0
0

Prvním a zásadním problémem v Turecku je jednoduše skutečnost, že je hrozně velké. Uvážíte-li, že je vzdálenost Kemer-Antalya 45 km a z Antalye do Alanye je to dobrých 135 km, jistě uznáte, že zde není ideální místo pro pěší případně pro cykloturistiku. Naštěstí je zde dost jiných možností přepravy.

Dolmuš

Jedním a základním je Dolmuš. Dolmuš je malý autobus, asi tak pro 20 – 30 sedících osob. Počet stojících osob není shora omezen. Každý dolmuš má svou pevnou trasu a na ní i pevné zastávky, ale zastaví vám kdekoliv na trase. Trasa je uvedena na tabulkách, kterou má dolmušák zastrčen za sklem. V praxi probíhá přeprava následujícím způsobem :

Jdete po silnici a slyšíte přijíždět dolmuš. To, že má řidič zájem vás naložit, poznáte podle toho, že má nechané otevřené dveře a bliká na vás, případně vám zatroubí za zadkem. Necháte si ho přijet blíže, abyste přečetli trasu a mávnete na něj. No, a pak se už jen vezete. Chcete-li zastavit, stačí, když na řidiče zařvete STOP a on vám zastaví. Jak to tak vypadá, je každý dolmušák zároveň i majitelem svého vozidla. Má tedy zájem, aby vezl co nejvíce lidí. Tomu odpovídají i časové prodlevy. V době sezóny mimo neděli je ale hustota na hlavní trase velmi slušná. Jen jednou v neděli jsme zažili opravdu zcela využitý dolmuš a řidič byl ještě evidentně nešťastný, že nemůže nabrat další turisty.

Cena za přepravu je pevná. V dolmuši jsou u řidiče tabulky, na kterých jsou uvedeny základní taxy. V naší době (kurs lira/DEM byl asi 280.000 lir za marku) stála cesta Beldibi-Kemer 500.000 lir na osobu. Pokud vás dolmušák naloží a vyloží mezi zastávkami, počítá jízdné tak, aby to pro něj bylo výhodné. Tedy od minulé zastávky k zastávce další. Nemůže vás tedy zaskočit, že za poloviční trasu zaplatíte stejně jako za celou. To už ale také záleží na tom kterém dolmušákovi.

Kromě místních dolmušů, které staví na každé mezi a s nimiž budete cestovat z Beldibi do Kemeru půl hodiny a které zajíždějí z hlavní silnice do letovisek, jsou zde i dolmuše dálkové. Ty jedou po trase např. Antalya – Kemer. Nevím, jak je to s jejich zastavováním na přání, ale bude to asi slabší. Myslím, že staví jen v pevných zastávkách.

Zapůjčení vozidla

Nestačí-li vám dolmuš, můžete si půjčit auto nebo motorku. V letoviscích jsou všude půjčovny. Vždy se vyplatí půjčit vozidlo na více dní, pak můžete očekávat velké slevy. Nejvíce půjčoven je samozřejmě v Kemeru. Nebuďte překvapeni. když vám majitel půjčovny zabaví pas a vrátí vám ho až po navrácení vozidla. Benzín stál cca 36 Kč za litr naturalu.

Začněme půjčením motorky, což byl náš případ. Připravte se na to, že je zde půjčovné oproti Řecku dost drahé. Je to tím, že se v Turecku žádné motorky nevyrábějí a musí se dovážet (hlavně z Japonska). Nakonec se nám podařilo v Kemeru po dlouhém smlouvání zapůjčit prakticky nový skútr Yamaha 100 ccm na tři dny celkem za 110 DEM. Původně chtěl majitel půjčovny 150 DEM. Ceny za lepší motorky a endura je příslušně vyšší. Pozor – motorky nemají v Turecku pojistku. Na motorce byste měli nosit přilbu. Ptal jsem se samozřejmě, jak je to s policií. Údajně je možné vlastně v podstatě všude jezdit bez přilby, jen ve velkých městech a na hlavních silnicích je prý ale lépe přilbu mít. Já jsem tedy přilbu důsledně nosil (vzhledem ke znění mé cestovní pojistky), ale byli jsme spíše exoti. Spolujezdec by měl mít teoreticky přilbu rovněž nasazenu, v praxi se to ale nepoužívá.

Zde vidíte přilbu, mne a skútr. Místo přilby můžete mít nasazen třeba opancéřovaný fez či turban. Mimochodem – zapůjčení jedné přilby (ne turbanu) bylo v ceně. Během našeho pobytu se trochu zhoršilo počasí. Podobná oblačnost jako na fotce byla jen asi tři dny.

Automobil tuzemské výroby zapůjčíte za poměrně rozumnou částku, začínající na tak asi 70 DM denně za tzv. Sahin, což je licenčně vyráběný starý Fiat 131 Miriafiori 1500 ccm. Půjčíte-li si vozidlo lepší (výběr je velmi široký od normálních vozidel s klimatizací po terénní vozidla), musíte sáhnout daleko hlouběji do kapsy. Oblíbený je licenční Fiat Palio s klimatizací.

Dobrá, máte již vozidlo, co vás ale čeká na silnicích?

Provoz v Turecku

Ve všech příručkách a bedekrech se dočtete, že je zde provoz naprosto hrozný a co nejdůrazněji vás varují před různými nebezpečími. Spolu s drahou A. jsme za tři dny ujeli na motorce pár set kilometrů a projížděli jsme i Antalyí. Musím říci. že jsem byl provozem velmi mile překvapen. Normálně se všude respektuje přednost a semafory, jezdí se svižně, ale zároveň tak nějak ohleduplně. Nikdy se nám nestalo, že by nás někdo ohrozil nebo vytlačoval ze silnice, troubil na nás nebo nám hrozil i když jsme ne vždy jezdili podle všech pravidel. I při průjezdu velkými městy se skutečně hustým provozem máte vždy místo na projetí. Někdy máte sice jen centimetry, ale vždy to stačilo. Jednoduše řečeno – provoz Turecku není tak hrozný, jak mnozí tvrdí. To je alespoň můj názor.

Taxi

Taxíky postávají v letoviscích velmi často, hlavně u velkých hotelů. Nikdy jsme taxíkem nejeli, nemohu vám tedy sdělit, jaké mají ceny a jak vše probíhá. Údajně jsou ale ceny poměrně nízké.

http://web.quick.cz/ijon/

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .