Formentera

Tam jeďte, jste-li povaleči. Průvodci s úsměvem uvádějí, že je to nejpohodlnější místo na opalování – když moc fouká od moře, vezmete své saky-paky a přejdete na druhou stranu ostrova (1,5 km), kde je zaručeně bezvětří.

Možnost výletů je mizivá – buď lodí do Eivissy, nebo si vypůjčit kola a za den pomalé jízdy ostrov obejet. Je také pravdou, že cyklistů a mopedistů napočítáte daleko víc než automobilů.

Na druhé straně můžete chodit na nejvyšší horu ostrova (192 m) mlsat místní specialitu „fíkový chléb“ či sýry a zapíjet je skutečně výtečným místním červeným vínem. Úplně na východním konci ostrůvku stojí malebný „maják na konci civilizovaného světa“ – Far de la Mola, který prý inspiroval Julese Verna. Sice se v několika knihách o Formenteře zmínil, ale není doloženo, že by ji někdy sám navštívil. Místní mu ale pro jistotu kousek od majáku postavili pomník.

Na Formenteře se ale také našly prozatím nejstarší stopy lidského osídlení z celých Baleár – čtyři tisíce let staré megality v Ca na Costa.

Tvrdí se, že formenterské pláže jsou srovnatelné s Karibikem. Každopádně mohu potvrdit, že jsou krásné – a zatím ještě téměř opuštěné. Pro samotářské opékání na slunci si pamatujte zvláště dvě jména: Platja de Migjorn a Platja de Tramuntana. Ale nečekejte na nich žádný přepych. Procházející prodavači nabízející všechno možné od limonád, přes brýle, pivo, až po hodinky a mobilní telefony vás sice přepadnou všude, ale na pláži v sezoně najdete jen po jednom baru spíše s pitím než jídlem.

Pokud vás o dovolené láká čilý společenský ruch, vezměte si raději společnost s sebou. Je to přece konec světa a možnosti podle toho vypadají.