Japonsko 2011

9.10 – cely vylet zacal cestou na nadrazi ve Frydku a odjezdem do Ostravy. Tam jsme si dali s Kotisem plzeňské a odjeli s Martovou sestrou Petrou do Brna, odkud odletame do Rima. Sem priletame vecer, prochazime se nocnim Rimem a v noci ulehame v parku nad Coloseem do spacaku.

10.10 – Colosseum, Stare mesto, monument a ubytovani na namesti Emanuely, vecer posezeni s hereckou vlozkou v podobe umyvajici se bezdacky primo pred hospou, prijemne posezeni s lahvaci a strasna sranda

11.10 – male zaspani a vyrazime smer Vatikan,a pesky pres Pantheon k fontane de Trevi, kde si davame pizzu s colou a vracime se metrem do hotelu. Na noc si kupujeme 11 pivecek a jdeme se divat na fotbal s Litvou.

12.10. – brzy rano vyrazime na letiste smer Tokyo, v Moskve mame mezipristani, které vyuzivame ke koupi 3litrove vodky a za prudkého deste po dvouch hodinach odletame do Tokya

13.10. Let probehl v pohode, diky 9 a pul hodinovemu letu a 7hod posunu casu jsme dostali veceri i snidani. Na letisti japonci na imigracnim meri i teplotu. Dozvidam se, ze pokud je clovek nemocny, tak ho do země nepusti. Samozrejme se jim nelibila obrovska sklenice vodky, tak jsme se nakonec domluvili na doplaceni cla. Z Narity (tokyjske letiste) jsme vyrazili na hostel v Tokiu…tady doslo k prvnimu kontaktu s japonci, prekvapeni nastalo u jejich neskutecne ochoty pri ukazovani cesty k hotelu. Druhe prekvapeni nastalo,kdyz jsme nasli hotel. Pokoje byli mensi nez bouda od psa. Postele pro japonce. Unaveni jdeme na veceri, nejake veprove speciality a brzy usiname.

14.10. Vyrazime do centra Tokya, objizdime bezobsluhovym vlakem moderni část města Odaibu a potom Peta domlouva schuzku s kamarádkou Kyoko a ta nas vede do rybi restaurace, kde si davame menicko za 900, vyborne, jen Kyoko se porad smeje, jak zapasime s hulkama. Potom pokracujeme najezeni k Imperial palaci a pote jedeme do Shinjuku, kde zacina propukat večerní atmosféra velkoměsta. Same neony, tisíce lidi, pravé Tokyo. Vecer probihaji hovory s cizinci a s jednim dobrodruhem, rusem zijicim v Nemecku, který procestoval snad všechny staty světa. Lekce angličtiny za nama a jdeme spat. imag0741.jpg

15.10. Rano si pristavame a odjizdime na jih Shinkanzenem. Je to skutecne zážitek, cestovat timto super vlakem. Uz při nastupu musite najit sve cislo vagonu na perone, postavit se do fronty a když vlak zastavi, rychle nastoupit, protože tyto vlaky ve stanici nestoji ani minutu. Při rozjezdu skutecne ani nepoznate, ze se vlak rozjel a pri rychlosti 267km/hod podle naší GPSky vam v tunelech zalehaji usi. Ve vlaku jsou moderni zachody s vyhrivanymi prkynky. Ty jsou ale i v tom nejhorším japonskem hotelu. Jedina nevyhoda je, ze se z vlaku při této rychlosti spatne foti. Jedeme do Hakaty s prestupem v Osace. V Hakate si procházíme první chramy, jdeme kolem jezirka a odpocivame po ceste. Vecer pokracujeme dal do Kumamoto, ale protože vsichni usínáme, vzbudime se skoro na jihu ostrova Kjusu ve mestecku Izumi. Jen vylezeme z nadrazi, zasahne nas strasny ptaci smrad. Uz vime, proc byla na nadrazi velka socha ptaka. Tak tady nebudeme a vracime se do Kumamota, kde ulehame po pul noci v jednom parciku.

16.10. Rano se vydavame na chram Honmjo-dzi a na nadrazi je nejaka mistni slavnost, kde nam japonci davaji nohy do horke lazne. Moc prijemne po chozeni. Susime se a ještě se chvilku divame na mlady japonsky orchestr a obdivujeme male deti ve stejnokrojích. Uz nam ale jede expres do Asa, procházíme mistni trhy plne zajímavých věci a pouštíme se na vyslap k sopce Mt. Aso. Sopka je stále aktivni a mohutne coudi. Smrad siry je na kazdem kroku. Kupujeme si japonske satky a zazijeme obrovsky zajem japoncu. Ti se popadaji smichy, foti si nas a diky satkum nam zastavuje mlada rodinka a bere nas terenakem na nadrazi. Vecer prijizdime do Hiroshimy. Hledame internet, ale vsude je jen sit Soft banky urcena jen pro japonce. S hledanim mne pomaha mlady japonec, který ochotne zjistuje, kde by se dalo napichnout na free wifi, po pul hodine se vracim za klukama a jdeme k hotelu. Jake je nase prekvapeni, ze tu potkáváme cechy z naseho letadla. Sance snad 1 ku milionu. Platime pokoj, no jestli se da rict pokoj koji, kterou každý dostava. Setkavam se s tim poprve, ve stene asi padesat jakoby rakvi, do te si zalezete a spite. V kazde je TV, takze se da i divat na japonske programy. Jinak hotel luxusni. V cene mame i sauny a horke lazne. Vse vyuzivame az po pikniku s cechama u mistni reky a posezeni v jedne prijemne hospudce. Dostavame se do postele po saunovani a popijeni ve vyrivkach kolem 5 ranni.

17.10. Rano v 7 se vydavame k Miyajime, ostrovu s krasnou cervenou branou Torii. Dostavame se zde trajektem, vse je v cene Rail passu, který vyuzivame po celou dobu pobytu (cena cca 7500Kc na 6dni). Na ostrove se poprve setkavame s krotkými srnkami, které žerou papir. Prochazime mistni chram a spěcháme zpatky do Hiroshimy. Tady nas dojme Atom dom a cely areal Peace memorial. Popisovat to co se delo v Hiroshime v roce 1945 je asi zbytecne, musela to byt neskutecna hruza. Dojati atmosférou odjizdime z Hiroshimy do Himeji podivat se na nejkrasnejsi hrad Japonska. Bohuzel zjistujeme , ze je cely zahalen do plachty z duvodu celkove opravy. Zklamani pokracujeme do Kyota, kde v 11 vecer zjistujeme, ze nas hotel je zavreny. Nastesti jsme objevili hned o kousek dal kojovy hodinovy hotylek 9hours. Vse domluveno, pocitat nam budou jen hodiny skutečného ubytovani a vzhledem k tomu, ze spime prumerne 2 hodiny denne by to nemelo byt drahe. Vecer vyrazime na jidlo do mekace a potom na pivko do nejake ulice podobne ostravske Stodolni. Nakonec jsme platili jen 2 hodiny spanku, vecer se protahl.

18.10. Unaveni jedeme na jednu z nejznamejsich pamatek Japonska, zlaty chram Kinkakuji. Sedame do autobusu a po nejake době ridic s rouskou a sluchátky s mikrofonem zastavuje autobus, jde přes cely autobus k nam a upozorňuje nas, ze pokud jedeme ke chramu,tak musime jit na jiny autobus. Podekujeme a on nechce ani peníze za jizdne. U chramu uz je několik skol, nastesti se nemuzeme ztratit, protože jsme minimalne o 2 hlavy vyssi, nez vsichni japonci. Zkousime ochutnavky nejruznejsich japonskych specialit, kupujeme drobnosti domu a pokracujeme k cisarskemu palaci. Tady je bohužel další prohlídka az za 3 hodiny, coz si nemuzeme dovolit takove cekani, fotime ho z vnejska a pokracujeme z Kyota do Nary, taky kdysi hlavniho města Japonska. Tady se znovu setkavame s krotkými srnkami. Jdeme k nejvetsi dřevené budove sveta, chramu Todai-ji, ve kterem je 20 metrovy budha. Prochazime obrovsky areal plny chramu a za tmy dorazime k 5 poschodove pogode. Nafoceno a bereme směr Kyoto, kde mame prestup a ja si během neho proletim obrovskou budovu Cube. Delsi eskalátory jsem ještě nevidel, budova je plna restauraci s nejruznejsimi specialitami. Ochutnat nemuzu, protože mne uz cekaji nervozni kluci u zastavky Shinkanzenu. Ten nas dopravuje pod posvatnou horu Fuji do Shin Fuji. Potrebujeme nabit fotaky, tak jdeme na rybi speciality do cinske restaurace a potom uz jdeme hledat nejake místo na spani. Nachazime mistni park a unaveni ve spacácích usínáme.

19.10. Dneska jsme spali 4 hodiny, coz je rekord. Jdeme do místního infocentra a tam nam pujcuji kola a ukazuji mista, kde se da nejlepe hora nafotit. Moc nechybelo a malem jsme se nabourali, protože i kola mají přehozené brzdy, tak jak třeba se kohoutky zaviraji na druhou stranu. Vsechno je tu opacne. Prijizdime k pacifiku a vidime obrovske betonove zdi a plno betonovych vlnolamu zabranujici Tsunami. Nafotime Fuji a rychle vratit kola. Další prekvapeni, nic za pujceni nechtějí. Další věc zadarmo, zrovna tak jako deštníky na ulici, které si muzete vzit, když zacne prset a zase je date nekam jinam, az prestane. Odjizdime místním expresem do Kamakury. Zjistujeme, ze povest Japonska delaji jen Shinkanzeny, protože, když prijizdime k prestupu na male nadrazi, jdeme na nas peron a vsichni nekam utíkají. Zustavame tam sami. Hlaseni jen v japonštině, takze vůbec nevime co se deje. Jdeme se zeptat na info a tam nam oznamuji, ze vlak jede o 5 minut drive z jineho nastupiste. Dobehneme k nemu a vlak se rozjizdi. V Kamakura jdeme k velkemu Budhovi a navštěvujeme mistni chram. Po ceste si davame mistni specialitu, ještě zaziva obalenou chobotnicku v mouce a slisovanou za tepla do placku podobnem lazenskym oplatkum. Odjizdime do Tokia, kde jdeme k Tokio toweru, vezi podobne Eifellovce. Uz se zase stmívá, takze ji mame osvětlenou a od ni jdeme k mrakodrapu Roppongi Z 52 poschodi si fotime nocni Tokio. Presouvame se snad nejslozitejsim metrem na svete do hotelu Khaosan.

20.10. Budime se o pul 7, jdeme ještě dokoupit darky a odjizdime na letiske, odkud ve 12 odletame směr Moskva. V letadle vedle mne sedi japonec a když donesou jidlo, zaraduje se, ze v nem jsou i hulky. Usmiva se, když vidi jak s nema zapasim a jak mne z nich vyjelo male rajce, které zmizelo nekde na podlaze letadla. Druhé jidlo je uz s priborem, tak to mu vracim usmev ja, když se trapi s vidlickou a nozem. Pristavame v Moskve, konecne se dostaveme na net a po 2 hodinam pokracujeme do Rima.