Gran Canaria

Gran Canaria je nazýván malým kontinentem a myslím, že plným právem. Na ostrově najdete všechno, co potřebujete ke strávení ideální dovolené. Pokud vás nebaví jen tak ležet na pláži a nestačí vám výběr řady pláží se sopečným i bílým písken nebo kameny, můžete se vydat na duny, jet kempovat do hor, lézt po skalách, vychutnávat atmosféru zapadlých horských vesniček nebo třeba ochutnávat místní zemědělské produkty a podívat se, jak se pěstují třeba banány nebo avokádo. Na ostrov jsme přiletěli koncem června a první, co jsme zaregistrovali byl vítr. Cestou z letiště jsem dost otráveně sledovala, jak se palmy v zeleném pásu u dálnice kývají a jak jimi vítr lomcuje. Měla jsem velkou radost, když jsem zjistila, že čím víc se blížíme jihu ostrova, tím je vítr slabší a po příjezdu do Maspalomas se nehnula ani palmová větvička. Do Broncemaru jsme dorazili časně ráno a na mé přání vyfasovali pokoj v přízemí, že kterého se dalo jít přímo k bazénu, který byl velký a vzorně čistý, vedle bazének pro děti a vířivka, která ovšem nevířila… A samozřejmě jsme hned vyrazili prozkoumat pláž a děti se těšily na oceán, který viděly poprvé. V části Maspalomas, kde jsme byli my, je k moři nutné sejít schody, protože nad pláží je útes a schody jsou ve skále. Z promenády pak je úžasný výhled na všechny pláže oddělené vlnolamy a dohlédnete odtud až na duny. Pláž je čistá, lidí tak přiměřeně a vlny oceánu mě neomrzely ani za těch 14 dní. Skákaly jsme s holkama jako posedlé a měly radost, když přišlo pořádné vlnisko, které nás posunulo o pěkných pár metrů ke břehu. Oceán byl taplý tak akorát, kafe jako Středozemní moře to není, ale dá se v pohodě. Na vedlejší pláži směrem k dunám bylo živo, jezdilo se tam za motorovými čluny na banánu i na padáku a půjčovala šlapadla se skluzavkou. Klasika. Po několika dnech flákání, opalování a koupání jsme se vydali na výlet na duny. Byla to paráda. Připadali jsme si jako na poušti, ale zároveň jsem věděla, že na konci je moře, a tak zchladíme vyprahlá těla. Holky se v písku vyřádily, horko bylo, ale příjemný vánek nás osvěžoval a nakonec jsme přes hory a doly písku došli až k majáku, který naštěstí nebyl fata morgána a který je na samém konci Maspalomas. Krásná procházka. U majáku jsme si dali oběd a zpátky šli už po pláži. Teda, spíš nudapláži. Se studem tam problémy nemají a naháže potkáváte celou cestu až do Maspalomas. Uprostřed cesty jsme na chvíli zastavili a na jedné duně se usadili, abychom se mohli vykoupat. Musím říct, že vlny v té oblasti mají opravdu velkou sílu a dělají si s vámi, co chtějí, až moc. Asi tak šestý den pobytu jsme si půjčili autíčko. Kia Picante za 80 Euro na 4 dny. To nám přišlo jako dobrá cena, je to asi tím, že půjčovny jsou na každém kroku a navzájem si hodně konkurujou. První den jsme projeli jihozápad, tudíž především vesničku Mogan se zachovalým větrným mlýnem a kýčovitými zvětšeninami kuchyňského vybavení a sjeli do Puerto de Mogan, kterému se říká kanárské Benátky. Je to krásný přístav s nádhernou květinovou výzdobou, buganvillea kvete na každém kroku a je tam i hezká, i když dost plná pláž. Z přístavu vyjíždí žlutá ponorka, která se prý potápí asi do 20 metrů. Fronty tam nebyly, ale my jeli dál, vykoupali jsme se na pláži Taurito, která je mezi Puerto de Mogan a Puerto Rico. Pláže jsou tam pěkné, jednotlivé zátoky se sobě podobají, hlavně jsou všechny podobně zastavěné betonovými komplexy až skoro k vrcholům útesů, což často nepůsobí moc esteticky. Ale přesto stojí za to si to tam projet, silnice jde podél pobřeží a projíždí se spoustou tunelů.

Druhý den jsme udělali horské vesničky počínaje Santa Lucia směrem do hor. První věc, kterou jsem ale chtěla vidět, bylo jezero La Sorrueda. Fakt nádhera, fotky nelžou. A ty hory jsou opravdu jak ve snu. Připadáte si jako někde v Grand Kaňonu, jen cestou potkáváte farmičky s palmami a terasovitými políčky nebo vinicemi. Vrcholem dne byla pro mě návštěva skal Roque Nublo. Cestu je nutné absolvovat pěšky, je to asi 2 kilometry, trochu náročnější, tak se hodí pevné boty. Ale ty výhledy! Hory, jezera a průzory na sever horským kaňonem až k moři a na pozadí Tenerife a nádherná silueta sopky Teide. A to všechno v mlze, což umocňuje tajemnost a krásu toho všeho. Myslím, že zodpovědně můžu říct, že to byla tůra mých snů a hlavně výhledy mých snů. Stihli jsme ještě autem vyjet na vyhlídku na nejvyšší hoře ostrova Pico de las Nieves, která rozhodně taky stojí za to, jen si dejte pozor, abyste neminuli tu správnou odbočku. Výlet do hor se nám taK líbil, že jsme se do nich vydali ještě jednou.

Třetí den jsme začali prohlídkou trhů v Teroru. Prodávají tam typický kanárský artikl, místní výrobky jako třeba slamáky z palmového listí nebo ručně tkané ubrusy, kroje, ručně vyráběné šperky apod. Z Teroru jsme jeli do Valleseco, kde nebylo nic, jen mraky a mlha. Tak jsme rychle vyjeli nahoru nad ně a už zase si vychutnávali horské výhledy a tu nádheru. Naprosto nás dostaly nádherné vesničky Telde a Artenara, cestou po strmém úbočí jsme si říkali, jak až vysoko ve skalách se dá bydlet. Fascinující. Cestu zpátky jsme naplánovali přes San Nicolas. Cesta z hor byla zase obrovský zážitek, nádherné jezero, větrný mlýn, vyhlídky, serpentiny. Jen pro řidiče poněkud náročné, silničky jsou úzké, z jedné strany propast, na druhé straně značka „padající kamení“. Nic pro útlocitné povahy. V San Nicolas jsou obrovské plochy banánových plantáží a taky se tam pěstuje avokádo. Sjeli jsme ještě k moři na kamenitou pláž Tarantino nebo tak nějak se jmenuje, ta nás ale nenadchla. Poslední den jsme frčeli do Las Palmas, kde byl největší problém s parkováním. Město je pěkné, z katedrály Sv. Anny je nádherný výhled, ale v porovnání třeba oproti Palma de Mallorca zase žádný zázrak. A na nákupní třídě Triana obchůdky s levnými suvenýry nehledejte. Obecně, co se týče suvenýrů, jsme nejlíp pochodili v prodejně řetězce Kactus. Autíčko jsme vrátili a zase relaxovali na pláži a na dunách. Co do místní kuchyně, ochutnali jsme brambory s platýzem, mňam, a nakupovali jsme výhradně místní suroviny a ovoce. Máslo a mléko z Valsequilla jsou výborné, bagety pěkně křupavé a ovoce slaďoučké, ochutnala jsem i kaktus a až na jadýrka jsem si pochutnala. Jinak mají výborné broskve (melocoton :-)) a melouny a chutnala nám ananasová marmeláda. Dovolená to byla snová a jen doufám, že jsem na Gran Canarii nebyla naposledy.