0
0

Dominikánská republika – Juan Dolio

Loni v únoru jsme se rozhodli vyrazit za teplem, když teplo stále nepřicházelo sem. Vybírali jsme mezi Thajskem, Srí Lankou, Dominikánskou republikou a Kubou.

Pro mě osobně byla Dominikánská republika vždy jasnou volbou, bohužel rozhodování komplikovalo zemětřesení ve vedlejším Haiti. Nakonec jsem se však nechal přesvědčit a na poslední chvíli, opravdu na poslední (žádali nám pokoj navíc), jsme koupili zájezd do Juan Dolia a hotelu Barceló Capella. Za 2 dny jsme letěli.

Když pominu dvanáctihodinový let, kdy jsme snad hodinu létali v turbulencích a měl jsem namále, následnou cestu z letoviska Punta Cana do Juan Dolia a to samé zpět do ČR, bylo vše téměř dokonalé.

Ale zpět k příletu. Letiště v Punta Cana, 2. největší v celé zemi, dává hned vědět, že nejste nikde na jihu Evropy. Tamní podnebí nám v únoru naservírovalo šokových 40°C a snad 90% vlhkost. Něco jako příletový terminál nečekejte. V první chvíli jsem totiž ani nevěřil, že jsme někde na letišti. Rákosová střecha, dřevěné sloupy a všude samé palmy mě tak trochu zmátly. Uvnitř v „letištní hale“ už ale bylo příjemněji. Když jsme konečně sehnali všechny naše zavazadla, mohli jsme vyrazit k autobusu, který nás měl odvést do Juan Dolia na jih ostrova.

Osobně jsem dohromady s přítelkyní vezl pouze 13kg zavazadel a už v této chvíli jsem věděl, že i to bylo zbytečně mnoho 🙂

Čekání na zavazadla a všeobecně i na každém místě zkracovala místní hudba – merengue. Ta hrála prakticky na každém rohu. V obchodech, bankách, tržnicích, z aut i motorek. Prvních pár hodin v Dominikánské republice tak pro mě bylo dost útrpných. Přeci jen se tahle pro někoho těžce stravitelná hudba musí dostat pod kůži a to nějakou chvíli trvá. Mně osobně celý den i celou první noc 🙂 Měli jsme totiž pokoj asi 40 kroků od plážového baru, kde každou noc propukaly merengue orgie. Litoval jsem, že jsem si nepřibalil více než 1 balení špuntů do uší. Minimálně jedny s sebou vozím od jisté doby na každou cestu mimo dům 🙂

Nakonec jsem však nic takového vůbec nepotřeboval. Stačilo se prostě každý den léčit místním rumem a merengue se tak nějak samo pod tu kůži prostě dostane! Popravdě ještě několik týdnů po návratu do ČR jsem si pak merengue pouštěl před spaním.

Jak to ale vypadalo v Juan Doliu a hotelu Barceló Capella?

Ubytování v typickém hotelu španělského koloniálního stylu splnilo očekávání a tamější 4* se vyplatily. Sice si někteří účastníci našeho zájezdu na kdeco stěžovali a stěhovali se z pokoje do pokoje, my ale měli asi štěstí. Pokoj pro dva o velikosti a kapacitou pro 4+. Terasu s posezením, výhled na 50 metrů vzdálený Karibik a doslova pár kroků k baru pro nejlepší koktejly… Co víc si přát?

Je ale pravda, že v areálu bylo více budov, kde některé byly horší a na 4* moc nevypadaly. Tudíž se určitě vyplatí mít ostřejší lokty a ubytování si pohlídat. Jak jsem ale již psal, náš pokoj byl luxusní a naprosto předčil mé očekávání. Klimatizace, trezor, lednice plná chlazeného pití, plně vybavená koupelna. A když jsme sem tam nechali personálu nějaký ten dolar, měli jsme pokoj hned po snídani uklizený a navrch s čerstvými květinami.

Co se týče stravování.

Jistě se vyplatilo zakoupení plné penze. Né, že by byl třeba hlad, ale prostě ten neomezený přísun skvěle připravovaného a neustále čerstvého jídla a hlavně pití je prostě pohádka. Popravdě když jsme se snažili spočítat, na kolik by nás vyšlo jen to, co jsme propili v koktejlech, dostali jsme se snad na polovinu ceny zájezdu 🙂 Takže ano, jednoznačně musím doporučit plnou penzi. Né z potřeby, ale z pocitu a radosti!

Zábava v areálu hotelu Barceló Capella a okolí.

Přímo v hotelovém areálu, který byl mimochodem obrovský – skýtal několik bazénů, restaurací, vodních barů, tenisových kurtů, minigolf a mnoho dalšího sportovního i nesportovního vyžití, se v okolí komplexu prakticky nic nenacházelo. Naproti vstupu do hotelového areálu byla pouze jedna restaurace, lékárna a místní „cestovní agentura“. Vyžití v areálu ale bohatě stačí většině lidí. Je sice pravda, že zrovna my jsme se snažili dovolenou prožít odpočinkově a kromě polehávání a pití cuba libre jsme jen hráli fotbálek, ping-pong a jednou jsme okusili posilovnu – což nebyl zrovna rozumný nápad 🙂 Ti aktivnější zajisté ocení možnost potápění, kajaky, aerobic nebo nejrůznější sportovní turnaje.

Zábava mimo areál a výlety

Mimo areál turistům nedoporučují vycházet. Což na jednu stranu chápu, vzhledem k místní bezpečnosti, kde lidé žijí pro nás v nepředstavitelných podmínkách. Na druhou stranu to zase není tak horké a pokud se opravdu někam nezatouláte, nebo nebudete zbytečně provokovat místní, můžete zažít dobrodružné chvíle. Pravda ale je, že i místní, kteří něco mají, si na to dávají setsakramentský pozor. Neviděl jsem jediný barák bez mříží a před každou samoobsluhou sedí vždy minimálně jeden brokovnicí ozbrojený strážný.

Bezpečnost turistů v hotelovém komplexu tedy nebyla ponechána náhodě a prakticky na každých 20 metrech byl po celý den nějaký ozbrojený hlídač. Přeci jen, jak sami místní říkali, je to jen kousek od sousedního Haiti, kde lidé žijí v ještě mnohem horších podmínkách.

Výlety po Dominikánské republice

Pro poznání té pravé Dominikánské republiky a Karibiku však musíte vyjet mimo hotelový komplex. Místní delegáti vám zajisté nabídnou několik výletů, které stojí za absolvování. Doporučuji si tyto informace vyslechnout, ale samotný výlet zakoupit mimo areál v místní agentuře. Ta je, jak jsem psal výše, hned naproti hlavnímu vstupu do hotelového komplexu a zajisté si vás tam už odchytnou místní. S těmi se určitě domluvíte na minimálně poloviční ceně toho samého výletu, který sice nebudete mít s českým výkladem, ale pokud umíte anglicky nebo francouzsky, užijete si mnohem větší dobrodružství.

Ostrov Samoa

My jsme takto absolvovali výlety dva. První byl na ostrov Samoa. To je ostrovní národní park, kde teprve uvidíte ten pravý Karibik, azurové moře, bílé čisté pláže a pravou divočinu. Celodenní výlet zahrnoval cestu katamaránem + merengue a rum, koupání a lovení hvězdic na otevřeném mělkém moři, koupání, jídlo, pití a volnou zábavu v rezervaci a večerní cestu motorovým člunem zpět. Skvělý karibský zážitek umocněný neustálým popíjením a čistou hlavou.

Druhou výpravou jsme se rozhodli poznat vnitrozemí a místní kulturu. Proto jsme zvolili Safari výlet do Monte Plata, kde jsme měli možnost nahlédnout do typického obydlí venkovanů, ochutnat pravou dominikánskou kávu, podívat se na plantáž s cukrovou třtinou, ochutnat prakticky cokoliv, zhlédnout kohoutí zápas, podívat se na městské tržiště, vidět náhorní plošinu a národní park Monte Plata a zažít neskutečné zážitky, které se vám vryjí do srdce. Když jsme se vraceli zpět špinaví v otevřených náklaďácích, plni zážitků a opilí výborným rumem, který všude teče proudem, byl jsem totálně dojatý. Nic podobného a tak úžasného jsem totiž nikdy nezažil. Pokud teď chcete vidět Dominikánskou republiku v celé své kráse, musíte tenhle výlet absolvovat.

Další zajímavá místa a výlety v rozumném dosahu Juan Dolia jsou například hlavní město Santa Domingo nebo další z ostrovů Mona. Při cestování a výběru míst, kam se v Dominikánské republice chcete podívat, nesmíte hlavně zapomenout na fakt, že místní infrastruktura je v katastrofálním stavu. Takže u nás pohodová vzdálenost 100km se v Dominikánské republice protáhne na 4 hodiny jízdy – v tom lepším případě.

Celkově mě Dominikánská republika, a hlavně Juan Dolio, mile překvapila. Byl to jeden z mých snů, se na toto místo podívat. Sen jsem si splnil a sen to byl parádní. Pokud se tedy budete v únoru rozhodovat, zda jet lyžovat, nebo letět do teplých krajin, vyzkoušejte Dominikánskou republiku.

http://www.informuji.cz/vylety/648-dominikanska-republika-juan-dolio/

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .