Monumentální skála, spousta turistů a hlavně desítky a desítky pořádně drzých opic. Právě tím vás přivítá Gibraltar, kousek Velké Británie na jihu Pyrenejského ostrova. Kousek země, kvůli kterému se vedly velké spory a který i díky tomu láká stovky tisíc návštěvníků z celého světa. Pojďte ho s námi poznat!
Majestátní strážce brány do Středomoří, to je Gibraltarská skála.
Andalusie
Gibraltar je obklopen nejjižnější součástí Španělska, Autonomní oblastí Andalusie. Ta je známá především díky atraktivním turistickým lákadlům, ať už se jedná o historická města jako Cordóba či Granada nebo o přímořská letoviska jako Huelva a Málaga, centra vyhlášených plážových oblastí Costa de Luz a Costa del Sol.
Co se týká rozlohy, jde o druhou největší část Španělska hned po Kastilii. Co do krásy a kulturních zajímavostí také patří na přední místa, neboť se v její architektuře mísí tradiční evropské prvky s vlivem muslimských dobyvatelů, kteří mnohé části Andalusie v dějinách dobyli.
Ačkoliv je Andalusie dnes jen jednou ze 17 správních oblastí Španělska, kdysi, konkrétně do listopadu 1833, na jejím území fungovaly čtyři samostatné země, a to království Cordóba, království Jaen, království Sevilla a království Granada.
Málokdo ví, že jihoamerické dialekty španělštiny mají nejblíže k nářečí používaném v Andalusii, jelikož první osadníci do Nového světa vyplouvali z přístavu v Seville, většina námořníků tedy pocházela odsud.
Atraktivita Gibraltaru tkví mimo jiné právě v tom, že opic je tu jako psů. Magot bezocasý, jak zní zoologický název zdejšího druhu, sice nemá dlouhý ohon jako mnozí jiní primáti, zato má dost kuráže na to, aby se přibližoval k turistům a loudil po nich jídlo. Je to pro něj nejjednodušší způsob, jak sehnat obživu. Zda je to u opic na našem kontinentu tradiční či netradiční způsob shánění potravy, to nevíme, protože jinde v Evropě se magotovi příbuzní ve volné přírodě nevyskytují.
Kdo první dovezl opice ze severu Afriky do Evropy se úplně přesně neví, jisté však je, že se zde skvěle zabydlely.
Unikátní poloha z něj dělá jednu z bran Evropy
Vedle opic láká Gibraltar také na unikátní polohu. Tento výběžek vykukující ze Španělska směrem do Afriky měl vždy velký význam pro strategické cíle různých armád. Ne nadarmo bývá označován za vstupní bránu do Středozemního moře. Dá se z něj totiž dobře kontrolovat, jaké lodi do těchto vod připlouvají, v nejširším místě má totiž jen 45 kilometrů.
Této výhody využívala v historii nejedna mocnost, po některých z nich zbyly zajímavé památky. Například Maurové tady vystavěli pevnost, která dodnes na Gibraltarské skále stojí. Místo pojmenovali Džebel al-Tárik (Tárikova hora) podle svého vojevůdce Tárika ibn Zijáda. Kromě Maurů o tento důležitý kousek půdy v dějinách sváděli boje maročtí Berbeři, barbarští Vandalové, Římané, holandsko–britské jednotky a samotní Britové, kterým oblast patří dodnes.
Z Gibraltaru je to jen skok do Andalusie: Costa del Sol: Tady o dovolené ošklivo nebude, slunce tu pálí 300 dní v roce
Kde se ubytovat?
Na omezeném prostoru Gibraltaru se tísní několik přeplněných hotelů. Poptávka po ubytování vysoce převyšuje nabídku, takže hoteliéři se nebojí vyšroubovat ceny pěkně vysoko. Nejlepší je proto zastavit se na Gibraltaru jen jako na zastávce delší cesty po jihu Španělska nebo z dovolené v Maroku.
Skály v Andalusii nejsou tak zelené jako v sousedním Gibraltaru,nicméně i to má svůj půvab.
Ceuta – město na druhém břehu
Padla zmínka o Maročanech. Při prvním pohledu na mapu se zdá, že jejich země je nejbližším zámořským sousedem poloostrova Gibraltar, nicméně při detailnějším pohledu zjistíme, že na druhé straně Gibraltarského průlivu najdeme město Ceuta patřící pod správu Španělska, čehož využívají Afričané k migraci směrem do zemí Evropské unie. Země ve španělské části kanálu tedy patří Britům, na marocké straně zase Španělům.
Dnes ale Gibraltar patří Velké Británii a podle legendy tomu tak bude, dokud na skále zůstane kolonie opic. Vzhledem k tomu, jak dobře se jim díky vydatnému krmení od turistů daří, zůstane poloostrov v držení britského impéria asi ještě hodně dlouho. Místní lidé loajální trůnu by tak místo „Bože, ochraňuj královnu“ měli v hymně zpívat „Bože, ochraňuj magoty bezocasé“.
Kolem Gibraltaru je možné obdivovat pevnosti a mešity, které tu nechalu bývalí strážci skály.
Tady se platí gibraltarskou librou
Dokud se zde Britové udrží, bude se zde nadále platit britskými librami, ačkoliv má poloostrov svou vlastní měnu, gibraltarskou libru. Drtivá většina obchodů a institucí ovšem od turistů přijímá i euro. Objem peněz, který Gibraltarem proteče, je na tak malý kousek země (asi 6,5 kilometrů čtverečních) obrovský. Vždyť tudy projede sedm miliónů turistů ročně a sídlo zde má i mnoho firem, údajně na jednoho obyvatele Gibraltaru připadá více než jedna registrovaná společnost.
Čím tedy hlavně Gibraltar láká návštěvníky, víme. Doplnit snad ještě můžeme přívětivou krajinu, na rozdíl od andaluských skal je Gibraltarská skála pokrytá zeleným porostem a pro přežití opic skýtá velmi dobré podmínky. Nesvědčí však jen opicím, chválí si ji i lidé. Co se jim na šestikilometrovém prostoru líbí, to se z Česka těžko posuzuje. Nejlepší je se do jedné z nejexotičtějších evropských lokalit podívat.
- Guest napsal(a) před 10 roky
- Musíte se přihlásit, abyste mohli komentovat
Prosím, nejprve se přihlašte.