Do Japonska levně a snadno

Když v Japonsku získáte třeba přes internet přátele, kteří mají zájem poznat Českou republiku, tak máte vyhráno. Pozvete je do Čech a dohodnete se na „kulturní výměně“. Oni přijedou sem a vy můžete letět s nimi zpátky do Japonska. Předpokladem je slušná znalost angličtiny nebo jiného světového jazyka, který ovládáte vy a současně i oni. První užitečný tip pro cestu do Japonska. Kupte si malý přenosný překladač z angličtiny do japonštiny. Snadno se pak domluvíte v Japonsku i s lidmi, kteří neumí japonsky, když napíšete otázku anglicky a překladač váš dotaz převede do japonských znaků na displayi. Nebo si sežeňte podobný program pro notebook. My jsme měli štěstí, že japonská střední škola měla zájem vyslat studenty do Čech a my jsme měli zájem se studenty gymnázia jet do menšího města Chichibu nedaleko Tokya.

Cesta : Jednoho dne jsme podle plánu odletěli z letiště Praha Ruzyně do Frankurtu n.M., kde jsme přestoupili na přímou linku Frankfurt- Osaka. Letěli jsme přes noc, ,ale časový posun nám čas bez slunečního světla zkrátil, protože jsme letěli na východ přes Polsko, Rusko, Čínu a Koreu. Po příletu do Osaky nám japonští přátelé zakoupili tzv.railway-pass tj. týdenní jízdenku na všechny japonské železnice včetně super-expresů Shinkansen. Peníze na jízdenky jsme složili již dříve a jejich cena závisí na momentálním kurzu české koruny k dolaru – v roce 2008 nás to vyšlo přibližně na 6500 Kč. Z města bývalé světové výstavy Ósaka jsme v den příletu expresem rychlostí kolem 240 km/h dorazili snadno do Hirošimy.

Hirošima-ši: Byli jsme ubytováni v rodinách, které nám vybrala česko-japonská společnost. Zažili jsme stolování v sedě na zemi u nízkých stolků i užívání jídelních tyček, ale hostitelé nám dávali i evropské příbory. Předali jsme dárky a suvenýry z Čech a prohlédli jsme si za tři dny dnes už zase velké město Hirošimu. Druhý užitečný turistický tip: Prohlídka okolí atomového dómu (Gembaku domu), což jsou trosky železobetonového paláce, který projektoval český architekt Jan Letzel z Náchoda dávno před II.světovou válkou. Málo Čechů ví, že v americkém bombardéru Enola Gay seděl při atomovém náletu na Hirošimu 6.srpna 1945 i seržant Joe Stiborik, jehož rodiče pocházeli ze Žďáru nad Sázavou. Atomový dóm je nyní památkou UNESCO a vydržel i výbuch atomové bomby, protože byl postaven ze železobetonu, aby odolal častým japonským zemětřesením. V blízkosti je i mírové muzeum věnované atomovému bombardování a památník obětem.

Třetí turistický tip :

Ostrov Mijadžima – (Miyajima island) – je ostrov, který leží nedaleko města Hirošima a dojedete tam za 20 minut přívozními loděmi (ferry), které převáží i automobily. Ale běžný turista automobil nepotřebuje a na ostrově navštíví všechny zajímavosti pěšky. Uvítají vás volně běhající krotcí jeleni a laně, které očekávají od turistů krmení (když kliknete na modrý nadpis ostrov Mijadžima, tak uvidíte mnoho fotografií.) Na ostrove je nádherné mořské akvárium, mnoho šintoistických klášterů s mnichy v exotických oblečeních. Ve vodách Tichého oceánu je zde známá památka UNESCO – TORI – floating gate (Plující brána – svatyně).

Kyoto – po třech dnech v Hirošimě jsme nastoupili do expresu Shinkansen a rychlostí 3x vyšší než běžný český vlak jsme přijeli do bývalého hlavního císařského města Kyoto, které má kolem 1,5 milionu obyvatel a mnoho nádherných historických památek. Kdysi velení americké armády uvažovalo o atomovém bombardování Kyóta, ale jeden z amerických generálů byl milovníkem japonského umění a památek, a tak město bylo ušetřeno a památky byly zachovány. Z expresu jsme přesedli do běžného vlaku, který se podobal našim rychlíkům I.třídy jak vybavením, tak i rychlostí přes 100 km/h. Ubytovali jsme se v malém turistickém motelu v blízkosti bambusového háje. Všude je samozřejmostí internet, a tak můžete domů posílat e-maily nebo SMS včetně fotografií. Další dva dny jsme obdivovali mnoho historických chrámů, soch i muzeí. V zenových zahradách jsme mohli v klidu přemýšlet o uspěchanosti dnešního světa. Jinak Kyoto není určené pouze na meditaci, ale je to moderní a velmi živé město s hustým dopravním provozem.

Tokyo – díky superexpresům jsme za krátkou dobu dorazili z Kyota do nynějšího hlavního města Japonska. Cestou jsme projížděli blízko posvátné hory Fuji-san. V Tokyu jsme jen přestupovali na lokální vlak do města Chichibu, které bylo místem našeho ubytování v rodinách, které bydleli také u nás v Čechách. Do Tokya jsme pak v dalších dnech pobytu jeli jen na exkurzi po památkách a navštívili jsme známé klasické divadlo Kabuki. Někteří z nás jeli na vyhlídkovou cestu loděmi po městě, stejně jako v Praze vozíme cizince po Vltavě. Domácí nám vedle císařského paláce ukázali i obrovskou budovu velitelství okupačních armád USA. U nás naštěstí už máme ruská okupační vojska mimo naše území.

Chichibu – je město, které má kolem 70 000 obyvatel v prefektuře Saitama. Také zde jsou mnohé historické památky a v okolí je národní park, kde jsou přísně chráněná místa. V rodinách jsme zažili velmi vřelé přijetí. Když jsme jim předali dárky a suvenýry z Česka, tak se nám snažili koupit drahá kimona na památku, ale odmítli jsme to. Trochu jsme je tím urazili, ale časem pochopili, že jsme jiná mentalita. Třetí turistický tip : Jako zajímavost doporučuji muzeum řek (Saitama museum of Rivers), do kterého jsme jeli mimo město. Mimo jiné tam byl popsán tok řeky Rýna v Evropě a mnohé další zajímavosti. Odkaz na muzeum najdete, když kliknete na modře podtržená slova zde. Také zde jsme pobývali jen tři dny.

Chtěl jsem vystoupit na sopku Fuji, ale neměli jsme v programu čas. Nemůžete hostitelům říci, že nemáte zájem o výlet loděmi na řece a že chcete jet jinam. Tak snad příště.

Bylo by toho mnoho, o čem by se v Japonsku dalo napsat, ale nikdo by tak dlouhý příspěvek asi nečetl. 🙂 Na internetu si najdete další zajímavosti o Japonsku a jeho kultuře.

Deset dní v Japonsku bylo bylo příliš krátkých na hlubší poznání země, ale bylo to i tak pěkné.

Odlet : Vlakem jsme z Chichibu projížděli do Tokya kolem zvláštních tvarů hor, které přesně odpovídaly bizarním obrazům japonské krajiny s lesy, které jsme znali z Evropy. Na „tokijské“ letiště Narita jsme jeli autobusem kolem přístavu Jokohama, které je v „konurbaci“ spojeno s Tokyem. Tokyo – znamená v překladu „Východní hlavní město“ má 12 miliónů obvatel a s předměstími 40 miliónů. A tak jsme nasedli do letadla, které zamávalo křídly na rozloučenou lidskému mraveništi Japonska.Praha je v prorovnání s ním velmi poklidné město. Važme si toho 🙂