0
0

Domy jakoby zavěšené nad propastí shlížející na vás ze všech turistických plakátů a objevující se ve všech průvodcích o Španělsku by samy o sobě stály za návštěvu tohoto magického města. Cuenca však má daleko více půvabů. Stará část tohoto správního střediska stejnojmenné provincie je vedle Toleda největším magnetem oblasti Kastilie-La Mancha. Tyčí se na skalnatém ostrohu mezi dvěma hluboce zaříznutými soutěskami klidnější řeky Júcar a o něco divočejšího Huécaru. Město, o němž se až do 60. let minulého století příliš nevědělo, k životu probudila skupina abstraktních malířů v čele s Fernandem Zóbelem. Kupovali si tu chátrající domy a zachraňovali je pro budoucnost. Ještě více však pro propagaci Cuency znamenala návštěva španělského následníka trůnu prince Felipa a Letizie Ortiz, kteří se tu zastavili na své svatební cestě a vlastně pro mnoho Španělů tento obdivuhodný výtvor přírody a lidských rukou objevili.

Casas colgadas neboli visuté domy

Nejúchvatnější pohled na domy postavené na samém okraji propasti je z visutého mostu svatého Pavla, který oba břehy kaňonu spojuje. Za zády máte klášter svatého Pavla s kostelem, v němž je dnes luxusní hotel, vedle se zvedá kopec, kam se dá vyjet autem a odkud je překrásný pohled na celou Cuencu. Pod námi spěchá řeka Huécar, vy se však díváte nahoru před sebe. Visuté domy s tmavohnědými pavláčkami máte přímo před sebou. Prý se jim říkalo královy domy, protože se mělo za to, že sem některý z králů trávil léto. To jsou ovšem jen domněnky, protože historie o tom nic neříká. Dokonce se ani neví, kdo a kdy je postavil. Je pouze známo, že v 15. století je obýval jakýsi Gonzalo González de Canamares a později až do 18. století sloužil jako radnice. Při restauračních pracích v roce 1927 byly znovu vytvořeny ony pověstné balkóny, v letech 1950 a 1978 byly domy opět restaurovány. To již sloužil jeden z nich jako Muzeum španělského abstraktního umění, druhý jako restaurace Mesón Casas Colgadas.

Španělské muzeum abstraktního umění

Vzniklo z podnětu malíře Fernanda Zóbela v roce 1966, jemuž zdejší radnice poskytla nevšední prostory visících domů pro umístění jeho vlastní sbírky. Skupina malířů v čele s Fernandem Zóbelem respektovali uměleckohistorickou hodnotu interiérů s volnými průhledy do krovů a připravili podmínky pro působivou instalaci výtvarných děl. Sbírka měla tehdy kolem stovky obrazů a 11 plastik. V roce 1978 byla rozšířena a o dva roky později Fernando Zóbel věnoval celou sbírku Nadaci March. Ve fondech nadace je nyní přes 1500 výtvarných děl, v Cuence je jich vystaveno celkem 110. Jsou tu zastoupeni především španělští umělci padesátých, osmdesátých a devadesátých let. Z bílých stěn shlížejí obrazy snad všech tendencí abstraktního výtvarného umění, uprostřed místností jsou na podstavcích umístěny plastiky. Jsou tu zastoupeni např. Antonio Saura, Eusebio Sempere, Eduardo Chillida, Antoni Tapies, Manuel Millares, Manuel H. Mompó, César Manrique, Fernando Zóbel a další významní španělští i cizí umělci, kteří zasáhli nějakým způsobem do vývoje umění ve Španělsku. Pořádají se tu i zajímavé příležitostné výstavy.

Plaza Mayor neboli Velké náměstí

Je centrem starého města s mnoha restauracemi a bary. V dolní části ho uzavírá barokní radnice, horní části vévodí nová fasáda katedrály, která byla postavena místo gotického průčelí, které se v roce 1902 zřítilo. Katedrála byla postavena na místě někdejší mešity. Hlavní loď sahá až do počátku 13. století, ostatní části, jako např. apsida, pocházejí z 15. století. Za zhlédnutí stojí oltáře, které vytvořili Rodríguez a Churriguera, renesanční křížová chodba i katedrální poklad s umělecky cennými předměty. Z Plaza Mayor vede do kopce ulice Calle de San Pedro s mnoha zajímavými detaily průhledy, podchody, schody, výstupy a sestupy a spletí postranních uliček. V jedné z nich zaujme renesanční fasáda jediného hotelu ve starém městě Posada de San José, který shlíží do propasti s řekou Huécar na dně. Dále se domy i církevní stavby táhnou až ke zřícenině hradu na nejvyšším konci města. Odtud je hezký výhled do kaňonu řeky Júcar a kostel San Miguel. Turista musí neustále nahoru a dolů, nechce-li přijít o některý z půvabů tohoto magického města.

Zcela jinak se Cuenca tváří večer. Spoře osvětlené uličky, zákoutí, kaple, kostelíky i kostely získají najednou zcela jiné kouzlo

Santa neboli Svatý týden

i Týden před velikonočním pondělím jsou všechny hotely v Cuence plné. Svatý týden je tu jedním z nejzajímavějších z celého Španělska. Ztemnělé uličky se zcela změní a vám se naskytne úchvatná podívaná. Průvod postav v kápích se za zvuků bubnů a nábožných písní proplétá křivolakými uličkami a vy si připadáte jako ve středověku. Procesí se koná každý den a pokaždé je úplně jiné. Pokaždé se ale těší velkému zájmu přihlížejících. Týden církevní hudby, který se v Cuence v tomto období koná, je dalším magnetem města, které bylo právem zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO.

• Cuenca je vzdálena od Madridu 165 km. Autobusové i vlakové nádraží jsou proti sobě poblíž centra nového města. Do starého města na Plaza Mayor je to odtud asi 10 minut.

• Turistickou informační kancelář najdete v bezprostřední blízkosti Plaza Mayor v ul. Alfonso VIII 2, nebo na Avda Cruz Roja 1. http://www.turismocuenca.com (jen ve španělštině).

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .