0
0

Věci:

– Oblečení:

na sobě: trenky, cyklokraťasy, cyklotričko s krátkým rukávem, cyklorukavice, ponožky, cykloboty s nášlapy, batoh karrimor 25l

dále sebou – druhé cyklotričko s krátkým rukávem + rukávy, cyklo dlouhé kalhoty, nákoleníky 1x trenky, 2x slabé ponožky, 1x polotlusté ponožky, slabé 3/4, slabé tričko s dlouhými rukávy, silonová bunda, čelenka, helma, prstové rukavice, pláštěnka, plavky.

spacák (Prima Tulák 0st.C), síťka, karimatka, igelitová plachta 2.5 x 3.0m, hafo igelitek a sáčků

– Vybavení:

„Silniční“ kolo s rámem DURATEC vidle Merida, osazení 105, nosič brašny, blikačka dozadu, diod. světlo, brašna do rámu, naviion + 2x bat AAA + aku AAA, brýle. zámek na kolo, helma, vesta.

v brašně v rámu – imbusy, lanko, centrklíč, kombinačky, klíč 14/15 … 1x duše, hadříky, mobil, foťák (TZ8), peněženka (hafo Eur, 1000Kč, OP, platební karty, pojištění,…) aktuální mapy na A4

dál v brašnách – ešus, vařič VAR bez bomby (letadlo), léky na alergii, náplast, obvaz, paralen, ibalgin, živoč. uhlí, GELATINA, hořčík/vápník, pasta, kartáček, mýdlo, ručník, šití, mapy na A4 neaktuální, pas., 3x APC AKU na mob.+ nabíječka, náhradní AKU do foťáku

jídlo: ~1kg domácí granelo (vločkové musly v sypkém tvaru), vločkové sušenky ~1kg, 5x tatranky ap., rozinky, nějaké ovoce a zbytky co jsem pobral doma… 2x čínská polévka

Přípravy

Někdy v dubnu koupení letenky do Tromso s přestupem v Oslu se dvěmi zavazadly (omezení 2x20kg) a pojištěním na cancel při nemoci. 7.června (14 dní před odletem) cestou do práce nehoda na kole – mimo jiné zlomená klíční kost – zrušení letenky, po týdnu už se dá jezdit zas na kole (levou rukou :) .. koupení letenky do Trondheimu (za skoro stejnou cenu jako původní do Tromso :(tam už je cena moc vysoko):. Kolo rozloženo do 2 upavených krabic od kol – cca 90/70/20 a 80/70/20 cm, a dovycpání věcma .. taktak to dalo.

Den 1. – 6.7.2011 (Středa)

Počasí: jasno, vedro

Ráno dobalení a zalepení krabic, po 10h dorazil brácha autem – naložení a odjez na letiště. Tam asi po 20 minutách otevřeli přepážku – zvážili krabice (cca 18 a 14 kg), a poslali mě na nadrozměrné, bez problémů, bez dalších poplatků. 13:15 odlet a cca 15:30 přistání v Stjordalu (tj. asi 30 km severovýchodně od Trondheimu). Následovalo čekání na zavazadla a poté vyvalení se před halu, rozbalení a montáž kola (16oo – 17oo). Potom hned vyražení na cestu a focení každé hovadiny, prvního mostu, letiště za zády apod. Bylo vedro, jasno, slunce. Za mostem potkání cyklistů, ověření správnosti cesty a pak už kopec nahoru nad pobřežím po nebo podél hlavní silnice po cyklopruhu. V Hommelviku (asi po 10 km) odbočení od pobřeží a po pár kilometrech dojetí na křižovatku v Blafoya – což jsem nevěděl, a ptal se zastaveného auta (teda jeho řidiče :). Značení mizerné, názvy vesnice se přede mnou asi schovaly směrovky odboček taky. Po chvíli zmizel asfalt, který nahradila jakási stabilizace nebo uježděný štěrk s hlínou, ale kolikrát lepší než některé rozbité silnice v Čechách. Míjení krásných jezer se zákazem koupání – vodní zdroj, odbočky, u které jsem si říkal „to vypadá jako ta, co jsem na ní koukal na google streetview, jak tam byli 2 cylisté a sníh“ a doražení na kruháč – a do prdele – zajel jsem si .. pořešení s místním cyklistou a návrat asi 5km. Tak ta odbočka, tam jsem měl zahnout – proto jsem na ní tenkrát koukal. Byla to polní cesta – humáč – to Norové posrali ! ale nakonec se povedlo projet bez újmy. Přejetí mostu u Tanem, v Melhus test wifi signálu – nic, kousek po E6 a hned odbočka a další most přes řeku, potom kolem jezera Benna a když se silnice oddálila podél potoka, tak jsem zalezl do lesa, rozložil karimatku, spacák a za světla (23:30 / 80 km) zalez a chrrrr.

Den 2. – 7.7.2011 (Čtvrtek)

Počasí: jasno, postupně polojasno, zataženo, přechcávky

Probuzení okolo 7 hod., posnídání zbytků chleba s eidamem a vločkových sušenek zbalení, a v 7:45 odjezd okolo jezera Grotvantet a po několika km napojení na asfaltovou silnici. Po chvíli jsem dorazil na neoznačenou odbočku a opět blbě odbočil, asi po 5km jel proti nějaký starší maník na horském kole, tak jsem se nakonec s ním vrátil a ještě kus jel správným směrem přes Brandan až odbočil. Vítr byl v zádech a očividně se snažil makat, ale něco jsme si i řekli :). Po chvíli (asi na 27. km okolo 9:20) zastávka u jezera Svorksjoen – koupání, mytí a žraní (Norského rybího salátu z Čech :-) Na 39.km ve Svokrmo čmuchání a ptaní se na bankomat – nic, napojení na hlavní silnici 65 vedoucí podél řeky. V Storas zajetí k nedaleké benzínce, hledání vody a test wifi signálu – nic, takže návrat a pokračování po široké asfaltce až k odbočce přes most, vypadající jako štěrková cesta – a taky že jo. Auta to tam měly asi s poplatkem… cesta vystoupala vlevo z údolí k jezeru, zastávka na odbočce na pěkném dřevěném můstku přes odtok z jezera a o kousek dál nabrání vody z potůčku. V protisměru projel autobus a po pár km se cesta změnila na asfaltovou silničku. Zastávka v Rindalu, bankomat 700NOK, žraní a připojení na wifi – napsání domů atd. a po několika km opět napojení na silnici 65. Po ní podél řeky, přečkání první přeháňky v buszastávve a u Skei odbočka vlevo, přejezd údolím k jiné řece po silnici 670 ještě s jednou zajížďkou, ještě jednou přeháňkou těsně před trajektem, kam jsem dorazil přesně na čas. Trajekt Kvanne-Rikkjen za 25 NOK ( kdybych je neměl, tak by to asi bylo 25 EUR ). Na druhém břehu ujetí pár km a začalo pršet – schování ve staré budce na mléko a požrání chleba se sádlem :P. Zatím se vyčasilo, tak po mokré silnici přejezd do fjordu Tingvollfjorden, po jeho levém úpatí po hlavní silnici (70), přišly první tunely a už byl docela večer. Po 19hod vjezd do města Sunndalsora podél přístavu a hučící elektrárny. Zastávka na náměstí, kde jsou veřejné zásuvky a i free wifi se zadařilo – pár emailů, icq zpráv .. a pokračování najít něco na spaní. Hned za mostem přes řeku Driva ještě téměř ve městě je parkoviště pro obytňáky s parádním zázemím, wc, udírna, kryté sezení – zakempení zde (152 km), začalo brutálně chcát, večeře – chleba, camembert a vločk. suš. a chrr.

Den 3. – 8.7.2011 (Pátek)

Počasí: zataženo, přechcávky, polojasno, jasno, zataženo atd.

Probuzení a vstáváví kousek před osmou, posnídání vloč.suš. a okolo 8:45 odjezd do zatažena těsně pod mlhou. Přes most přes řeku a po chvíli odbočení z hlavní silnice na plánovanou objížďku tunelu. Z počátku stoupání po klidné, ale používané silnici, která po několika km skončila závorou, pláckem s kamenným stolem a židlemi a pokračovala zarostlá silnice po úpatí fjordu s v výhledy – to jsem si chrochtal :o). U konce objížďky ještě prochází krátkým tunelem vypadajícím jako velká jeskyně, kde by se dalo pěkně přenocovat. Poté v městečku Oksendalsora napojení opět na hlavní silnici kousek za koncem tunelu a po ní po pobřeží až k další objížďce tunelu, ne tak dlouhé, ale ukončené podobně jako předchozí, tunelem a opět napojení na hlavní. Pokračování po pobřeží, přečkání přeháňky v buszastávce – sádlo, camembert chleba :). V Eidsora se silnice stáčí od pobřeží, mrholí a ve sjezdu do dalšího fjordu (Langfjorden) přečkání další přeháňky v buszastávce. V Eidsvag zastávka v COOP – nákup chleba, 2 banánů a kila nektarinek (40.5 NOK), je po 12hod, marná zkouška wifi a pokračování dál po pobřeží. Na konci fjordu asi v 13:45 na konci fjordu zastávka u obchodu s wififree – na parkovišti před, na slunci napsání emailů a dál za řekou už začíná stoupání a první serpentýna s lavičnou a pěkným výhledem – zastávka – chleba, sádlo, nektarinky a focení :-) (14:30 / 60km). Stoupání pokračuje dál kolem nějaké bažiny s nepochopitelně umístěnými lampami, poté u vodopádu nabrání vody a konečně v 15:15 v sedle Vistdalsheia – 500m.n.m. Nečekaně následuje sjezd a dlooooóóuhá cesta podél pobřeží proti slunci až na konec zátoky fjordu, kde už se přede mnou v dálce tyčí vrcholky hor Trlollstingen, poseté sněhovými fleky a obklopené mraky. Tady silnice překonává kopeček (se žra-pauzou) a pokračuje dál po pobřeží flordu, kde na opačném břehu už je vidět město Andalsne, kde je konečná železnice a je to takový výchozí bod na Trolí stezku. Takže objíždím v těsné blízkosti vody, na konci se zajížďkou do městečka Isfjorden a dál opačným směren po druhém břehu do Andalsne. Kus před je pro kola odbočka z hlavní po vedlejší silnici přicházející rovnou za vlakovým nádražím, kde potkávám přístřešek, kde jsme v roce 2003 nocovali a pokoušeli se dostat na Trolí stezku. Na nádraží wifi… je zase zataženo, okolo 20hod. Poté přes město a hurá směrem do hor. Tady už koukám okolo po nějakém pěkném místě na spaní, ale je to samý kemp a zarostlý les, takže pokračuju furt dál po silnici, potkávám lišku a po několika km silnice začíná stoupat mezi křovislky, ale v dálce je vidět blok smrkového lesa – tj. poslední šance, a taky že jo. Lávka přes divoký potok a pěkný čistý smrkový les. Je 21:15 (154 km) – zakempení kousek za lávkou asi 10 m od potoka, poprvé natažení igelitové plachty, koupel v teplém, no spíš brutálně studeném potoce a po 22hod zalehnutí. V noci přeháňky.

Den 4. – 9.7.2011 (Sobota)

Počasí: polojasno, přechcávka, polojasno, zataženo

Vstávání okolo 8:45, klasika – snídaně, sbalení a odjezd 10:20 do kopce, po pár metrech hned začínají serpentýny kroutící se na konci údolí okolo vodopádů řeky, v jednom místě s kamenným klenutým mostem. Provoz docela hustý, moc známý turistický cíl :-(. Vystoupání se samou zastávkou na focení a čumění, je vidět i smrkový chrr-lesík těsně pod serpentýnami. Nahoře turistický hnus – parkoviště, suvenýry, divná konstrukce nad údolím pro výhled atd. – pár fotek a rychle pryč – dál už plošším údolím mírně do kopce až do sedla (12:15). Poté sjetí k mostku přes potok, kde je parkoviště a lavička se stolem, kde jsem vyvalil sádlo, camembet a chleba. Přerušila mě ale v jídle přeháňka – úkryt za nějakou budkou, co tu také stála a přečkání. Následuje dlouhý sjezd ještě s několika zastávkami. Jedna z nich je u řeky, nebo spíš nad řekou, kde postavili brutální ocelovou konstrukci lávek (chodníků se zábradlím) tvořící bludíště nad vodopádem řeky s přítokem, který tvoří další vodopádek, ale je skrz díru ve skále – no šílená atrakce, jen chybělo vstupné :-)). Další zastávka u vodopádu a rozšířeného klenbováho mostu, jen pár fotek a dál až k moři – městečko Sylte (15:20 / 41km). Tady do Sparu – nákup chleba a jogurtu .. samozrejmě min. 0.5kg (46 NOK) a před obchodem se zadařilo wifi – vyřízení pošty. Dál po cestě ještě zastávka na třešních a před 16hod už jsem na trajektu Eidsdal Linge (opět 25NOK). Na druhém břehu zasednutí na blízkém lavičko-stole a narvání většiny předchozího nákupu do hlavy. Další část cesty je asi 20km přejezd údolím přes kopec s jedním jezerem a skrz park Geiranger-Hardalen k další větvi fjordu. Asi v 18:20 doražení nad hluboký zářez se serpentýnami dolů. V první zatáčce zastávka na vyhlídce nad tmavým mořem a strmými skálami v dálce s vodopádem a lodí na konci u městečka Geiranger. Dole 18:45 wifi nic. Následuje stoupání dál okolo řek padajících dolů. Tady další zastávka na vyhlídkách na skalách do kaňonu a na fjord, potkání Čechů s dodávkou, ptali se, jesli to chci přejet na kole, že to vede až asi do 1200m.n.m. :). Pokračuje to do kopce, semtam serpenýny, už je dost pozdě – po 20oo takže se poohlížím po nějakém místě na spaní, vypadá to na déšť, ale nic příhodného se nenabízí, ochlazuje se s časem a výškou, kolem se objevují fleky sněhu a vypadá to jako v horách :). Cca 21:15 dojezd asi do jakéhosi sedla, občas kape, je zde odbočka někam nahoru, píšou asi do 1500m.n.n, kde je výhled na okolí – ale v tuhle hodinu a s tímhle počasím na to prdím a pokračuju kolem jezera, v kterém občas plave ledová kra, až na hlavní silnici vycházející z tunelu a vinoucí se do dáli širokým údolím. Je 21:45, déšť na spadnutí, protivítr a nulová vyhlídka na nějaké slušné místo pro přespání. Takže hurá do pustého údolí. Cestou mě míjejí v autě nějací zfetovaný blázni a něco říkají norsky – na „english“ kroutí hlavou a mizí v dáli. Jedna zastávka a pročmucháni nedalekých skal a jedna u opušteného baráku/skladu, kde by de teoreticky dalo v závětří přespat, něco jsem tu požral (chleba+eidam), ale nakonec pokračoval dál. Postupně se křoví zvyšovalo a hned jak jsem uviděl první borovice (23:40 / 119km), tak snáším kolo z náspu a vybírám chrrflek, natahuju igelit za stálých náletů komárů, mytí a praní v řece a chrrr.

Den 5. – 10.7.2011 (Neděle)

Počasí: polojasno, přeháňky

Vstávání okolo 10hod, dojedení vločkových sušenek, brosve .. balení a sušení, odjezd oklo 11:40 dál dolů údolím podél řeky občas měnící se v jezero. U jednoho jezera zastávka na odpočívadle okolo 12:30 – oběd – chleba + eidam. Dál se po několika kilometrech řeka změnila ve velké jezero a podél něj jsem dorazil v 14:30 do městečka Lom, kde jsem zas byl chvíli online v blízkosti dřevěného kostela, nakoupil v COOP – (broskve, hrušku, banány, krabí salát a chleba – 72,50NOK) a rovnou na lavičce požral. Pokračování dál okolo 16hod ještě kousek podél jezera s jednou hodně nepovedenou objížďkou tunelu po bahnité rozbité cestě a poté jsem odbočil prudce doprava šikmo po svahu údolí opačným směrem – docela krpaál. Při stoupání bylo možno vidět zpět údolím désť padající z mraků na místa, kde jsem nedávno jel. Takže s deštěm v patách pokračuju nahoru, potom houpavě lesy, až okolo jezera Lemonsjoen, kde na konci začalo kapat, takže na chvíli zastavuju v přístřešku nějakého baráku a pozoruju déšť blížící se přes jezero. Šlo to pomalu, proto pokračuju a kousek dál se opět schovávám pod lávkou, kde dost fouká u nějakého lyžařského areálu, odkud zas je vidět chcanec s duhou daleko přede mnou. Je okolo 19hod. Tady jsem si dal svačinu – chleba, paštiku a ovoce, vyrazil dál pustými lesy, kterými se klikatila řeka. A už se zase porozhlížím po nějakém místě na spaní. V 20:40 jsem nucen zastavit kvůli vydatné přeháňce pod přístřeškem cedule, opět s duhou. Jehličnaté lesy postupně zmizely, objevila se jezera, všude mokro a teplo taky zrovna nebylo. U Ovre Sjodaisvatnet mě 2 pěšáci pozdravili ahoj, tak jsme vyměnili pár slov – Češi kempující u jezera … a po pár km zastavuju za mostem přes řeku a roztahuju plachtu u nízkých keřovitých stromků přes kolo v blízkosti potůčku (22:15 / 133km). Komáři opět žerou, já taky (granello) a potom je už jen pozoruju, jak se snaží sosáky skrz síťku přes otvor spacáku :)

Den 6. – 11.7.2011 (Pondělí)

Počasí: polojasno, přeháňky

Vstávání kolem 8:30, posnídání hrušky, broskve a granella a odjezd 9:20 do táhlého mírného do kopce. Křoví zmizlo, kolem jen tráva, šutry a v oklolí kopce a jezera. Vystoupání až do nejvyššího místa celé výpravy – Valdresfya 1389 m.o.h. a následuje sjezd směrem k hoře na obzoru – Bitihorn, kde se po levé straně otevřel pohled na ohromné jezero Vinstre, ve k kterém se zrcadlily mraky. Projetí údolím kolem pár baráků a pak kopeček do sedýlka (1166 m.n.m.) pod onou horou, potom projetí kaňonem na úbočí širokého údolí, kde je v dálce vidět přechcávky z mraků. Po úbočí mírně zkopce dolů až okolo 12 hod zastávka v městečku Beitostolen, nákup ve Sparu – rakesalat 250g za 21,90NOK :) a kousek vedle na lavičce pod přístřeškem poobědvání s oprsklými vrabčáky a mezitím se přehnala přehánka. Wififree tady nebylo, ale potom pár set metrů dál před nějakým hotelem připojení a vyřízení pošty. Poté pokračování dál údolím, postupně měnícím se – stromy lesy, zatím se úspěšně vyhýbám dešťům v okolí. Pitné vody je ale nedostatek, tak v jedné zatáčce v záředu silnice nabírám vodu tekoucí po skále. Cca v 16 hod (~70km) zastávka ve větším městečku Fagemes u veřejné zásuvky – dobíjení mobilu, jídlo, focení, wifi neni :(. Cesta dál pokračuje po hlavní silnici E16, ale kus jsem se svezl po cyklostezce vedoucí po zrušené železnici, v Bjorgo (~86km) odbočení doleva na vedlejší a někde tady začíná závod s deštěm, který mě začíná pronásledovat, a i přede mnou se něco děje, protože je občas úplně mokrá silnice. A tak fičím naštěstí s větrem v zádech, minutí města Dokka, za mnou se ženou černé mraky, z kterých jsou vidět proudy vody, postupně se přibližují, časem prší i kousek vedle mě nad obrovským nekonečně dlouhým jezerem vpravo dole v údolí. V městečku Hov hledání wififree, ale je tu jen veřená zásuvka. Dál stále podél onoho jezera až do 21:50 (165 km), kdy jsem zalezl do jehličnatého mokrého lesa na svahu údolí a vybral jakžtakž rovný flek, pár metrů od silnice, kousek od potůčku. Roztažení přístřešku z plachty, zblajznutí něčeho a chrr.

Den 7. – 12.7.2011 (Úterý)

Počasí: polojasno, přechcávky, jasno

Vstávání kolem 8:45, posnídání, zbalení a v 9:45 pokračování po levém břehu jezera dál. Po cca 30 km odbočení od pobřeží jezera a po chvíli příjezd na okraj mestečka Brandbu, kde lezu rovnou do Sparu (nektarinky,banány,chleba a mixuju si salát z nabídky – 112,5 NOK). Před obchoďákem na lavičce zblajznutí salátu atd. plus wifi – vyřízení mejlů… Poté dál skrz město, ale po chvíli začíná pršet – zajetí za nějakou halu s nábytkem pod přístřešek a přečkání deště. Po další chvíli zase napojení na hlavní silnici, což je docela hnus, takže měním plán a zahýbám doprava okolo jezera Jarenvatnet po vedlejší silničce po zarostlém pobřeží „rybníka“. Za ním na chvíli po hlavní silnici a odbočka vlevo. Tady jsem potkal nějakého debila, co mě předjel v náklaďáku a těsně přede mnou to ohnul doprava, že jsem měl co dělat… takže i v Norsku se najdou semtam kreténi jako v Čechách.. Asi na 50. km neplánované odbočení doleva, takže jsem to vzal přes městečko Roa (kde nic není) a o kus dál po 15:30 zastávka na vlakové zastávce Gjovik na svačinu – jogurt+granello+nektarinky.., ale voda se tu nabrat nedá :-(. V 16:15 zastávka u jezera Harestuvatet na koupání, mytí a praní ve větru. Za jezerem opět najetí na hlavní silnici – fakt humus, sjíždím na starou silnici vpravo, pak přejíždím vlevo na hrbolatou houpavou silnici. Po několika km zas na hlavnní, a to se už blíží civilizace, hnus města Lillestrom atd. – rychle promotání a po docela hlavní silnici pokračování dál vlevo s výhledem na obrovské jezero Norde Oyeren. Silnice není špatná, provoz je dost, ale jede to rychle :) V Enebakk (cca 135 km) opět předčasné odbočení vlevo, ale to nevadí. Pokračování po pěkné, houpavé silnicče skrz lesy. Na 154 km odbočení na ještě menší silničku, která po pár stech metrech padá prudce dolů, kde se zjevila přehrada jak kráva. Obrazek Obrazek Obrazek Kousek dál se objevilo prázdné parkoviště s hajzlem a za ním anglický trávník táhnoucí se až k vodě – pláž v zátoce (21:30 – 159 km) ..už tam rozkládám spacák. Chleba, granello, nektarinky.. Vtom se zjevil nějaký pes, co si chtěl asi hrát, no asi 1/2 hodiny mi trvalo, než jsem ho ukecal, aby vypadnul a já mohl zalehnout.

Den 8. – 13.7.2011 (Středa)

Počasí: jasno, vedro

Vstávání po 7:30, nějaká chudá snídaně, koupání a omytí řepy poprvé šamponem a praní s mýdlem, pár fotek a cca 9:45 pokračování v cestě, dokonce i s částečným větrem v zádech. První zastávka v Rakkestadu (30km, 11:15 – 12:30), nákup v Bunnpris (velký 400g Rakesalat + 3 housky.. 54,4 NOK) a kus před obchoďákem před ještě zavřenou pizzerii u stolu požrání + wifi, slabě, ale jde – vyřízení pošty. Tady také vyhazuju osmičkový obvaz, který už několik dní jen překáží v batohu. Dál pořád víceméně po houpavé rovině, občas mezi jakodovými plantážemi. Další zastávka v Haldenu (70km, 14:30 – 15:15) u parčíku, kde za pěkného hudebního dopravodu „pouličního umělce/žebráka“ dojídám salát a jsem opět trochu online :). Promotání městem, míjení dvou cyklodůchodců s brašnami, prohození pár slov a po hlavní silnici dál, v 16oo naražení na vodu u silnice z nerezové trubky s kohoutem. Silnice se za chvíli změnila v nový povrch ještě nenačáraný a vpravo dole jezero, kde je vidět a slyšet koupající se lidi – je vedro. Motat se dolů ale nechci tak pokračuji dál a zanedlouho (91km, 16:30) se napravo zjevilo perfektní jezero – hned na odpočívadle se k němu ženu .. a už jsem tam :-). Ještě jsem požral nějaký nektarinky, na odpočívadle zatím zastavují Poláci na svačinu a já pokračuju s jednou krátkou zajížďkou nekonečnými většinou borovicovými lesy a v 17:45 projíždím přes hranici do Švédska. Kousek za hranicí, díky blbému kouknutí do mapy, další špatné odbočení a vracečka asi 3km. Po chvíli sjetí z hlavní na vedlejší silničky – hrůza – mapy nic moc podrobné, značení na jména vesnic, co na mapách nemám, takže než jsem si zvyknul na nový systém, tak furt stavím a čumím do map a odhaduju kam, další zbytečná zajížďka (spěchám, abych se zítra dostal v rozumnou dobu do přístavu v Goteborgu). Nakonec se promotání po silničkách podařilo, napojení v Hogsater na hlavnější silnici se zastávkou na „večeři“ na odpočívadle (161km, 20:30 – 21:15) – Granello + nektarinky, opět se zadařilo wififree. Už se pomalu začínám poohlížet po místě na spaní, projíždím lesy, až nakonec po jedné cestě do jednoho mizím (182km, 22:10) a na mechu a zaléhám ( v noci je tma! :)).

Den 9. – 14.7.2011 (Čtvrtek)

Počasí: zataženo, déšť, CHCANEC

Probuzení kolem 7:30, válení, prohlídnutí všech fotek ve fotťáku (~670 stále na první aku), snídaně, sbalení a v před 10.hod odjezd. Podle map to je do přístavu něco málo přes 100km. Po 8 km se napojuji na hlavní silnici E45 – fakt humáč. Naštěstí vítr fouká do zad, takže to docela odsejpá. Silnice se občas změní na něco jako dálnici, ale žádná cedule mě nevyhání, odbočovací pruhy jsou ale nepříjemné :). Nejhorší to bylo asi před křížením dálnice 44 kousek před městem Trollhattan. To už projíždím po normální silnici, ale také dost provoz. Tady překračuji most přes řeku a kousek dál zkouším a úspěšně se připojuji na wifi – vyřizuju poštu a koukám na radar, jak na tom je počasí. Taky konečně chcípnul aku ve foťáku – výměna na 675 fotkách včetně ranního prohlídnutí! Kousek dál zas napojení na „dálnici“, ale jen na kousek, už mě značky ženou pryč a dostávám se na rozestavěnou silnici a po několika km, občas terénem, jsem opět na hlavní za městem. Dál už fičím s větrem převážně v zádech, asi na 70 km v 13:30 si musím sednout a dát trochu musli v autobusové zastávce, abych mohl pokračovat dál. Před Alafors (cca 80km) se silnice definitivně mění na dálnici, sjíždím a začíná další humus – domotat se nějak zbývajících odhadem 25 km. To jsem ještě netušil, co mě čeká – brutální průjezd rozestavěnou dálnicí a okolím, jízda po makadamu, schodiště na most adt. Zastávka v Lidlu pro jogut a toustový chléb (11,86 SEK – platím kartou). Nakonec i kus po dálnici ze které se mi povedlo sjet těsně před tunelem na odpočívce, naštěstí úplně neoplocené. To už začíná pršet. Asi na 100km začalo chcát tak, že jsem zajel pod přístřešek do nějaké obchodní zóny. Tady jsem zmufnul jogurt s chlebem a v dešti poprvé s „pláštěnkou“ pokračuju dál, ještě trochu zamotání a ptaní se na cestu, až nakonec ve slejváku přijíždím k budově StenaLine (17:20, 119km) v Goteborgu. Kolo zamykám a nechávám před vchodem okapat a ženu se dovnitř. Kupuju lístek na nejdřívější odjezd v 18:00 za 670SEK, Obrazek platím ale Eury tj. 78Eur, dávám 90Eur, vrací mi 115SEK. Ke kolu, a teď kam!? Prý musím s auty, takže hledám v největším CHCANCI, kudy tam najíždí auta, samozřejmě jsem se vydal hledat na druhou stranu, všechno je oplocené, nakonec asi kilometr dál a zase za plotem zpět, s kontrolní budkou bez přístřešku, kde mi ještě na prochcanou zem ulítnul ten sešitý dvou-papír (jízdenka). Obrazek Obrazek Nakonec totálně prochcán parkuju kolo v lodi. Na palubě jsem zamířil rovnou do restaurace – musím utratit těch 115SEK – to se podařilo perfektně – dal jsem jim to a řekl, že to chci utratit za jídlo, těstoviny nebo pizzu, nakonec to vyšlo přesně na kus pizzy a Boloňské těstoviny za 114SEK. Obrazek Obrazek Tak jsem to sežral a sedl si u okna, kde byla i zásuvka, dal dobíjet mobil i záložní aku APC, připojil se na lodní wifinu a vyřídil poštu icq atd. Venku HNUS FIALOVEJ .. déšť, vítr …

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .