n.m.), avšak při pohledu na množství krav a jejich exkrementů každý turista usoudí, že to asi není to pravé ořechové.

Výstupem prudkým kamenným svahem po úzké stezce vedoucí stále a stále vzhůru se řádně zahřejme, ale po necelé hodině se před námi otevře neskutečný pohled na soustavu několika jezer Ibón de Anayet (2225 m n.m.), okolo něhož se buď pasou idylicky krávy nebo koně. Nad takovým kýčem zakroutí hlavou i ten jejich největší milovník. Při pohledu do Francie se nad jezerem v dálce na severu rýsuje kamenný obr Pic du Midi d´Ossau (2884 m n.m.), který celému výjevu přidává na atmosféře. Na západě pak horský reliéf dokresluje špice Pico d´Anayet (2545 m n.m.), která je jako na dlani – není problém si sem udělat hodinový výlet (pouze na vrchol), pokud jste dostatečně rychlí a máte čas a chuť.

Nad Formigalem

Rozhodně je toto místo to nejvhodnější na strávení nejen oběda, ale i delší chvíle při rozjímání a užívání si přírody. Pokud jsme při výstupu údolím řeky Canal Roya nepotkali mnoho lidí, zde nahoře na vrcholovém platu s jezery jich bude o něco více, je to však nic v porovnání s návštěvností národních parků Pyrenejí jako Ordesa či Posets.

Ačkoli je nepravděpodobné, že by se nám toto místo omrzelo, musíme myslet na návrat. Nalezneme opět vyšlapanou pěšinu v trávě s občasnými značkami stezky GR11 a pokračujeme na východ. Stezka brzy velmi rychle opouští vrcholové partie a klesá dalším překrásným zeleným údolím podél řeky de Culibillas. Pěšina nás brzy zavede na horní stanice sjezdovek patřící k nedaleké vesnici Formigal (1550 m n.m.). Jakkoli jsme si dnešní výlet v té nejčistčí přírodě užívali, konec je trochu zklamáním – prudký sestup podél sjezdovek do opuštěného zimního areálu je ještě ze všeho to nejlepší, bohužel pak nastane kratší přesun po rozpáleném asfaltu, při nemž se pravděpodobně budeme muset několikrát vyhnout protijedoucímu bagru nebo těžkotonážnímu údržbovému vozidlu.

Dojdeme až ke frektentované silnici C136 vedoucí na francouzské hranice, kde náš výlet končí a nabízí se několik možností k návratu do civilizace – buď stopem můžeme dorazit zpět do Candanchú (1550 m n.m.), nebo pro nás někdo z těch, co nevyrazili do přírody, může autem z Candanchú (1550 m n.m.) zajet , či pokračujeme dál, bohužel podél silnice asi 3 kilometry do dalšího střediska outdorové zábavy Sallentu de Gállego (1305 m n.m.), ze kterého je možné navázat na další návštěvu pyrenejských koutů.

Resumé

Při objevování krás Pyrenejí se mi osobně toto místo zalíbilo snad nejvíce – ne tolik navštěvovaný kout překrásných velehor s možností pozorovat a projít nejčistší přírodu. Vodní plocha v bezvětří tvoří překrásné přírodní zrcadlo, sami tomu nebudete věřit! Pokud vyrážíte do Pyrenejí, nebo aspoň chcete, doporučuji toto místo zahrnout do itineráře – nebudete litovat!

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .