0
0

Moře máte rádi, ale představa, že byste měli proležet celou dovolenou jen na pláži, vás dost děsí? Španělské pobřeží Costa Daurada v jižní části Katalánie se sice na první pohled tváří, že tu o památku nezakopnete, ale je to jen zdání. Stačí připomenout římskou a středověkou Tarragonu přímo u moře, zajímavé pamětihodnosti se však skrývají ve vnitrozemí.

Překvapuje už samotná krajina, jejíž ráz se poznenáhlu mění. Pobřežní nemastná neslaná rovina se začne zvedat, objevují se borové a dubové lesy. Přeplněná letoviska zmizela jako mávnutím kouzelného proutku a ocitáte v kopcovité,nepříliš osídlené oblasti, poseté mrňavými vesničkami a samotami. A také vinicemi.

Vzhůru na Montblanc

Název Montblanc není překlep. Nejedná se o horu v Alpách, ale o kouzelné městečko obehnané hradbami, které je takovým malým „velkým“ středověkým překvapením. Hrálo významnou roli v katalánské historii, bývalo svého času i královským sídlem a několikrát v něm zasedal i aragonsko-katalánský stavovský sněm. Místo, kde se zástupci stavů shromažďovali – románský kostel sv. Michala, je stále ještě na svém místě.

Centrem městečka je náměstí Major, částečně loubené, a obklopené gotickými paláci, i když zčásti přestavěnými v pozdějším období. Odtud je jen pár kroků ke královskému paláci a majestátnímu gotickému kostelu Panny Marie s platereskním portálem. V jednolodním interiéru si určitě všimnete polychromované dřevořezby představující Pannu Marii, gotického oltáře či barokních varhan, které se dodnes rozeznívají při koncertech. I když tu na vás občas vykoukne nějaká současná přístavba či se v uzoučké uličce musíte vyhnout autu, máte dojem, že jste se ocitli ve středověku.

Královský klášter

Mohutný klášter ležící v předhůří Serra de Prades, jen 50 km od hustě zastavěného pobřeží, turistu odjinud překvapí. Byl založen v roce 1153, kdy barcelonský hrabě Ramón Berenguer IV. daroval půdu v tehdejší „zemi nikoho“ cisterciáckým mnichům z Fontfroide z jižní Francie, kteří měli přivést do tohoto pustého, neobydleného kraje život. O jejich pracovitosti o střídmosti se začaly šířit zvěsti a oni dokázali využít zájmu lidí a přitáhnout je ke společnému dílu. Když byl o deset let později položen základní kámen ke stavbě samotného kláštera, byl už Poblet prosperující hospodářskou jednotkou. Napomohla tomu i nebývalá podpora katalánsko-aragonských králů, kteří si v době středověku zvolili klášter za místo posledního odpočinku.

Opevněný klášterní komplex, jehož stavba trvala přes šest století, je bezpochyby pýchou oblasti. Na dlouhou dobu se z něj stalo duchovní centrum Katalánie.

Po úpadku v 19. století se v roce 1940 do kláštera opět vrátil život. Žije tu asi třicítka mnichů, ti jsou pouhými uživateli těchto nádherných prostor, klášter je totiž majetkem státu.

Při návštěvě si prohlédnete románsko-gotický ambit, nahlédnete do kuchyně, refektáře, knihovny, někdejší ložnice i kapitulní síně. V trojlodním klášterním kostele upoutají především kamenné královské náhrobky a překrásný alabastrový oltář s výjevy z Ježíšova života, dílo jednoho z nejlepších katalánských sochařů 16. století Damià Formenta. Součástí kláštera je i nedokončený královský palác, pozdně gotický, s klášterním muzeem.

Nejen ráj lezců

Budete-li si chtít odpočinout od historie, zajeďte o pár kilometrů dál do malebné vesničky Prades postavené ze zdejšího červeného kamene. Úchvatná je ale především vesnička Siurana de Prades čítající jednadvacet stálých obyvatel a tyčící vysoko na skalním ostrohu ve výšce 533 m.n.m. nad stejnojmennou přehradou. Když stoupáte z obce Cornudella de Montsant úzkou asfaltovou silničkou vzhůru mezi skalami a do skal, možná budete trochu nesví, protože nevíte, co vás nahoře čeká.

Nejprve vás překvapí docela prostorné parkoviště a pak skupinky lezců připravující si své lezecké nádobíčko. Siurana a pohoří Serra de Monsant se svými kolmými a mírně převislými stěnami je totiž dle znalců lezeckým rájem, který se neustále rozšiřuje – tedy připravuje stále nové lezecké sektory k potěše všech příznivců tohoto sportu. Snad nejznámější siuranská postavička Toni Arbones, pan lezec, jak se o něm pochvalně zmiňují mnozí čeští lezci, tu provozuje mimo jiné i kemp.

Hledáte-li nějakou pamětihodnost, určitě nepřehlédnete pozůstatky arabské pevnosti, a hlavně románský kostelík Panny Marie, který byl postaven v období mezi 12. a 13. stoletím, poté co tuto poslední muslimskou baštu na území dnešní Katalánie dobyly oddíly Ramóna Berenguera IV. Úchvatné a nezapomenuté jsou však především výhledy do kraje.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .