0
0

Náš pobyt u jezera Lago Maggiore se blížil ke konci. Poznali jsme několik krásných míst a získali mnoho nových námětů k výletům. Tím nejlákavějším byl výstup na nejvyšší vrchol pohoří mezi jezery Lago Maggiore a Lago d´ Orta. Výška vrcholů se pohybuje okolo 1000 m.n.m. a jen jediný z nich Monte Mottarone je převyšuje skoro o 500 metrů. Se svými 1491 m.n.m. je nejvyhledávanější horou v oblasti. Slibovanému pohledu na větší část hlavního hřebene Alp a východní stěnu Monte Rosy nešlo odolat. Skutečnost výškového rozdílu mezi výchozím městem Stresou ( 205 m.n.m.) a vrcholem je skoro 1300 m a pohled na svahy hory nás odradili od pěšího výstupu. Zamítli jsme i možnost využít silnice, která vede pod vrchol hory a zvolili lanovku. Cesta nahoru trvala okolo 20 minut a ve stanici Alpino 803 m.n.m. jsme přestupovali. Jak to na horách bývá pár minut po přestupu kabinku obklopila mlha a neopustila nás ani na konečné, která je 1385 m.n.m. Odtud je možné pokračovat sedačkovou lanovkou na samotný vrchol. Viditelnost nebyla žádná a tak jsme se rozhodli jít dále po svých s nadějí, že se počasí změní. Citelné ochlazení vyrovnávalo zahřátí získané ostrým stoupáním. Konečně se v mlze objevuje několik stožárů a vrcholový kříž. Letící mraky se občas roztrhly a umožnily několik pohledů na nejbližší okolí. Chodili jsme po loukách pod vrcholem a poznávali zdejší květenu. Ta nejkrásnější, jarní, sice již odkvetla, ale několik zajímavých druhů jsme ještě našli v plné kráse. Učaroval nádherný trs žluťuchy, impozantní, ale prudce jedovatá kýchavice se také nedala zahanbit. Kvetly ještě modré zvonečníky, žluté prasetníky, jestřábníky, štírovník a keříčky kručinek. Dokonce jsme našli i orchidej – z rodu prstnatců.Čas ubíhal ale nepřicházel žádný náznak změny. Prohlédli jsme si letní lyžařskou a sáňkařskou dráhu a další sportovní zařízení na západním svahu a dali se na ústup. Počasí se bohužel nedá porazit. Nevím, zda se naplnily zákony schválnosti, anebo se slitoval duch zdejších hor a dopřál nám pohled na jezero s Borromejskými ostrovy a město Stresa, které jsou odtud jako z pohádky. Při cestě k lanovce je hezký kostelík Madonna della Neve. Uvnitř je moderně ztvárněna Svatá rodina. Cestou zpět jsme ještě u stanice Alpino navštívili veliké alpinum, kde je soustředěna alpská květena. I zde platilo, že jaro je dávno pryč a kvetlo sem tam něco. Celá zahrada je pojata velkoryse a za návštěvu stojí. Z menší výšky se opakuje pohled na jezero. Zahrada je přímo vzorně udržována a je zde i několik koutů k posezení. U stanice lanovky je roztomilý domeček s venkovním posezením a vaří tu výbornou kávu. Konec cesty, kdy se lanovka blíží k hladině jezera a nad vodou vjíždí do stanice je zážitkem. Monte Rosu jsme sice neviděli, ale na Monte Mottarone jistě budeme vzpomínat. Cena za lanovku tam i zpět byla 17,50 euro a bylo v ní zahrnuto i vstupné do zahrady. Lanovka jezdí v dvacetiminutových intervalech od 9.30 hod a v poledne je hodinová přestávka.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .