0
0

Hned na úvod by asi bylo dobré uvést, že tyto stránky vznikly určitým zpožděním.

Španělsko jsme totiž se svou nynější manželkou navštívili již v roce 2003, toto následující povídání o Španělsku vzniká se čtyřletou prodlevou v roce 2007.

Navíc jsme Španělsko navštívili nikoliv po své ose, ale s cestovní kanceláří ve formě autobusového zájezdu.

Zde popsané výlety jsme však absolvovali sami bez cestovní kanceláře, neabsolvovali jsme žádné fakultativní výlety, ale zcela individuálně jsme se rozjeli po Katalánksu autobusem, vlakem či na kole.

Nebudu zde popisovat cestu autobusem z Čech do Španělska, jelikož jsem ji jako běžný cestující sledoval pouze velmi zběžně a konec konců cestování autobusem s cestovní kanceláří asi není třeba popisovat.

Náš zájezd probíhal na přelomu srpna a září roku 2003 a byl koncipován jako pobytový do oblasti Costa Brava do kempu La Masia v přímořském letovisku Blanes.

Naše cestování probíhalo v nejsevernějším regionu Španělska – v Katalánsku.

BLANES **

Hojně navštěvovaným přímořským letoviskem Španělska je Blanes na pobřeží Costa Brava, neboli česky divoké pobřeží.

Blanes je nejjižněji položené město na Costa Brava. Jižně od něj směrem k Barceloně začíná Costa del Maresme.

My jsme do Blanes přijeli brzy ráno ještě za tmy, což se nakonec ukázalo jako výhoda, protože jsme mohli pořídit zajímavé záběry úsvitu a východu slunce nad mořem.

Ubytováni jsme byli v kempu La Masia, který mohu případným zájemcům o cestování do této přímořské a turisticky atraktivní oblasti doporučit. Jeho internetové stránky naleznete na http://www.campinglamasia.com/. Kemp je moderně vybaven udržován, v areálu se nachází restaurace, sociální zařízení je zde čisté a udržované, v kempu je několik bazénů s výřivkami a dalšími atrakcemi pro děti. Za nocleh pro dva lidi, auto a stan podle sezóny zaplatíte od 22 do 25 euro.

V první den jsme podnikli pouze výpravu po promenádě na pobřeží a v okolních uličkách, které jsou lemovány spoustou krámků zaměřených na turisty, jelikož toto městečko žije především z turistického ruchu a tak na Vás ze všech stran „koukají“ nafukovací matračky, potápěčské brýle či rohože na pláž.

Pláže v Blanes a okolí jsou spíše písčité, městečko disponuje dokonce i dvěma přístavy. Jedno přístaviště v centru města je určeno pro turistické výletní lodě, kteří nabízejí výlety do destinací podél pobřeží Costa Brava a Costa del Marasme. Na severním okraji města se pak nachází větší přístav , určený pro ostatní osobní i nákladní lodě či výletní jachty.

S přibývající tmou se ulice městečka zaplnily množstvím koupěchtivých turistů, zaplnily se i restaurace, promenádu zaplnily nejrůznější malíři a karikaturisté, kteří tvrdě vydělávají na turistickém ruchu. Utéct před tím vším je možné například na skalnatý útes čnící z moře přímo v centru města, na který je možné se dostat suchou nohou a sledovat tak šumění moře.

Na druhý den ráno jsme se vypravili na místní ovocné a zeleninové trhy, které pro nás středoevropany určitě stojí za shlédnutí. Naleznete zde totiž řadu exotického ovoce.

Nedaleko centra města jsme pak navštívili ještě kostel Santa Maria umístěný na kopci. Ten byl postaven již ve 14. století, za občanských válek byl však zničen, dodnes se v původním stavu dochval pouze vchod a obvodové zdi.

Odpoledne jsme se pak rozhodli pro „vysokohorský výstup“ na dvě největší turistické atrakce Blanes.

Nejprve jsme se vydali na návštěvu pevnosti Sant Juan , která pochází ze 13. století a tyčí se nad městem a v žáru odpoledního sluníčka jsme se při výstupu docela zapotili. Odměnou nám však byl nádherný výhled na město , na moře BLANES: Zátiší s mořem i na nedalekou botanickou zahradu Jardí Botanics . Webové stránky botanické zahrady naleznete na http://www.jbotanicmarimurtra.org/.

Botanická zahrada se nachází na kopci nedaleko pevnosti přímo nad přístavem. Vstupné není nikterak závratné, dospělá osoba zaplatí 5 euro. Zahrada není nikterak velká, všechny tropické a exotické rostliny včetně kaktusů můžete shlédnout zhruba za hodinku. Plocha zahrady je 16 hektarů. Ze skaliska, na kterém se zahrada nachází je krásný výhled nejen na město, ale zejména na moře a skalní útesy.

Pokud se nechcete příliš unavit stoupáním do kopce ke botanické zahradě, můžete využít pohodlného autobusu, který Vás k zahradě od přístavu zaveze.

Co se týče nakupování, tak asi nejlepší ceny zboží v Blanes naleznete v supermarketu Lidl, který se nechází poblíž hlavní silnice vedoucí na Margaret de Mar. Zde se ceny pohybují přijatelně.

Nedaleko obchodního centra Lidl se pak nachází kruhový objezd jehož zajímavostí je stará lokomotiva, která stojí uprostřed a předznamenává tak blízkost vlakového nádraží, které se nachází na západním konci města

Tossa de Mar – Lloret de Mar

V jednom z následujících sní jsme si udělali výlet do dalších dvou letovisek na pobřeží Costa Brava. Samozřejmě asi nejlákavější možností je nabídka místních agentur na plavbu do dvacet kilometrů vzdáleného přímořského městečka Tossa de Mar. Cenu za zpáteční jízdenku turistickou lodí si již přesně nepamatuji, mám však takové tušení , že cena přesahovala 10 euro.

My jsme se rozhodli poohlédnout se po jiném způsobu přepravy do dvacet kilometrů vzdáleného města a sice pomocí autobusu. Jak se nám podařilo zjistit, opravdu není nikterak velký problém dostat se z Blanes do Tossy de Mar. Přibližně jednou za hodinu totiž z Blanek odjíždí autobus do nedalekého Lloret de Mar, kde navazuje další autobusová linka do Tossy de Mar. Za každou cestu zaplatíte přibližně 1 euro, za 2 eura se tedy dostanete z Blanes do Tosy de Mar. Nejenže Vás tedy cesta autobusem přijde podstatně dráž než lodí, ale zároveň nepřijdete ani o zajímavé výhledy ze skal na moře a na útesy, které se cestou do Tossy de Mar otevírají.

TOSSA DE MAR ***

Za necelou hodinku (časově téměř stejně jako kdybychom pluli lodí) jsme se autobusem tedy dostali do Tossy de Mar.

Tossa de Mar je starobylé město, jehož původ se datuje již od římské doby. Říká se mu také často „Saint Tropez Costa Bravy“.

Svůj historický ráz si zachovala do současnosti. Dnes je asi neromantičtější městečko s pěti tisíci stálými obyvateli na Costa Brava.

Naše cesta nejprve vedla k pobřeží, kde se nachází středověká pevnost. Projít si pevnost, která nabízí panoramatické výhledy do okolí ani netrvalo nikterak dlouho. Poté jsme již sestoupili do ulic starého města , kde zaujmou především kamenné domky s červenými střechami.

Až do 18.století bylo toto středověké město důležitým obranným vojenským bodem.

Prohlídka celého města nám trvala o zhruba dvě hodiny a zanedlouho jsme již seděli v autobuse směřujícím do nedalekého Loret de Mar.

LLORET DE MAR *

Autobusem z Tossy de Mar do sousedního Lloret to je zhruba 20 minut jízdy. Rozdíl mezi těmito městy je však velký. Zatímco Tossa působí dojmem poklidného městečka s řadou historických zajímavostí, Lloret je vysoce komerční město, které dává najevo, že prioritou je pro něj turistický ruch. Znát to je již při příjezdu na autobusové nádraží které působí na toto město s 30 tisíci obyvateli poměrně velkolepě. Lloret de Mar je tak největším městem na pobřeží Costa Brava.

Když se pak vydáte ulicemi města, přemýšlíte, zda se nacházíte na pobřeží Costa Brava nebo někde v Americe. Všude samé neonové reklamy, sochy Svobody, kolotoče.

Kdesi v průvodci jsem se dočetl, že Lloret de Mar je nejstarším turistickým letoviskem na pobřeží Costa Brava, o turisty se tu starají již bezmála 40 let.

Romantika se však zde dá také nalézt. U pobřeží. Zde je takový malý pěkně upravený parčík okolo zříceniny Castillo de Sant Joan z 11. století. Nedaleko pobřeží pak zaujme příjemná promenáda osazená palmami s radnicí s informačním centrem na jednom a muzeem na druhém konci.

Dominantou městečka na severu pak je romantický zámek na pobřeží , který je však soukromý, přímo ve městě můžete při procházkách pěšími zónami narazit na nejednu zajímavou stavbu. Za pozornost pak stojí zejména kostelík Eglésia Parroquial .

Jinak nutno upozornit, že toto letovisko je zejména vhodné pro ty, kteří nehledají klid. Lloret de Mar je totiž opravdu velmi rušné turistické letovisko.

Asi po dvou hodinách strávených v tomto městě sedáme na autobus a vracíme se zpět do Blanes.

Město je velmi komerční a v americkém stylu Zámek na pobřeží je malebný, ale soukromý Kostelík Eglésia Parroquial

SANTA CLOTILDA *

Na následující výlet jsme se vypravili na zapůjčených jízdních kolech. Lesem jsme po silnici a serpentinami do kopce mířili do romantického parku v okolí venkovské sídla Santa Clotilda s nádhernými zahradami a muzeem, který se nachází téměř na okraji Lloret de Mar, desetikilometrovou vzdálenost od Blanes jsme urazili klidným tempem asi za půl hodinku.

Zpáteční cesta pak již byla o poznání jednodušší, protože vedla více méně z kopce.

Figueres – Girona

V jeden z následujících dní jsme se rozhodli opět změnit dopravní prostředek. Po autobusu a jízdním kole jsme se rozhodli cestovat Katalánskem po železnici.

Naším cílem je tentokrát navštívit město, kde se narodil Salvádor Dalí Figueres a pak okresní město, pod které spadá i Costa Brava Geronu (Gironu).

Ráno jsme se tudíž místní autobusovou linkou vypravili na konec města na místní vlakové nádraží v Blanes. Odtud jsme nasedli do vlaku směřujícího do městečka Sills. Zde jsme asi půl hodiny čekali na další vlak, který již směřoval přímo do Figueres.

FIGUERES ***

Do rodiště Salvádora Dalího jsme dorazili krátce po deváté hodině a asi o dvacet minut později jsme již stáli před vstupem do muzea Salvádora Dalího. A udělali jsme dobře, že jsme sem vyrazili takto hned po ránu. Fronta byla poměrně minimální a tak jsme za necelou půlhodinu vstoupili do útrob někdejšího divadla a současného muzea.

Dalí byl totiž také umělcem, který již za svého života vytvořil své vlastní muzeum. Koupil staré divadlo ve Figueres a v roce 1974 toto „své“ muzeum otevírá. Samotná budova a její řešení je již uměleckám dílem.

A návštěva muzea opravdu stojí za to. Vstupné činí 10 eur, ale za ty peníze zde můžete strávit téměř celý den. Muzeum je opravdu úchvatné a dovoluji si tvrdit, že návštěva Muzea Salvádora Dalího je pro mne zážitkem na celý život. Exponáty jsou opravdu působivé, není to zdaleka pouhá nudná galerie, ale muzeum opravdu žije, exponáty obdivuhodně vytvářejí prostory muzea a celé muzeum tak působí jako labyrint.

Muzeum procházíme velmi rychle, po pravdě řečeno zjišťujeme, že jsme si výlet naplánovali poněkud nešťastně. Lepší by bylo si vyhradit na Figueres celý den. Tři hodiny, během kterých jsme muzeum „prolítli“ jsou opravdu málo, návštěva muzea je natolik úchvatná, že všem doporučuji vyhradit si na návštěvu muzea alespoň půl dne.

Opouštíme tedy muzeum a venku zjišťujeme, jak jsme udělali dobře, že jsme si návštqvu muzea Salvádora Dalího naplánovali hned na začátku, protože fronta před muzeem již nyní byla dost ctihodná.

Chvíli jsme se ještě toulali městem, všude jsou vidět „stopy“ Dalího, po městě se nachází řada soch, které mají nesmazatelný rukopis tohoto génia.

Krátce po poledni jsme již opět na nádraží a sedíme ve vlaku směrem do Girony.

GIRONA ***

Girona je hlavním městem stejnojmenné provincie, žije zde asi 90.000 obyvatel. Správní oblast, která pod Gironu spadá tvoří vlastně celé pobřeží Costa Brava.

Toto historické město je ještě dnes obehnánoa ze severní a východní strany hradbami, jejichž část pochází z dob římské civilizace.

Tzv. Stará čtvrť se nachází na pravém břehu řeky Onyar a šplhá se nahoru ke katedrále . Starou čtvrť nejprve obcházíme po hradbách , které nám nabízejí zajímavé výhledy na město. Později procházíme uličkami starého města , které jsou velmi působivé zejména svou kamennou dlažbou a kamennými schody , protože velká část starého židovského města Call je postavena na svahu.

Kdysi to bylo město ve městě, které mělo svého vlastního starostu a jehož obyvatelé, jako ostatně Židé v celém Španělsku, byli pod přímou ochranou krále. Ve 13. století prožívala zdejší židovská komunita mimořádný kulturní rozkvět. Girona, kde působil známý mystický komentátor Bible Moše ben Nachman (Nachmanides), se stala jedním z nejvýznamnějších světových středisek kabaly. Ve 13. století zde ale také končí do té doby vcelku bezproblémové soužití křesťanů a Židů. V Gironě to začalo házením kamenů, přepadáváním, vypalováním domů… A končilo nuceným odchodem Židů ze země.

Touláme se spletí nepřeberných uliček, které připomínají tak trochu bludiště a ocitáme se před širokým schodištěm, na jehož konci se zvedá katedrála. Stavěla se několik století a každé období na ni zanechalo své stopy. Jednolodní gotický chrám s románskou čtyřbokou věží, na níž se také částečně podepsala gotická přestavba, upoutá svým majestátným baroknímu průčelím. V interiéru vládne především gotika a baroko.

Po prohlídce kostela sestupujeme opět dolů až na nábřeží řeky Onyar, které je jakousi novou pěší zónou, protikladem středověkého města.

Nedaleko se nachází most Pont de Pedra, jedinému, který je z kamene, ostatní půvabné lávky pro pěší, které vedou přes řeku Onyar, jsou dřevěné. Je z něj moc hezký pohled na řeku lemovanou barevnými fasádami domů.

Asi po třech hodinách strávených v Gironě sedáme tentokrát na autobus, který nás pohodlně odváží zpět do Blanes.

Panorama města Celé město je opevněné Dominantou města je Katedrála, ke které se stoupá po devadesáti schodech

V předchozích příspěvcích jsme vám nabídli malou nabídku toho, co stojí v Katalánsku za shlédnutí a třeba se nám podařilo dokázat, že to nejsou pouze dlouhé písčité pláže a přímořská letoviska, ale tento kraj na severu Španělska nabízí i řadu jiných lákadel.

Snažili jsme se Vám také ukázat, že pro návštěvu těchto zajímavých míst není nutné platit přemrštěné částky za fakultativní výlety, ale daleko levněji a dle svých představ si můžete zorganizovat výlety sami.


Pod čarou

Aby byl výčet toho, co v Katalánsku stojí za návštěvu úplný, připojuji ještě dvě zajímavá místa, která jsem v Katalánsku navštívil již v roce 1999. Tehdy jsem však ještě neměl ani ponětí o digitální fotografii, tudíž své vzpomínky z Barcelony a klášteru Montserrat nemám doplněny fotografiemi.

KLÁŠTER MONTSERRAT ***

Toto významné španělské poutní místo s benediktinským klášterem nedaleko Barcelony. Jde o jedno z nejposvátnějších míst Katalánska, zasvěcené Panně Marii Montserratské. V klášteře se nachází bazilika s Černou madonou a hrobky aragonských králů.

Internetové stránky kláštěru Montserrat naleznete na http://www.abadiamontserrat.net/.

Klášter se nachází na kopci uprostřed bizarního skalnatého masívu ve výšce 750 metrů nad mořem. Tento benediktinský klášter byl postaven v 9. století, mnohokrát byl přestavován, během napoleonských válek skoro úplně zničen. V polovině 19. století byl celý komplex obnoven.

Jak již bylo zmíněno, velmi navštěvovaná je zejména Černá Madona, která se nachází ve výklenku nad oltářem, v ruce drží jablko a podle místní tradice se říká, že kdo si na jablko sáhne a něco si přitom přeje, tak se mu to do roka vyplní. Proto se před soškou Černé Madonny tvoří dlouhé fronty věřících i obyčejných turistů.

Další zajímavostí je tzv. živá voda, která vyvěrá z místního pramene a má údajně léčivé účinky.

Podél masivu v okolí kláštera vedou turistické chodníky, na vrcholky skal je možné se dopravit také lanovkou.

BARCELONA ***

Za pozornost stojí dozajista také hlavní město Katalánska – Barcelona. V této metropoli žije 3 miliony obyvatel. Velkým turistickým lákadlem zde je jméno světoznámého architekta Antoni Gaudího, s jehož výtvory se zde setkáváte doslova na každém kroku.

Již při příjezdu do Barcelony projíždíme okolo několika zvláštních domů, které jsou dílem Antonia Gaudího. Nejvýznamnější stavbou je však zejména jeho ještě nedokončená katedrála Svaté rodiny Sagrada Familia.

Na její stavbě se podíleli i jiní stavitelé a sochaři, ale i tak je považována za životní dílo Antoniho Gaudího, který sám byl hluboce věřící. Gaudí se podílel na řízení stavby skoro 40 let, až do své smrti v roce 1926. Mistr neměl nikdy na Svatou rodinu žádný podrobný projekt, hodně improvizoval a stavební plány měnil podle potřeby. Na stavbě katedrály se pořád ještě pracuje, dílo je financováno z darů a výtěžku ze vstupného. I když stavební ruch prakticky nikdy neutichá, předpokládá se, že katedrála bude kompletně dokončena někdy za 80-100 let. Na první pohled vás zaujme například osm 115 m vysokých věží.

Přesouváme se do přístavu, kterému dominuje zejména pylon s Kryštofem Kolumbem ukazujícím kamsi do moře, za návštěvu zde pak stojí také podmořské akvárium, které patří mezi největší v Evropě. Akvárium samotné nabízí efektní expozici s hlavním tunelem pod vodou dlouhým 80 metrů a chlubí se počtem přes 11000 mořských živočichů v šesti milionech litrů vody. Dospělého například vyjde návštěva zhruba na dvacet euro.

Webové stránky akvária neleznete na adrese http://www.aquariumbcn.com/AQUARIUM/index.php.

Za prohlídku pak dále určitě stojí procházka po hlavní třídě Las Ramblas, která začíná hned u přístavu. Obdivovat zde můžete například tzv. oživlé sochy, se kterými se můžete za mírny poplatek nechat vyfotit.

Zajímavé výhledy na město pak nabízí návštěva vrchu Mont Juic, jemuž dominuje olympijský stadion, který byl v roce 1992 dějištěm letních olympijských her.

Pro návštěvu tohoto kopce tyčícího se nad Barcelonou pak můžete využít vysutou lanovou dráhu, jejíž spodní stanice se nachází nedaleko přístavu.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .