Deník námořníka - Bahamy (2010)

Ahoj vsichni!

Tak Vas i v druhou srpnovou nedeli vsechny zdravim a doufam, ze si uzivate leta! Koukal jsem, ze nas doma opet potrapily povodne, tak snad jste je vsichni preckali bez uhony…

Muj posledni tyden byl ve znameni vytouzeneho odpocinku, da se rict, ze naplnil ma ocekavani.

Po pracovni strance bylo vse „v poradku“. Moje early port smeny zase tak brzke nebyly, jenom v patek jsem zacinal „uz“ v 9h, jinak pozdeji.

Deti bylo poskrovnu, ovsem nektere staly zato – krome rozmazlenosti byly az neskutecne sebevedome na to, ze jsou deti. Takze jsme je tady krotili, kazdy po svem a s ruznym uspechem. Ja osobne jsem vetsi problem resit nemusel.

Vetsinu casu jsem delal free play, takze prace moc nebylo. Nase sefka se nam to tak trochu snazila vynahradit, tak nam zadala ukol navic – meli jsme do soboty pripravit rozsirujici aktivity do tech jiz stavajicich. Ja jsem s tim zacal v patek rano, takze jsem to mel trochu hektictejsi, nakonec jsem to ale stihl a tak se muze „Bob the Builder“ (alias Borek stavitel:) tesit na nove, uzasne aktivity:))

Suma sumarum to bylo v praci volnejsi, sefka se moc pres tyden neukazovala, takze byl klid. Jenom v sobotu jsem se s ni neshodl pri reseni jednoho problemu, ale drama z toho nedelam.

A jak to bylo s prubehem plavby?

Osazenstvo nasi lodi si s sebou „prineslo“ svuj vlastni program, takze cely tyden byl v jejich rezii. Do guest area jsme nakonec skutecne pristup nemely, ale i tak jsem zaregistroval, ze si to tady docela uzili – krome toho, ze meli party na otevrene palube kazdy vecer si taky usporadali modni prehlidku nebo konzert.

Cele se to neslo v duchu puvodni domoviny nasich hostu – Afriky. Takze k videni bylo dost netradicni obleceni, hudba znela taky jinak.

Byla to zajimava zmena, nektere veci prekvapily mile, nektere mene.

Prijemnejsim prekvapenim bylo jejich vystupovani navenek, az na obcasne „zbohatlicke“ manyry se chovali az prekvapive slusne, a to i pri Safety Briefingu – ocekaval jsem ruch jeste vetsi nez obvykle, tentokrat ale vsichni pozorne poslouchali.

Nemile prekvapeni bylo ve zvysenem poctu kradezi, coz bych od lidi, kteri nemaji zrovna hluboko do kapsy, necekal. Nejmene mile prekvapeni se dostavilo ve ctvrtek a v patek – na jejich zadost byla uzavrena cast crew area, ve ktere jsou vychody ven z lodi. problem je v tom, ze kdyz se treba chcete dostat na obed, tak touhle casti projit musite.

To mi prislo vazne moc a tak jsem instrukce, kterak tohle misto obejit, taky obchazel a sel jsem jako obvykle… ale jinak jak rikam – zasadnejsi problemy nebyly a myslim, ze hosti si „svoji“ plavbu uzili.

To my „pracujici“ taky, takhle volny tyden jsem tady jeste nezazil. Urcite nam to vsem prislo k duhu, nasledujici 3 tydny by mely byt opet perne. Takze jsem tady odpocivali a hlavne chodili ven – ja jsem v pondeli absolvoval navstevu Baham, ve stredu se odehrala „posledni Jamajka“ a ve ctrvtek stara dobra 7 Miles Beach na Kajmanech:) Ale pekne poporade…

Moje druha (a nejspis taky posledni) navsteva Baham se tentokrat neodehravala ve meste nebo na nektere z plazi, ale na zabavne-ubytovacim ostrove s priznacnym nazvem Atlantis. Akce se ucastnila kompletni Ceska Mafie a taky Zula, takze bylo nas pet.

Na prilehly ostrov jsme se dostali po kratke ceste taxikem z pristavu a muzu vam rict, Atlantis je fakt nadhera! Najdete tady 3 velke hotelove komplexy a kolem dokola je zabavni aquapark. Rezidenti hotelu maji vstup zdarma, my navstevnici jsme zacvakali 80 dolaru, ale stalo to za to. Krome mnozstvi bazenu, akvarii s ruznymi morskymi potvorami a skluzavkami jsou k mani taky atrakce „adrenalinovejsiho“ charakteru. Jednou z nich je „Cerna dira“. Nejdriv cekate cca 15 minut ve fronte abyste potom cca 5-6 vterin doslova leteli dolu – pulku tehle cesty tvori volny pad. Nevidel jsem vubec nic, ale zazitek to byl neskutecny:) Jednou mi to ale stacilo, nic se nema prehanet:) Po obidku jsme si vypujcili nafukovaci gumy pro 2 a na stridacku se vozili po umelem kanale, ktery obestira cast ostrova. O zabavu se „staraji“ umele vytvarene vlny, nekdy jsou vazne velke:) Na zaver jsme se spustily i gumou z dalsi z mnozstvi skluzavek, a pak uz hura zpatky na lod. Stihli jsme to jen tak tak, takze volna jsme vyuzili do maxima:) Ja jsem zrovna jen tenhle den delal babysitting, takze po navratu jsem stihl veceri, odpocinek i nejaky ten pinces pred praci. Pak jsme teda delali az do 03h, jako ostatne kazdy, kdo byl tenhle tyden na babysittingu. ke konci uz to bylo umorne, ale zaitky z krasneho dne me udrzovaly pri vedomi:)

Utery byl sea day, prece jenom z Baham to na Jamajku kus cesty je. Den nam zacal oficialnim focenim na jakesi propagacni materialy, takze hned po ranu se od nas ocekavaly vesele tvare. To pro me po 5 hodinach spanku nebylo zrovna jednoduche, nakonec jsem ale neco vypotil:) Jinak den probehl v klidu, a tak jsme se mohli zacit chystat na Jamajku…

V tu stredu jsem si privstal, abych nejdriv jeste z paluby naposledy poradne zhlednul prijezd na „reggae ostrov“. Ja jsem delal od 10 do 14:30h, a protoze zpatky jsme meli byt uz v 16:30, tak to byly poradne fofry! Hned jak jsem skoncil, tak jsem letel pro veci a spolecne s Janou jsme vyrazili smer Doctor’s Cave Beach. Po mensich dopravnich a platebnich peripetiich jsme na plaz dorazili ve chvili, kdy se vetsina nasich kamaradu uz pomalu chystala zpet. takze rychle do vody, na vodni trampolinu, udelat par fotek a zase zpatky! Nakonec jsem na plazi stravil jenom nejakych 30 minut, ale s vedomim, ze jsem tady naposledy, byla kazda jedna minuta dobra! Cesta zpatky byla nakonec dost hekticka – dostali jsme se do dopravni zacpy a tak jsem meli objizdku pre centrum mest. To byla taky posledni moznost na porizeni fotek a reknu Vam, to centrum vypada vazne „divoce“. Divoky byl i navrat na lod – my jako posadka musime byt zpatky pul hodiny pred vyplutim, jinak nam zabavi ID karty, ktere nas opravnuji k opusteni lodi a taky by nas pak cekal cely stavajici + dalsi tyden port manning…no bylo to 5 minut po 12, ja s kolegyni Victorii z VB jsme dorazili na palubu v 16:35, ale security se chovala „ohleduplne“, takze nam karty zustaly:) A pak uz jen rychle na otevrenou palubu a sledovat odplouvani z Jamajky…tak treba nekdy priste zas! ten samy den jsme taky meli teambuilding a bylo to celkem fajn. Po „sblizovacich“ hrach se pred filmem sice vetsina lidi vyparila, ale i tak to byla sranda. Takze zase tak spatne na tom tenhle tym neni…

Ctvrtek byl muj „velky den“ – po 5 mesicich prace jsem mel „day off“, neboli cely den volno. Kazdy z nas jeden takovy den v tydnu mel, na me „vysel“ na Kajmanech.

Takze jsem si naplanoval, jak brzo rano vyjedu na pevninu a poslu vam dalsi fotky k prohlizeni, jenze ouha – 9.hodina byla na kajmanske pomery moc brzka, kavarna otevirala az v 10h…takze jsem si zase jednou prosel centrum George Townu a pak uz byl cas vyrazit na plaz. Spolecne s Janou a Zulou jsme opet zavitali na 7 Miles Beach. Nasli jsme si krasny placek, kde skoro nikdo nebyl a i kdyz se lidi postupne navalili, tak to bylo fajn. Zaplavali jsme si, zahazeli frisbee a pak…jsem zariznul – s brylema na ocich…takze jsem pak vecer zjistil, ze mam novy „brylovy“ image…no stane se:)

Fotky jsem nakonec poslal „po plazi“, byl jsem ale opet v casove tisni, takze jsem poslal jenom cast. Mozna uz jste je videly, jestli ne, skocte na Rajce. Tenhle tyden mame Kajmany zase v utery a mam dopoledne volno, takze tentokrat vyrazim tak akorat a poslu i zbyvajici cast – vcetne akci Ceske Mafie:)

Zbytek meho volneho dne jsem stravil bohapustym nicnedelanim, takze jsem si to opravdu hezky uzil:))

V patek jsem byl v Cozumelu port manning, ale aspon jsem mel po praci cas na takove ty bezne veci, jako je prani atd.:) Zbytek dne opet relax:)

Takze tenhle tyden byl opravdu prijemny, jak na mnozstvi odpocinku, tak na mnozstvi prace. Tenhle pomer by se mi libil porad, ale tak to bohuzel nejde:) Nasledujici 3 tydny budou jak uz jsem psal pernejsi, pak uz bychom meli byt za vodou – nektery z nas i fyzicky;)

Takze se mejte vsichni krasne, nase setkani se blizi kazdym dnem!

Opatrujte se a uzivejte dovolenych, snad uz se to pocasi umoudri a nastane „normalni“ leto…

Vsechny jako vzdy zdravi a vzpomina

Martin – namornik:)