0
0

Dvoutýdenní výlet na Zanzibar, ostrov patřící k Tanzánii, se letos v únoru stal nezapomenutelným exotickým zážitkem. Byla to úžasně namíchaná směsice nových poznatků, něco úplně jiného než jsme dosud zažili. Stručně řečeno: Banánová republika se vším všudy…

Už z letadla byly vidět nádherné laguny a azurové moře. A zážitky na sebe nenechaly dlouho čekat. Hned po příletu jsme platili vstupní vízum 50 dolarů (cca 1.000 Kč) na osobu, vzali nám otisky prstů a celá pasová kontrola vypadala tak, že vykřikovali jména a doufali, že to budete vy. Na letišti v Zanzibaru se počítače používají jen ke snímaní otisků prstů. Co známe například z Ruzyně – elektronická letenka, automatická váha na kufry a podobně – na Zanzibaru není. Vše se dělá ručně, což nám při odletu „prodloužilo pobyt“ téměř o dvě hodiny. Ale s tím se člověk rychle smíří, když už letí přes půl světa.

A tady začíná kulturní šok, ze kterého jsem se dostala až třetí den. Ubytování v tříhvězdičkovém hotelu připomíná spíše lepší chýši ve srovnání s těmi, které jsem viděla po cestě do cílové vesničky. Průběžně nám celý pobyt vypadával proud, netekla voda, spát se muselo v ochranné sítí proti komárům, kteří by nás mohli nakazit malárií, a to nám pobyt sotva začal. Ale bude líp! 🙂

Pronájem auta

Auto jsme si zařídili přes email už v České republice, takže jsem dopředu veděla, kolik bude stát pronájem včetně klimatizace a plného pojištění. Ceny se pohybují okolo 50 dolarů za den, ale my jsme si ho půjčili na tři dny a dostali jsme se na cenu 105 dolarů (cca 2.100 Kč). Jediné, co je zde skutečně nutné, je mezinárodní řidičský průkaz (vyřízení 50 Kč na úřadech v Česku), bez něj se vůbec nedoporučuje půjčovat si auto, jelikož je v průměru každých 15 až 20 km policejní kontrola a ta vám hodně zavaří, pokud mezinárodní řidičský průkaz nebudete mít (nebo alespoň dočasné povolení k řízení vydané v hlavním městě), bohužel vám nebude stačit pouze úsměv a dobrá angličtina.

Můžeme vyrazit?

Nemůžeme, nemáme benzín. Na ostrově už dva týdny není benzín, ten se kupuje od místních na černém trhu. Pokud benzín na ostrově je, stojí kolem 20 Kč/litr, pokud není, naproti benzinky jej koupíte od místního byznysmana za 50 Kč/litr. Plná nádrž nás tak vyšla na 3.000 korun. Tohle se bohužel nedá zjistit dopředu. Dodávky z Dubaje jsou nepravidelné a lidé skupují benzín pro obchod na černém trhu, a proto skutečně nikdy nevíte, kde benzín koupíte a za kolik. Hurá! Máme benzín. Na ostrově se jezdí vlevo, tedy na opačné straně cesty než u nás, ale to už se nějak zvládne, přece jen na ostrově není takový provoz.

Zanzibar City, Stone Town

Auto jsme zaparkovali v půlmilionovém hlavním městě Zanzibaru. Stone Town je historickou částí Zanzibar City. Na několika málo pamatkách vidíte vliv všech kultur, které ostrov ovlivnili – arabské, africké, evropské, ale i indické. Celé město je charakteristické svými úzkými uličkami. Měli jsme místního průvodce, který nás stál 20 dolarů (cca 400 Kč) na 3 hodiny a uměl na mísní poměry výborně anglicky. S průvodcem uvidíte nejen spoustu památek, ale dozvíte se i zajímavost. Například mě upotala informace o tom, že bohatsví a postavení ve společnosti na Zanzibaru ukazují dveře. Místní obyvatelé si tedy napřed nechají udělat dveře, a pak teprve postaví dům. Ale tato tradice není mimo hlavní město velmi rozšířená, na venkově jsou lidé rádi, pokud dveře vůbec mají.

Historickým krásám ostrova korunuje Zanzibar National Muzeum of History & Culture ve slavném domě zázraků (House of Wondres) vybudovaném v roce 1883 Sultánem Barghashem. Dále Old Fort – pevnost. Hamamni Persian Baths – první veřejné lázně na Zanzibaru, čtvrť Shangani a Forodhani Gardens – příjemný park u moře. Nemohli jsme minout ani rodný dům Freddieho Mercuryho ze skupina Queen, kde strávil část svého dětství.

Nákupy

Z města jsem si odvezla čtyři obrazy s africkou tématikou. Tyto obrazy se v Evropě moc koupit nedají, a když ano, nebývají to originály z Afriky. Jsou charakteristické jednoduchostí a barevností, cenu určuje velikost obrazu, ale vše se dá usmlouvat. Nejdražší dvoumetrový obraz nás vyšel na 30 dolarů (cca 600 Kč) a to jsme začínali na 60 dolarech. Zanzibar nemá žádné nákupní centra či supermarkety, všechno je v malých útulných obchodech. Nákupy jsou velmi omezené, ale i tak se dá vybrat několik suvenýru jako jsou zmíněné obrazy, figurky a šperky z místního mahagonového dřeva. Nebo koření, kterým je ostrov proslulý. Pro cenovou představu za půl litr vody dáte 12 korun, za pizzu v lepší restauraci 120 korun. Jelikož se jedná o zemi, kde vládne islám, alkohol je tu poměrně drahý. Sklenička vína kolem 80 korun (a to bylo ještě z krabice!) a pivo kolem 50 korun. Oblečení jsem tu moc nenakoupila, pro nemuslimku je těžké si tady vybrat.

Spice tour aneb poznáváme koření

Asi hodinu cesty od hlavního města (cca 40 km) je farmářská oblast, kde pěstují velké množství různých druhů různých koření, ovoce a zeleniny, z nichž některé jsou velmi unikátní. Jak je člověk z Evropy zvyklý přijít na pokladnu, zaplatit vstupné a jít na prohlídku, tak na to může na Zanzibaru rovnou zapomenout. Na Zanzibaru vás provede každý, kdo má trošku lepší angličtinu a mávne na vás u cesty. Ještě než jsme stihli vůbec zaparkovat, už jsme měli průvodce. Oficiální vstup pro dva byl 8 dolarů, ale počítejte, že tam necháte alespoň dalších 5 na dýškách, např. za utržený kokos z 10-ti metrové palmy si dýško skutečně zasloužil. Celá spice tour trvá kolem dvou hodin, za které zjistíte, jak roste muškátový oříšek, káva, citrony, několik druhů banánů, vanilka, kari, aloe vera, zanzibarská jablka, ale také třeba to, že skořice je kůra stromu nebo že všechny druhy pepře rostou na jediné rostlině.

Motýli v Butterfly center, opice a želvy v Jozani forest, plazi v Zala Park

Necelý hodinový výklad a prohlídka farmy motýlů nás čekala v místním Motýlím centru. Měli jsme štěstí, protože zrovna se z kokonu vylíhnul nádherný motýl. Pár kilometrů od Butterfly centra je Jozani park, jehož prohlídka se skládá ze tří „tours“: tropický prales, opice a mangrovníky. Vstup pro dvě osoby byl 600 Kč, ale prohlídka skutečně stojí za to a žádnou z nich bych nevynechala.

V tropickém pralese je stále hojný život hadů, opic, šneků, hub a různých plazů. Když budete mít štěstí, uvidíte v korunách stromů menší černé opice. Procházka pralesem nám dobila baterky, čistý vzduch a krásné prostředí se vám rychle dostane pod kůži. Jozani forest je velmi rozsáhlý, teprve asi po hodině procházky pralesem přijdete k menším, zhruba 2 až 3 metrovým, stromům, kde žijí opice Colobus, které nejsou tak plaché, takže když se budete chovat tiše a pohybovat opatrně, jistě si odvezete spoustu krásných fotek.

Závěrečnou části Jozani Forest je ráj „slaných“ stromů – mangrovníků. Mangrovník je strom, který roste nejčastěji v blízkosti mořské vody a jeho kořeny jsou velmi vzdušné. Mangrovníky jsou schopné vylučovat soli přijaté s mořskou vodou, snášejí dlouhodobé zaplavení za pomoci dýchacích kořenů. V nepevném bahně se rozmnožují velkými semenáčky dospívajícími na stromě. V Jozani parku najdete také vodní želvy, které můžete za pár drobných nakrmit mořskými řasami. Želvy mají v průměru 50 cm a poměrně rychle se ve vodě pohybují.

Poslední zastávkou byl Zala Park – místo, kde jsou odchycena zanzibarská zvířata, kterým hrozí vyhynutí. Jedná se o obdobu naší ZOO, avšak v podstatně menším měřítku. Prohlídka samotná není ani tak zajímavá jako poslání tohoto místa – majitel Zala Parku se snaží vzdělávat místní děti a obyvatele, aby tyto zvířata nevybíjeli, ale naopak je chránili. Obzvláště chudší a méně vzdělaní obyvatelé loví i chráněné druhy pro stravu nebo je vybíjí kvůli pověrám. Bez takového vzdělávání by mnoho druhů ze Zanzibaru brzy zmizelo, jako se to již stalo například zanzibarskému Leopardovi.

Želví ostrov – Prison Island

Poslední den naší túry jsme se vydali na ostrov Prison Island. Soukromá loď s námořníkem nás vyšla na 600 korun. Na ostrově, kde bývalo za dob obchodu s otroky vězení, se nyní nachází hotel a suchozemské želvy obrovské. Bývají velké kolem jednoho metru, váží až 150 kg a původně sem byly přivezeny ze Seyschelských ostrovů jako dárek sultánovi. Nejstarší želvě je 135 let, narodila se, když Praha byla součástí Rakouska-Uherska, a to ještě není ani v polovině svého života.

Hodnocení a doporučení

Kromě místní kultury, památek a atrakcí není možné pominout pláže s bílým pískem a průzračnou vodou, ve které je viditelnost až několik metrů a vytváří ideální podmínky pro potápění a šnorchlování. Když máte štěstí, máte možnost v zanzibarských vodách spatřit i delfína nebo žraloka velrybího. Jen pro uklidnění: tento žralok sice dorůstá až 10 metrů, ale živí se pouze planktonem, proto není důvod k obavám.

Místní obyvatelé jsou příjemní, žijí dneškem a budoucností se nezabývají a právě díky tomuto postoji na Zanzibaru uvidíte obyvatele (i přes jejich chudobu) se většinu času usmívat. Místní „hakuna matata“ neboli žádný problém uslyšíte každý den několikrát. Každopádně ale není na škodu, jako všude ve světě, dávat si pozor, výjimky se najdou v každém pravidle. Věřím ale, že si ze Zanzibaru dovezete jen ty nejlepší vzpomínky tak, jak se to podařilo mně.

Celkové náklady pro 2 osoby:

Hotel + jídlo + pojištění: 52.000 Kč (super last minute)

Pronájem auta: 2.100 Kč

Benzín na 3-4 dny: 3.500 Kč

Loď na ostrov Prison Island: 600 Kč

Vstupy a dýška: 2.500 Kč

Suvenýry a ostatní: 4.000 Kč

Povinné odletové taxy a vízum: 3.600 Kč

Očkování: 6.200 Kč

http://www.czechtimes.cz/clanky/338-zanzibar-tanzanie

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .