0
0

Celodenni vylet po okoli Kanchanaburi: aneb za valecnou historii

Vcera jsem si u misti cestovni agentury Tois Tour koupila celodenni vylet k Erawanskym vodopadum a k mistum spojenym s vystavbou nechvalne zname zeleznice smrti, kterou chteli behem 2.svetove valky Japonci spojit Thajsko a Barmu.

Z puvodni ceny 890 bahtu jsem dostala 100 bahtu slevu a v osm rano vyrazila klimatizovanym minibusem s ostatanimi trinacti ucastniky zajezdu za dobrosruzstvim. Nejdrive nas cekaly prekrasne Erawanske vodopady schovane ve stejnojmennem narodnim parku vzdalenem hodinu cesty od Kanchanaburi. O pul desate jsme byli vypusteni do prirody s tim, ze nejpozdeji ve dvanact na nas ceka obed. Zdanlive jsem mela dostatek casu na prochazku po stezce a foceni vsech sedmi vodopadu kaskady. Stezka lesem byla dlouha asi kilometr a pul do kopce. Kdyz se pak fotograf u kazdeho vodopadu zastavi, aby udelal nejake pekne zabery nejen padajici vody, ale i sebe sama (pomoci osvedceneho stativu), najednou se ten cas strasne zkracuje.

V instrukcich, co si vzit s sebou byly i plavky, protoze se u vodopadu lze koupat. Neuveritelne cista modrounka voda k tomu doslova vybizela. Proto jsem nasadila tempo, abych zvladla dojit k tomu nejvyssimu vodopadu (v tom horku a vlhku ze me doslova lilo) a jeste se i smocit ve vode. V jedenact jsem dorazila az nahoru a s chuti se vysvlekla do plavek a vlezla do teplounke vody. Male rybky mi okamzite zacaly „masirovat“ nohy. Jsou to jedny z tech, kterte se tu pouzivaji k „rybi masazi“ v masaznich centrech. Proste strcite nohy do akvaria s rybami a ony vam ocisti chodidla. Dost to lechtalo. Bohuzel jsem nemela dostatek casu, abych si i zaplavava. Zase jsme se oblekla a vyrazila nazpet. Za pul hodiny jsem jiz sedela na parkovisti v restauraci a tesila se na obed, ktery jsme meli v cene.

Pote jsme vyrazili smer Hellfire pass, coz je usek, kde valecni vezni prosekavali skalu a budovali zeleznici. Zastavili jsme se v muzeu, kde nam byla predstavena historie a pak jsme se vydali po stezce k samotnemu Hellfire Pass. Nekde byly ponechany stare drevene prazce a pred prujezdem ve skale i jedna kolejnice.

Po hodine jsme vyrazili smer Zeleznice smrti a jeskyne Krasae, kde byli ponechani svemu osudu nemocni vezni. Mohla jsem videt ten znamy zeleznicni usek prilepeny ke skale nad rekou. Ve ctiri hodniny jsme nasedli na vlak a po tom ne zrovna najzachovalejsim useku se projeli. Takze jsem si vyzkousela i jizdu vlakem a navic na trati, ktera me nejvic zajimala. Vlak byl samozdrejme narvany turisty.

O ctyri zastavky dal jsme vysedli a minibus nas zavezl k mostu pres reku Kwai, ktery jsem jiz mohla obdivovat vcera. Nastesti. Asi by me hodne stvalo tech dvacet minut, kdyby to byla moje jedina moznost jej videt.

O pul seste jsem byla vylozena pred guesthousem a zamirila jsem si do stejne cestovky zaridit zitrejsi nocni autobus do Krabi. CK ma v nabidce i zprostredkovani VIP autobusu na jih, tak proc toho nevyuzit a nenechat se odvezt do Bangkoku a pak do Krabi. Zitra totiz konecne vyrazim k mori.

Ty dva tydny na severu a ve strednim Thajsku utekly jako voda a nyni me ceka more, plaze, priroda a snad i nejaky ten odpocinek. Alespon jeden den se chci jen tak valet na plazi.

Jo a vcera jsme na ten nocni trh nesla. Nechtelo se mi ve tme nekam plahocit. Trh jako trh. Mela jsem potrebu se poradne najist, tak jsem si v nedaleke restauraci bjednala veprovy steak s peprovou omackou a kranolky. Uz mi to mistni jidlo obcas leze krkem a potrebuju obmenu. Tak jsem si nedavno v Ayutthaye zasla do italsky zamarene restaurace a dala si vynikajici spagety s garnaty v rose omacce. Fakt mnamka. No a vcerejsi vecer jsem zakoncila dalsi skvelou thajskou masazi. Priste zkusim masaz nohou.

0
0

Ahoj,

Kanchanaburi (více viz https://www.mahalo.cz/thajsko/destinace-thajska/kanchanaburi.html) samo o sobě nějak extra zajímavé opravdu není, je to typické thajské provinční městečko. Nicméně most přes řeku Kwae zajímavý podle mne je, ačkoli je to již jen kopie původního mostu, který byl vyhozen do vzduchu (jak všichni víme ze známého filmu 😀 ).

V Kanchanaburi pak najdeš i onen zmíněný hřbitov, který je moc hezký a udržovaný. Nicméně jestli se do Kanchanaburi vyplatí jet jen kvůli mostu a kvůli hřbitovu, to si nejsem jistý, spíše bych řekl, že nikoli. Rozhodně se sem ale vyplatí jet kvůli národnímu parku Erawan (viz https://www.mahalo.cz/thajsko/destinace-thajska/narodni-park-erawan.html), který je v těsné blízkosti, případně kvůli procházky přes soutěsku Hellfire.

Řada lidí sem míří s tím, že pak pokračují dále k barmským hranicím, kde je také spousta zajímavých míst.

Takže ano, rozhodně se sem vydej, ale nikoli jen kvůli mostu přes řeku Kwae a spojeneckému hřbitovu 😉

0
0

Btw urcite skus ubytovani,ktera jsou hned u reky,je jich tam spousty.Par si jich obejdi a uvidis,zda se ti nejake bude libit.Smlouvej cenu! 😉

My s pritelem bydleli v takove hezke chaticce na kulech primo nad vodou,stalo to sice docela dost (600bht/noc),ale byl to zajimavy zazitek 😀

0
0

Díky za info, já právě nad Erawanem uvažuju protože mně už více lidí řeklo že je moc hezký. Tak to s Kanchanaburi asi spojím a dám mu šanci 😆

Nějaký tip na ubytování přímo v Kanchanaburi někdo nemáte?

  • Guest odpověděl(a) před 10 roky
  • naposledy upraveno před 9 roky
Zobrazuji 3 výsledky
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .