0
0

Co vidět v Berlíně, hlavním městě Německa? Je toho určitě velká spousta. My máme na všechno bohužel jen jeden celý den. Kam vyrazit? Do skvělých muzeí, za nákupy, po architektonických skvostech, do berlínského podzemí nebo na světově proslulé grafity??? My jsme si vybraly, tak trochu netradičně, berlínskou ZOO. Byl krásný letní den. Vedro. Před vstupem už postávaly fronty turistů, kteří se tak jako my rozhodly navštívit tuto berlínskou (spíše dětskou) atrakci.

Za vstup jsme jako studentky zaplatily každá 10 euro. K našemu údivu jsme nedostaly žádnou podrobnou mapičku parku, která by nás informovala o tom, kam jít a co zde vidět. Brzy jsme se ale zorientovaly natolik, že by byla stejně zbytečná. Berlínská ZOO není velká tak jako ta pražská v Tróji a neuvidíte zde „ošklivá zvířátka“, jako například hady, pavouky a jiná zvířata, která u mnohých vyvolávají fobie. Místní zvěřinec je orientován spíše na roztomilé kočičky, řvoucí tygry, běhající opičky a plavající tučňáky. Co je zde opravdu příjemné, jsou samotné výběhy zvířat. Nikde neuvidíte obrovské zadrátované klece (až na velké šelmy), tak jako je tomu obvykle v jiných zoologických zahradách. Zvířata zde vypadají tak, že se jich skoro můžete dotýkat. Nejvíce mě tento fakt překvapil u nosorožců, jejichž jediná bariéra představovala příkop, přes který (alespoň doufám) nemohou přejít na cestu pro návštěvníky. Nevýhodou této Zoo je její poloha v centru Berlína. Tedy konkrétně nedostatek místa. Kotce jsou totiž, podle mého názoru, pro zvířata opravdu malé. Co nás ale opravdu hodně naštvalo, byl fakt, že když chcete vidět aligátory, krokodýly a další akvarijní zvířata, pak si musíte ke vstupence do ZOO ještě připlatit samostatný vstup do místního akvária. To se ovšem nachází přímo v ZOO, takže bez vstupenky do zoologické zahrady se sem nemáte jak dostat. Akvárium jsme tedy nakonec nenavštívily.

Po několika hodinové návštěvě berlínské ZOO jsme celé vyčerpané ze zvířátek a místních křičících dětí nasedly na autobus a dojely k Archivu Bauhaus, budově, kterou navrhl známý architekt Walter Grophius. Chvíli jsme se procházely kolem, a pak jsme uviděly hned naproti přes ulici další zajímavé budovy- stavby severských ambasád. Sídla Norska, Finska a Švédska, ve kterých se můžete pokochat nejmodernější architekturou a designem.

Jakožto správné turistky jsme nemohly vynechat ani projížďku po Unter den Linden – nejznámější nákupní ulici města. A výlet na náměstí ….. s hodinami, které ukazují čas v různých městech po celém světě. Přesto, že bylo již pozdní odpoledne, na sluníčku bylo stále strašné vedro a my jsme postupně začaly pociťovat unavené, uchozené nohy. Po procházce centrem jsme nakonec zamířily k slavné Berlínské zdi, která rozdělovala město na západní a východní část. Zde jsme si sedly do parku a chvíli se koukaly na grafity, které jsou v současné době na zbytku dříve nepropustné barikády mezi západním a východním světem.

V podvečerních hodinách jsme se vydaly na cestu zpět do bytu. Cestou jsme v jednom z místních tureckých obchodů nakoupily všechny možné potraviny na cestu do Amsterdamu a nechyběl ani oblíbený turecký kebab, který jsme si zde daly k večeři. Zítra nás čekalo nové dobrodružství, a tak jsme měly naplánováno vstát opravdu brzy, abychom stihly dostopovat do Amsterdamu ještě tentýž den před setměním. Po balícím procesu jsme společně s Tobim a jeho kamarádem vyrazili „na jedno“ do jednoho z místních podniků. Bylo to krásné zakončení našeho berlínského dne.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .