0
0

Dnes napadl první sníh – je konec října a není tomu ani 2 týdny po našem návratu z Kréty a nedá mi nezavzpomínat na letošní dovolenou, která měla být původně na ostrově Karpathos, ale díky okolnostem byla na Krétě.

Ráda bych se s Vámi podělila o zážitky, případně někoho inspirovala k objevení tohoto krásného ostrova.

Den odletu byl stanoven na pátek 5.10. letos jsme byli sbaleni dokonce vzorně několik dnů předem,sraz na letišti byl ve 3hod.ráno, takže buzení dětí nebylo vůbec jednoduché, ale jak už byli na letišti snažili se tam vše prozkoumat.

Přesně v 5hod.odstartovalo letadlo směr Chania, po 2,5hod.klidného letu nás přivítalo letiště Chania, které je vojenské, v turistické sezoně slouží jako civilní, jen pozor na to, že se nesmí zde fotografovat.

Po vyhledání našich zavazadel jsme se usadili do autobusu, který postupně zavezl turisty do letovisek na severním pobřeží a nás následně do našeho dovolenkového místa na jižním pobřeží.

Během jízdy nás delegát podrobně informoval o Krétě, místních zvyklostech, na co si dát pozor atpod.

Asi po 2hodinách jízdy jsme dorazili do Paleochory před naše ubytování.

Vila byla kousek od písečné pláže, takže po rychlém ubytování jsme si vzali nezbytné věci a hurá na pláž.

Děti nadšené, voda nebyla úplně nejteplejší, ale díky sluníčku jsme si rychle prohřáli kosti a voda nám přišla příjemná.

Vydrželi jsme celé odpoledne, poté jsme se vydali zpět k našemu dočasnému bydlení.

V první podvečer nás čekala první schůzka ve formě procházky Paleochorou, kde nás delegát velmi podrobně seznámil , kde co nalezneme.

Spojení výkladu a prohlídky nemělo chybu, bylo vidět, že pan delegát svou práci dělal se zaujetím a velmi rád.

Dovolte mi, abych i já Vám přiblížila naše dovolenkové místo, které se nám vrylo do srdce.

Paleochora není typické letovisko uměle vytvořené hotely, penziony, restauracemi, tavernami či nějakým zábavným parkem.

Je to malé asi 2tisícové tradiční řecké městečko, kde žijí obyvatelé po celý rok, můžete je pozorovat v jejich činnosti, jsou bezprostřední, milí, takže po několika dnech, kdy jsem zdravila Kaliméra, což znamená Dobrý den Vás začali zdravit Jássas, česky přeloženo ahoj,čau, prostě Vás vzali za kamarády.

Paleochora má starou část, kde se můžete toulat uličkami, kochat se pohledem na květinami okrášlené příbytky domácích obyvatel, pokud Vás přemůže hlad, je možnost najíst se v některé útulné taverničce, restauraci , občerstvení či pizzerii možnost výběru je velká, navštívit místní kostel a pokud už budete poblíž kostela a budete mít dost sil vystoupat pár schodů výše a tím navštívit zbytky benátské pevnosti Sellino ze 13.století , bohužel zbyly už jen zbytky obvodových zdí, ale máte odtud krásný výhled na obě pláže a můžete odtud pozorovat západ slunce.

Jak jsem se již zmínila Paleochora má pláže dvě, písečnou a oblázkovou , každou na jednom konci.

Písečná je delší, má část ,kde je možno si vypůjčit slunečník s lehátky, myslím, že cena na den byla 5euro, my tuhle možnost nevyužili, měli jsme stan, který jsme měli jen zpočátku, ale díky větru pak ležel u nás v pokoji a hlavně přes poledne , kdy sluníčko pálilo nejvíce jsme šli načerpat sil do apartmánu, nakrmit dvě naše dítka a odpoledne už nepálilo tolik ,aby jsme museli být chráněni.

Slunečníky nejsou po celé délce pláže, takže je možnost vybrat si své místo k lenošení.

Na úplném konci pláže je část vyhraněná pro nudisty, vstup do moře je pozvolný, vhodný i pro děti, jen u druhé poloviny pláže dál od městečka bych upozornila na to, že při vstupu jsou kamenná plata, což je trošku nebezpečné, jsou porostlá nějakým mechem,takže povrch je dosti kluzký.

Druhá pláž je za pobřežní kolonádou je kamenná, taky je tu možnost půjčit si slunečníky a lehátka, vstup do moře je horší,řekla bych, že jsou potřeba boty, nicméně jsme tuhle pláž vyzkoušeli jednou a nechtěli vícekrát opakovat , ale asponˇ jsme v moři zahlédli hvězdici,což byl zážitek, takhle naživo.

Když se dosytosti vycachtáte na kterékoliv pláži a nebudete se chtít najíst v nějakém stravovacím zařízení nechybí ve městečku 2 větší supermarkety, kde je možnost zakoupit vše potřebné k přípravě jídla a nechybí, zde ani pekárna, která je mezi dvěma supermarkety, poblíž písečné pláže.Chleba tu běžný nenajdete mají tu takový bílý něco na způsob veky -stojí 1euro, jinak prodávají sladké pečivo, kávu, zmrzlinu, otevřeno je od pondělí do neděle.

Ceny v obchodech jsou o něco vyšší než u nás.

Když nasytíte břicho a zachce se Vám kultury, tak se nabízí jít do letního kina či navštívit řecký večer, kde hraje naživo řecká hudba v některé z taveren, upoutávkové letáčky visely po městečku.

Paleochora má svůj přístav ze kterého odjíždí výletní lodě nebo trajekt směr na východ do Sougie , Agia Roumeli, Chora Sfakion, na nejjižnější ostrov ve Středomoří Gavdos či na západ pláž Elafonissos.

Od přístavu vede pobřežní promenáda, kterou lemují rybí resturace a útulné taverničky.

K večeru se můžete projet kočárem taženém koněm a prohlédnout si vše zase z jiného pohledu.

Každý den v podvečer před 19hod. se uzavře stará část městečka pro auta a všichni začnou z taveren, restaurací a kafenionů vytahovat posezení přímo na ulici, je to takové mravenčí hemžení, které když skončí nachystáním stolečků a židliček, rozsvítí se lucerničky či jiné osvětlení a dekorace , tak to působí velice mile, tak nějak pohádkově.

Pokud hledáte nějaké hlasité diskotéky, tak je tu nenajdete- to musíte na jinou adresu.

Kdo si chce vychutnat pravou řeckou atmosféru a pohostinnost tak jste na tom správném místě .

Kdo chce poznávat i jiná místa než samotné městečko může se vydat poznávat vzdálenější místa a to bud pěšky, autobusem, lodí do zmíněných míst, příp.motorkou nebo autem, zapůjčení auta stojí od 36eur , až do 80eur za den, při zapůjčení na více dnů je cena výhodnější, my si půjčili auto Hyundai Getz, které stálo 52Eur na den, je pravidlem, že kolik je toho v nádrži při převzetí vozidla, tolik je nutno také vrátit, čerpací stanice jsou od sebe v nevelkých vzdálenostech, dokonce i ve vesničkách, kde by to člověk nečekal.

Já měla naplánováno několik výletů, uskutečnili jsme jenom dva , ale i tak to stálo za to.

Prvním výletem měla být návštěva tzv.krétského Karibiku, věhlasná pláž Elafonissos, kterou jsem toužila vidět naživo, okouzlena jsem byla fotkami z internetu.

Byla středa ráno 10.10. manžel šel pro auto do půjčovny, já mezitím nachystala věci ke koupání, zásoby jídla a pití a krátce po 9hod.jsme vyjeli směr Chania, dále k vesničce Plemenianos, cestou jsme míjeli sady olivovníků, kde již měli nachystány sítě pod stromy, pomerančovníky, musím potvrdit, že pomeranče jsou tu opravdu sladké ,vzhledově sice nic moc oproti španělským , ale chutově jsem lepší nejedla, poprvé jsme spatřili jedlé kaštany, které se musí sbírat v rukavicích, nebot slupka má bodlinky, takže kdo chce kaštan vydolovat pěkně by si popíchal prsty.

V Mili jsme odbočili směr na Elos, které je centrem pěstování kaštanů a kde se ke konci října pořádá slavnost kaštanů, sjíždíme na jih vesničkou Kefali, Plokamiana a míjíme klášter Moni Chrisoskalitissa do kterého bych ráda nakoukla, ale dětská část osazenstva mi to nedovolí, těší se na moře, tak jen zastavujem a klášter jen vyfotím a sjíždíme k pláži, odtud je již cesta hůře sjízdná, není zpevněná, takže radím sjet opatrně, aby to neodnesl podvozek.

Po několika minutách jsme dojeli ke kýženému cíli, kde bylo parkoviště s docela dost místy, kde se dalo bezplatně zaparkovat auto.

Vyběhla jsem celá nedočkavá podívat se na tu nádheru zblízka a opravdu, to co bylo na fotkách bylo i ve skutečnosti, jen ti lidé mi tam tak nějak ,,překáželi,, spolu se stem slunečníků a lehátek, které byli nahuštěny jedno vedle druhého, takže z ráje udělali turistickou atrakci, popravdě jsem si myslela, že v tuhle dobu již tam tolik lidí nebude a Ti, kteří se neslunili na lehátkách, tak se brodili jako čápi na blízký ostrůvek.

Moře mělo nádherně průhlednou vodou v tyrkysových odstínech , klidně šplouchalo sem a tam, žádné velké vlny, bílý písek s nádechem dorůžova se leskl díky sluníčku, voda teploučká, takže jsem zapomněla na lidi a jala se s dětmi si to užit, co se dalo.

Růžový nádech písek je způsoben roztříštěnými zbytky růžových lastur, před několika lety prý byli na pláži celé lastury, nyní zbyly jen droboučké úlomky, kdo ví, co bude za pár let.

Na kraji pláže, kde již nebyli lehátka jsme našli místo pod stromem, tam se uvelebili, ale popravdě jsme byli více naloženi ve vodě než na dece.

Odpoledne velmi rychle uteklo a my se vydali na cestu zpět k našemu dovolenkovému domovu, vraceli jsme se stejnou cestou, cestou nás chytla tma , dojeli jsme před 21hod.

Byli jsme notně unaveni a tak jsme byli rádi, že další dny můžem odpočívat na pláži, sbírat mušličky a nabírat sil k dalšímu výletu, prostě užívali si atmosféry našeho dovolenkového domova, rádi jsme se chodili dívat k přístavišti , když přijížděla lod Samaria, která dovážela turisty z výletů.

Dalším výletním dnem byla sobota 13.10., kdy jsme vyrazili do městečka Chania

Zapůjčili jsme si zase auto jako minule a ejhle bylo nám nabídnuto za 43Eur, což byla vítaná cena, na výlet jsme vyrazili kolem 9.30hod.jeli jsme jako minule směr Chania k severnímu pobřeží.

Projížděli jsme vesničkou Kandanos, která je známa tím, že byla za války vypálena a na památku byl postaven pomník s kašnou, kde jsme ochutnali vodu, opodál je kostel s dvěma věžičkami není původní, ale i tak stojí k vidění, když už tu budete.

Při projíždění vesnicí mě zaujal kafenion před kterým visely hole a posedávali tu muži,neudivili mě muži, ale ty hole, nejspíš je tam prodávali.

Dále jsme pokračovali směr Floria, přes Kakopetro, Tavronitis, kde jsme sjeli na dálnici a zanedlouho už projížděli Chanií, zaparkovali jsme v uličce poblíž starého centra u moře, abychom nemuseli nějak bloudit, měli jsme za cíl prohlédnout si starobylou část městečka spolu s přístavem a majákem.

Procházku jsme vzali zkraje podél pobřežní promenády, domy jsou postaveny v benátském stylu jako by jste se ocitly v jiném století , minuli jsme námořnické muzeum a dále jsme již procházeli kolem obchůdků se suvenýry, taveren a restaurací, kde zvali k posezení, opodál blízko přístavu zvali mladíci k projíždˇce lodičkou s proskleným dnem a jelikož jsme již jízdu absolvovali před 12lety na Korfu a zdálo se nám ,že by to mohlo děti potěšit,tak jsme přislíbili plavbu na odpoledne.

Minuli jsme vozku s kočárem,který lákal k projížďce , mířili k přístavišti omrknout lodičky a bylo jich tam opravdu hodně, co lod to originál-jachty,katamarány,rybářské lodě atd.Když se mužská část rodiny nasytila pohledem, tak jsem si chtěla projít tržnici , která stojí nedaleko přístavu.

Než jsme k ní došly, prošli jsme si několik úzkých uliček, kde se tísní obchůdky, taverničky neskutečně poskládané tak, že vytvářejí nádhernou podívanou , kde je využit každičký kousek místa, kam oko dohlédne , každému vřele doporučuji, jen je potřeba míst dostatek času.

Po několika málo minutách jsme u ní byli, kdo zná pražskou tržnici Holešovici, tak tohle je něco podobného, je to velká hala, kde se prodává vše co Vás napadne, od koření, které je dovezeno ze soutěsky Samária, řeckých sýrů, alkoholu ouza , rakije ,tymiánového medu, olivové oleje, přírodní kosmetika , dekorační předměty ,tj.různé dečky, přehozy, prostírání, oblečení, boty, hračky přes maso, vejce, nechyběl ani rybí trh až po možnost se občerstvit v některém rychlém občerstvení.

Ceny se nám nezdály nějak zvlášt výhodnější než kde jinde.

Prošli jsme tržnicí druhým vchodem a hledali ulici Skridlof, kde se prodávají kožené výrobky a je jich celá dlouhá ulice, každý nabízí své zboží,takže můžete vybírat, já měla zálusk na kožené pantofle, ale bud neměli mou velikost nebo mi bota nesedla.

V půlce okukování nám usnula dcera a tak jsme se střídali, v nošení, za chvíli na to začal syn brblat, že je unavený, takže jsme uličkou rychle proběhli směrem k autu, kde jsme se občerstvili,děti načerpali dalších sil a šli zpět k nábřeží, děti se těšili na lod , slíbili jsme jim, že uvidí nějaké mořské potvůrky.Lodˇ měla zpoždění a tak jsme obdivovali maják ,který jsme si vyfotili.

Půlhodinka zpoždění uběhla jako voda a tak jsme se nalodili, jelo nás celkem asi 11lidí+potápěč a kapitán.

První zastávka byla u sopečného ostrova Lazaretta, kde jsme si mohli zaplavat a potápět se, potápěč naší lodi si nachystal návnadu a my se chystali na tu ,,úžasnou,, podívanou, kde lákal hejno malých rybek, nic víc, nic mínˇ, byla jsem teda zklamaná, na Korfu bylo prosklené dno, uprostřed lavička,kde jsme si sedli a potápěč tehdy ukazoval všemožnou mořskou havětˇ, kdežto tohle byla lod, kde byl prosklený obdelník, my se dívali seshora a nic zajímavého neukázal, ale dětem se to líbilo, užily si plavby a to bylo účelem.Ke konci jsme projeli přístavem , kde vyprávěl potápěč o historii o majáku a přístavu v angličtině.

Plavba i s ukázkou krmení trvala skoro 1hod, vstupné stálo 10eur, děti byli zdarma,dostali jsme cd na památku.

Než jsme se vrátili k autu bylo skoro 18.30hod.a vydali se na cestu zpět.

Bohužel manžel cestou nějak zabloudil, nastala tma , takže jsme se chvíli motali po severním pobřeží, kde střediska byla neskutečně osvícena, takže jsme si připadali , že jsme součástí nějakého lunaparku, po zorientování se našel cestu a už jsme si to svištěli domů, auto mělo být vráceno do 22hod., takže jsme měli, co dělat, ale stihli jsme dojet něco po 21.30hod., auto v pořádku vrátili, vybalili se a zmoženi usnuli.

Dovolená se blížila ke konci, tak jsme si užívali plnými doušky moře a procházek.

Předposlední den jsme vylezli prozkoumat starou pevnost, ze které je teda krásný pohled, jak na stranu písečné , tak oblázkové pláže, prošli se naposledy uličkama až k přístavu, kde byli pořádné vlny, snad se moře zlobilo, že ho chceme opustit nebo nám chtělo ukázat, co dovede.

Já si koupila v jednom zapadlém obchůdku prostírání s olivami, abych měla památku, mušliček jsme měli nasbíráno také dost, tak nás už jen čekala poslední noc a ráno ještě sbalit věci.

Dětem se nechtělo spát, ale nakonec jsme usnuli všichni, odjezd byl stanoven na 9.30hod., samozřejmě , jak je u nás zvykem na vše máme moře času , sbalili jsme se, k autobusu dorazili mezi posledními, ale na nic jsme nezapomněli, pak už jen poslední pohled na Paleochoru, naši pláž a já si v duchu slíbila, že se tady ještě jednou vrátím, neříkám, že příští rok, ale jednou to určitě bude, je toho hodně , co jsme nestihli jako třeba projít si soutěsku Samárii či se vydat na ostrov Gavdos.

Let byl naplánován před 14hod., odbavení proběhlo v pořádku,l et letadlem byl horší ,poprvé jsem zažila vzdušné proudy a nebylo to nic příjemného, přežili jsme, ale nic nemohlo předčit počasí v Praze, kde bylo nějakých 9C a my přijeli z příjemných 29C.

Dovolená se nám opravdu vydařila, Krétu všem ráda doporučuji především Paleochoru, snad se příliš nezmění, nebot je tam opravdu kouzelně, nám se vryla do srdcí.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .